Stará větrná elektrárna

Po vypršení podpory se větrné elektrárny přestanou vyplácet, budou nadále vyrábět?

Většinu německých větrných elektráren, kterým vyprší po roce 2020 podpora, již nebude ekonomicky výhodné provozovat. Vyplývá to z analýzy think-tanku Energy Brainpool, který se zaměřil na možnost provozování elektráren po doběhnutí dvacetileté podpory.

Nad německou energetikou po roce 2022 se v návaznosti na zveřejnění analýzy think-tanku Energy Brainpool objevily další otazníky. Ze zveřejněných výsledků studie totiž vyplývá, že pouze menšina větrných elektráren bude ekonomicky výdělečná poté, co přijdou o garantovanou podporu.

Vzhledem k tomu, že zákon, který zaváděl podporu pro OZE nabyl účinnosti v roce 2000, doběhne prvním větrným elektrárnám podpora s koncem roku 2020. Nejedná se přitom o nevýznamné objemy instalovaného výkonu, v prvních třech letech účinnosti zákona bylo ročně instalováno v průměru přes 2 GW větrných elektráren.

Výroba elektřiny v Německu v posledním měsíci Více na: Energostat

Omezené možnosti mají provozovatelé i s ohledem na repowering (náhrada starších větrných elektráren za nové) a to z toho důvodu, že se provozovatelé nyní musí účastnit aukcí. To pochopitelně díky vyšší konkurenci znamená nižší podporu a horší možnost se prosadit.

Podle studie by měly větrné elektrárny se středními nebo vysokými provozními náklady šanci pouze v případě výrazného růstu cen elektřiny. Toho by mohlo být dosaženo například vyšší cenou uvalenou na emise CO2, pro kterou se může rozhodnout buď Německo individuálně, nebo by se spolehlo na reformu evropského trhu a růst cen evropských emisních povolenek.

Roční přírůstek instalovaného výkonu větrných elektráren v Německu

Roční přírůstek instalovaného výkonu větrných elektráren v Německu

Důležité je to zejména z toho důvodu, že již nyní chce vláda omezit roční přírůstek VE na 2,8 GW ročně. Pokud budeme předpokládat, že se většina elektráren přestane vyplácet a jejich provozovatelé je odpojí od sítě, bude čistý přírůstek po roce 2020 velice nízký.

Výnosnost větrných elektráren po vypršení podpory je klíčová i z hlediska odstupu od jádra, jelikož větrné elektrárny mají být podle vlády jednou z hlavních náhrad postupně uzavíraných jaderných elektráren. Po roce 2020 se tedy dá očekávat nejen odklon Německa od jádra, ale i výrazně nižší čistý přírůstek instalovaného výkonu větrných elektráren, což velice pravděpodobně nebylo úmyslem.

Zdroj: Flickr @CopperCatStudios



14 odpovědí na Po vypršení podpory se větrné elektrárny přestanou vyplácet, budou nadále vyrábět?

  1. Milan Vaněček napsal:

    Nové větrné elektrárny postavené na místě které má všechny potřebné papíry pro provoz VtE přinesou (díky obrovskému technickému pokroku ve výkonu větrných elektráren během 20 let) nepochybně výrazné zvětšení výkonu. Takže to je velmi positivní vývoj, daný velkým technickým pokrokem (průměrný výkon jednoho „větrníku“ na souši stoupl během těch 20 let určitě na více než trojnásobek-to je můj konservativní odhad).

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Viděl jsem před časem nějakou analýzu repoweringu VtE v Německu. Autorovi vycházelo, že prosté nahrazení současné „flotily“ dnes nejmodernějšími VtE by ztrojnásobilo produkci elektřiny ze stejného území (vyšší výkon na jednotku plochy x vyšší koeficient využití). U těch nejstarších VtE to asi bude ještě výrazně více. O náhradách v konečné důsledku rozhodnou náklady na opravy a údržbu.

      • Martin Hájek napsal:

        No potíž je v tom, že ten „Repowering“ je ve skutečnosti možná i dražší, než nová elektrárna. Z původní elektrárny totiž nejde v podstatě nic využít, takže se likviduje a vedle staví nová. V některých případech nebude potřeba řešit vyvedení výkonu, v jiných ovšem i to nebude stačit a bude potřeba nové.

        • miro novak napsal:

          Dalej, nie je take jednoduche dat na farmu niekolkych az vela malych turbin na ich miesta turbiny velke, pretoze tieto velke turbiny nemozu byt tak nahusto, ako boli tie vykonovo male turbiny.

          • Martin Hájek napsal:

            Samozřejmě. A hlavně by nebylo jak vyvést větší výkon. Takže třeba místo 5 starých stožárů budou 2 nové. Tak jsem to i myslel.

          • C napsal:

            Důležité je spíš jaká je plocha pod křivkou, než nameplate výkon, nebo počet stožárů. Rozhodně to ale může i tak vést k lepšímu využití a vyšší produkci, trochu se v poslední době mění přístup k tomu jak by měla VtE vyrábět kdy se obětuje část špičkového výkonu tak aby byla plocha pod křivkou trochu obdénikovější

  2. Vinkler napsal:

    To je otázka která nemá s pokrokem nic společného a je pouze formálně ekonomická. Nevíme o platbách po ukončení dotací nic.
    Nejlépe tedy bude staré VE neudržovat, odstranit a postavit nové s novými dotacemi.

    • C napsal:

      To je sice jedna možnost, ale je otázka jak velké ty nové dotace na jednotku výkonu budou, eventuálně jestli tou dobou nebude cena nad pořizovací cenou nových VtE. Model podpory se změnil a už může začít zohledňovat i další věci, takže i některé technologické problémy by mohly odeznívat.

  3. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Ten objem instalací 2.8 GW/rok platí jen pro onshore a je to dáno jen nějakým podzákonným ustanovením. Není problém to číslo z roku na rok změnit. Jestli bude vůle.

  4. Karel napsal:

    Myslim, ze hole smysleni typu: vyplati/nevyplati z pohledu clanku a tedy jen pohled na € – je znacne zaostaly a slabomyslny. Tento zdroj energie je urcite mnohem LEPSI nez jakkoli vynosna uhelna elektrarna.

    • Vinkler napsal:

      Co je pro podnikatele lepší než zisk? Vy, pane kolego, znáte nějakého podnikatele, co podniká jinak, než za účelem zisku?

      • C napsal:

        Ano, vím o některých kteří mimo zisk berou podnikání i jako svého způsobu službu veřejnosti. Problém mimo jiné je ve společenských vztazích kdy tady jsme takových 20 a více let myšlením za nimi, takže tu podnikavci stále jedou podle modelu tak někdy z 80. let či ještě dříve a pouček o tom jak vykořisťovat zaměstnance.

        Zatímco u nás jsou přivazovači ke komínům bráni celospolečensky jako něco velmi obtížného, vyvrhelové, tak v jiných zemích umí mobilizovat veřejnost a přinutit firmy ke změně chování. A mnoho firem se tomu už dopředu snaží předejít. Tady to může například být že obchodníci od dané firmy nebudou kupovat energii, zato koupí dražší a nabídnou ji lidem s tím že mají třeba certifikováno že emise škodlivin nepřesahují a takové a takové limity, nebo že se všechnu energii, byť mix v daný moment v síti je jiný, nakoupily od provozovatelů OZE…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *