Domů
Větrné elektrárny
V Německu letos přibylo přes 4,5 GW onshore větrných elektráren
větrná turbína

V Německu letos přibylo přes 4,5 GW onshore větrných elektráren

U našeho západního souseda přibylo během tohoto roku již 4,5 GW výkonu v nových větrných elektrárnách na pevnině, prvenství v měsíčním průměru drží říjen, kdy bylo nainstalováno celkem 554 MW v nových zdrojích. Investoři kvapí s dokončováním rozestavěných elektráren, aby je připojili ještě před koncem podpory formou feed-in-tarifů v polovině příštího roku. U plánovaných aukcí na OZE německý regulátor zvýšil maximální povolenou nabídkovou cenu.

Německo za měsíc říjen přidalo 554 MW instalovaného výkonu v nových větrných elektrárnách na pevnině a jejich celkový výkon se již pohybuje okolo 50 GW. Jen za tento rok bylo uvedeno do provozu již 4,5 GW výkonu, za poslední tři roky pak 15 GW. U naplánovaných projektů s celkovými 5 GW instalovaného výkonu je možné, že budou uvedeny do provozu do poloviny příštího roku, před koncem podpory pomocí feed-in-tarifu pro tyto zdroje.

Aukce na OZE

Německo přistoupilo k aukcím pro všechny projekty obnovitelných zdrojů energie v rámci reformy své podpory obnovitelných zdrojů, zejména kvůli snížení nákladů. V letošním roce se konaly již tři aukce pro onshore větrné elektrárny a ta poslední přinesla rekordní průměrnou cenu 38 EUR/MWh (maximální dovolená cena byla 70 EUR/MWh).

Pro příští rok, na základě letošních výsledků, neměla maximální povolená nabídková cena přesahovat 50 EUR/MWh, ovšem německý regulátor odhaduje průměrné náklady onhore větrných elektráren na cca 56 EUR/MWh, proto zvýšil strop pro rok 2018 na 63 EUR/MWh.

97 procent projektů, které letos v aukcích vyhrály, bude realizováno jako takzvané komunitní projekty. V těchto projektech jsou zapojeni zejména místní občané, kteří by měli z výstavby profitovat, většinu projektů ovšem zaštiťuje velký developer.

Výroba německých větrných elektráren

Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Německu je okolo 50 GW na pevnině a zhruba dalších 5 GW na moři. Minulý týden v pondělí dosahovala hodinová výroba v maximu zhruba 35 GW, naopak v sobotním minimu se nevyšplhala ani na 1,5 GW.

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“to“:“2017-12-04″,“from“:“2017-11-27″,“caption“:“Vyroba elektřiny v Německu.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-11-27″,“end_date“:“2017-12-04″}

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Milan Vaněček
4. prosinec 2017, 19:12

Z grafu je krásně vidět že v praxi v Německu fungují jako dobře a pružně regulovatelné zdroje černé uhlí (především) a plyn. Jsou nejvhodnějším doplňkem přerušovaných zdrojů jako vítr a slunce.

Kdy v Německu nebudou třeba jaderné a hnědouhelné elektrárny závisí především na rychlosti stavby větrných a fotovoltaických elektráren. Ale vypadá to nejpozději na rok 2030 kdy po uzavření JE zavřou i ty hnědouhelné.

Martin Hájek
4. prosinec 2017, 19:28

Pane Vaněčku, asi byste měl navštívit očního lékaře, když na ten graf špatně vidíte, nebo alespoň zahodit ideologické brýle, které Vám zatemňují zrak. Snad i dítě ze školky vidí, že když zmizí ten světle žlutý pruh jaderných elektráren, tak i kdyby se postavilo ještě dalších 20 GW větrníků, tak pořád dojde k navýšení výroby elektřiny z hnědouhelných i černouhelných elektráren v Německu, protože prostě stoupne využití jejich instalovaného výkonu.

Jinak pro Vaši informaci hnědouhlené elektrárny nejsou o nic hůře regulovatelné než ty černouhelné. Jenom je elektřina z hnědého uhlí podstatné levnější, takže se výkon hnědouhelných zdrojů snižuje jako předposlední. Takže hnědé uhlí v Německu věru odepisujete velmi předčasně. To Vás jistě přežije.

Milan Vaněček
4. prosinec 2017, 21:43

Pane Hájek tem původní žlutý pruh JE už více než z poloviny zmizel. A co se stalo za 17 let Energiewende: OZE v Německu už dávají více než třetinu výroby elektřiny a Fukušima zrychlila uzavírání JE. Němci podporují Energiewende (80-90% ).

Nic víc a nic míň.

Zrak a hlavu mám pořád dobré. A jsem svobodný, nikdo mě neplatí abych hlásal podporu pro ten či onen druh energie.

Jan Veselý
5. prosinec 2017, 06:24

Já se na ten graf díval a musím dát panu Vaněčkovi za pravdu. Schopnost regulovat výkon podle potřeby z 1.5+1.5 GW na 15.1+7.3 GW (teoreticky 25+29.5 GW) během relativně krátké doby je užitečná schopnost.

Mě naopak, jako osobu s matematickým vzděláním a praxí, urážejí vaše logicky a matematicky nesmyslné vývody. Tak jako posíláte kolegu Vaněčka k očnímu, já posílám Vás na doučování z matematiky. Úplně by stačila ta středoškolská, jsou to jednoduché bilanční výpočty.

Petr
5. prosinec 2017, 11:31

V grafech z jiných týdnů je vidět, že i hnědouhelné dokáží měnit výkon o 50%.

Ovšem z tohoto grafu je skutečně s dobrýma očima a mozkem vidět, že při rychlém konci jaderných a hnědouhelných by museli buď postavit 4x tolik černouhelných nebo 10x víc plynových.

A že 4 dny bezvětří žádná míra.

Z minulé zimy víme, že nemusí pořádně foukat třeba celý měsíc.

Zároveň zimní soláry v podstatě úplně bezvýznamné.

Jan Veselý
5. prosinec 2017, 13:38

Nejsme ve sporu. Máte pravdu v tom, že část německých hnědouhelných elektráren (třeba nové bloky elektrárny Neurath) byla od počátku stavěna se schopností provozu v pološpičkovém režimu, kdy jsou schopny pružně reagovat na situaci. Druhé části, hlavně těm starším tahle regulace dělá technické potíže a jejich provozovatelé se regulaci jejich výkonu vyhýbají, protože by se jim mohly pokazit, ty budou s předpokládaným růstem instalovaného výkonu zdrojů s proměnlivou výrobou stále více v síti překážet a měly by se odstavovat.

V Německu je okamžitě k dispozici pro provoz doplňující vítr a Slunce 25 GW černouhelných elektráren, 29.5 GW plynových elektráren, 4.5 GW elektráren na mazut, 7.4 GW elektráren na biomasu a něco vodních elektráren, cca 10 GW hnědouhelných elektráren a těžko odhadnutelné množství zdrojů v podnikových energetikách a záložních zdrojů pro případ poruchy sítě. Většina z toho nebyla vůbec použita, stojí mimo provoz a čeká na špičky výkonu.

Oni už ty elektrárny, které Vám chybí dávno mají, jen je zrovna nepotřebovali ani když nefoukalo a nesvítilo.

Martin Hájek
5. prosinec 2017, 14:20

Pane Veselý,

plácáte samé nesmysly. Především staré hnědouhelné bloky jsou úplně stejně dobře regulovatelné ne-li lépe než nové a naopak se na nich toho může pokazit daleko méně než na nových a jejich majitelé také nejsou tak útlocitní ohledně stárnutí materiálu při cyklech. Oni ty bloky pochází z doby, kdy bylo potřeba uhlím daleko více regulovat, protože mělo daleko větší podíl v soustavě.

No a Vaše konspirační teorie, že někde je schovaný obrovský výkon, který loni v zimě někdo v Německu ani při 150 Eurech za MWh nenajel, jsou dobré tak do Mateřídoušky. Už jen čekám, kdy napíšete, že Energiewende uspěje, protože jí řídí mimozemšťani a pak bude konečně jasné, že nemá smysl s Vámi diskutovat.

Milan Vaněček
5. prosinec 2017, 18:31

Pane Hájek jako obvykle diskutujete mimo merit věci. Energiewende není okamžité odstavení JE jako to bylo v Japonsku a urychlené odstavování JE v Německu byl jen důsledek Fukušimy.

Je to o nahrazování starých špinavých elektráren elektrárnami moderními, čistými, dříve existujícími jen ve fantasii či malém měřítku, nyní pozvolna směřující k celosvětové dominanci.

A druhý pilíř Energiewende-úspory, ten Vám asi vadí nejvíce, protože ničí Váš teplárenský business.

Samozřejmě Němci vědí a úspěšně si modelují a poznatky realizují, jak postupně nahrazovat či modernizovat část starých zdrojů zdroji intermitentními, čistými a brzy již bezkonkurenčně levnými, zvláště když uvážíte obrovský negativní vliv starých zdrojů na zdraví obyvatel a na okolní přírodu.

Martin Hájek
5. prosinec 2017, 13:26

Pane Veselý, nevím, kde jste to údajné matematické vzdělání získal, ale zřejmě to nebyla žádná hitparáda, když neumíte trojčlenku.

Je to celkem snadné, odpadne-li např. 8 GW instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách, tak k její výrobě je potřeba při čtyřikrát horším využití zhruba čtyřikrát větší výkon, tedy 4x8=32 GW. Ovšem i tento výkon stále znamená zvýšení výroby v uhelných elektrárnách, protože výkon větrníků není rovnoměrný a při větším větru se elektřina z Německa masivně vyváží. Aby byl výsledek z pohledu uhelných elektráren srovnatelný, potřebujete ve větru výkon, který se bude blížit 50 GW. Tedy zhruba jednou tolik, co dnes Německo má.

Milan Vaněček
5. prosinec 2017, 18:40

Když si vezmete tempo instalací onshore a offshore v Německu, tak vidíte že Němci když budou chtít (zatím podpora Energiewende 80-90%) určitě nainstalují do roku 2022 hodně přes 30 GW výkonu VtE, se stále lepšícím se koeficientem využití.

Věřím, že trojčlenku umíte, že i dobře vidíte na grafy, ale to ostatní též. Jen Vy si do té trojčlenky nedosazujete reálná fakta a vývoj, ale jen svá negativní přání.

Martin Hájek
5. prosinec 2017, 21:17

Pane Vaněčku, je na čase se vzbudit a přečíst si ten článek nahoře. Současné tempo je maximální, jaké Němci umí, protože každý kouká dostavět svůj větrník, než se sníží podpora. Rychlejší už to nebude. Právě naopak, už za půl roku to bude mnohem a mnohem pomalejší.

Milan Vaněček
5. prosinec 2017, 22:29

Musím jen opakovat svoji poslední větu.

Martin Hájek
6. prosinec 2017, 10:50

Do roka a do dne

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se