Domů
Větrné elektrárny
První plovoucí větrná elektrárna zahájila provoz (videopříběh)
Zdroj:  Øyvind Gravås / Woldcam - Statoil ASA

První plovoucí větrná elektrárna zahájila provoz (videopříběh)

Větrná elektrárna Hywind Scotland, první plovoucí větrná elektrárna na světě, začala dodávat elektřinu do skotské sítě. S instalovaným výkonem 30 MW projekt dokáže zásobovat zhruba 20 tisíc britských domácností. Společnost Statoil, provozovatel elektrárny, věří v další rozvoj a pokles nákladů na tento typ řešení.

Celosvětově první plovoucí větrná elektrárna Hywind Scotland s instalovaným výkonem 30 MW byla ve středu oficiálně spuštěna skotskou ministryní Nicolou Sturgeonovou. Projekt vlastní a provozuje ropná společnost Statoil spolu se společností Masdar ze Spojených arabských emirátů.

„S potěšením otevírám Hywind Scotland – světově první plovoucí větrnou elektrárnu, která poskytne čistou energii více než dvaceti tisícům domácností a pomůže nám splnit naše ambiciózní klimatické cíle,“ prohlásila ministryně.

Celkem pět větrných turbín je vzdáleno 25 kilometrů od skotského pobřežního města Peterhead. Každá turbína váží téměř 12 tisíc tun a měří celkem 253 metrů, z čehož 78 metrů je pod mořskou hladinou. K mořskému dnu jsou jednotlivé turbíny ukotveny pomocí řetězů. Na pobřeží bude projekt vybaven bateriovým úložištěm s kapacitou 1 MWh, které by mělo redukovat nevýhody intermitentní výroby.

„Řešení Hywind může být použito do hloubek až 800 metrů, což nám otevírá oblasti, které jsou pro offshore turbíny nedostupné. Poznatky z projektu Hywind Scotland budou dláždit cestu celosvětovým možnostem pro plovoucí větrné elektrárny,“ uvedla Irene Rummelhoffová, šéfka nízkouhlíkové divize Statoilu.

Infografika Hywind Scotland (Zdroj: Statoil)

Potenciál ve snižování nákladů

V posledních letech došlo ke značnému snížení nákladů na onshore i klasické offshore větrné elektrárny. Za předpokladu, že tento trend budou během příštích let následovat i plovoucí větrné elektrárny, učiní to z nich konkurenceschopný zdroj v porovnání s ostatními obnovitelnými zdroji.

„Statoil má ambici snížit náklady na energii z projektu Hywind plovoucí větrné elektrárny na 40-60 EUR/MWh do roku 2030. Vzhledem k tomu, že až 80 % offshore větrného potenciálu je v hlubokých vodách (přes 60 metrů), kde klasické instalace s ukotvením do dna nejsou vhodné, očekáváme, že plovoucí větrné elektrárny budou hrát významnou roli při rozvoji offshore,“ dodala Rummelhoffová.

Celý příběh první plovoucí větrné elektrárny Hywind Scotland:

Zdroj úvodní fotografie:  Øyvind Gravås / Woldcam – Statoil ASA

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
Milan Vaněček
21. říjen 2017, 13:20

Pusťte si to video, je to úžasné. A inspirační i pro nás by mělo být jak norové a skoti myslí na to, jak využít know how ze starých technologií pro těžbu ropy a zemního plynu z moře, což bude během desítek let končit na vytvoření nového průmyslu (a zaměstnat ty lidi místo vytvořit nezaměstnane).

To by nás mělo inspirovat třeba v hornictví, v přechodu z hornictví uhlí na dobývání lithia a jiných kovů potřebných pro energetický přechod.

miro novak
21. říjen 2017, 15:22

Zdravim, pan Vanecek, ak mate zaujem o fascinujuce technologie, tak Vam poslem video nasej technologie, ktore, paradoxne, dokaze viac a este splna tie vyzvy ohladne prechodu banictva na moderne technologie. Moj mail je macmiro@me.com.

Panaka
21. říjen 2017, 16:35

Já se pořád nemohu rozhodnout. Opravdu můžeme něco, co váží 12 000 tun ocelobetonu + 15*300+1200=5700 tun oceli (předpokládám) kvůli 5 MW výkonu, považovat za "ekologické"? Není opravdu lepší postavit 5 x 1 MW v kogeneraci u bioplynové stanice s využitím tepla (třeba) do skleníků?

Milan Vaněček
21. říjen 2017, 17:04

Naftaře ze Statoilu nelze považovat za ekology. Ale určitě v dalším vývoji vzroste výkon VtE a klesne množství oceli. A těžaři budou mít spoustu ocele ze starých těžních věží a tankerů k recyklování.

Jan Veselý
21. říjen 2017, 19:10

Při 50% koeficientu využití to vyrobí ročně cca 22 GWh elektřiny, což je ekvivalent 22 000 tun uhlí/rok, za 25 let minimální očekávané životnosti už to je přes půl milionu tun ušetřeného uhlí. Načež se celá technologie může zrecyklovat. Jo, bioplynky z toho vycházejí ještě lépe, ale jejich možnosti jsou mnohem omezenější a mají výrazně dražší výrobu.

C
21. říjen 2017, 20:32

A co teprve derivační a jezové hydroelektrárny, ty ještě mnohem lépe.

Jan Veselý
22. říjen 2017, 08:10

Máme-li se trumfovat, tak jasným vítězem materiálové efektivity jsou úspory energie založené na změně chování uživatelů, kdy přestanou dělat blbosti a nesmyslně plýtvat. Opower ušetřila, tj. uvolnila pro jiná využití, více elektřiny než vyrobí Hoover Dam. Udělali to jako firma z jedné kanceláře pomocí emailů.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se