Domů
Větrné elektrárny
Německý offshore větrný park Arkona byl vybudován v rekordním čase
Offshore větrný park
Zdroj: Kim Hansen / Wikimedia Commons / CC-BY-SA-3.0 (licence)

Německý offshore větrný park Arkona byl vybudován v rekordním čase

Německý offshore větrný park Arkona o výkonu 385 MW je nejrychlejší instalací na světě. 60 turbín bylo nainstalováno za méně než tři měsíce. Německo by mělo v letošní zimě dosáhnout 6GW hranice instalovaného výkonu v offshore větrných parcích.

Zpravodajský portál Platts informoval o rekordně rychlé výstavbě větrného parku Arkana v Baltském moři. Offshore větrný park Arkana je společným projektem německého E.ONu a norské společnosti Equinor v hodnotě 1,2 miliard euro.

Rekordní výstavba

Arkana začala dodávat elektřinu do sítě již v září a plné uvedení do provozu je plánováno na začátek příštího roku. Instalace 60 turbín zabrala méně než 3 měsíce, což je považováno za světový rekord.

„E.ON a Equinor si zaslouží velké uznání. Instalace 60 turbín za méně než 3 měsíce je nejrychlejší instalací kdy dosaženou po celém světě,“ uvedl Jörg Kuhbier, čestný předseda Offshore Foundation.

V současné době E.ON uvádí do provozu jednotlivé turbíny poté, co byla dostavěna suchozemská rozvodna. Zapojení větrného parku do sítě má na starosti německý 50 Hertz a mělo by být uskutečněno v roce 2019. Za prodej vyrobené elektřiny, odhadem 1,5 TWh ročně, bude na příští 4 roky zodpovědná společnost Engie.

Německo na větrné cestě

Arkona přinese do energetického mixu Německa 385 MW. Další téměř hotové německé offshore projekty jsou Merkur s výkonem 396 MW a Borkum Riffgrund 2 s výkonem 450 MW. Tyto projekty posunou instalovaný výkon německým offshore parků v letošní zimě nad hranici 6 GW.

Zbylé projekty, které již získaly provozní podporu, dostanou celkový offshore výkon do konce roku 2020 na hodnotu 7,7 GW. V dlouhodobých plánech má Německo dosáhnout 15 GW instalovaného výkonu offshore větrných parků do roku 2030.

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“from“:“2018-01-01″,“to“:“2018-09-30″,“caption“:“Výroba německých offshore větrných elektráren v prvních třech čtvrtletích letošního roku.“,“sources“:“;wind_offshore“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-01-01″,“end_date“:“2018-09-30″}

Autor úvodní fotografie: Kim Hansen na webu commons.wikimedia.org

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Jan Veselý
26. říjen 2018, 17:13

A to jsem si už chtěl myslet, že v úpadkové EU řízené (j)elity se nic takhle rychle stavět nedá. Zdravím Petra a loudila.

Milan Vaněček
26. říjen 2018, 18:03

Tomu nemůže Flamanville 3 nebo něco podobného konkurovat, ani cenou, ani rychlostí stavby, ani ziskem pro investory. Levná, čistá energie, hned k disposici. Myslím, že Francouzi si to brzo taky uvědomí (už to asi vědí).

Milda
26. říjen 2018, 19:45

Tak jste se jako správní slaboši poplácali po zádech a teď zpátky na zem. Z jakého důvodu už ta vaše skvělá OZE nevládne světu? Protože realitu vaše debilní výmluvy a její zkreslování v diskuzích nezajímá.

Milan Vaněček
27. říjen 2018, 09:34

Energetický přechod trvá obvykle (historie od průmyslové revoluce) okolo 50-60 let. Tak si ještě musíte počkat na konečný výsledek. Trpělivost.

Carlos
27. říjen 2018, 14:23

Tak ono je to celkem jednoduché, OZE se vyvíjejí překotně posledních 20-25 let, před tím by se to muselo řešit neobratně (a)synchronními stroji i VtE a FVE by měly jen nějaké LCC invertory, prostě problémy byly dokud se nezdokonalily polovodiče, jen se podívejte kdy se začaly používat frekvenční měniče pro řízení lokomotiv, 1985-1995? Takový měnič je prekurzor k tomu abyste mohl vůbec začít uvažovat o tom že nasadíte VtE a FVE, takže až někdy kolem roku 2000 bylo možné nasadit tyto zdroje ve větším, od toho bodu teprve začala cena klesat. Jenže ten rozvoj v první fázi ohrožoval monopol společností, který se musel rušit až direktivami EU.

Takže pořádný rozvoj jede až posledních cca 10 let, v USA je to stát od státu, některé se proti tomu snaží bojovat (hlavně tam kde nedošlo k rozdělení distribuce, přenosu a výroby jako v EU), některé to podporují, ale ne zrovna ideálním způsobem a vhodný mix vzhledem k regionu. Je například hloupé v horké Nevadě, Arizoně a Kalifornii užívat FVE místo solárně-termických elektráren s akumulací tepla a pomocnou plynovou turbínou a spalinovým kotlem (což by mělo asi tak koeficient využití 0.1) eventuálně by bylo třeba aby ke každé FVE bylo tak 10kWh úložiště na eliminaci kačení křivky.

Také je otázka jak rychle se dá vůbec energetika předělat a kde vzít kapitál, zde v ČR se bavíme tak jako tak o bilionech korun, jak pro jádro tak OZE, kdyby se to rozhodovalo, a to nikdo nechce prostě dát. Ano, sehnal byste peníze, ale nevím jestli je vůbec dost dostupného kapitálu, dost ochotných investorů a navíc stále roste světová spotřeba elektřiny, takže se jede v zásadě stavba všeho, tedy procenta OZE budou nízká, relativně, byť by to trhalo světové rekordy. Když se stavěly Tři soutěsky, tak měly dodávat 10% celkové spotřeby i po upgradeu a instalaci dalších soustrojí dodávají jen asi 5% celkové spotřeby. Dnes by se jim hodila, náramně, další hráz pod tím a možnost z toho udělat PVE.

Ano, přechod se dá urychlit, ale kde na to vzít? Jak to udělat když uhlí, plyn a ropa se drží jak... no však víte, a nikdo do toho nebude moc investovat, nehledě na to že, jak tu říkává nick Petr, bude výrobní kapacita FVE na roky dopředu konzumována jižními státy? Pokud jsou už nachystány projekty v Evropě s cenou FVE v rozmezí 40-50€/MWh, na jihu, Turecko, Sýrie, Izrael, Libanon... tyto projekty snadno atakují 20-30€/MWh, tedy boom snadno bude jen co si tam někdo uvědomí že je to vhodnější než pálit plyn a ropu, které tam jsou ale bohužel velmi levné, snad to že přitápí celé planetě by je mohlo napadnout. Stejně dobře na tom jsou části Ameriky Indie a pod. Jen se to musí rozhýbat. Setrvačnost myšlení je ten největší problém. Jak se ukazuje i zde na fóru.

Martin Hájek
28. říjen 2018, 15:42

Nabouchat prefabrikované turbíny do moře opravdu netrvá dlouho. Ale už v článku se hovoří o tom, že zapojení do sítě 50Hz bude někdy v roce 2019. No a dostavění propojovacích kapacit Sever-jih v Německu, bez nichž další výstavba větrníků postrádá smysl, je zcela v nedohlednu. Takže asi tak je to s těmi časy, pan Vaněčku.

Milan Vaněček
28. říjen 2018, 15:52

Ano je lépe stavět JE tempem Flamanville 3.?

Martin Hájek
29. říjen 2018, 10:15

Klidně se vsadím, že nový jaderný blok v ČR bude dříve než budou dostavěna vedení v Německu.

Milan Vaněček
29. říjen 2018, 12:24

Pane Hájek vsadit se můžete, nová vedení vvn se budou stavět pořád, to je jistota, zda se budou stavět nové JE to je otazník, Japonci to taky před Fukušimou nevěděli (resp myslili si že ano, že to ví). Já už tady nebudu, co bude za 20-30 let už bude důležité především pro moje vnučky.

Carlos
28. říjen 2018, 16:46

Propojení v Německu jsou v poslední době trochu záhadou mi přijde, budu asi muset pogooglit, zde se nic nepsalo, nebo jsem si toho nevšiml, nicméně když jsem se naposledy díval na on-line mapu elektrizační soustavy, tak tam byly v pánu/výstavbě různé kratší propojky jsou tam už takové izolované úseky 220kV, jinde to vypadá že část vedení je připravena na 400kV ale provozována na 220kV, které by se možná mohly přebudovat na 400kV. Otázka je jak se také podepíše vedení Lixhe - Oberzier.

Napadá mne že mohlo dojít k nějaké zásadnější změně přístupu kdy na severu budou tlačit proud do NORDELu, a na druhé straně budou dovážet proud z pobřeží Nizozemí a Belgie.

(mapa entsoe. eu/data/map/)

Martin Hájek
29. říjen 2018, 10:14

Propojení Německa směrem na sever jsou jen kapičky v moři, zcela nedostatečné s ohledem na již stávající výstavbu, natož na plánované množství větrníků. Bez připojení jihu Německa, kde je těžiště spotřeby, nedává další výstavba větrníků smysl, protože jejich výroba bude muset být ve větrných obdobích drasticky omezována. To je také důvod proč se stále takzvaně soutěží, přestože je zdánlivě už tržní cena elektřiny dost vysoká. Jenomže ona rychle padá, když fouká a navíc kdo má bonus, má také nárok na kompenzaci za omezení výkonu a to je stále rostoucí položka. Němci prostě platí větrníkům stále více za to, aby nevyráběly. Je to absolutní paradox, ale je to tak. Takže to, jak rychle dokáže někdo nabouchat větrníky dávno není podstatné, když výstavba klíčových vedení je akce na desetiletí. To už by bylo rychlejší postavit v Bavorsku novou jaderku, než ty vedení.

Milan Vaněček
29. říjen 2018, 14:12

Teď zrovna čtu na Monitoring zde: "jaderný projekt může být odložen", konečně rozumná slova paní ministryně

Jan Veselý
29. říjen 2018, 14:59

Je to jen pokračování: "Jádro potřebujeme, jádro je nutné, chceme stavět nové bloky, nikdo to nechce zainvestovat. To už je tady minimálně posledních 10, možná 15 let."

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se