Větrná elektrárna společnosti innogy v Nizozemsku

Způsobí boom švédských větrných elektráren kolaps trhu se zelenými certifikáty?

Švédsko v letošním 1. pololetí uvedlo do provozu 88 MW pevninských větrných elektráren, přírůstek za celý rok však má být téměř desetkrát vyšší. Letos tak má meziroční růst dosáhnout hodnoty 12%. V roce 2019 má dle Švédské asociace pro větrnou energii (SWEA) dojít dokonce k meziročnímu růstu instalovaného výkonu o 24 %. Očekávaný růst instalovaného výkonu švédských větrných elektráren ovšem může ohrozit stabilitu tamního trhu se zelenými certifikáty.

Švédsko má za sebou slabší první pololetí letošního roku, pokud jde o instalace nových pevninský (onshore) větrných elektráren (VtE). Dle SWEA však ve Švédsku během následujících 18 měsíců budou uvedeny do provozu větrné elektrárny o instalovaném výkonu více než 2,5 GW. Švédsko se tak velmi pravděpodobně zařadí mezi 3 státy s největším růstem výkonu v onshore větrných elektrárnách v Evropě. V letošním prvním pololetí však přitom bylo až na 8. místě.

Přehled instalovaných výkonu větrných elektráren v Evropě za první pololetí 2018. Zdroj: windeurope.org

Přehled přírůstků instalovaných výkonu větrných elektráren v Evropě za první pololetí 2018. Zdroj: windeurope.org

Cíl pro rok 2020 bude díky VtE splněn letos

V roce 2012 si Švédsko a Norsko stanovily společný cíl navýšit roční výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2020 o 28,4 TWh. Švédský parlament se vloni usnesl na navýšení cíle o 18 TWh do roku 2030.

“Navýšení cíle pro rok 2030 bylo impulzem k rozhodnutí o výstavbě nových větrných elektráren pro mnoho investorů. Počet větrných elektráren ve Švédsku tak v následujících letech výrazně vzroste. V současnosti jsou ve výstavbě obnovitelné zdroje, které budou ročně vyrábět 15,2 TWh, z čehož 11,6 TWh představují větrné elektrárny. Společný cíl 28,4 TWh pro rok 2020 bude překročen zhruba o 10 TWh. Pro dosažení cíle v roce 2030 tak bude potřeba přidat ještě 8 TWh,” vysvětluje Markus​ Selin, analytik Švédské energetické agentury.

V současné době Švédsko vyrábí většinu své elektřiny ve vodních a jaderných zdrojích. Více na: Energostat

Jen samotné švédské větrné elektrárny však mají dle SWEA v roce 2020 vyrábět 27 TWh. Díky nárůstu instalovaného výkonu švédských onshore větrných elektráren tak má být dosaženo cíle pro rok 2020 již koncem letošního roku.

Očekávaný vývoj instalovaného výkonu a výroby větrných elektráren ve Švédsku. Zdroj: svenskvindenergi.org

Očekávaný vývoj instalovaného výkonu a výroby větrných elektráren ve Švédsku. Zdroj: svenskvindenergi.org

Cíl pro rok 2030 by pak podle ředitelky SWEA Charlotte Unger Larsonové měl být dosažen již v roce 2021. Prudký nárůst výroby OZE však může mít negativní dopad na stabilitu trhu s obnovitelnými zdroji, upozorňuje Charlotte Larsonová.

A co bude se zelenými certifikáty?

V souvislosti se stanovením společného cíle pro výrobu elektřiny OZE začal v roce 2012 ve Švédsku a Norsku fungovat také společný trh s tzv. zelenými certifikáty. Zelené certifikáty jsou jedním ze zdrojů příjmu pro výrobce z řad obnovitelných zdrojů.

Popis principu fungování trhu se zelenými certifikáty ve Švédsku a Norsku. Zdroj: http://www.energimyndigheten.se

Popis principu fungování trhu se zelenými certifikáty ve Švédsku a Norsku. Zdroj: http://www.energimyndigheten.se

Právě očekávaný nárůst výroby elektřiny z OZE může ohrozit stabilitu trhu se zelenými certifikáty. Dle informací serveru windpowermonthly se nyní očekává meziroční pokles ceny zelených certifikátů v roce 2021 až o 70 %, což negativně ovlivní ekonomiku dříve realizovaných projektů. Ve Švédsku tak aktuálně intenzivně zkoumají možnosti, jak stabilizovat trh se zelenými certifikáty.

Aktuálně je ve hře možnost zastropování objemu podporované elektřiny z OZE, nebo stanovení termínu, po kterém již nové projekty nebudou mít na certifikáty nárok, případně kombinace těchto variant. Studie popisující možné varianty řešení je k dispozici zde. Rozhodnutí o způsobu stabilizace trhu má být známo do konce letošního roku.



21 odpovědí na Způsobí boom švédských větrných elektráren kolaps trhu se zelenými certifikáty?

  1. motyk napsal:

    Není to podobný scénář jako u nás se soláry? Zelení komouši se do toho vecpali, načež se to firmám vyplatí stavět (skrze podporu/dotaci/certifikát) – jinak by to nestavěly – a teď najednou budou řešit jak to zastropovat, protože to využívá moc firem..
    Klasická komunistická taktika.
    A ještě jako bonus musí mít někde v záloze uhelku se stejným příkonem, aby pokryla propad když nebude foukat.
    Profit!

    • Milan Vaněček napsal:

      Naprosté žvásty, jinak to nelze nazvat pane motyk. A jestli si myslíte že čeští zelení jsou vlastníky těch 2GW solárů u nás tak Vás už ta propaganda jaderníků a všehoschopných úplně desinformovala.
      Jinak zastropování (nebo pokles dotace) je vždy účinná taktika pro stát, proto to nebylo u nás koncem roku 2009 použito.
      Všimněte si že Švédové již brzy uvažují o zrušení dotací pro VtE (to je velmi pozitivní vývoj), VtE potřebují jako náhradu dosluhujícího jádra (nechtějí stavět nové JE).

    • Petr napsal:

      Spíš to byl přesný opak Česka.

      Švédský stát slíbil stavitelům větrníků zelené certifikáty, ale jelikož Švédsko je svou polohou a vodními elektrárnami pro větrníky ideální stát, tak se postupně stali s průdkým růstem ty zelené certifikáty skoro bezcenými.
      Takže ti, co jim na to naletěli, a stavěli větrné elektrárny co nejrychleji předčasně ve větším množství a vysokou cenu teď směřují k bankrotu.

      Hlavní dotační miliardy, co Švédsko teď utrácí, jsou za připojení vzdálených větrných parků z pustin do síťě, ale z toho stavitel větrníků přímo prachy nemá, a naopak to ještě dále masivně znevýhodňuje staré ještě nesplacené vůči novým.

    • Jan Veselý napsal:

      Doporučil bych Vám se uklidnit a v klidu si, pokud to vaše znalost angličtiny dovolí, přečíst text na tom schématu fungování oněch certifikátů.
      Ve zkratce, jsou to potvrzení o původu elektřiny. Co je na jejich existenci komouškého to nechápu.

    • Jan Veselý napsal:

      P.S.: Uhelku? Ve Švédku? Nenechte se vysmát a radši se podívejte zdroje elektřiny ve Švédsku.

      • Ondra napsal:

        Uhelky asi přímo ne ale konvenčních tepelnejch zdrojů (jak to sami nazývaj ve statistikách) tam maj výkonově cca jak větrníků. Jestli letos zprovozní tolik větrnejch elektráren tak to samozřejmě bude jiný.
        Podle oficiálních statistik za 2016 který se mi teď podařilo dohledat (2017 budou mít až někdy na konci listopadu moc s tím nespěchaj):
        – vodní elektrárny – 16,5 GW / 61,7 TWh (včetně přečerpávaček ale těch tolik myslim nemaj)
        – větrný elektrárny – 6,4 GW / 15,5 TWh
        – jaderný elektrárny – 9,8 GW / 60,5 TWh
        – konvenční tepelný – 7,5 GW / 14,6 TWh
        Všechno čistý výkony a čistá výroba. U větrnejch elektráren je zajmavej nárůst výkonu oproti 2015 (2015 – 5,8 GW / 2016 – 6,4 GW) ale pokles výroby (2015 – 16,3 TWh / 2016 – 15,5 TWh) – asi málo foukalo. Tady odkaz – http://www.scb.se/contentassets/32c099cd9dab4db8999acc5e4401c871/en0105_2016a01_sm_en11sm1701.pdf

        • Jan Veselý napsal:

          Dík za odkaz, bohužel tam tepelné elektrárny nerozdělují podle paliva. Takže těžko říct kolik z toho je biomasa, bioplyn, zemní plyn, odpadní plyny (třeba z produkce oceli), ropné látky, odpady a kolik z uhlí.
          Zajímavé ovšem je, že tepelné elektrárny znamená ve Švédsku z cca 1/3 výroba pro vlastní potřebu, typicky asi ve velkých průmyslových provozech (hutě – uhlí, chemické provozy – zemní plyn, rafinérie – topné oleje, …), a cca 2/3 je kogenerace, počítám, že pro CZT. Kondenzační elektrárny a plynové turbíny se fakticky pouštějí je na pár hodin za rok, když je fakt zle nebo je potřebují roztočit, aby úplně nezarezly.
          Podle Wikipedie, jsou ty kondenzační elektrárny na topný olej a na zemní plyn.
          Podle jiného odkazu na Wikipedii je nejspíše drtivé většina paliva v tepelných elektrárnách buď biomasa nebo rašelina. Rašelina se ovšem často mezinárodně klasifikuje jako uhlí.

          • Ondra napsal:

            Jasný není zač, aspoň se můžem bavit o konkrétních číslech – škoda že to nemaj rozdělený ale samozřejmě jinejch zdrojů informací je taky dost. Osobně bych z velký části tipoval rašelinu, aspoň v sousedním Finsku jí taky celkem jedou – ale je to jenom tip. Kogenerace taky dává celkem rozum kvůli studenejm zimám. Ono když si člověk vezme kolik tam maj z jádra a dobře regulovatelný vody tak ani nemá smysl jet uhelky nebo jiný konvenční zdroje jak u nás nebo v Německu. Možná jen v zimě když je málo vody, jak začne tát sníh tak sou v pohodě (pokud není suchej rok).

          • Milan Vaněček napsal:

            Švédský plán je jasný , už jsem o tom psal před pár měsíci a citoval jejich vládní dokument. Potřebují navyšovat větrné elektrárny aby nahradili ty jaderné, až doslouží. Vodních elektráren mají dost a kogenerace též. Švédský přístup k energy transition a bezjaderné energetice je racionálnější a levnější než ten německý, mají výhodu ve vodních elektrárnách. Do roku 2040 toho dosáhnou, podobně jako Švýcaři.

          • Ondra napsal:

            Pane Vaněčku jasný je jednom jedno – Švédové nemusí vůbec s ničim spěchat. Teď si pěkně prodlouží životnost jadernejch bloků v elektrárnách Ringhals a Forsmark na dalších 20 let takže jádra maj dost do roku 2040. 20 let je hodně dlouhá doba sám vidite jak se za tuhle dobu změnily energetický sektory na celým světě. Protože maj jádra dost tak budou stavět větrný elektrárny a sami uvidí kolik pro ně bude optimální podíl na výrobním mixu. Pokud se jadernej sektor trochu vzpamatuje (doufám že teď nepřijde to néééééééééjde) tak si klidně můžou za 10 – 20 let postavit nový bloky. Rusové umí postavit blok klidně za 5 let a když se k tomu vezme různý papírování (bez obstrukcí) atd tak jim stačí nějaký rozhodnutí řešit kolem roku 2030. Rozumný je nechat si všechny cesty otevřený a nezatracovat některý zdroje kvůli ideologii. Navíc pokud se nepletu tak ste několik sám přiznal že jaderný bloky jsou vhodný pro severně položený země kde je nejvyšší poptávka po elektřině v zimě. Tím nijak netlačim jádro ve Švédsku za každou cenu ale jenom říkám že cest je vždycky víc, je lepší mít možnost volby a optimální mix je pro každou zem jinej.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ano Švédská cesta by ČR vyhovovala, a to máme mnohem mírnější klima a velký potenciál pro fotovoltaiku. Ano, prodloužit životnost Dukovan a Temelína a řešit situaci tak deset let pře ukončením Temelína t j okolo 2040.
            Jsem si jist že kdyby jsme nastoupili tuto Švédskou (či Švýcarskou) cestu tak uděláme nejlepší možné řešení pro českou energetiku.
            Možná že v té době budou k disposici bezpečnější a levnější jaderné reaktory čtvrté generace. Já v to ale nevěřím, vědecký pokrok v jaderné energetice je malý, ale jsou lidé co tomu věří.
            Bohužel současná jaderná loby se oprávněně bojí, že v příští dekádě už budou výhody OZE jasné každému a proto bojuje jako o život…

          • Ondra napsal:

            Na Švédskou cestu bych to v nás bohužel neviděl:
            – Zaprvý jak už tady napsal pan Vrabec nemáme takový podmínky pro větrný elektrárny. Možná tak na horskejch hřebenech ale to sou vesměs chráněný oblasti (a mělo by to tak zůstat). Ve Švédsku je jich plno v pobřežních oblastech u Baltskýho moře kde bude foukat přece jenom trochu víc. S vodou na tom taky nejsme nijak skvěle.
            – Fotovoltaika tady určitě nějakej potenciál má a souhlasím s váma že by to mělo být hlavně na střechách (ale je to bohužel o něco dražší jak velký farmy). Taky je tady pořád ta věc že fotovoltaiky vyrábí nejvíc v létě ale spotřeba elektřiny je u nás největší v zimě. Nějaký sezónní akumulaci P2G/P2L u nás taky moc šancí nedávám protože až (jestli vůbec) to bude někdy ekonomicky smysluplný tak se toho chytnou země na jihu Evropy který maj pro fotovoltaiku daleko lepší podmínky.
            – Poslední věc je že nemůžem v klídku vyčkávat 10 až 20 let protože tady jedem hodně z uhelnejch zdrojů který to můžou mít za pár let těžký. Nejen že jsou některý dost starý ale pak tady máte pořád přísnější limity, dražší povolenky atd. Stejně tak tady sou nějaký limity těžby.
            Česko si teda musí najít nějakou vlastní cestu ale to nechám na zkušenějších lidech.

          • Martin Pácalt napsal:

            Ondro, cokoliv si myslím o větrných elektrárnách, nedávno zveřejněná tabulka s dost opatrným předpokladem lehce nad 2 GW instalovaného výkonu vypadala celkem věrohodně, pokud si člověk dohledá mapu intenzity větru pro Česko. Jsou tam oblasti mimo národních parků a CHKO – hřebeny Krušných hor, Nízký Jeseník, Vysočina – kde by větrovky měly šanci. Už i ve Skandinávii vítr může posloužit jako spořič vody v akumulačních vodních elektrárnách – některé norské přehrady mají nyní jen 60-70% naplněnost a výhled není nijak optimistický.
            Švédsko má z konzervativních koncepcí skladby zdrojů nejlepší kombinaci pro severskou zemi – vodu a jádro. A do budoucna snad flotilu druhově rozrůzní a jádro posunou do 4. generace, aby po sobě uklidili odpad/zdroj další energie.

        • NN napsal:

          Rok 2016 si ve větru prostě zafluktuoval směrem dolů. Celkem to platí pro 18 zemí, že výroba v r. 2015 byla vyšší než v r. 2016(bez ohledu na zvyšování instalací). Tedy podle Eurostatu.

        • Lubos napsal:

          V nasej databaze mame pre Sweden cca 400 elektraren, z toho len 50 tepelnych, z nich je 40 CHP na biomasu, myslim 6 je spracovanie odpadu alen par, v priemyselnych zavodov ako rafineriach na plyn. Biomasa je Pride and Joy Svedska a velmi si potrpia na jej udrzatelnosti, Vyuzivaju takmer vylucne drevny odpad a popolcek sa vracia do prirody. V tomto smere sa ma aj Slovensko aj cesko este vela co ucit. U nas je obrovsky potencial pre biomasu. Staci na nevyuzitych plochach vysadit rychlorastuce dreviny a neriesit holoruby v narodnych parkoch a bolo by dost paliva. Miest kde by sa japonske topole alebo nieco podobne hodili je na nasom uzemi neurekom.

  2. Lukáš Vrabec napsal:

    Milan Vaňeček – Švédská cesta není vhodná pro ČR. Nemáme tu tak větrno, velké řídce obydlené plochy a hlavně nemáme podmínky pro stavbu dalších přehrad které by sloužili k vyvažování sítě nárazové produkce větru a slunce.
    Náš soused, Německo, odpojuje jádro a spolu s tím roste jeho produkce CO2 a to navzdory faktu že mají ve větrných a fotovoltaických elektrárnách stejný ne li větší výkon než je špičková Německá spotřeba. A taky jim to výrazně zdražilo elektřinu.

    • Milan Vaněček napsal:

      Kecy, kecy, kecy. Zkrátka podle Vás to nejde, Vy nevíte jaký má (zatím jen spočítany na základě meteorologických mnohaletých dat) potenciál vítr a slunce v ČR. A do roku 2052 kdy doslouží i Temelín bychom jistě stihli v rámci rekultivací zdevastované podkrušnohorské uhelné pánve vybudovat zde přečerpávací vodní elektrárny.
      Němci platí více za elektřinu (ale stále je to jen polovina naší ceny když vezmeme v úvahu jejich 3,5 násobný plat) ale získali to co chtěli: silný OZE exportní průmysl a zbaví se urychleně JE jak přes 80% jejich obyvatelstva požadovalo.
      Jinak se vzdělávejte v OZE aby jste věděl co je to špičkový výkon a co je optimální instalovaný nameplate výkon a kolik Vám to dá TWh v různých ročních obdobích.U fotovoltaiky jsem to už tady mnohokrát vysvětloval

      • Vilém Kalaš napsal:

        Pan Vaněčku, budete přesvědčivější, když se naučíte lépe mateřštinu. Vazba „aby jste“ svědčí o tom, že jste s gramatikou na štíru. Časovat „abych, abys, aby, abychom, abyste, aby“ jsem se učili už na měšťance, tedy někdy v 6. nebo 7. třídě (počítáno po komunistické školské reformě).

        Zdraví
        Kalaš

        • Milan Vaněček napsal:

          Chybička se vloudila, mě i Vám. Už jsem si to nastudoval, teď i Vy to udělejte.
          Ale jsem rád že jsem přesvědčivý ve své argumentaci i když bych, jak říkáte, mohl být ještě přesvědčivější.

  3. Josef napsal:

    Švédové mají velmi dobrou energetickou koncepci. Poměrně masově se tam rozšiřují tepelná čerpadla , která nahrazují olej a přímotopy. Je to země , která tradičně využívá zejména ropu , ale její spotřeba klesá a za takových 10 let budou mít spotřebu ropy stejnou jako my a jinak nebudou používat téměř žádná fosilní paliva. Vítr má své limity a rozhodně nenahradí jádro, ale část konvenčních el. a taky poslouží jako dobrý zdroj pro pohon tepelných čerpadel. Těch se ve Švédsku instaluje desetitisíce ročně. Jinak samozřejmě velikost země a počet obyvatel nahrává pro využívání OZE – větru , vody a dřeva. Proto také mají cíl, že okolo roku 2040 bude Švédsko využívat fosilní zdroje většinou jen u dosluhujících nákladních a osobních vozů – pokud se tedy nerozhodnou vyrábět všechno palivo synteticky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *