Domů
Větrné elektrárny
Umožní dřevěné konstrukce stožárů snížení nákladů na výstavbu VtE?
Modulární konstrukce stožárů větrných elektráren. Zdroj: modvion.com

Umožní dřevěné konstrukce stožárů snížení nákladů na výstavbu VtE?

Agentura Bloomberg přinesla informaci o švédském startupu Modvion, jenž přichází s revoluční myšlenkou v oblasti stožárů větrných elektráren. Podle Modvionu můžou v budoucnu být stožáry modulární dřevěné konstrukce. Projekt již finančními prostředky podpořil i švédský stát.

Jedním z logistických omezení při výstavbě větrných elektráren je průměr stožáru. S tím, jak postupem času dochází k nárůstu výkonu větrníků, roste i výška a průměr stožárů. Větší průměr pak s sebou přináší i nárůst hmotnosti, což také může komplikovat přepravu jednotlivých segmentů ocelových tubusových stožárů.

Pokud jde o podíl nákladů na stožár na celkové investici do větrné elektrárny, tak ten je dle BNEF pro pozemní instalace větrných elektráren 12 %, u offshore elektráren pak 7 %.

Dřevo jako materiál budoucnosti pro stožáry VtE?

Podle göteborgské společnosti Modvion je ovšem díky její modulární dřevěné konstrukci možné snížit náklady na výstavbu elektrárny a eliminovat problémy související s transportem stožáru. Jednotlivé segmenty stožáru jsou dle konstrukčního řešení Modvionu složeny z dřevěných modulů až na místě výstavby.

Materiálem využitým pro výrobu modulů je tzv.  lepené lamelové dřevo (anglicky Glued laminated timber, zkráceně glulam). Glulam je vyroben z délkově nastavených lamel, tloušťkově slepených v několika vrstvách.

Modvion již získal více než 12 milionů korun na vývoj svého řešení od Švédské energetické agentury. Aktuálně pracuje švédská společnost na výstavbě třicetimetrového prototypu, který má být dokončen ve druhém čtvrtletí 2019. Následně je v plánu do roku 2020 postavit 150 metrovou verzi stožáru.

Cestou dřevěných stožárů pro větrné elektrárny se již v minulosti pokusila vydat například německá společnost Timber Tower. Společnost uvedla v roce 2012 do provozu 1,5MW elektrárnu na 100m dřevěném stožáru nedaleko Hanoveru. Od poloviny roku 2015 však webové stránky Timber Tower o dalším rozvoji společnosti neinformují. Lze tedy předpokládat, že v Německu zatím nedošlo k takovému vývoji, který by umožnil komerční prosazení této technologie. Otázkou zůstává, zda se bude švédskému řešení dařit lépe.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Dušan Král
28. říjen 2017, 10:27

Takže kromě toho, že používáme extrémně rozptýlenou energii větru ji ještě budeme získávat pomocí dřevěných větrných elektráren, tak tomu říkám "zpátky na stromy". Tedy pokud po jejich výstavbě ještě nějaké zůstanou...

Peppa
28. říjen 2017, 12:28

Tam nahoře není rozptýlená.

Dušan Král
28. říjen 2017, 19:21

To bylo myšleno filozificky vůči energii chemické (tři řády) a jaderné (další tři řády)...

Jan Veselý
29. říjen 2017, 08:13

K té filisofii:

- Aspoň se to nemusí tolik ředit.

- Koncentrovaná energie = koncentrovaný průser, když se něco stane

- Pořád jsou minimálně o řád lepší než výroba potravin. V době kdy jsme jako národ překrmení a nemáme využití pro čtvrtinu zemědělské půdy.

C
29. říjen 2017, 11:48

Je to tak.

Bohužel problém překrmování je hodně velký a složitý, je to naprosto nevhodné složení stravy, nevhodné postupy přípravy, atd. Největší problémy nastávají v zemích kde jsou lidé dost bohatí na to aby si mohli koupit hotové jídlo a příliš chudí na to aby mohli pracovat méně a připravit si kvalitní jídlo doma. Bohužel třeba u nás vládne až nechutná obsese zemědělstvím, tím jak bychom měli být soběstační pomalu i v tropickém ovoci, tropických rybách apod. Minulý režim chtěl u Bohunic a Dukovan postavit bazény ohřívané nízkopotenciálním teplem z kondenzátoru a pěstovat tam snad nilské okouny, či co. Je to nesmysl, stejně jako úchylka na zemědělské dotace. To co lidé jí, co je široce nabízeno potravinářským průmyslem je velmi vzdáleno původní lidské stravě a i tomu co se jedlo od doby prvních zemědělců do minulosti před pár stoletími.

Není možné za tři generace překopat genetiku vyvíjející se asi 8k let když se nejedná ani o pořádný evoluční tlak, potraviny plné cukru a chemie nejsou HIV, který už způsobil v Africe výskyt mutace chování IS, projevující se u lidí s vrozeným virem, která způsobuje pouhé bacilonosičství, finální stádium nepropuká, tady jsou schopní bez léčby dosáhnout dospělosti a mít potomky, ergo kladívko brutální evoluční výhoda. To u potravin není, bohužel/bohudík, ale potravinářství a strava je problém jak tur domácí. Srovnejme si fyzický stav našeho presidenta s lidmi co se o sebe starali a narodili se +-3 roky od něj, dost velkou roli totiž hraje co se jí.

Lidé si stěžují jak větrníky a panely ničí krajinu, přitom ignorují likvidaci krajiny ze strany zemědělců, oblíbených nákupních center a dalších nedotknutelných fetišů, kam lze u nás zařadit i jaderné elektrárny, moderní doby a hospodařením některých spolků, které si na cizím hospodaří jako na vlastním a nejraději by ještě diktovali co s majetkem člověk může dělat a kdy. Navíc svým hospodařením páchají další nemalé škody, je jedno jestli jsou to myslivci, zemědělci, nebo LČR, na krajině a jejich obyvatelích se podepisují více a děsivěji než je kombinovaný vliv dálnic, železnic, elektráren a důlního průmyslu.

Střílení vlků a dalších šelem jakože se "spletli", podobně tajné trávení dravců, ty co nastraží karbofuran snad nikdy nechytí, parcelování lesů ploty, nevhodné způsoby orby kdy jeden déšť udělá klidně metrové rýhy, mizení tenké vrstvy ornice z písčitých půd, v minulosti rozorání mezí, dodnes pokračující rozorávání přechodů mezi lesem a polem, otravování vody chemií. Nesmyslné kanalizace a regulace řek což lze řešit mnohem elegantněji širšími aktivními oblastmi řek, lužními lesy kde to jde, eventuálně rybníky na malých tocích, ne místo toho fetiš na přehrady a hráze. Ztratili jsem za 50 let akumulační kapacitu asi 4mld kubických metrů, jen nevhodným přístupem ke krajině. Dodnes se nikdo němá k tomu zasypat staré odvodňovací kanály protínající původní zvodně, což vede k poklesu hladiny spodní vody a rychlému odtoku srážek, místo toho se přichází s tím že se bude používat závlahových systémů a přehrad. Všechno ve jménu potravinového fetiše vnuceného do myslí lidí minulým režimem, pseudonutností soběstačnosti, poroučení větru dešti.

Toto lidi nevidí, ale běda jak někde postavíte hektar FVE, nebo pár větrníků, to jste největším ničitelem krajiny. Běda jak chcete někde postavit moderní výrobní závod, ale plechové haly nákupních center nevadí. Nebo běda když chcete aby se někde udělala opravdu bezzásahová zóna, to jste přímo nebezpečný protistátní živel a terorista kterého by měli zastřelit.

Spíš než dotovat různé zemědělce, lesníky, platit obnovu po polomech... by se jim měl poslat hodně tučný účet za škody, které svým chováním napáchali. Například kvůli zemědělcům začíná být u nás pomalu voda životu nebezpečná. Jestli kvůli nim bude nutné nasadit RO, nebo MVC, tedy de-facto odsolovací technologie, měli by to zaplatit oni, ne odběratelé vody.

Přes bionaftu je to neskutečné plýtvání, z 1ha je asi 1t oleje a pokud řekneme že se všechen transformuje na palivo s hustotou 0.8kg/l, a energií 9.75kWh/l, máme cca 12187kWh/ha/rok, tedy 12.19MWh, FVE snadno dodá asi 970-1300MWh/ha*rok, tedy asi 80x až 106x více energie, pokud nám jde o tepelnou energii, například pro otop, pokud budeme mluvit o pohonu strojů, bacíme se o asi 200-265x vyšším zisku energie.

V roce 2016 bylo oseto asi 393 000ha, FVE by na této ploše měly výkon 393GW a produkce EE by byla asi 390-400TWh ročně. To je ekvivalent 81 % veškeré spotřebované primární energie u nás. Po započtení úspor a změn pohonu, účinnosti, můžeme být kolem 100 %, ony uhelné elektrárny představují spotřeba 120TWh primární energie.

Jen pro zajímavost, velkolom Bílina zabírá plochu asi 4.7x4km, tedy 18.8km^2, tedy 1880ha, tedy produkce asi 1.8TWh, tedy jen asi 2.5x méně než 1GW blok uhelné elektrárny.

Vinkler
30. říjen 2017, 07:35

Máte pravdu, pokud počítám dobře je v bionaftě 12 MWh/ ha, cca 1,2kWh na m2 za rok. To je průměr 0,1 W/m2 během roku. Podle p. Noskieviče z VŠB dá FVE 5 W/m2 v průměru ročně. Což je sice taky srandovní číslo , ale pořád 50x více než řepka.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se