Offshore větrná elektrárna Thornton Bank

Větrné elektrárny včera, dnes a zítra (díl 2.)

Toto je druhý díl článku o současnosti i budoucnosti využití větrné energie a jejím potenciálu ve světě i v Česku. První díl naleznete zde.

Jaké jsou podmínky pro využití větrné energie?

Využití větrných turbín vyžaduje vhodné geografické podmínky. Velmi důležité je tak znát co nejpodrobněji větrné podmínky území. Právě na jejich základě je pak možné plánovat umístění větrných elektráren. Pro Českou republiku mapy větrných podmínek vytváří Ústav fyziky atmosféry AV ČR.

Výchozím parametrem pro posuzování potenciálu větrné energie v nějakém místě je hustota výkonu větru, tedy výkon, který bychom získali využitím veškeré kinetické energie větru proudící jednotkovou plochou kolmou na směr proudění. Zásadní význam má rychlost větru díky tomu, že se při výpočtu výkonu vyskytuje ve třetí mocnině. Relevantní je rychlost větru v ose rotoru. Při posuzování kvality jednotlivých míst z hlediska využití pro produkci větrné elektřiny se zavádí několik pojmů. Prvním je klimatologický (teoretický) potenciál větrné energie. Ten je určen pouze hustotou výkonu větru ve výšce typické pro osu turbíny. Vhodné pro využití se pak označují většinou taková území, kde je hustota výkonu větší než mezní. Jednodušším vhodným kritériem je překročení mezní hodnoty průměrné roční rychlosti větru v dané výšce, velice často se využívá 100 m, což je výška osy rotoru současných velkých turbín. Pro efektivní využití pro produkci je vhodné mít průměrnou rychlost větru vyšší než 6 m/s. To neznamená, že se nedají využívat lokality s nižší rychlostí, ale ty mají daleko horší podmínky v síti pro konkurenci s větrnými zdroji v místech s větší rychlostí větru a také jinými zdroji.

Průměrné rychlosti větru v České republice. Podle autorů mapy je v ní však ze současné perspektivy mírná tendence k nadhodnocování hlavně v oblasti Českomoravské vrchoviny [2] (Zdroj Ústav fyziky atmosféry AV ČR).

Průměrné rychlosti větru v České republice. Podle autorů mapy je v ní však ze současné perspektivy mírná tendence k nadhodnocování hlavně v oblasti Českomoravské vrchoviny [2] (Zdroj Ústav fyziky atmosféry AV ČR).

Ještě důležitější je technický potenciál větrné energie, který je určován celkovým nominálním výkonem a celkovou roční výrobou elektřiny z větrných turbín, které odpovídají současnému stavu technologií s využitím klimatologického potenciálu. A to s respektem k zákonným a dalším podmínkám pro jejich výstavbu a provoz. Jde například o dodržení vzdálenosti od obytných budov, infrastrukturních staveb a respektování ekologických, ochranářských a památkových omezení. Zde se promítá technologický vývoj, který například může umožnit využívání i míst s menší rychlostí větru. Technický potenciál se tak v čase mění. Pro realističtější odhad se zavádí realizovatelný větrný potenciál, ten se získá redukcí technického potenciálu korekčním faktorem, který však nelze stanovit exaktním postupem. Korekce se snaží zahrnout vliv kapacity distribučních sítí, postoje veřejnosti a zastupitelstev obcí, výsledků řízení EIA, průběhu územních řízení a stavebních povolení a mnoha dalších okolností.

Průměrná rychlost větru v Německu. Je vidět zásadní rozdíl mezi severem a jihem.

Průměrná rychlost větru v Německu. Je vidět zásadní rozdíl mezi severem a jihem.

Pokud se podíváme na větrnou mapu Česka, vidíme poměrně velice malou rozlohu území s průměrnou rychlostí větru vyšší než 6 m/s a jejich rozdrobenost. Místa s průměrnou rychlostí větru vyšší než 7 m/s jsou pak ojedinělá a umístěná na horských hřebenech.

Pokud se podíváme na větrnou mapu Německa, je vidět, že je naše situace odlišná od stavu na severu Německa, kde území s průměrnou rychlostí větru vyšší než 6 m/s a dokonce přesahující 7 m/s pokrývají spojitě rozsáhlé plochy. Naše situace je naopak podobná situaci v Bavorsku, a právě ono je velmi dobou referencí, jak by se mohla situace s využíváním větru u nás vyvíjet v podmínkách intenzivní podpory tohoto zdroje.

Podmínky podobné těm na severu Německa panují na celém pobřeží Severního a Baltického moře i v některých dalších evropských přímořských oblastech. Podstatně lepší podmínky jsou pak například na větrných pláních nebo horských hřbetech v USA a Číně. To je jedním z důvodů, proč jsou právě Čína, USA, Německo, Velká Británie nebo Čína v čele využívání větru.

Současný stav větrné energetiky

Po desetiletích kralování Dánska mají v současné době největší instalovaný výkon v Číně, USA, Německu a Velké Británii. V Evropě dosáhl na začátku roku 2017 instalovaný výkon 153,7 GW a během roku 2016 se instalovalo 12,5 GW nových turbín. Z toho 10,9 GW bylo instalováno na pevnině a 1,6 GW na moři. Podívejme se na některé příklady států s velmi rozvinutou produkcí větrné elektřiny.

Čína se stává největším producentem větrné elektřiny a také nejrychleji roste její instalovaný výkon větrných turbín. V roce 2016 instalovala 19,3 GW výkonu a dosáhla na začátku roku 2017 celkového výkonu 149 GW. V roce 2016 vyrobila celkově 241 TWh elektřiny. Čína má ve větru obrovský potenciál, rozsáhlé větrné a málo osídlené oblasti jsou ideální pro budování velkých větrných farem. Velký výkon ve vodních zdrojích umožňuje reagovat na fluktuace větrných zdrojů. Problémem je v propojení a elektrická síť, které by umožnily přepravu elektřiny do vzdálených průmyslových oblastí. Problémy s transportem značně snižují koeficient ročního využití výkonu, který je nyní jen lehce přes 20 %. Čína potřebuje nutně snížit emise škodlivin ve městech hlavně na průmyslovém východním pobřeží. Proto intenzivně podporuje budování nízkoemisních zdrojů. Po vodních zdrojích je právě vítr spolu s jádrem hlavní komponentou ekologizace čínské elektroenergetiky.

Spojené státy stavěly už v osmdesátých a devadesátých letech obří větrné farmy v průsmycích mezi pobřežím Pacifiku a vnitrozemím. Koncem roku 2016 byl instalovaný výkon okolo 82,2 GW a v roce 2016 vyrobily větrné turbíny 226,5 TWh, což bylo 5,55 % z vyrobené elektřiny v USA. Největší instalovaný výkon má větrný Texas, který je druhým největším a nejlidnatějším státem USA. V roce 2016 překročilo 18 států instalovanou kapacitu ve větru 1 GW. Ve 14 státech produkuje vítr více než 10 % elektrické energie. V Iowě to bylo 36,6 %. Průměrný roční koeficient využití výkonu je v USA okolo 32 %. Největší větrnou farmou je Alta Wind Energy Center v Kalifornii, která má výkon 1548 MW. Díky přírodním podmínkám mají Spojené státy velmi vysoký potenciál zejména na pevnině, ale i v pobřežních vodách, podobně jako v případě Číny u hustě zalidněného východního pobřeží. Rozvoj mořských větrných farem může být v USA zpomalován rozsáhlými možnostmi stavět levnější systémy na pevnině.

Větrná farma Alta Wind Energy Center (AWEC) v Kalifornii (zdroj power-technology.com).

Větrná farma Alta Wind Energy Center (AWEC) v Kalifornii (zdroj power-technology.com).

Dánsko je příkladem země, ve které se vyrobí největší podíl elektřiny z větru. Ve velmi větrném roce 2015 to bylo 42 % její spotřeby (49 % dánské produkce elektřiny), když Dánsko z větru vyrobilo 14,1 TWh. Celkový instalovaný výkon v té době byl 5,1 GW. Což reprezentuje průměrný roční koeficient využití výkonu 32 %. Byla to jedna z prvních zemí, které začaly větrnou energetiku rozvíjet. Výhodou Dánska je, že jde o zemi, která celá leží na pobřeží moře a velká její část je poloostrovem. Vanou zde tak velmi stabilní a silné větry. Mají velice dobré podmínky na pevnině, ovšem ještě lepší v pobřežních vodách. Zaplnění vhodných míst na pevnině přispělo k tomu, že se Dánsko stalo i průkopníkem intenzivního rozvoje větrných turbín v pobřežních vodách. Dánsko si v roce 1985 zakázalo zákonem rozvoj jaderné energetiky. Podmínky pro rozvoj fotovoltaiky jsou vzhledem ke geografické poloze omezené, stejně jako možnosti produkce elektřiny z domácí biomasy. Z nízkoemisních zdrojů tak zde má významný potenciál právě jenom vítr. Dánsko tak chce i v budoucnu větrnou energetiku rozvíjet. Schváleny byly dvě velké větrné farmy v pobřežních vodách. Horns Rev 3 s výkonem 400 MW v severním moři a Kriegers Flak s výkonem 600 MW v Baltickém moři blízko hranic s Německem. Poslední bude mít navíc propojení s kapacitou 400 MW s Německem přes německou větrnou farmu Baltik 2, čímž se posílí propojení s Německem.

Jedna z nejmodernějších mořských větrných farem (zdroj Vattenfall).

Jedna z nejmodernějších mořských větrných farem (zdroj Vattenfall).

Dánsko může těžit z výměny elektřiny se sousedy. Dánský instalovaný výkon ve větrných zdrojích tak značně překračuje jeho potřeby. V době větrného počasí Dánsko vyváží kvanta větrné elektřiny, v dobách s nízkým prouděním vzduchu naopak velké množství elektřiny dováží. Výhodou je dobré propojení Dánska se Skandinávií, která díky své velké kapacitě vodních elektráren částečně funguje jako velká baterie pro vyrovnávání výchylek v produkci větrné elektřiny, a řadou dalších sousedů. Je však třeba zmínit, že i tak má Dánsko dosti značný podíl produkce ze spalování fosilních zdrojů a dovezené dřevní hmoty, překračuje v současné době 40 % produkce. Dále má silně fluktuující, ale relativně velmi vysokou hodnotu čistého importu elektřiny. Problémem může být, že v dobách s velmi dobrými větrnými podmínkami je v regionu obecně přebytek elektřiny a nízké její ceny. Střední jednotková cena vyvezené větrné elektřiny je tak nižší než cena dovezené elektřiny. Tato situace se postupně zhoršuje, jak i sousedé Dánska zvyšují výkony svých větrných zdrojů. V budoucnu by to tak mohl být velký problém, který by vymazal vliv snižujících se cen větrných instalací.

Dánsko je jeden z největších producentů větrných turbín, tento obor je jednou z významných částí jeho exportu. Největší podíl výroby zde mají firmy Vestas a Siemens, přičemž právě Vestas je dlouhodobě největším výrobcem větrných elektráren na světě. Investice z minulých dob, kdy bylo Dánsko průkopníkem větrné energie, se tak nyní jeho ekonomice bohatě vracejí.

Jedním z hlavních nástrojů německé Energiewende byla podpora připojení obnovitelných zdrojů k síti a stanovení zaručené ceny výkupu elektřiny (tzv. „feed-in“ tarify) a povinnosti výkupu elektřiny z nich. To způsobilo velmi rychlý rozvoj produkce elektřiny z větrných zdrojů hlavně v rovinatém přímořském severu Německa. Na konci roku 2016 tak už byl instalovaný výkon 50,0 GW, produkce byla v tomto roce trochu nižší než ve velmi větrném roce 2015, i tak dosáhla téměř 78 TWh, což představovalo 17,8 % celkové produkce německé elektřiny. Reprezentuje to tak průměrnou hodnotu koeficientu ročního využití zhruba 18,2 %. U mořských instalací se průměrný koeficient ročního využití blíží 30 %. Vítr je hlavním nízkoemisním zdrojem, na kterém je postavena německá Energiewende. Výstavba větrných turbín tak má velmi intenzivní podporu, která postupně přechází k podpoře určované pomocí aukcí. Ta pomáhá snížit velikost dotovaných cen elektřiny z větru. Jde o jediný z obnovitelných zdrojů, jehož instalovaný výkon i produkce v Německu stále rychle rostou. V první polovině roku 2017 to bylo o 3,2 GW. Instalovaný výkon ve větru se tak blíží úrovni průměrného potřebného momentálního výkonu zdrojů elektřiny.

Čínská větrná farma v oblasti Xinjiang (foto Chris Lim).

Čínská větrná farma v oblasti Xinjiang (foto Chris Lim).

V nejbližší budoucnosti lze v důsledku tohoto vývoje narazit na dva velké problémy. Prvním je velký nedostatek vedení, které by transportovalo elektřinu z větrného severu na průmyslový jih. Na severu je nejen v Německu velký přebytek větrného výkonu a stále roste. Na jihu naopak elektřina chybí a nelze ji tam přepravit. Dochází tak k velké nestabilitě. Druhý problém, který s předchozím souvisí, nastane pro turbíny, které ztratí podporu. Ta je nastavena na dvacet let. Začala v roce 2000 a to i pro turbíny postavené před tímto datem. V roce 2020 tak přijdou o podporu turbíny o celkovém výkonu zhruba 4,5 GW. K roku 2002 mělo Německo již téměř 12 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. Stejné množství výkonu proto přijde nejpozději v roce 2022 o podporu výroby elektřiny. Pokud se podmínky nezmění, budou se muset tyto zdroje uplatňovat na trhu s elektřinou a tam jsou ceny nízké. Zvláště v době, kdy je ideální větrné počasí. Je tak možné, že se tyto zdroje odstaví a nově postavené tak budou muset z části nahrazovat výkon odstavovaných.

Pro Česko je nejzajímavější situace v Bavorsku, které je svou polohou, geografií, vysokou hustotou obyvatel a průmyslovým charakterem nám nejbližší. V této německé spolkové zemi byl na konci roku 2016 instalován ve větru výkon 2,2 GW s celkově více než tisíci turbín. V roce 2016 bylo instalováno 124 turbín s výkonem okolo 340 MW. V Bavorsku jsou horší podmínky pro využití větru než na severu Německa. Navíc je zde vysoká hustota obyvatel a jejich poměrně silný tlak proti výstavbě. To vedlo k přijetí tzv. zákona 10H, který nedovoluje bez souhlasu obyvatel stavět turbíny do vzdálenosti desetinásobku její výšky od obydlených budov. Takové pravidlo poměrně radikálně omezilo místa možné výstavby, pokud se nevyjedná souhlas obyvatel.

Jak v České republice?

Nejstarší větrná elektrárna, o které se našly zmínky, byla z roku 1910. V třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století se u nás objevovaly malé elektrárničky sloužících v objektech bez přístupu k elektrické síti. S rozvojem elektrifikace a sítě postupně zanikly. Také později šlo o velmi výjimečné a malé projekty. První elektrárna se jmenovitým výkonem přes 10 kW se objevila u Bánova na pomezí Moravy a Slovenska v roce 1988. Zařízení Windane 12/35 s dvoulistým rotorem mohlo dosáhnout výkonu 35 kW, ale v daném místě jej kvůli větrným podmínkám nedosahovalo.

V současné době je nejdéle fungující větrná turbína na Hostýně (foto Daniel Baránek).

V současné době je nejdéle fungující větrná turbína na Hostýně (foto Daniel Baránek).

Nejstarší v současné době fungující větrná elektrárna v Česku je turbína VESTAS V27 s jmenovitým výkonem 225 kW, která byla instalována v roce 1994 na vedlejším vrcholu hory Hostýn vedle rozhledny v nadmořské výšce 735 m. Průměrná rychlost větru v dané lokalitě je pro danou výšku turbíny 5,9 m/s. Zmíněného jmenovitého výkonu dosáhne elektrárna při síle větru 14,4 m/s. Minimální rychlost větru potřebná pro zapnutí elektrárny je 3,5 m/s. Výška stožáru je 30 m a průměr rotoru 27 m. Roční produkce elektřiny se pohybuje mezi 300 až 400 MWh (koeficient využití mezi 15 až 20 %). Zásobuje elektřinou církevní areál na Sv. Hostýně, který tak je tímto mediem i vytápěno.

Jde o jedinou větrnou elektrárnu ve Zlínském kraji. Ten je relativně malý a značně kopcovitý s poměrně ostrými zalesněnými vrchy. Což není moc vhodná krajina pro větrné systémy. Vhodné jsou rozsáhlé větrné pláně nebo oblé holé vrchy. Dalším problémem je, že nejvhodnější podmínky jsou v chráněných územích a také postoj veřejnosti při stavbě v relativní blízkosti obydlí je negativní.

Největším českým větrným parkem je v současné době Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry na hřebeni Krušných hor, která využívá právě oblý holý hřeben hor. Komplex patřící německé společnosti Ecoenerg Windkraft GmbH, do provozu byl uveden v roce 2007 a v té době měl 21 turbín s celkovým výkonem 42 MW, později se k nim přidaly ještě čtyři stroje v lokalitách Dolina a Rusová. Farma je v nadmořské výšce 800 až 850 m, kde je ve výšce použitých turbín průměrná rychlost větru 7,2 až 7,5 m/s. Instalované turbíny mají výšku gondoly 78 m průměr rotoru 82, celková výška elektrárny je 119 m. Vypínací rychlost větru je 28 až 34 m/s. Jmenovitý výkon je 2 MW.

Větrná elektrárna Pchery (zdroj EP ENERGY).

Větrná elektrárna Pchery (zdroj EP ENERGY).

Většina velkých větrných elektráren u nás využívá jednotky se jmenovitým výkonem právě okolo 2 MW. Největší turbíny využívá větrná elektrárna Pchery, která byla uvedena do provozu v roce 2008. Zde jsou dvě jednotky WinWinD – WWD3 s výkonem 3 MW, výškou osy rotoru 88 m a průměrem rotoru 100 m.

Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Česku se blíží 300 MW (2014 – 283 MW) a roční produkce pak dosáhla 0,5 TWh, což je zhruba 0,6 % produkce elektřiny a 0,7 % její spotřeby u nás. V roce 2015 tuto hodnotu díky velmi větrnému průběhu roku v této části Evropy výroba elektřiny z větru u nás poprvé překročila. Koeficient využití větrných zdrojů je tak u nás zhruba okolo 20 %. Je vidět, že relativní příspěvek větrné výroby elektřiny je v Česku velmi malý. Studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, ke které se podrobněji ještě dostaneme, ukazuje další potenciál pro stavbu větrných zdrojů. Je však dost omezený. Značná jeho část je také na hřebenech pohraničních hor v chráněných územích.

Na omezené možnosti ukazuje i příklad Bavorska. To má velmi podobné geografické i další podmínky pro tento typ zdroje a je součástí německé Energiewende, která vytváří velmi silný tlak na budování obnovitelných zdrojů. Přesto zde dosahuje produkce větrných turbín okolo 4 % procenta celkové potřeby elektřiny. Je sice skutečností, že se zde narazilo na silný odpor obyvatel vůči výstavbě velkých turbín v blízkosti lidských sídel. Nelze však předpokládat, že by u našich obyvatel byl postoj k výstavbě větrných zařízení příznivější.

Dalším omezujícím faktorem pro využívání větrné energie u nás se stává vysoký instalovaný výkon těchto zdrojů v sousedním Německu. Zpravidla je v době dobrých větrných podmínek u nás velmi podobná situace i v Německu. Tam se pak produkují velké přebytky větrné elektřiny, které se uplatňují i u nás a cena na trhu s elektřinou v té době je tak velmi nízká. Naše instalace mohou těžko konkurovat farmám vybudovaným na větrném mořském pobřeží na severu Německa. Tento problém bude třeba řešit pro libovolné větrné instalace u nás, které budou dodávat elektřinu do sítě. Výhodné tak zůstanou pouze decentralizované instalace v blízkosti spotřeby pokrývající právě místní požadavky a například se zdrojem využívajícím místní odpadní biomasu mohou vzájemným doplňování vytvářet téměř ostrovní režim.

Turbínu WinWinD – WWD3 používá i větrná elektrárna Pchery (zdroj WinWinD).

Turbínu WinWinD – WWD3 používá i větrná elektrárna Pchery (zdroj WinWinD).

Zmíněné důvody, hlavně odpor obyvatel a místních samospráv, a také zrušení dotací do cen elektřiny z větrných elektráren způsobil prakticky zastavení výstavby nových instalací a stabilizaci celkového výkonu v posledních letech na úrovni zmíněných zhruba 280 MW. Jistou vlaštovkou, která by mohla znamenat změnu, je dokončovaná farma Václavovice u Hrádku nad Nisou, který by měl být hotový v říjnu 2017. Bude mít 13 turbín s celkovým výkonem 26 MW a instalovaný výkon by v České republice měl překročit 300 MW.

Jelikož jde o nejnovější instalovaný systém turbín u nás, je zajímavé se podívat na jeho parametry. Předpokládaná průměrná roční výroba je 52 GWh, což při výkonu 26 MW předpokládá průměrný roční koeficient využití výkonu 22,8 %. Jde o hodnotu, která velice dobře odpovídá reálným možnostem u nás. Investiční náklady se uvádějí v sumě 1,1 miliardy korun. Předpokládaná životnost 20 let. Čistě v investičních nákladech je tak cena pro jednu MWh na hodnotě 1058 Kč.

I když i v budoucnu nejspíše bude počet instalovaných zařízení v Česku omezený, je velmi důležité, aby se v tomto oboru pohybovaly a uplatňovaly české firmy. Naštěstí několik z nich dokáže své výrobky dostat na trhy v Německu a severských zemích. Jde například o firmu Wikov, která vyrábí převodovky pro větrné elektrárny. Významným subdodavatelem je i firma CEBES a.s.. Tubusy a rámy velkých větrných elektráren vyrábí firma SIAG CZ s.r.o. v Chrudimi, což je česká dcera německé firmy SIAG. Malé větrné elektrárny vyrábí i firma AERPLAST s.r.o., která se zaměřuji na hybridní a ostrovní systémy. To jsou jen příklady některých úspěšných podniků.

Technický a realizovatelný potenciál větru v Česku

Velice podrobnou studii potenciálu větru vypracovali odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Ve své studii z roku 2007 oceňují technický potenciál větru u nás na 29 GW a 71 TWh. Vychází z větrné mapy, která je na obrázku. Je třeba zmínit, že podle jejich sdělení v aktualizaci studie v roce 2012 tato mapa mírně rychlost větru nadhodnocuje zvláště v oblasti Českomoravské vrchoviny. Oblastmi s největším větrným potenciálem jsou právě oblast Českomoravské vrchoviny, Nízkého Jeseníku a Krušných hor. I po započtení korekcí způsobených technologickým rozvojem turbín a uvedené korekci mapy zůstal odhad technického potenciálu v aktualizaci z roku 2012 zhruba stejný, mírně sice poklesl celkový výkon, ale předpokládaná roční výroba zůstala stejná.

Malá větrná elektrárna AP300 o výkonu 300 W (zdroj stránky Aeroplast s.r.o)

Malá větrná elektrárna AP300 o výkonu 300 W (zdroj stránky Aeroplast s.r.o)

Je třeba připomenout, že technický potenciál ukazuje maximální možný rozvoj větrné energetiky při úplném využití současných technických možností a respektování platných legislativních omezení. Plné využití ovšem je z velké části nereálné a je tak třeba určit realizovatelný potenciál. Toto určení však není exaktní, výsledek se může pohybovat v dosti velkém intervalu a je velmi silně ovlivněn odhadem budoucích společenských i ekonomických podmínek v tomto odvětví.

Velice fundované odhady realistického potenciálu větru u nás provedli stejní autoři v analýze z roku 2008 a v roce 2012 jej v již zmíněné studii aktualizovali. Posuzovali tři scénáře. Nízký scénář, který se předpokládá v případě, že podmínky v daném odvětví nebudou příznivé. V tomto případě byl realistický potenciál větru v hodnotách instalovaného výkonu 991 MW a ročního objemu vyrobené elektřiny 2,4 TWh. Roční využití výkonu se v tomto případě odhaduje na 27,6 %. Ve středním scénáři se předpokládá podpora veřejnosti i státu větrné energii, instalování větrných zdrojů nebudou kladeny zásadní překážky. V tomto případě se v realistickém scénáři dospělo k výkonu 2,5 GW a hodnotě roční výroby 5,6 TWh. Vysoký scénář předpokládá velmi vysokou podporu a potřebu těchto zdrojů. V tomto případě obdrželi autoři výkon 6,0 GW a roční výrobu 14,7 TWh. Při aktualizaci se autoři soustředili na střední scénář, který považovali za nejpravděpodobnější. Aktualizované hodnoty jim vyšly 2,3 GW výkonu a roční produkce 5,9 TWh. To reprezentuje koeficient ročního využití větrných turbín 29,3 %. Je třeba připomenout, že střední koeficient ročního využití současných větrných zdrojů v Česku je okolo 20 %. Je jasné, že větší modely turbín a další technologický pokrok je posune výše, v opačném směru bude působit potřeba využívat i méně příznivé lokality. Je tak otázkou, jestli v odhadu není hodnota koeficientu ročního využití výkonu příliš optimistická.

Svou interpretaci popsaných studií vypracovala za účasti jejich hlavního autora v roce 2015 Komora obnovitelných zdrojů. Ta z nich odvozuje dva scénáře. První označovaný jako konzervativní odpovídá střednímu scénáři ve studii ovšem se snížením některých redukčních faktorů. Dostává se tak hodnota instalovaného výkonu 3,1 GW a roční výroby elektřiny pak 9,8 TWh. Druhý optimistický scénář odpovídá vysokému scénáři ve studii pracovníků Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se zvýšenou roční produkcí elektřiny. Instalovaný výkon je v ní 5,8 GW a roční produkce 18,29 TWh.

Pokud vezmeme scénáře, které jsou v současné aktualizaci Státní energetické koncepce, předpokládá zelený scénář v roce 2050 s roční výrobou 4,5 TWh a ve vybraném scénáři se předpokládá výroba 2,3 TWh. Zelený scénář se tak blíží střednímu scénáři popisovaných studií a vybraný tomu nízkému.

Ve studiích z roku 2007 a 2012 byly také odhady vývoje větrné energetiky v následujících letech. Pokud je srovnáme s reálným průběhem, který jsme popsali v předchozí části, je třeba konstatovat, že i ty, které autoři považovali za pesimistické, se nakonec ukázaly být příliš optimistickými. V roce 2017 jsme na hodnotě instalovaného výkonu 0,3 GW a roční výrobě zhruba okolo 0,5 TWh.

rovnání některých scénářů, tak jak je ukázáno ve studii Komory obnovitelných zdrojů.

rovnání některých scénářů, tak jak je ukázáno ve studii Komory obnovitelných zdrojů.

Je možné, aby se podmínky pro vítr změnily v pozitivním směru tak, aby se dosáhlo alespoň středního scénáře ve studii? Základní problém tkví ve faktu zdůrazněném ve studii: „Základním důvodem pro výstavbu VtE je výnos vyplývající z prodeje vyrobené elektřiny do elektrické sítě. Tento výnos závisí jednak na větrných podmínkách lokality a použité technologii, jednak na prodejní (výkupní) ceně za jednotku vyrobené elektřiny.“ Současné nedotované ceny elektřiny dodávané do sítě jsou mnohem nižší, než nutné pro zaplacení investice do větrné turbíny. Je sice možné, že ceny turbín klesnou a jejich efektivita stoupne, ale u systémů ve vnitrozemí to pravděpodobně nebude příliš radikální. Zvláště s uvážením faktu, že náklady na produkci klesají se zvětšováním velikosti turbín. Čím větší však zařízení je, tím je větší pravděpodobnost, že bude obyvatelům v krajině vadit.

Zároveň se ekonomické podmínky pro větrné zdroje u nás budou s růstem instalovaného výkonu v Německu ještě více zhoršovat. Stále více budou právě v době velmi vhodné pro využití větru ceny silové elektřiny velmi nízké nebo dokonce záporné. Bez zaručené ceny přesahující cenu elektřiny na trhu a jejího uhrazení i v době, kdy nebude elektřina z tohoto zdroje potřeba, nemohou naše větrné elektrárny těm německým na mořském pobřeží konkurovat. A žádné snížení nákladů a vylepšení turbín toto nezmění, protože tato zlepšení budou probíhat i u turbín využívaných na severu Německa. S největší pravděpodobností je tak střední scénář z prezentovaných analýz nyní tím nejoptimističtějším realizovatelným. Místa, kde jsou vhodné podmínky v blízkosti spotřebitelů elektřiny a dá se využít výhoda decentralizace a blízkosti zdroje a spotřebitele, jsou v případě větru u nás hodně omezené a nejspíše nestačí k naplnění ani nízkého scénáře.

Zatímco ekonomické podmínky pro větrné zdroje u nás vytvářené naším ekonomicky silným sousedem nemůžeme ovlivnit, je možné snížit byrokratické překážky, které budování větrných zdrojů brání. Je třeba také vytvořit rozumný systém, který by umožnil podpořit efektivní projekty v této oblasti v podmínkách deformovaného trhu s elektřinou. Je také nutné informovat širší veřejnost o výhodách i problémech s využíváním větru, aby se vytvářel racionální pohled na tuto problematiku. Určitě by bylo škoda nevyužít potenciál, který v této oblasti je. Současná státní energetická koncepce s tím počítá a bylo by dobře, aby se v této oblasti začalo konečně něco i reálně dělat.


Poděkování: Děkuji za velmi podnětnou diskuzi a komentáře k článku kolegovi Davidu Hanslianovi.

Poznámka: Článek je první z cyklu, který bude rozebírat možnosti jednotlivých energetických zdrojů u nás, a jehož cílem je iniciovat diskuzi o budoucím rozvoji české elektroenergetiky a jeho úskalích i možnostech. Hlavně v souvislosti s tím, že od poslední aktualizace energetické koncepce uplynulo již pár let a v oblasti energetiky se u nás reálně nic moc neudělalo. Zároveň se objevuje řada rizik a tak je velmi důležité udělat si přehled o vývoji a stavu energetiky ve světě i u nás.

Článek byl původně publikován na webu OSEL.CZ

Práce rozebírající potenciál větru u nás:

[1] Hanslian D., Hošek J., Chládová Z., Pop L., Svoboda J., Štekl J. (2007): Určení technického potenciálu větrné energie na území České republiky. Výzkumná zpráva. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, 78s + přílohy.

[2] Hanslian, D., Hošek, J., & Štekl, J. (2008). Odhad realizovatelného potenciálu větrné energie na území České republiky. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, 32s.

[3] Hanslian, D., & Hošek, J. (2012): Aktualizovaný odhad realizovatelného potenciálu větrné energie z perspektivy roku 2012. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, 23s.

[4] Štěpán CHALUPA a David HANSLIAN. Analýza větrné energetiky v ČR. Komora obnovitelných zdrojů energie, březen 2015.

Doporučená literatura:

Velice pěkný cyklus článků o větrné energii od Břetislava Koče na serveru TZB.

David Vobořil: Větrné elektrárny – princip, rozdělení, elektrárny v ČR

Stránky České společnosti pro větrnou energii



30 odpovědí na Větrné elektrárny včera, dnes a zítra (díl 2.)

  1. Milan Vaněček napsal:

    Česká republika není izolovaný ostrov v území střední Evropy. I když si pan Wagner přeje, spolu s jadernou loby, aby JE generovaly více než 50 % elektřiny v ČR a neustále zpochybňuje technické možnosti větrné energie, sluneční energie, energie vodní a energie z biomasy a bioplynu, které jsou rozhodně nad 50% výroby elektřiny v ČR, na západ od nás si to nikdo nemyslí.
    OZE u nás technicky mohou generovat přes 50% elektřiny a vždy u nás bude v zimním období existovat kogenerace tepla plus elektřiny s potenciálem dalších 10-30% výroby elektřiny.
    Takže ty sny jaderné loby o padesátiprocentním či vyšším podílu JE jsou fantasmagorií, stát by neměl se angažovat v tomto ekonomicky ztrátovém dobrodružství, ať si nové JE postaví investor, který bude přesvědčen o jejich nezbytnosti a ziskovosti.
    Co se týče větrných elektráren, „optimistický“ scénář je realizovatelný ale pro jeho realizaci je nutno zahrnou obce na jejichž pozemcích budoucí VtE budou stát do vlastnické spoluúčasti VtE (poskytují pozemky a oprávněný souhlas) a do rozumného podílu na zisku z VtE. To si Němci uvědomili a proto též růst kapacity VtE v Německu neustále pokračuje. A bude-li na německé straně Krušných hor jedna větrná elektrárna vedle druhé, nevím proč by měli naši „zelení“ bránit výstavbě na české straně (ale o zisku a souhlasu obcí musí platit to co jsem napsal výše).

    • Martin Hájek napsal:

      Pane Vaněčku, zkuste si zopáknout procenta. Ty sny mohou být realitou kolem roku 2030 a do té doby se samozřejmě žádný nový reaktor v ČR nepostaví. Nicméně domácí bloky mají potenciál vyrobit bez větších problémů přes 30 TWh elektřiny no a pokud propadne výroba z uhelných a dalších elektráren, tak se k těm 50 % můžeme přinejmenším dost přiblížit.

    • C napsal:

      Ještě bych si tím tak nebyl jistý. Víte on je tu jeden drobný problém, totální elektrifikace dopravy a byť se říká že je u ropy dost vysoká spotřeba proudu na její zpracování, ale skutečné číslo jsem nikdy neviděl. Takže pokud by to nebyla pravda tak tam nám může růst spotřeba proudu. Máme tu navíc tolik věcí k elektrifikaci.

      OZE budou potřebovat velkou akumulaci, to bude problém plochy, kam to dát… No nemáme to lehké a je třeba začít něco dělat, jinak se dostáváme o dost nepříjemných problémů. Z globálního pohledu bude třeba co nejdřív začít napravovat to co jsme tu roztentovali a nebude to levné a možná za to ještě naše předky budeme prolínat.

      • Jiří napsal:

        Totální elektrifikace dopravy může způsobit v ČR roční nárůst spotřeby maximálně 1,5 %, nic hrozného. A elektromobily mohou být tou potřebnou akumulací.

        • Petr N napsal:

          Pokud totální elektrifikace pak 1 auto za rok na 10 000 km při 15 kWh/100 km = 1,5 MWh/rok při 5 000 000 OA v ČR = 7,5 TWh což je myslím podstatně více než 1,5% nárůstu spotřeby v ČR (myslím minimlně 10% aktuálně). A to se nebavíme o nákladní dopravě. Myslím ale, že totální elektrifikace dopravy v dohledné době rozhodně nehrozí. Jde jen o to, že to zas tak zanedbatelné asi nebude.

        • Vláďa napsal:

          Nebylo by vhodnější definovat nárůst výroby el. energie z jiných zdrojů při výrazném omezení výroby ze starých tepelných elektráren?

    • Petr napsal:

      V článku je jasně vysvětleno právě to, že Česko není žádný ostrov.
      Tudíž v době větru, který je bohužel zhruba stejný u nás jako v Německu a u Baltu, můžeme daleko levněji odebírat německou elektřinu, než by byly schopné bez velkých dotací vyrábět v tu samou dobu české větrné elektrárny.
      Nejziskovější v tomto oboru pro Česko by bylo posílení a speciální zpoplatnění vedení, které by obchodovalo německou elektřinu od Liberce po České Budějovice napojené na Rakouské vodní „baterie“.
      Případně ještě naše vůči Německu levnější výstavba přečerpávacích elektráren v Krušných horách.

      • Jan Veselý napsal:

        No, já nevím. Tohle tvrzení by si chtělo ověřit u nějakého meteorologa. Mě se to osobně moc nezdá, přece jen je to vzdálenost ~500 km, to už je hodně i na meteorologické útvary.
        Já vypozoroval, že situace , kdy opravdu hodně fouká nastávají při západním proudění a u nás jsou o den později než v Brémách a Hamburku.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Pokud je značně proměnlivé počasí, přechází fronty, tak bude vítr proměnlivý i v prostoru (nejen v čase). Ovšem nejlepší podmínky pro větrné elektrárny jsou v době stabilní větrné situace a ta bývá na rozsáhlém území. Jako příklad může posloužit i situace okolo víkendové vichřice na konci října. V té době byla ve stejném čase rekordní produkce z větru v Německu i Česku (http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/orkan-dohnal-vetrne-eleketrarny-cr-k-rekordu-pouzity-byly-i-pst-transformatory/ ) a vysoce záporné hodnoty ceny elektřiny na burze. Pokud by nejely na dotace, větrné elektrárny by si v ideální době nic nevydělali. A pokud se podíváme na minulý rok (třeba z dat Agory a ČEPSu), tak období větrná a zase bezvětrná (ostatně psal jsem o nich nejen zde docela často) byla zároveň v Německu i Česku.

          • Milan Vaněček napsal:

            Upřesňuji Vaší větu: ˇPokud by nejely na dotace (nebo na CfD) větrné (jaderné) elektrárny by si v ideální době (v době záporných cen) nic nevydělaly.
            V realitě je v ČR doba záporných cen cca několik promile celkové roční doby. Když bude někdy za 10-30 let v řádu procent, už bude ekonomicky fungovat P2G a zase to klesne na promile.
            Ale období cen velmi nízkých ale kladných se bude rozšiřovat stále a to bude ty státy (občany) majíci JE s CfD na 35 let hodně bolet.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, ten podstatný rozdíl je, že pro jaderné elektrárny je ideální doba pořád, zatímco pro větrné jenom když fouká a pro fotovoltaiku, když hodně svítí. V tomto směru je tak Váše doplnění nesmyslné. A zvláště nyní jsou v bezvětrné době nebo v době s nízkým větrem ceny i hodně vysoké.

          • Jan Veselý napsal:

            Jasně, že může nastat obojí. Mě jen vadí, že se tváříte jako by to vše byl synchronizovaný systém, což zcela určitě není. Zeptám se tedy ještě jednou a velice konkrétně, jaký je korelační koeficient například mezi výrobou větrné elektrárny u Hamburku a výrobou větrné elektrárny v Krušných horách, nebo v Oderských vrších? Data zcela určitě existují, já k nim přístup nemám (nebo mám a nevím o tom), vy byste mít mohl. Jakými změnami v konstrukci a umístění VtE lze korelaci ovlivnit?
            Další otázka je jak velkou část roku by tvořily ony situace, kdy by se ta situace se synchronizací výroby nastala (tj. elektřina by byla na burze za <= 0 EUR/MWh)? Kolik hodin by to typicky bylo, jak velký by byl podíl neprodejné výroby? Mě to fakt zajímá, tahle čísla totiž dělají rozdíl mezi zcela zásadním problémem a šumem na pozadí, kterým se nemá smysl zabývat. Bez konkrétních čísel nejde poznat jestli referujete o vážném problému nebo jen nafukujete do obřích rozměrů něco, co ani problémem není a hrajete to na city.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Wagner, to možná platí pro staré, již zaplacené JE (když zrovna nestojí z různých důvodů, však to známe). Pro ty nové je cena CfD stále po skoro celý rok více než dvojnásobek tržní ceny na burze podívejte se například na nasmlouvané ceny ČEZu na 2018 a 2019.
            Takže ano, pro ty co berou peníze z CfD (nebo pro „solární barony“) to může být ideální (když jim stát JE postaví a daruje nebo když jim přizná nepřiměřenou podporu), pro spotřebitele určitě ne.

          • C napsal:

            Pane Veselý,
            Výrobu VtE v Dánsku lze sehnat jako jeden velký excelovský soubor s hodinovým rozlišením po pár kliknutích od jejich provozovatele elektrické sítě, stejně jako statistiku o instalovaném výkonu, nebo to šlo pár let zpátky.
            Čeps má něco podobného, také po hodinách, ale umí to nejvýše myslím zobrazit 1 týden do souboru, takže je to dost na kopírování. Rakušáky jsem nezkoušel, to je pravda, možná to mají podobně jednoduché jako Dánové. Zkusil bych to takto. Vynést o grafů.

            Souběh VtE a FVE byl dost zanedbatelný, pár výskytů. Pokud se produkce podělí výkonem daných zdrojů, dostanou se malá čísla když se tato pak v závislosti na hodině vynesou do grafu, tak jsou vybarvené plochy skoro komplementární.

          • Ondra napsal:

            Pane Veselý,
            možná kdybyste místo obviňování pana Wagnera (kterej podle mě napsal moc pěknej a objektivní článek) z hraní na city trochu hledal tak byste něco našel. Já sem třeba díky tomuhle serveru zjistil, že všechny tyhle data (sice předběžný ale lepší jak nic) se daj stáhnout z entsoe.

            Že ste to vy tak sem si dal i tu práci naházet to všechno do grafů a velmi vysokou korelaci by tam viděl i slepej. Dal sem tam teda jenom onshory protože offshory si můžem postavit tak leda na Lipně. Můžete se na to kouknout, jsou to celkem 4 grafy, aby to bylo aspoň trochu přehledný. Bohužel sem nanašel jak to hodit na 2 osy, tak si musíte přepínat jen mezi výrobou a cenou (proti sobě to z tohohle grafu moc srovnat nejde ale je jasný kam se ceny hýbou při jaký výrobě). Výrobu sem teda dal jako % podíl z nejvyšší letošní hodinový výroby jinak by to nešlo kvůli řádovýmu rozdílu v jednom grafu vůbec srovnat.

            https://cloud.highcharts.com/show/BkUWxxXzz
            https://cloud.highcharts.com/show/SkuYWe7Gz
            https://cloud.highcharts.com/show/rJdG7g7MG
            https://cloud.highcharts.com/show/Bk0bXe7Gz

            Teď už snad pochopíte (doufám že i pan Vaněček) že bez podpory se u nás větrníky neobejdou. OZE si bohužel podžezávaj větev samy pod sebou. Čím víc větráků tady bude tím častej budou záporný ceny jak se aspoň trochu rozfouká. A protože máme s Německem celkem propojenej trh tak si naše turbíny na sebe bez podpory prostě nevydělaj.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ondro dík za pěkné a vypovídající grafy. A teď si prosím přečtěte co jsem psal nahoře v prvém příspevku tohoto vlákna diskuse. Vaše pěkné grafy jen potvrdily můj názor na věc. Zamyslete se nad tím.
            A uvidíte že stejně jako Německo potřebuje větrníky potřebujeme je i MY. A samozřejmě výroba fotovoltaiky bude též korelována, dokonce i výroba jaderných elektráren (když odhlédneme od krize ze sváry a jejich dokumentací).

          • Ondra napsal:

            Pane Vaněčku, tam je právě podstatný že korelujou taky ceny. O tom se tady celou dobu bavíme. Německo instaluje pořád další větráky, takže ceny na spotu půjdou dolů jak se rozfouká. To znamená že na trhu se to bez cenové garance neobejde v nejbližší době.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Díky moc Ondrovi za velice názorné grafy. Potvrzují velice pěkně to, o čem se píše v článku. Je z nich vidět, že korelace (synchronizace) mezi produkcí větrných elektráren v Německu a Česku je extrémně silná. A také mezi cenou na spotovém trhu německém a českém. Takže opravdu, pokud Němci mají obrovský výkon ve větru, tak to i pro naše větrníky znamená, že v době ideálního větrného počasí dostanou na spotovém trhu velmi nízkou až nulovou cenu. Pan Vaněček už to vidí a dokonce přiznává, že korelace (synchronizace) mezi solárními elektrárnami u nás a v Německu ještě větší 🙂 U nás tak vlivem Německa a jeho Energiewende bohužel není šance pro větrníky a fotovoltaiku se uplatnit na trhu se silovou elektřinou. Pouze jako decentralizovaný zdroj pro místní spotřebu, kde se uplatní výhoda blízkosti výroby a spotřeby. Doufám, že to nyní vidí i pan Veselý. Je vidět, že to není potřeba ověřovat u meteorologa, stačí kouknout na data o produkci větrných elektráren. A jak ukázal názorně Ondra, přístup k nim má každý. Ještě jednou díky.

          • Milan Vaněček napsal:

            To snad není pravda, ten Váš způsob uvažování je zcela absurdní. Vždyť největší korelaci má výroba v jaderných elektrárnách u nás a v Německu. Když si je Němci pořídili proč jsme je tedy stavěli u nás (podle Vaší logiky)?
            Píšete že naše VtE a FVEmají šanci jen pro MÍSTNÍ spotřebu. No samozřejmě že si je nestavíme pro export ale budeme je mít pro místní spotřebu. Nemohl jsem uvěřrit vlastním očím když čtu Váš text. Chceme decentralizovanou energetiku. Dva čí 4 GW v Temelíně nedávají smysl při spotřebě elektřiny v jižních Čechách.
            A snad jste viděli oba z grafů že záporná cena je po dobu cca promile v celkové roční doby, nebo ne? Ale samozřejmě o tom píší v novinách protože je to vzácné není to pořád, to by o tom nepsali.
            Vy snad nevidíte že díky německým větrníkům máme cenu silové elektřiny tam kde je, to je na méně než polovině ceny v roce 2008 i když produkce (HDP) už je vyšší než v roce 2008?
            Já tuším že Vám jde o co nejvyšší cenu za silovou elektřinu, bez toho je stavba dalších JE u nás ekonomické šílenství, ale my jako spotřebitelé jsme raději když je cena silové elektřiny nízká.
            Závěr: i při nízké ceně silové elektřiny na burze se nakonec VtE a o pár let později i FVE vyplatí v našem regionu střední Evropy, na rozdil od stavby drahých a stále dražších JE.

  2. Martin Prokš napsal:

    Díky za zajímavý a objektivní článek.
    Nicméně víru logikou nelze ovlivnit.

    • Milan Vaněček napsal:

      To jaké jsou technické možnosti větru nebo slunce není věc víry ale lze to spočítat. To za kolik jsme schopni vyrábět v různých elektrárnách je firemní tajemství a podle toho jsou firmy úspěšné či méně úspěšné. Když je cena transportu elektřiny na tisíc či více kilometrů zanedbatelná pak se vyplatí dovážet i z daleka (nevím zda je to náš případ, spíš ne) a nevyrábět poblíž místa spotřeby.
      U tendrů na postavení nových elektráren můžeme srovnávat nabídnuté ceny za MWh, rychlost výstavby, ….
      V každém případě technické možnosti lze spočítat, hromadná výroba má své cenové zákonitosti, ekonomika provozu je též známá,
      jen je těžká dohoda o ocenění externalit a těžko se předvídájí politické zásahy, i když ty jsou v EU předvídatelné, rozhodne nejsilnější Německo ale musí přihlédnout i k zájmům Francie.

      • Petr napsal:

        Německo přez nás už dálkově přenáší svou elektřinu od mořských větrníků až do rakouských aplských dlouhodobých vodních úložišť i když nechceme.
        Takže o možnosti dálkového přenosu elektřiny, bych se v Česku fááákt neobával.

        • Milan Vaněček napsal:

          Nebavím se o možnosti, mluvím o ceně za přenos. A jestli to děláme zadarmo, tak jsme vol..é.

          • Ondra napsal:

            Pane Věnečku, to možná jste, ale my si za to kvůli pravidlům EU nic účtovat nemůžem.

          • Milan Vaněček napsal:

            To museli nějací naši energetici kdysi odsouhlasit. Asi dříve kdy jsme hodně vyváželi a VtE málo produkovaly nám to vyhovovalo. Jo časy se mění, co bylo už není.

          • C napsal:

            Takovou pitomost ani EU nemohla vymyslet, to je skoro jako ty rohlíky v igelitu po jednom, pak vyleze najevo že to byl místní přílepek.

            Nemáte odkaz na ten dokument? Jenom jestli to náhodou někdo nepodepsal i když nemusel atd. Někdy mi přijde že na příslušných odborech u nás sedí zabíjačkové pochutiny a tažná dobytčata, jinak jejich činnost nelze vysvětlit.

          • Ondra napsal:

            Tady je hlavně zakopanej pes ve společný zóně Německa s Rakouskem (problém dělá i přenos elektriky ze severu na jih Reichu). Díky tomu nejde o zahraniční přenos a nemusí řešit žádný alokace kapacit (možná se pletu, třeba mně někdo fundovanější opraví). Týhle šaškárně už naštěstí brzo aspoň částečně odzvoní, tak uvidíme jak to bude fungovat potom.

            Pane Vaněčku omlouvám se za zkomolení jména, to mi udělal telefon. Vy tady pořád nadáváte na typický čecháčkovství, ale sám jdete příkladem. Ostatním byste účtoval za přenos velký prachy, ale elektřinu z větráků ze severu Německa byste rád odebíral zadarmo … viz co ste tady psal před týdnem (chvilku mi trvalo to najít, ale co bych pro vás neudělal): „Zachraňovat zahraniční větrníky nechci ale elektřinu zdarma bych od nich rád bral (stejně jak to dělají velmi šetrní Holanďané).“

          • Milan Vaněček napsal:

            Já nadávku „čecháčkovství“ neužívám, nemám rád lidi co jí užívají. Holandská šetrnost je cnost, je to vedle obchodu zdroj jejich bohatství.

  3. Jan Veselý napsal:

    Uměl by mi někdo dát odkaz na silný odpor proti větrným elektrárnám v Bavorsku? Jak silný odpor proti výstavbě vedl k pravidlu 10H?
    Podle toho, co jsem o tom četl, tak je to jen jakási politická hra ze strany CSU.

    • Martin Hájek napsal:

      No jasně, politická hra :-). A vy byste chtěl větrník 100 metrů od baráku? CSU je normální politická strana se značnou podporou v Bavorsku, dá se očekávat že ví, co její voliči chtějí. Jinak pravidlo 10H není absolutní, obec ho může sama prolomit, pokud se na tom shodne. Čili kdyby lidé tak moc milovali větrníky, tak by se stavělo. Jenomže to tak není. Lidé v Bavorsku prostě větrníky u svých domů nechtějí a já se jim nedivím. Vy snad ano?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *