Domů
Větrné elektrárny
Severní moře se mění v elektrárnu, německá část vyrobila letos výrazně více
Údržba offshore větrných elektráren
Zdroj: Flickr howzey, https://www.flickr.com/photos/howzey/15253127601/

Severní moře se mění v elektrárnu, německá část vyrobila letos výrazně více

V letošním prvním pololetí vyrobily německé offshore větrné elektrárny připojené do sítě TenneT v Severním moři o 50 % více elektřiny, než tomu bylo v loňském roce. Na nárůstu se podílel zejména zvýšený výkon elektráren, který meziročně vrostl o 46 %. 

Nadprůměrné pololetí za sebou mají offshore větrné elektrárny v Severním moři. Díky jejich zvýšené výrobě se podílely na celkové německé elektřině z větrných elektráren 16,5 procenty. Celkem bylo pouze ze Severního moře, kde je většina instalovaného výkonu německých offshorů, přeneseno na pevninu 7,77 TWh elektřiny.

Příznivé podmínky již nyní vyhnaly výrobu na 72 % toho, co se v offshore větrných elektrárnách vyrobilo loni. V loňském roce byla celková výroba těsně pod 11 TWh.

V letošním případě je nutné podotknout, že za nárůstem nestály primárně lepší povětrnostní podmínky. Především se do výsledků promítl stále se zvyšující výkon offshorů u pobřeží Německa. Jen za první pololetí přibylo u tohoto pobřeží přes 690 MW instalovaného výkonu, meziročně se pak jedná o nárůst o 1 400 MW.

Vývoj by přitom mohl být nárůstu výroby offshore větrníků nakloněn i v dalších letech. Podle analýzy WindEurope má v německých vodách do roku 2030 vyrůst dalších cca 12 GW větrných elektráren. Podmínky jsou přitom  pro výstavbu nových parků více než příznivé, klesá jak cena za vyrobenou MWh, tak cena připojení parku na pevninu.

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“sources“:“wind_offshore“,“from“:“2017-03-01″,“to“:“2017-03-31″,“caption“:“Výroba offshore větrných elektráren v Německu v posledním měsíci letošního prvního pololetí“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-03-01″,“end_date“:“2017-03-31″}

Offshore parky mají přitom řadu pozitiv. Kromě toho, že odpadá řada problému spojených s vlivem na obyvatele v blízkosti turbín (hluk, stínění atd.), mají offshore elektrárny i lepší podmínky pro výrobu. Proudění větru je na moři stabilnější a díky tomu dosahují elektrárny vyššího koeficientu využití instalovaného výkonu.

Připojení offshore parků bude mít kapacitu 10 GW v roce 2025

V červnu letošního roku překročil instalovaný výkon německých offshorů 4 GW a přenosová kapacita ze Severního moře byla ještě o 1,2 GW vyšší. Provozovatel přenosové soustavy TenneT upozorňuje na to, že ze čtyř pětin již splnil cíl pro rok 2020, který je stanoven na 6,5 GW přenosové kapacity.

Vládní cíl dokonce překoná, podle tiskové zprávy budou do roku 2019 hotové další tři projekty přípojek, díky kterým se přenosová kapacita na pevninu zvýší na 7,2 GW.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
Milan Vaněček
29. srpen 2017, 15:00

Když porovnáme pás hnědouhelných elektráren v podkrušnohoří a lužici s pásem off shore větrných elektráren v severním a baltském moři - tak vidíme smysl Energiewende. To prvé, kouřící elektrárny, zanikne během 20-30 let, to druhé je víc než nahradí čistou energií. Teď ještě během 20-40 let nahradit diesly elektromobily. A udržet Evropu bez islamistů a bez válek.

C
29. srpen 2017, 20:36

Nebyl bych k tomu zmizení uhelných elektráren tak optimistický, zatím jsou nejekonomičtější které máme a abychom je zdražili na úroveň plynových, bylo by třeba výrazně přitlačit, asi 30€/MWh. Jak to chcete udělat?

Evropa bez válek není, podívejte se do hraničních oblastí Kavkazu, na Donbas a stále doutnající Balkán.

Evropu bez islamistů udržíme když nebudou mít prostředky a to víme jak nejlépe zajistit.

Bylo by třeba jednat, urychleně, neděje se tak, to je problém. Bohužel jsou věci u kterých si z jistých důvodů prostě nemůžeme dovolit vámi navrhované intervaly. S plynem a ropou nám odteklo a odtéká příliš mnoho bohatství, které tu chybí. Potřebovali bychom provést potřebné náhrady co nejrychleji, během 10-15 let.

Milan Vaněček
30. srpen 2017, 07:27

Já jsem psal o německé Energiewende a jejím významu pro Německo. U nás je kontra-energiewende. Takže to laciné špinavé uhlí vydrží déle.

Nevím kolik utratíme ročně za plyn ale rozhodně více peněz z ČR ročně odchází do daňových rájů a přes 300 miliard ročně odchází ve formě dividend z cizích investic. Co se týče energetiky, i velká většina z každoročních 25 miliard dotací na velké FVE mizí v cizině ...

C
30. srpen 2017, 15:48

Nemyslím že to bude s bateriovou nebo jinou akumulací tak dobré, byť samozřejmě metody na to jsou, aby se dala s OZE nasadit v potřebném měřítku a pokud bude uhlí sto držet krok jak v oblasti ceny tak ekologie, tak jej budeme rušit jen těžko.

Mluvil jsem o nás, jako o evropském civilizačním okruhu, ale dobře, když to vyčíslím pro ČR, tak denně spotřebujeme přes 187 000 barelů ropy, tedy 6 8255 000 barelů ročně, to je při ceně 50$/barel 3 412 750 000 dolarů, to je asi 75mld korun ročně. Plynu spotřebujeme ročně asi 7 522 000 000 m^3, tedy asi 81 318 918MWh, 1MWh stojí asi 22$, tedy to máme 1 789 000 000 dolarů, tedy asi 39.35 mld ročně. Tedy importy paliv nás stojí přes 114mld ročně. Příslušně si to můžeme spočítat pro celý průmyslový svět.

Tyto peníze destabilizují potom poměrně velké oblasti světa, proto je v zájmu všech co nejvíce tato paliva omezit a neimportovat je.

Jan Veselý
30. srpen 2017, 18:58

A to ještě nedávno byla ropa za dvojnásobek.

Milan Vaněček
30. srpen 2017, 19:29

Import plynu je směšně nízké číslo, zvláště když to porovnáme s vyhozenými 45 miliardami/rok na podporu OZE (stačilo by 5-10 miliard) nebo s mnohem vyšším číslem proježděné nafty a benzinu.

Vidím že v plynové kogeneraci máme obrovské možnosti (rezervy).

C
30. srpen 2017, 21:13

Směšně malé číslo za plyn? Pane Vaněčku, je to skoro tolik co se dává kvůli neschopnosti politiků za OZE a víc než polovina toho co utratíme za ropu a jak poznamenává pan Veselý, ta stávala mnohem více.

Problém je kam většina těchto peněz ve světě jde, mnohdy do míst zbytku světa přímo nepřátelských a opravdu tím nemyslím Rusko. Proto je třeba jejich spotřebu co nejrychleji eliminovat. Neexistuje důvod proč by z těchto peněz měly stát babylonské věže a pod.

Milan Vaněček
30. srpen 2017, 22:41

Říkáme vlastně to samé ale nějak si nerozumíme. Ale snad najdeme shodu v tom, že za 39 miliard Kč za plyn dostane cca třetina až polovina občanů v ČR teplo v zimě i nějakou elektřinu, zatímco za pomoci všehoschopných lobistů uzákoněných 45 miliard "podpory OZE" dostaneme akorát velkou přirážku k našemu účtu za elektřinu.

C
31. srpen 2017, 11:00

To je sice pravda, za plyn máme dost tepla atd., a je i pravda že nějaké peníze za OZE jdou do zahraničí, ale zásadnější podle mne je že peníze utracené Evropou, Čínou a dalšími zeměmi za paliva jako je plyn a ropa končí na účtech zemí, které představují nebezpečí pro obyvatelstvo velké části světa pro svou ideologii.

A není tím myšleno Rusko, kterému ty peníze jen stěží mohou stačit na nějakou větší akci ven, a u kterého velmi brzo dojde k výměně prezidenta, a kde chtě nechtě současný stav stojí a padá s Putinem.

Je nutné tyto importy omezit, nebo nahradit novými zdroji, například hydráty methanu, aby se nenaplnilo ono staré rčení o kapitalistech a prodeji lan.

Kolemjdouci
29. srpen 2017, 15:30

No, coz o to, plan je to futuristicky pekny, ted jde jeste o to, jak to utahnou stare VVN prenosove site ze severu na jih...

Jan Veselý
30. srpen 2017, 19:02

Vedlejším efektem téhle výstavby má být velkokapacitní propojení s GB a Skandinávií. A v dlouhodobé perspektivě pak využívání téhle elektřiny na P2G a P2L. Pro transport plynných a kapalných paliv už existují více než dostatečné transportní kapacity.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se