Domů
Větrné elektrárny
Nizozemsko otestuje aukci na offshore VtE bez dotací
Offshore větrné turbíny
Offshore větrné turbíny. Autor: DONG Energy A/S

Nizozemsko otestuje aukci na offshore VtE bez dotací

Nizozemsko zahájilo svou cestu za offshore větrnými elektrárnami, které mají být provozovány bez státní podpory. V právě probíhající aukci se soutěží o výstavbu dvou parků o celkovém výkonu 700 MW. Velké evropské utility se k soutěži staví rezervovaně, přesto však již například Vattenfall svou nabídku podal. Pokud z aukce nevzejde žádný vítěz, tak se v lednu pro soutěžené lokality uskuteční klasická aukce s možností získat státem garantovanou cenu elektřiny.

Nizozemsko se inspirovalo výsledky letošní německé aukce, ve které dosáhla společnost Ørsted (dříve známá pod názvem DONG Energy) historického milníku. Nabídka společnosti Ørsted byla unikátní v tom, že nepožadovala provozní dotace na vyrobenou elektřinu pro dva ze tří projektů offshore elektráren, se kterými v aukci uspěla. Země tulipánů a větrných mlýnů se nyní pokusí o získání obdobné nabídky také ve své aukci.

Právě probíhající nizozemský tendr je v pořadí třetím z celkem pěti plánovaných aukcí, ve kterých je ve hře výstavba větrných elektráren o celkovém výkonu 3,5 GW. V průběhu následujících šesti let pak mají být zdroje, které v aukci uspějí, uvedeny do provozu. Aktuálně probíhající aukce je unikátní v tom, že požaduje od účastníků soutěže dodávku elektřiny do sítě pouze za tržní cenu. V obou lokalitách, jež jsou pro aukci k dispozici, bude soutěžen výkon 350 MW. Zájemci mohou podávat své nabídky na výstavbu nedotovaných větrných parků od včerejšího dne až do 21. prosince.

„Zajímá nás, zda zavedené společnosti podají důvěryhodné nabídky na výstavbu elektráren bez garantované ceny elektřiny. Uvědomujeme si, že také nemusíme dostat žádnou relevantní nabídku. Trh si musí sám zvážit rizikovost takovéhoto byznys modelu,“ uvedlo k třetí aukci nizozemské ministerstvo hospodářství.

Ze strany velkých evropských energetických společností zaznívaly spíše skeptické hlasy, které se snažily mírnit očekávání nizozemské vlády související s touto aukcí. Například nizozemská společnost Eneco, jež patří k největším producentům zemního plynu, elektřiny i tepla v Nizozemsku a která také působí v oblasti výstavby větrných elektráren, považuje takovouto aukci předčasnou. Dle společnosti Eneco náklady na výstavbu offshore větrných elektráren zatím neklesly natolik, aby bylo možné obejít se bez garantované ceny elektřiny. Ovšem to, zda se Eneco nakonec aukce zúčastní, či nikoliv společnost nespecifikovala.

Bude Vattenfall jedinou společností v soutěži?

Skepticky se k aukci bez možnosti dotací původně stavěl také švédský Vattenfall, který ovšem nakonec svou nabídku do výběrového řízení podal. Za rozhodnutím Vattenfallu účastnit se tendru stojí silný závazek Nizozemska k podpoře obnovitelných zdroj, ze kterého plyne stabilní regulatorní rámec. Pro účast Vattenfallu v tomto tendru byla klíčová i státní podpora projektu ve formě poskytnutí připojení k síti.

Německá elektrárenská společnost EnBW vyjádřila svůj zájem umístit své projekty v soutěžených lokalitách. U EnBW však není zřejmé, zda se zúčastní již této aukce, nebo zda chce počkat až na případnou lednovou standardní aukci pro právě soutěžené lokality, ve které již bude možné žádat garantovanou cenu elektřiny. Tato dodatečná aukce se ovšem uskuteční pouze, pokud z právě probíhající soutěže nevzejda žádná relevantní nabídka.

Absence garantované ceny a brzký termín realizace jsou velkou výzvou

Otázkou zatím zůstává, zda skeptická prohlášení velkých hráčů vyjadřují skutečné obavy společností nebo zda se jedná o strategickou kouřovou clonu, která jim má pomoci v aukci uspět. Jasné je to, že kvůli absenci garantované ceny elektřiny, bude mnohem obtížnější předpovídat výnosy větrných parků. Pokud zůstanou ceny elektřiny nízké, mohou ohrozit ekonomiku celého projektu.

Výzvou je také termín realizace offshore parků, jež musí být v provozu už v roce 2022, tedy o dva roky dříve než v německé „nedotované“ parky Ørstedu. Dřívější termín realizace tak neumožňuje plně využít potenciál očekávaného technologického pokroku, který stojí za dlouhodobým trendem poklesu nákladů na výstavbu větrných elektráren. Na tento trend však spoléhají všechny společnosti, které o výstavbě offshore větrných parků bez dotací uvažují.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(38)
Petr
16. prosinec 2017, 10:53

A jak se teda "soutěží" když je to bez dotací?

Když podá více společností, která vyhrává?

Když se nebudou už dávat k odhadovanému roku 2024 dotace na výkup, tak by se mělo začít soutěžit podle toho která společnost více přispěje na připojení od státu "zdarma".

Milan Vaněček
16. prosinec 2017, 11:04

V těchto letech začíná v některých zemích EU už skutečná energetická přeměna bez dotací. Teď je to vítr okolo severního a baltského moře, do 5 let to bude i sluníčko pro všechny pod 50 rovnoběžkou.

A různé kecy Petrů a Pavlů na tom nic nezmění, už i silná jaderná loby začíná propadat zoufalství ....

Petr
17. prosinec 2017, 13:55

Hovnajs... i z článku je jasné, že dotace na pozemek a připojení zůstávají, jen se začíná pomalu upouštět od nejhorších dotací formou zajištěné výkupní ceny na proud v jakoukoliv i nejméně vhodnou dobu.

Já nejsem proti tomu, aby si černoušci ekonomicky za vlastní přecházeli na soláry a mořské národy na větrníky.

Já jsem proti dotacím zvláště výrobním a spotřebním, i proti té druhé nastupující fázi, kdy teď chtějí ti samí zápaďáci dotovat pohotovostní připravenost uhelných a plynových elektráren.

Ale zároveň se v českých diskuzích zaměřuji na Česko, a nezajímá mě tolik situace lenochů v teplíčku Afriky, když čeští bílí poctivě makající dělníci čelí od "elity" až genocidnímu tlaku a jasně vymírají.

Proto navrhuji nejlepší dlouhodobě výhodná řešení pro ziskové investování v Česku, a pro koněčně markantní zlepšení životní úrovně a porodnosti púvodních českých obyvatel.

BranoD
20. prosinec 2017, 18:28

Nechces ist tieto svoje mudrosti sirit niekde na novinky alebo idnes? Stopro tam najdes vacsie publikum a aj tebe bude urcite lepsie medzi svojimi.

Jan Veselý
16. prosinec 2017, 12:27

Soutěží se o "claim", nizozemská vláda dodá lokalitu s podrobným meteorologickým záznamem, geologickým průzkumem a zajištěnou přípojkou do přenosové sítě. Je to celé o snížení rizik a nejistot projektu, což se pozitivně projevuje ve výši úroků z financování a v požadavcích na rychlost návratnosti investice, tj. nakonec i v ceně za elektřinu. Je to víceméně to samé, co je součástí českého Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky.

Josef
16. prosinec 2017, 23:10

Když bude foukat bude cena el. energie blízko 0 a když nebude , pak ty zdroje budou mít slabý výkon. A čím více OZE bude tím bude tento efekt silnější už jen proto se bez dotací mohou obejít jen zdroje těžících z mimořádně příznivých přírodních podmínek např. VTE s využitím 60%. Jinak všechny nové energetické výhledy očekávají že OZE nezastaví růst výroby energie z fosilních paliv a díky pomalému rozvoji jádra bude růst spotřeba zemního plynu i ropy , neklesne ani spotřeba uhlí.

Milan Vaněček
17. prosinec 2017, 01:09

Jak může růst spotřeba uhlí když ho VtE budou více a více (s růstem jejich počtu) vytěsňovat po většinu dní v roce (kdy není bezvětří)? Můžete mi to nějak vysvětlit?

Vláďa
17. prosinec 2017, 06:23

Bohužel kotel na uhlí není plynová turbína. Plynová turbína nastartuje za několik minut a je na plném výkonu. Uhelný kotel při startu spotřebovává palivo bez el. výkonu a to několik hodin.

Petr
17. prosinec 2017, 13:37

Já se neptal o co se soutěží, to je jasné zatotovaný vládou přidělený pozemek s nákladným připojením, ptám se jak se soutěží a vyhodnotí nabídky soukromých firem, když mají všechny nabídnout kontrakt "bezdotací".

Jan Veselý
17. prosinec 2017, 15:34

Vřele doporučuji přečíst si text, ze kterého tento článek vychází. Odkaz v článku je hned na začátku. Je to tam podrobně popsané.

Martin Hájek
17. prosinec 2017, 20:15

V zásadě se soutěží o to, kdo skutečně věrohodně garantuje stavbu elektráren za daných podmínek a kdo co nejlépe využije danou lokalitu. Bez dotací to samozřejmě zatím není, připojení zadarmo je u offshore projektu docela slušná investiční dotace. Ale souhlasím, že ve srovnání s minulou praxí zaručené výkupní ceny je to už o minimálním narušování trhu.

Martin Hájek
17. prosinec 2017, 20:20

Samozřejmě titulek není pravdivý, protože bez dotací to pořád není. Připojení zadarmo je u off-shore parku pořád velmi služná investiční dotace.

Nicméně z toho vyplývá ještě jedna podstatná věc. Pokud skutečně bude možné takto instalovat parky na moři a podaří se alespoň částečně postavit vedení sever-jih, tak jsou pevninské parky naprosto neokonkurenceschopné a jejich ekonomika bude nemilosrdně ničena mořskými parky. Pozemní parky totiž spoléhají na poměrně krátká období, kdy opravdu fouká, jenomže v té době bude foukat i na moři a cena bud nulová nebo záporná. Naproti tomu mořské parky budou slušně vyrábět i v době, kdy na pevnině bude foukat příliš málo.

Čili v zásadě rozvoj větru na moři bude značně kanibalizovat další rozvoj větrných elektráren na pevnině. Pro ČR jasné varování.

Jan Veselý
18. prosinec 2017, 09:30

Však za vyvedení elektřiny z Temelína platí ČEPS ještě teď. Slušelo by se napsat jak moc velká dotace to je. Můžou to být nepodstatné buráky a může to být významná částka. Tak co? Kolik?

Pokud větrné parky v Německu kanibalizují současné onshore VtE (o čemž pochybuju), tak to automaticky zvedne výrobu větrných elektráren v Německu někam k 250-300 TWh/rok.

Pro ČR je to jasné varování, že tím bude neodvratně zlikvidována ekonomika elektráren fungujících v režimu trvalé produkce. Pokud máte pravdu, je třeba se vykašlat na plány výstavby nových JE a soustředit se na přenosové kapacity, pružnou výrobu a pružnou spotřebu. Levná elektřina z Němec české ekonomice půjde k duhu.

Petr Závodský
18. prosinec 2017, 14:03

Za připojení do soustavy se platí dle zákona. Stačí si to nastudovat. V případě Temelína by ČEZ dle současného zákona zaplatil 1,2 miliardy Kč.

Jan Veselý
18. prosinec 2017, 17:09

A ještě uveďte rozpočty propojení Kočín-Mírovka a posílení linky Kočín-Přeštice. Nezdá se mi, že by to bylo kvůli rostoucí spotřebě v Táboře či Budějicích.

Petr Závodský
18. prosinec 2017, 19:01

To asi ne (TA, ČB), ale kvůli stabilitě sítě., nebo jejím posílení. Těch linek 400kV se staví samozřejmě víc.

Vladimír Wagner
18. prosinec 2017, 14:20

Pane Veselý, Ondra právě pro Vás vyrobil pod druhou částí článku o větrné energii grafy, ve kterých je vidět, že korelace (synchronizace) mezi německými a našimi větrníky je velmi silná a opravdu kanibalizace nastává. Prosím, pořádně se na ně koukněte.

Milan Vaněček
18. prosinec 2017, 17:49

Pane Wagner, pletete si pojmy a dojmy. Kanibalizace a predátorství je něco rozdílného v živočišné říši. Když to chcete jako analogii do energetiky, tak Vám tedy musím opakovat (už jsem to konstatoval mnohokrát):

1) Větrné elektrárny (VtE) on shore i off shore v regionu Belgie, Nizozemí, Dánsko, Německo, ČR, Polsko a Rakousko budou v dlouhodobém horizontu predátory jaderné energetiky v ČR, Belgii i v Nizozemí. V Německu jsou predátory JE politici, kteří vyslyšeli přání 80-90% svých voličů. Když fouká tak není co řešit, cena z nových větrných elektráren je násobně nižší než cena elektřiny z nových JE. Když fouká moc, tak současné záporné ceny zmizí s odstraněním přednostního výkupu za dotované ceny u VtE, neboť nyní již nastává okamžik nové výstavby VtE bez dotací. Technicky vypnout VtE není žádný problém.

2) Časová období velmi nízkých cen z intermitentních zdrojů (VtE, FVE) jsou živnou půdou pro výdělečnou akumulaci elektřiny, ať již formou přečerpávacích elektráren, baterii, P2G, P2L technologií. Dalším, v současnosti nejvýznamnějším doplňkem jsou pružné zdroje. Chytré sítě budou vše doplňovat. Dlouhodobá časová škála přechodu na OZE bude různá v závislosti na množství vodních elektráren v té které zemi a na množství vynaložených investic.

3) Tyto všechny technologie by měla rozvíjet ČR, ekonomika výroby elektřiny jako výsledek technologického pokroku v akumulaci a VtE a FVE odstaví nové Dukovany cca po 20 letech jejich provozu (okolo 2060), staré Dukovanské iTemelínské reaktory ještě do roku 2037 resp. 2050-2 dožijí.

Shrnutí: predátoři nejsou kanibalové, i když spolu často bojují o území....

Ondra
18. prosinec 2017, 19:55

Spíš se pletete vy pane Vaněčku. Pan Wagner píše o kanibalizaci mezi větrnejma elektrárnama v Německu a ČR. Jádro a ostatní technologie do toho taháte zase jenom vy. Z těch grafů je snad jasně patrný, že průběh výroby ve větrácích je u nás cca stejnej jako v Německu. Tam je ale většina onshore elektráren na severu, kde fouká víc jak u nás takže maj výrazně lepší podmínky a vyráběj levněj. Německý větrný elektrárny tak kanibalizujou český protože to je jeden druh zdroje. Z toho snad musí bejt jasný i vám, že bez garantovaný ceny nemaj vrtule v Česku při současnejch nákladech na jejich výstavbu a provoz a tržních cenách šanci ekonomicky vyžít. Nikdo navíc neříká, že za 10-20 let to nemůže bejt jinak. V krátkodobým horizontu je to ale jasný.

Z vašich komentářů je jasný jen to že cokoliv napíše pan Wagner je špatně a vy to víte lépe. Možná by jste na něj mohl už přestat útočit a začít diskutovat k věci - to znamená k větrnejm elektrárnám v ČR a Německu. Díky.

Milan Vaněček
18. prosinec 2017, 22:22

Ondro ty kanibalistický kecy jsou jenom k smíchu. Zvlášť když si to aplikuji na to o čem toho hodně vím a to jsou FVE. Tam je ta Vaše synchronizace ještě výraznější a čim vic na jih a do výšky tím větší vyrobené MWh. Ale o kanibalech jsem zde ještě nic neslyšel.

Alev Německu bude prý kmen severních větrných kanibalů kanibalizovat ty vnitrozemske a nakonec i ty cizí. Fuj Vy kanibalové.

Pro pana Hájka - to že se dvacet let staré VtE nahradí novými, to je přece samozřejmé v tak dynamicky se rozvíjejícím oboru. To samé platí pro fotovoltaické elektrárny, staré s málo účinnými panely se nahrazují novými, účinnějšími a mnohem LEVNĚJŠÍMI panely (jen tam kde na ty staré panely mají vysoké dotace tak nesmí nic měnit aby o ně nepřišli. Ale to je jen ve zlodějském Kocourkově).

Shrnuti: jediná věc je jistá, jak správně podotkl pan Veselý: ty elektrárny které jsou projektovány na stálý nepřetržitý provoz tak ty budou mít problém. A já říkám, expresivně, že VtE a FVE se stanou jejich predátory a budou je hubit.

Ondra
18. prosinec 2017, 23:24

Nemusíte tomu říkat kanibalismus říkejte si tomu jak chcete. Možná toho víte hodně o FVE, to tady nikdo nezpochybňuje, ale to neznamená že víte všechno o celý energetice (sorry jako), já taky nevím všechno a to zdaleka a nemám problém to přiznat. Je to fakt tak těžký pochopit že větrný elektrárny u nás nemůžou vést rovnej boj s větráky v Německu??? Možná by mohly kdybysme si jima osázeli horský hřebeny v pohraničí.

Fotovoltaika funguje trochu jinak než větrný elektrárny ale to samozřejmě víte tak nehrajte prosím hloupýho. Navíc jich ještě není tolik aby v Německu zahejbaly trhem tak silně jak větrný elektrárny - to jde vidět třeba v Kalifornii, duck curve určitě znáte.

Martin Hájek
19. prosinec 2017, 00:41

Tak já nevím, pane Vaněčku, ale když nové větrné elektrárny zlikvidují ty staré, ale stále plně funkční stroje dlouho před koncem jejich fyzické životnosti, tak to u mě je kanibalizmus, to se nezlobte. Já holt jsem zvyklí používat tento zastaralý pojem, zatímco vy hovoříte o technologické revoluci. Jsou to dvě strany jedné mince, kterou samozřejmě platí spotřebitelé.

Jan Veselý
18. prosinec 2017, 21:47

Já chtěl po vás něco jiného, já chtěl srovnání výroby u Severního moře s výrobou (na různých místech) v ČR. Místo toho jsem dostal průměr za Německo a průměr za ČR. Problém je v tom, že velký kus té německé výroby je v Durynsku, Bavorsku, Sasku a Braniborsku, což je už hodně blízko SZ a S Čechám, kde je nejvyšší koncentrace českých VtE. Ty grafy jsem zkouknul a korelace tam zcela jistě nějaká je, jenže mě jako člověka přes čísla metoda "já to tam vidím" jaksi neuspokojuje.

Vladimír Wagner
18. prosinec 2017, 22:20

Pane Veselý, náš soused Bavorsko, jak už jsem psal ve svém článku a jak často konstatujete i Vy (s odkazem na 10H pravidlo a Seehofera), má opravdu množství větrníků oproti severu Německa velmi malé. Německé produkci (a to je nesporné) sever Německa dominuje.

Navíc je úplně jedno, kolik k tomu jiné části než severní v Německu přidávají. To, co je podstatné, je, že německá produkce přebije tu naši a vytváří podmínky, kdy při větrném počasí německé elektrárny totálně srazí cenu elektřiny v regionu.

Jsem člověk který děla se statistickými soubory běžně a vím, že v některých případech není korelace pouhým okem viditelná a je sporná, takže je třeba její velikost a míru nejistoty zjistit statistickými metodami. Ovšem korelaci na první pohled velmi silnou, jasnou a lehce viditelnou žádnou matematickou metodou nezrušíte :-)

Milan Vaněček
18. prosinec 2017, 22:31

Pane Wagner, mezi námi je zásadní rozdíl v náhledu na cenu elektřiny. Pro Vás je, jako pro jaderného zastánce nízká cena elektřiny něco hrozného. Oprávněně, neboť to ničí ekonomiku výstavby nových JE.

Pro mne (a miliony spotřebitelů) je nízká ceny silové elektřiny něco velmi positivního. A já vím že za to děkuji především německé energiewende s jejími VtE a FVE.

Vladimír Wagner
18. prosinec 2017, 22:45

Pane Vaněčku, nízké ceny v době kdy fouká nejsou tak velký problém pro jaderné bloky, které si to vynahradí při vysokých cenách v době, kdy nefouká, ale pro naše větrníky, které v době, kdy nefouká a jsou vysoké ceny, stojí.

Milan Vaněček
18. prosinec 2017, 22:59

Pane Wagner to říkejte někomu jinému. Ty vysoké ceny v bezvětří zaplatíme přečerpávačkám a pružným výrobcům (při kvalitní předpovědi počasí pružnost znamená schopnost naskočit s výrobou tak do 2 dnů).

Zeptejte se ČEZu kolik a na jak dlouho mají nasmlouvanou a prodanou svoji výrobu dopředu (jsou to roky, ne dny) a za kolik (napovím Vám- za hodně málo).

Budoucí vítěz je jasný: vítr a slunce v kombinaci s akumulací jako jeden podnik.

Ondra
18. prosinec 2017, 23:48

Sorry ale nic lepšího sem nenašel, pořád ale myslím že lepší než jen tlouct hubou. Jestli je vám to málo tak sem dejte prosím něco přesnějšího. Tady - https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/Wind-power-germany-1.png - se koukněte jak jsou cca rozmístěný větrný elektrárny v Německu.

"Problém je v tom, že velký kus té německé výroby je v Durynsku, Bavorsku, Sasku a Braniborsku, což je už hodně blízko SZ a S Čechám, kde je nejvyšší koncentrace českých VtE" - tady ste si sám odpověděl. Kdyby to teda byla pravda (podle toho obrázku to úplně nevypadá, možná tak z poloviny co píšete - záleží co je podle vás velká část) tak fakt nechápu co se vám nelíbí na těch grafech který sem sem dal - pak by ta korelace byla úplně jasná ne??? A jestli máte problém se zrakem a potřebujete čísla tak si ta data stáhněte sám a spočítejte si korelace jaký chcete :)

Ještě poznámka pro pana Vaněčka - opět trochu mimo. Nízká cena silovky je blbá pro provozovatele každý elektrárny (všichni to dělaj pro prachy, to si snad nemyslíte že chtěj spasit svět). Naopak spotřebitele silovka nemusí zajímat skoro vůbec, jde mu o konečnou cenu a když si to němci zaplatěj bokem na poplatcích na oze a vůbec jim to nevadí a cena elektřiny jim roste každej rok tak ať. A nevím kde teda žijete ale za poslední půl rok silovka vyletěla na nejvyšší cenu za poslední 4 roky - ano, oze určitě do jistý míry snížily silovku ve střední evropě (nevím jak moc to si netroufnu odhadnout, kus odvedla krize a propad cen uhlí, určitě taky další věci) ale slibovanej nekonečnej pokles díky nim se taky nekoná.

Vladimír Wagner
18. prosinec 2017, 23:56

Pane Vaněčku přečerpávačky do řešení změn větrné situace v řádu dní příliš nezasáhnou (to je i důvod, mají ekonomické problémy), stejně tak baterie.

Pokud ČEZ má elektřinu dopředu nasmlouvanou a prodanou, tak ho pochopitelně neovlivní ani nízké či nulové ceny při větrném počasí.

Milan Vaněček
19. prosinec 2017, 01:53

Ano když jí má nasmlouvanou za nízkou cenu (nižší než na burze) tak ho nízká cena neovlivní, už jí má. A s novými JE které si postaví bude moci také nasmlouvat takové nízké ceny? Jen když mu to my v ČR zadotujem.

K těm klasickým přečerpávačkám- to máte pravdu, měl jsem spíš napsat vodní průtočné s velkou regulací průtoku, jako například v Norsku.

Martin Hájek
18. prosinec 2017, 20:22

Současné větrné parky samozřejmě nekanibalizují, protože ty mají velmi tučnou provozní dotaci a o dění na trhu se příliš nestarají. Nicméně okamžitě zemřou staré větrné parky, kterým v roce 2021 a 2022 skončí provozní dotace. Ty hodlají zavřít, protože si nevydělají ani na provozní náklady. No a velmi problematická bude ekonomika jakýchkoliv nových offshore parků.

Martin Hájek
18. prosinec 2017, 20:23

Pardon, samozřejmě "on shore" parků.

Jan Veselý
18. prosinec 2017, 21:58

Jestli ty 20 let staré a dnes značně technologicky zastaralé VtE si budou či nebudou na sebe schopny vydělat (pravděpodobně dojde v nějakém poměru k obojímu)

Poslední aukce na výkon přinesla cenu za nové VtE 38 EUR/MWh. Když se prodají do šrotu nebo na second-hand trhu a využije se již existující zasíťování lokality, dostanete ze stejného místa mnohem více elektřiny (klidně i více než 2x více) za ještě lepší cenu než je oněch 38 EUR/MWh.

Ekonomika nových offshore VtE bude zcela určitě problematická, aukční model vyvíjí brutální tlak na snižování konstrukčních nákladů a údržby. Ale hlavní problém budou mít a mají všechny plány na tepelné elektrárny budované s cílem, že poběží pořád (tj. CF >80%).

Martin Hájek
19. prosinec 2017, 00:49

Pane Veselý, vy to, bohužel pořád nechápete a to mě mrzí. Samozřejmě tepelné elektrárny, které pořád běží, má smysl stavět jak kde. V blízkosti severního moře ani náhodou. Ve střední Evropě ano, protože ČR může dovézt maximálně zhruba 3 GW elektrického výkonu, takže tu pořád potřebujeme celkem slušný baseload, který větrníky nemohou vytlačit.

Nesedí samozřejmě ani Vaše kalkulace. Ze starého větrného parku nevyužijete kromě vyvedení výkonu vůbec nic. To není nijak zázračná úspora. Navíc ten starý park budete muset zlikvidovat a to není zadarmo a brzy přestanou fungovat pohádky, že staré lopatky potopíme do moře a údajně tak vytvoříme nový útes, to bude brzy passé a bude požadavek to celé sakumprásk zrecyklovat a to bude věru pálka. No a pak samozřejmě ten, kdo by to chtěl stavět, tak bude vědět, že kdykoliv zafouká, tak sice se jeho větrník bude točit, ovšem zadarmo. Průměrná cena baseloadu, se kterou tu totiž pořád dokola operujete, je samozřejmě v případě větrníků úplný nesmysl.

Milan Vaněček
18. prosinec 2017, 09:39

Další chybý názor, podobně jako u pana Wagnera. Ty off shore větrné parky nestačí vyrobit a nebudou vyrábět pro celou Evropu stejně jako sever Afriky nebude z fotovoltaických elektráren zásobovat celou Evropu, i když by to z fyzikálního hlediska bylo možné.

A když po krátkou dobu (promile či procenta) z roční produkce budou dodávat za zápornou nebo téměř zápornou cenu (a když to bude bez zaručené ceny a přednostního odkupu tak samozřejmě ty vrtule vypnou, to Vám nedošlo???) tak budou především kanibalizovat ty nejdražší a investičně nejnáročnější elektrárny - nové elektrárny jaderné.

Tedy ten argument Váš a pana Wagnera nejde proti lokální decentralizované výrobě elektřiny ve VtE a FVE v zemích jako ČR, ale je to další hřebíček do rakve stavby nových jaderných elektráren, jen dále zhoršuje jejich ekonomickou nevýhodnost.

Milan Vaněček
18. prosinec 2017, 09:42

pozn Ten můj příspěvek se týkal pana Hájka (aby to bylo zcela jasné).

Petr
18. prosinec 2017, 13:10

Není pravda, nezapomínejte, že CO2 se chystá zničit svět, a bude nutné ho globálně zakazovat v bohatých státech jako EU co nejdříve a zlomově tvrdě po roce 2030.

Pak nemůžete používat ani arabský ani ruský plyn.

Power-to-eGas je tak drahý i při teoretické maximální účinnosti, že jaderky budou vždy levnější.

Takže dobrý nejlevnější celoevropský budoucí mix by mohl být na 100% spotřeby 100% větrníků, 50% vodních a jiných baterek, do 50% jaderek.

A jelikož Němci nechtějí jaderky, tak je musíme stavě i za ně, ale aby jsme na tom pořádně vydělali, tak musíme u nás postavit i přebytek co nejlevnějších baterií, proto doporučuji zainvestovat dále do přečerpávaček v Krušných horách, do výzkumu bazénových baterií, a dále vylepšovat Vltavskou kaskádu.

Také se nesmí zapomínat, že Západ se chystá reindustrializovat a robotizovat 24/7, takže spotřeba elektřiny se skoro srovná na den i noc.

A po zakázání plynu bude v Evropě jasně drtivě největší spotřeba elektřiny i na vytápění přez zimní až půlrok.

Biomasu nemá cenu do hrubých výpočtů dávat, protože má už jasně prověřeně spočítané celkové možnosti maximálně do 10%.

Robert
18. prosinec 2017, 22:01

To jste řekl Petře moc hezky. Ještě jste zapomněl na celosvětové židovsko-zednářské spiknutí. Taky by mě zajímaly ty Vaše dlouhodobě výhodné řešení. Z Vašich plamenných příspěvků jsem zatím žádná řešení nezaznamenal ;)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se