Větrné elektrárny jsou stále větší, potvrzují to statistiky z dvou hlavních trhů
Větrné elektrárny se staví každým rokem vyšší a s větším průměrem rotoru. Ukazují to nové statistiky ze Spojených států amerických i z německého trhu. Větší a výkonnější turbíny jsou výhodou pro užití v místech, kde jsou horší povětrnostní podmínky.
Trendy ve výrobě větrných turbín jsou v posledních letech zřejmé. Větrné turbíny jsou rok od roku větší a to jak do výšky stožáru elektrárny, tak i do průměru rotoru. Obojí je možné vysledovat na dvou z největších světových trzích pro stavbu větrných elektráren.
Průměrný instalovaný výkon turbíny v USA byl v loňském roce 2,15 MW, což je nárůst o 11 % oproti průměru za loňských pět let. Ještě mírně více vzrostl průměr rotoru turbíny, celkem o 13 % na 108 metrů. Pro srovnání, v roce 2008 nebyl průměr rotoru žádné z amerických turbín větší, než 100 metrů. V loňském roce jich bylo již 97 %.
Mnohem více se také uplatňují turbíny, které jsou určeny pro lokality s nižší rychlostí větru. Zatímco v roce 1999 byl průměrný výkon větru u nových turbín na úrovni 394 W/m², nyní u průměrných turbín klesl až na 233 W/m².
Zmíněné statistiky pochází sice ze Spojených států amerických, obdobný nárůst je ale možné sledovat i v Evropě, zejména u našeho západního souseda, jehož trh se dá vzhledem k objemu každoročně instalovaného výkonu považovat za relativně vypovídající.
Konkrétní růst velikosti turbín ukazuje následující infografika webu Stromvergleich.com.
Ze srovnání je patrné, že v Německu se v roce 2016 stavěly výrazně větší větrné elektrárny a to jak do výkonu, tak výšky stožáru. Znatelný je zejména rozdíl mezi výškou stožáru. Zatímco v USA je v průměru 83 metrů, v Německu se jednalo o 128 metrů. Výška stožáru je totiž jedním z parametrů, který v USA u nových turbín prakticky stagnoval.
Mohlo by vás zajímat:
Je zřejmé, že ve větrné energetice je doba romantiky dávno pryč a stavíme v krajině ocelová města, na která by zřejmě zíral i Jules Verne.
Zvětšování průměru rotoru má samozřejmě i své stinné stránky. List vrtule je stále z jednoho kusu a je stále těžší ho dostat na místo určení s ohledem na poloměry zatáček a terénní nerovnosti. Takže se mnohem více kácí, narovnávají se lesní cesty jak horizontálně tak vertikálně. To vše samozřejmě má samo o sobě nemalý vliv na životní prostředí, když zapomeneme na krajinu zbrázděnou dalšími sloupy vysokonapěťových vedení, která mají přenést výkon z oblastí, kde fouká, do míst spotřeby nebo z hlediska skutečného vlivu na životní prostředí snad ještě horší kabelová vedení.
A máme snad ekologičtější řešení?
Mám s Vámi problém, neumím se rozhodnout jestli tenhle text znamená, že jste král všech žabičkářů nebo jste člen hnutí "Nééé, vrtule nechci, fúúúj" a každý problém VtE nafukujete do gigantických rozměrů a tváříte se, že existují nějaké nepřekonatelné technické potíže.
Pardon, to bylo na Hájka.
Boží, další elegantní řešení "neřešitelného" problému.
Já spíš sázel na to že někdo postaví nákladní zeppelin a budou to vozit vzduchem, ale i toto je dost zajímavé, Akorát to má pořád limitace pokud by to mělo jezdit po Evropě.
Teda smekám, to jsou machři. Ale transport reaktorové nádoby (mnohem vyšší váha) to bude taky výzva.
Shrnuto: další výhoda modulárních fotovoltaických elektráren je zřejmá.
Umí, prosím, někdo definovat co je EKOLOGICKÉ řešení? Méně CO2, třeba, umím také, ale EKOLOGICKÉ??
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se