Spojení Siemensu s Gamesou je nejspíše v souladu s hospodářskou soutěží

Dle zdrojů agentury Reuters by mělo Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (DG Competition) vydat do 13. března pozitivní stanovisko k největšímu obchodu v oblasti větrné energetiky. Spojením společností Siemens a Gamesa tak bude moci vzniknout největší výrobce větrných turbín na světě. Do 4 let od spojení společností je plánováno navýšení EBIT o 230 milionů euro.

Dva zdroje obeznámené s případem potvrdily agentuře Reuters, že spojení německého Siemensu a španělské Gamesy získá potřebný souhlas ze strany DG Competiton. Předběžný termín pro vydání rozhodnutí je dle oficiálního webu Evropské komise 13.března.

Siemens zaplatí za 59 % akcií společnosti Gamesa 1 miliardu eur (27 miliard Kč). Po akvizici Gamesy bude mít Siemens světově největší tržní podíl v segmentu větrných elektráren. Siemens tak vystřídá na pozici lídra dánský Vestas.

Siemensu a Gemese se podařilo v probíhajícím řízení vyvrátit obavy Evropské komise, že jejich spojení by mohlo ohrozit hospodářskou soutěž. Ke spojení obou společností by tedy mělo dojít bez dodatečných podmínek ze strany regulátora.

Mluvčí Komise i obou dotčených společností se  k těmto zatím neoficiálním informacím odmítli vyjádřit.

Očekávaný nárůst tržeb je nadsazený

Do čtyř let od spojení společností je plánováno navýšení zisku před započtením úroků a daní (EBIT) o 230 milionů euro (6,2 mld. Kč).  Z plánovaného navýšení zisku má být 70 % dosaženo díky úsporám nákladů a zbývajících 30 % pak představuje růst tržeb související se synergickým efektem.

V souvislosti s plánovaným růstem tržeb však panují mezi analytiky pochybnosti o jeho reálnosti.

„Předpokládáme, že bude dosaženo jen zlomku z plánovaného nárůstu tržeb v hodnotě více než 70 milionů euro díky očekávanému synergickému efektu. Nedomnívám se, že spojení onshore a offshore byznysu dosahuje takovéhoto potenciálu v možném nárůstu tržeb. Jedná se o segmenty s různými zákazníky a odlišnými technologiemi,“ prohlásil například David Vos, analytik banky Barclays.



4 odpovědí na Spojení Siemensu s Gamesou je nejspíše v souladu s hospodářskou soutěží

  1. Milan Vaněček napsal:

    Tady je vidět, jak se Siemensu vyplácí včasné opuštění ztrátového odvětví jaderných elektráren a celosvětové ovládnutí moderního ziskového odvětví elektráren větrných. Němci si ve skutečnosti uzákonili (nezákonnou) podporu svého průmyslu (svojí podporou OZE).
    To u nás Český průmysl za 45 miliard Kč podpory pro OZE ročně nedostane téměř nic.

    • Pavel napsal:

      „Moderním ziskovým odvětvím“ byla rovněž i výroba v fotovoltaických panelů. Ovšem pouze do té doby, než čínské fabriky na fotovoltaiku, masivně zasviňující okolí těžkými kovy, díky tomuto ekologickému a sociálnímu dumpingu zlikvidovaly veškerou evropskou a americkou konkurenci. Snad si pár let u Siemensu nebudou rvát vlasy z hlavy, až z výrobou větrných elektráren dopadnou jako výrobci fve.
      Jedno je jisté, technologicky vyspělý a ziskový německý jaderný průmysl byl cíleně zlikvidován zásahy populistických politiků ve jménu jejich udržení se u koryt.

      • C napsal:

        Proti sociálnímu a cenovému dumpingu existují jen dva mechanismy, které jej odstraní.

        Definitivní globalizace a to že se na světě srovnají podmínky a mzdy, ekonomika a vše bude tak provázané, pohyb lidí tak volný, že jediné co Vám řekne kde jste bude okolní příroda, krom hodin ve vlaku, písku a horka kolem Vám nic neřekne, jestli jste v nové čtvrti Berlína, nebo v Nové Káhiře (nebo jak chtějí pojmenovat to nové hlavní město), to by mohlo odstranit i migraci, kterou ženou rozdíly mezi ekonomickou úrovní jednotlivých zemí.

        Cla, v krajních případech zákaz dovozu, kterými se dorovná rozdíl cen mezi domácí a zahraniční produkcí. To ale může dále posilovat ekonomickou migraci a dalších X dost nebezpečných jevů, mezi nimi i terorismus. Ten snad jedině utichne při relativně stejné materiální a bezpečnostní úrovni po celém glóbu.

        Jenže asi není příliš vůle se starat o problémy na straně produkce, například sankcionovat zboží firem, které nedodržují základní ekologické, bezpečnostní a sociální standardy. Proč, pokud má cílová země zákaz dětské práce, pouštět na trh, zboží, které je prokazatelně takto vyrobeno? Buď zákaz do nápravy, nebo vysoké clo. Pokud firma flagrantně porušuje i nejzákladnější ekologické zvyky a vypouští nebezpečný odpad do přírody, opět buď vysoké clo, nebo zákaz dovozu do nápravy.

        Ani EU nepřišla s plánem konvergence mezd mezi zeměmi, bez toho se EU rozštěpí, pokud tedy bude tlačit na různé pomoci a podobně. V USA, po odstranění extrémů kde minimální mzda není, je v hodinové rozdíl asi 5$, v EU, po odstranění podobných extrémů je to více než 6€, to je příliš, zvlášť pokud bude EU tlačit na přijímání uprchlíků. Aby ten rozdíl zhruba odpovídal, musela by být kolem 4€/hodina. Při rozumném okně 10 let by to znamenalo v případě ČR ročně zvýšit minimální mzdu o 4Kč/h, tedy o asi 640Kč měsíčně. To asi neprojde.

      • Milan Vaněček napsal:

        Pavle, mohu Vám to vysvětlit jak je to se solárními elektrárnami?
        Vezměte cenu solární elektrárny=100%. Polovina z toho (když je vše dobře zorganizováno) je cena panelů, druhá polovina je tak zvaná „balance of system“ cost. To je uchycení panelů, rozvody, střídače a hlavně práce. Ta zůstane doma, v zemi kde elektrárna stojí.
        V ceně panelů pak práce (výroba) představuje 10%, zbytek je amortizace investice (zařízení dodávají Němci a Švýcaři, později si Číňané vše okopírují), a hlavně speciální materiály (v těch dodávkách má zase primát USA, Američané si spočítali, že cena dovezených panelů „made in China“ je nižší než cena speciálních materiálů (ty jsou pro veškerou výrobu, nejen pro do US dovezené panely) dovezených z USA do Číny.
        Takže Čína má jistých celkem 5% z ceny FVE za práci-výrobu panelů, dále něco za energie vložené do výroby (zvlášte výroba polysilikonu je energeticky náročná-ale zde je jeden z hlavních hráčů Německý Wacker).
        Nebuďte naivní, že všechny peníze za FVE jdou do Číny, V Číně vyrábí i iPhony, iPady a na nich zbohatl někdo jiný než Číňané.
        Ještě otázka: kdo je největší světový výrobce slunečních článků v roce 2016? Budete se divit, ale je to Korejský chemický holding Hanwha, koupí Německého Qcells a jedné Čínské firmy vybudoval nové imperium (které má firemní sídlo pro výzkum hádejte kde-v Německu, vedou ho Němci) a kdo vlastní patenty (všechny původně vlastnili Qcells) to nevím. Už jsem Vám o tom zde na blogu psal.
        Co se týče VtE a JE a Siemensu, nemám co bych na svém názoru měnil. Žádné argumenty od Vás jsem neviděl.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *