Agentura Bloomberg přinesla informaci o švédském startupu Modvion, jenž přichází s revoluční myšlenkou v oblasti stožárů větrných elektráren. Podle Modvionu můžou v budoucnu být stožáry modulární dřevěné konstrukce. Projekt již finančními prostředky podpořil i švédský stát.

Jedním z logistických omezení při výstavbě větrných elektráren je průměr stožáru. S tím, jak postupem času dochází k nárůstu výkonu větrníků, roste i výška a průměr stožárů. Větší průměr pak s sebou přináší i nárůst hmotnosti, což také může komplikovat přepravu jednotlivých segmentů ocelových tubusových stožárů.

Pokud jde o podíl nákladů na stožár na celkové investici do větrné elektrárny, tak ten je dle BNEF pro pozemní instalace větrných elektráren 12 %, u offshore elektráren pak 7 %.

Dřevo jako materiál budoucnosti pro stožáry VtE?

Podle göteborgské společnosti Modvion je ovšem díky její modulární dřevěné konstrukci možné snížit náklady na výstavbu elektrárny a eliminovat problémy související s transportem stožáru. Jednotlivé segmenty stožáru jsou dle konstrukčního řešení Modvionu složeny z dřevěných modulů až na místě výstavby.

Materiálem využitým pro výrobu modulů je tzv.  lepené lamelové dřevo (anglicky Glued laminated timber, zkráceně glulam). Glulam je vyroben z délkově nastavených lamel, tloušťkově slepených v několika vrstvách.

Modvion již získal více než 12 milionů korun na vývoj svého řešení od Švédské energetické agentury. Aktuálně pracuje švédská společnost na výstavbě třicetimetrového prototypu, který má být dokončen ve druhém čtvrtletí 2019. Následně je v plánu do roku 2020 postavit 150 metrovou verzi stožáru.

Cestou dřevěných stožárů pro větrné elektrárny se již v minulosti pokusila vydat například německá společnost Timber Tower. Společnost uvedla v roce 2012 do provozu 1,5MW elektrárnu na 100m dřevěném stožáru nedaleko Hanoveru. Od poloviny roku 2015 však webové stránky Timber Tower o dalším rozvoji společnosti neinformují. Lze tedy předpokládat, že v Německu zatím nedošlo k takovému vývoji, který by umožnil komerční prosazení této technologie. Otázkou zůstává, zda se bude švédskému řešení dařit lépe.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *