Austrálie mění rámec své energetické politiky, plánuje i zrušení dotací

Stávající Clean Energy Target podporující v Austrálii nízkoemisní zdroje mimo jiné i prostřednictvím dotací byl tamní vládou odmítnut. Nový plán Austrálie National Energy Guarantee, který vláda schválila, se podle Financial Times velmi podobá americké energetické politice Donalda Trumpa.

Clean Energy Target (CET), který byl zaměřený na podporu nízkoemisních zdrojů a tedy na celkové omezení emisí skleníkových plynů v energetice, má být nahrazen National Energy Guarantee (NEG). NEG vyžaduje, aby dodavatelé elektřiny působící v Austrálii dodávali určité množství elektřiny od řiditelných zdrojů, tedy od elektráren uhelných, plynových a vodních, nebo z baterií.

Dotacím má brzy odzvonit

Austrálie rovněž plánuje od roku 2020 postupně rušit dotace obnovitelným zdrojům. Kritici tohoto plánu hovoří zejména o tom, že Austrálie těmito kroky podrývá svou schopnost dosáhnout cílů snížení emisí v rámci Pařížské dohody. Premiér Turnbull se nicméně nechal slyšet, že nový plán přinese cenově dostupnější a spolehlivější elektřinu, přičemž mezinárodní závazky o snížení emisí budou splněny.

„Minulé energetické plány vždy dotovaly určitá odvětví průmyslu a jiná naopak trestaly. Náš plán neobsahuje žádné dotace, žádné certifikáty a žádné daně.“

Malcolm Turnbull, premiér Austrálie

Plán NEG však zohledňuje i emisní intenzitu energetických mixů obchodníků. Dodavatelé elektřiny tedy budou muset kupovat elektřinu z různých zdrojů tak, aby Austrálie své závazky v rámci Pařížské dohody stále splnila. Plán nicméně prozatím postrádá detaily sankcí pro případ, že by dodavatelé tento závazek neplnili. Podle australské agentury ABC situace zřejmě bude řešena tak, že dodavatelé budou muset snižování emisí dohnat následující rok.

Obnovitelné zdroje, Ilustrační foto

Kritika NEG

Ředitel Carbon and Energy Markets, ekonomické konzultační společnosti, Bruce Mountain řekl, že australský plán „vypadá jako kopie nové energetické politiky Trumpa v USA, neboť přikazuje dodavatelům kupovat elektřinu od uhelných elektráren“.

Mountain dodal, že další sektory ekonomiky Austrálie budou muset kompenzovat zavedení NEG v energetice, pokud bude chtít Austrálie cílů v rámci Pařížské dohody dosáhnout.

Plán čelí opozici i v politických kruzích. Energetické a klimatické politiky jsou v Austrálii již dlouho politickou konfliktní zónou. Tato změna v energetické politice Austrálie tedy přichází po měsících debat v rámci vládnoucí koalice o podobě Clean Energy Target. Pod tlakem konzervativních skeptiků ve své straně ale premiér Turnbull návrh této politiky odmítl.

„To, co vidíme, je naprostá kapitulace Malcolma Turnbulla tvrdé pravici v jeho straně a jeho sponzorům z uhelného sektoru.“

Richard Di Natale, předseda australské Strany zelených

Plán NEG nicméně ještě není platný. Než se tomu stane, NEG bude muset získat podporu od australských států a teritorií, přičemž někteří představitelé se o něm podle agentury ABC vyjádřili spíše skepticky. Například premiér Jižní Austrálie Jay Weatherill o plánu prohlásil, že je „úplným vítězstvím uhelného průmyslu“.



14 odpovědí na Austrálie mění rámec své energetické politiky, plánuje i zrušení dotací

  1. Peterka napsal:

    máte překlep v nadpisu

  2. Martin Hájek napsal:

    Je třeba férově přiznat, že Donald Trump má, na rozdíl od EU, pro svou politiku již skutečného prvního následovníka. Sebezničující politiku EU zatím nenásleduje vůbec nikdo a není se čemu divit.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Měl byste pravdu, ale jen v případě, že byste popřel existenci Číny, Indie, zemí Jižní Ameriky, Mexika, Maroka, SAE, Nového Zélandu, Jižní Koreje a možná i Japonska.
      Společného s Trumpem to má společné to, že je to dost ubohý pokus změnit realitu a otočit trend vývoje, kdy staré uhelné elektrárny technicky dožívají a nové nejsou naprosto cenově konkurenceschopné. V reálu platí pro Austrálii a pro USA to, že se zde nyní instalují rekordní objemy OZE za velice konkurenceschopné ceny. A v USA se tempo odstavování výkonu uhelných elektráren ještě zrychlilo.

      • Martin Hájek napsal:

        V Austrálii se uhlí těží povrchově a na to zatím fotovoltaika fakt nemá, pokud započtete i náklady na zabezpečení výkonu na srovnatelnou úroveň.
        Snad kromě Nového Zélandu, což je země žijící z turismu a zemědělství bez jakéhokoliv významného průmyslu, nevím o tom, že by některý z Vámi uváděných států počítal se snižováním emisí. Proto je zcela oprávněné tvrzení, že EU nikdo (snad s výjimkou Nového Zélandu) nenásleduje.

        • Milan Vaněček napsal:

          Vygůglujte si World solar challenge aby jste viděl na co fotovoltaika má. Auto s pouhými 4 m čtverečními fotovoltaických panelů na sobě přejelo celou Australii od severu k jihu průměrnou rychlostí 80 km/hod.
          To žádné uhlí nedokáže.

          • Martin Hájek napsal:

            Pane Vaněčku, opravdu jsem nenavrhoval auta na uhlí. Řeč byla o uhelných elektrárnách a jejich konkurenceschopnosti vůči fotovoltaickým elektrárnám.

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          Velká část australských uhelných elektráren má problém s tím, že jejich ložiska jsou na konci životnosti a ony taky. A nové nejsou jako baseload konkurenceschopné ani s povrchově těženým uhlím. Konkurence (vítr, FV) uzavírá aktuálně PPA za 40-50 USD/MWh a dále klesá.
          A samozřejmě, Austrálie je „ráj“ pro střešní fotovoltaiku, mají tam tak brutální poplatky za přenos a distribuci, že domácí instalace mají návratnost okolo 4 let.
          Všechny mnou uvedené země instalují OZE v obrovských objemech a chrochtají si nad cenou a rychlostí výstavby. A na Novém Zélandu mohli díky pár novým VtE a FVE z definitivní platností zlikvidovat poslední uhelné a plynové elektrárny, už pro ně nemají hodnotu ani jako záloha pro případ nouze.

          • Ondra napsal:

            K Novýmu Zélandu – to by mě tedy zajmalo, kde ste přišel k tomu, že se VtE a FVE podařilo zlikvidovat uhlí a plyn? Nedá to tolik práce dohledat si data od tamního ministerstva – http://www.mbie.govt.nz/info-services/sectors-industries/energy/energy-data-modelling/publications/energy-in-new-zealand/#data

            Když se podívám na podíl jednotlivejch zdrojů v roce 2016 (na čistý výrobě), tak to vypadá asi takhle: vodní elektrárny (60,4 %), geotermální (17,4 %), plynový (12,8 %), větrný (5,4 %), uhelný (2,3 %), pak tam je nějakej bioplyn a biomasa a pak solární s úžasným podílem 0,1 % (a to včetně decentralizovaný výroby stanovený odhadem tamního regulátora – aspoň tak to tam píšou).

            Nevím teda, jak dva zdroje s podílem 5,5 % už dokázaly zlikvidovat plyn s 12,8 %.

          • Martin Hájek napsal:

            Pro fotovoltaiku na Zélandu nijak skvělé podmínky nejsou. Větrníky tam zase moudře sami moc stavět nechtějí, protože žijí z turismu a turista nejede na Zéland, aby viděl stáda větrníků, těch má dost doma. Jede tam, aby viděl neporušenou krajinu. Navíc Zéland má obrovský a zatím jen velmi částečně využitý geotermální potenciál, takže nespolehlivé fofrníky ani slunečníky potřebovat nebude.

          • C napsal:

            Jestli tam mají moře s nějakou rozumnou hloubkou, tak by to jít mohlo.

          • Martin Hájek napsal:

            Mají tam moře s hloubkou tak 3 km. Ale zase můžete hned u břehu pozorovat velryby a nemusíte se bát, že vám pobřeží někdo zdevastuje větrníky. I když prý jsou už i plovoucí…

          • Milan Vaněček napsal:

            Před pár dny dávali na ČT 2 krásný film o Švédsku. Nádherná příroda, fjordy, sem tam maják a hodně krásných větrných elektráren. Jen panu Hájkovi by se to eklovalo. Ten má raději kouřící komíny tepláren.

  3. NN napsal:

    Ad) „NEG vyžaduje, aby dodavatelé elektřiny působící v Austrálii dodávali určité množství elektřiny od řiditelných zdrojů, tedy od elektráren uhelných, plynových a vodních, nebo z baterií.“ .. Tak to bude zajímavé sledovat, jak budou definovat řiditelnost. Každý z těch typů má svoje aspekty (či jak to říct).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *