Bezemisní zdroje vyrobily minulý rok téměř polovinu britské elektřiny

Pěkný růst. Ještě by se hodilo rozepsat OZE po jednotlivých zdrojích.

Výroba jaderné energie není bezemisní, jaderné emise jsou daleko nebezpečnější a škodlivější než CO2, SOx, NOx, prach a vše dohromady. Sčítání hrušek a jablek, bez významu.

A mozete povedat, ktore to su tie jadrove emisie?

Už název "bezemisní" musí být od Orwela. Vezměte si třeba JE. Nejprve cca 10 let vyrábíte emise do ovzduší v cementárnách a ocelárnách při výstavbě jaderné elektrárny. A potom cca 50 let přeměňujete cca 95% paliva na vysoce nebezpečný jaderný odpad. Co s ním???

Velká Britanie by si měla dát závazek, že se podobně jako Švýcarsko či Švédsko kompletně zbaví jaderné energetiky. A jaderníci se nemusí bát o své živobytí- likvidace JE bude do budoucna nejvýznamnější činnost (jak si to myslí i Areva ve Francii).

S tím betonem jste uhodil hlavičkou o hřebíček. Jenomže větrné elektrárny na srovnatelnou výrobu elektřiny spotřebují více betonu a oceli než jaderná elektrárna. Z energetického hlediska v podstatě neexistuje náročnější výrobek než čistý křemík potřebný pro výrobu fotovoltaických panelů. Takže ano, máte pravdu, bezemisní elektřina neexistuje.

Máte nějaký odkaz a ten beton a ocel? Nebo nějaký výpočet? Fakt by mě to zajímalo. Ohledně křemíku nemáte pravdu, zpracování platinoidů je mnohem energeticky náročnější. Navíc je třeba taky říct, že co se získává energeticky náročně je i drahé. Proto kvůli snižování ceny stačí výrobcům na výrobu panelu méně a méně křemíku a zároveň celý obor postupně přechází ve výrobě křemíku ze Siemens procesu na FBR (fluidní reaktory), což je cca 3x méně energeticky náročný postup výroby FV článků.

Energie vložená do výroby fotovoltaického panelu ( křemík, sklo, rám, kontakty) se vám vrátí vyrobenou elektřinou v dobrých klimatických podmínkách za 1 rok, v Německu pak za roky 2. To žádná jiná technologie nedokáže. A pak dalšich 25 let máte čistou energii bez emisí.

Odkazy třeba zde:

http://www.svetplnyenergie.cz/zelene-energie-spotrebuji-more-betonu

Nebo zde:

http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006020601

V obou případech se jedná o spotřebu na MW instalovaného výkonu. Pokud bychom přepočítávali na vyrobenou energii, bude to pro vítr samozřejmě ještě podstatně horší.

Pane Hájek, musíte umět kriticky číst co je na internetu. Svět plný energie není vědecký časopis a to co je zde ukázáno na obrázku v článku je aspoň pro fotovoltaiku naprostý nesmysl. Naprostý blábol.

Děkuji za odkazy. Ten z toho proatom webu (z 2006) beru jako věc dílem zoufale zastaralou a formou výběru vstupních parametrů záměrně nahrávající účelu ProAtomového webu. Ony ty čísla vypadají jinak, když se dnes onshore staví >3MW větrné turbíny (míň betonu na 1 MW) s podstatně lehčí vrtulí a gondolou (tj. lehčí nosný sloup a míň betonu v základech) a koeficientem využití >30%. A to nemluvím o těch 8 MW offshore mrchách s koeficientem využití >50%. A ten text o potřebě betonu a asfaltu na příjezdové komunikace je vyloženě úsměvný. Co jsem v reálu viděl, tak se z větší části normálně využili již existující polňačky, maximálně se vyštětovaly. Spotřeba betonu nula, spotřeba asfaltu nula.

Ten druhý článek je dost zavádějící v tom, že jaksi taktně opomíjí dvě věci. Tou první je, že větrné elektrárny jednou postavíte a pak už fungují na energii prostředí. To jaderné/uhelné/plynové elektrárny ani náhodou, tam je výroba elektřiny stabilním přísunem energetické suroviny a produkcí nebezpečných odpadů a polutantů. Tou druhou je ta skutečnost je, že ty kovy nikam nemizí, nespotřebovávají se. Naopak jsou velmi snadno a dnes rutinně recyklovány, což znamená, že příští využití bude cca 20x méně energeticky náročné.

P.S.: 4900 GJ je ~1400 hodin provozu VtE, tj. energetická návratnost půl roku. A ta potřebná energie na výstavbu 1MW VtE nebo FVE dost rychle klesá.

Je jasné, že žádný zdroj není bezemisní. Proto osobně používám pojem nízkoemisní. Ovšem odborný pojem "bezemisní zdroje" je zavedený. Každý, kdo se problematikou zabývá, mu rozumí, tedy ví, že jde o zdroje, které nejsou úplně bezemisní, ale u kterých jsou emise CO2 spojené s jejich postavením, provozem a likvidací velice nízké oproti těm emisním. Takových odborných pojmů, které v doslovném výkladu názvu nepostihují to, co popisují, je mnoho ve všech oborech. Pan Vaněček to dobře ví, ale přesto si zase neodpustí poznámku, která je k ničemu.

A teď ke konkrétním číslům o uhlíkové stopě. Zatímco uhelné zdroje mají uhlíkovou stopu zhruba mezi 800 - 1200 g/kWh (podle kvality uhlí, plynové pak 400 - 700 g/kWh, 20 - 400 g/kWh (velmi silně závisí na tom, v jakém množství, jak rychle a jakou formou nastává obnova porostu), fotovoltaika 30 - 80 g/kWh, vodní 3 - 30 g/kWh, větrné 3 - 30 g/kWh a jaderné 3 - 30 g/kWh. Vše silně závisí na podmínkách, ve kterých působí, životnosti, energetickém mixu při jejich výrobě ..., takže jde o čísla se značným rozptylem. Pěkná prezentace je třeba zde: http://www.geni.org/globalenergy/library/technical-articles/carbon-capture/parliamentary-office-of-science-and-technology/carbon-footprint-of-electricity-generation/file_9270.pdf

Nízkoemisní (bezemisní) zdroje tak mají celkovou uhlíkovou stopu na jednotku energie o řád či dokonce dva než ty fosilní (emisní).

Vynechal jsem část. za plynovými zdroji jsou zdroje na biomasu, které mají uhlíkovou stopu 20 - 400 g/kWh.

Největší emise JE, které jsou však pod kontrolou (s výjimkou Černobylu, 3 miles island, Fukušimy a testů jaderných zbraní) je radioaktivní odpad, který představuje cca 95% z jaderného paliva. Proč si nepočkat na 4. generaci JE která snad využije lépe jaderného paliva? To je má otázka na kolegu Wagnera.

Na takový dotaz jsem tu už odpovídal několikrát (viz třeba v diskuzi pod tímto článkem: https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/evropska-komise-chce-podporovat-jadernou-energetiku-pise-spiegel/ )

1) Veškerý vývoj ve vědě a technologiích je postupný a nelze jednotlivé stupně přeskakovat. Asi by těžko fungovalo doporučení nepoužívat parní stroj a počkat na elektromobil.

2) I u reaktorů IV. generace budou klasické moderované reaktory, které budou spalovat uran 235 a plutonium 239 vyrobené rychlými reaktory této generace. A efektivní spalování transuranů budou zajišťovat rychlé reaktory nebo i urychlovačem řízené transmutory. Ty klasické reaktory budou velmi efektivní při výrobě elektřiny. Ty rychlé pak při produkci paliva a spalování transuranů.

3) Před přepracováním vyhořelého jaderného paliva musí uplynout dostatečný čas a objem vyhořelého paliva (jaderného odpadu) je relativně velmi malý. Stačí jeden mezisklad u elektrárny pro všechno palivo za celou její životnost. Takže není nutné příliš spěchat.

4) Rychlé reaktory budou spíše používat regiony, které využívají jadernou energetiku intenzivně a stejně jako dnes spíše zde se bude vyrábět a recyklovat palivo a také spalovat transurany.

5) Z tohoto hlediska je pro samotnou českou republiku jedno, jestli bude mít reaktory III+ generace nebo generace IV.

Bohužel to jedno není. Jaderné reaktory třetí generace jsou drahé, neschopné ekonomické konkurence, a nemohou vyřešit otázku bezpečnosti-při ztrátě chlazení na cca 1 den následuje to samé co v Fukušimě.

Ani v jednom nemáte pane Vaněčku. Aby mohl být reaktor zařazen do kategorie III+, musí vydržet několik denní výpadek elektřiny a odvodu tepla několik dní. Pokud jde o ekonomické parametry. Pokud by nebyl trh deformován dotacemi, tak nemají reaktory III+ generace problémy s ekonomickou konkurenceschopností . Ale o tom už nemá cenu se prázdně přít. Prostě uvidíme, jak se bude situace ve světě v následujících letech vyvíjet.

To co říkáte jsou jenom slova, Vaše slova pane Wagnere, reaktoru v 3. miles island stačily 2 hodiny bez chlazení k protavení reaktorové nádoby=zničení JE, za jak dlouho došlo ve Fukušimě k protavení není širší veřejnosti známo (asi to bylo dříve než vybuchl uvolněný vodík).

Vysvětlete mi jakou výhodu ohledně kompletního výpadku chlazení bude mít 1,6 GW Areva (3+). To by mě moc zajímalo jak se jim podařilo změnit fyzikální zákony rozpadu (a uvolňovaného tepla)....

Co v tom světe plném enegije huli za matroš! ten grav se obzláště povedl nakonec se dozvíme že vodní elektrárna je energetyckynevratná

tedy naspat článek, který v podstatě tvrdí, že spalováním dřeva nevznikají emise je přebrání rétoriky zelených demagogů.....ti ovšem v lepším případě vystudovali sociologii

Také by mě zajímalo, kolik z toho OZE tvoří dřevěné peletky z Ameriky spalované v předělaných uhelných elektrárnách, o kterých se psalo před nedávnem.

Studie proti prolomení limitů na Bílině šermovala s externalitami 10 miliard Kč do roku 2050. Tuším že 70% bylo za NOX. Spalování dřeva má hodnotu (0,75 násobek hodnot hnědého uhlí). Takže kdyby nějaký ekolog byl skutečně ekolog (a ne lovec světla televizních kamer) tak se budeme bavit jen o 5 miliardách Kč ze spalování dřeva do roku 2050. K tomu bychom museli připočítat výskyt astmatu a bronchu - to bere za srdce. Potom bych ukázal, že 120 milionů tun biomasy by se muselo převážet vozidly, které taky působí emisně. V podstatě by se jednalo o 1100 plných vozidel každodenně jezdící třeba 80km denně. To by dalo dalších pár miliard v externalitách a k tomu bych připočetl dotace určitě 10 miliard Kč ročně (150 miliard Kč do roku 2050) na spalování tohoto bezemisního zdroje. Jsem si ovšem naprosto jistý, že nikdo s takovou studií nevyjede.

Zkusím zafungovat jako agentura pro uvádění "jiri rakos" na pravou míru:

- Ta studie odhadla externí náklady prolomení limitů na Bílině na 95 miliard Kč (2011).

- Přibližně polovina byly environmentální dopady (zdraví obyvatel, ekosystémy, ...) a polovina byla náklady spojené s klimatickou změnou. Těžké kovy udělaly v externalitách nějaké 2 milardy Kč, zbytek zbyl na "obvyklé podezřelé" - SO2, NOx, TZL, PM10, PM2.5, které ve studii nebyly podrobněji rozklíčovány.

- Je podstatný rozdíl mezi emisemi a imisemi, ta studie z Karlovky to zohledňovala, ten předchozí text ne.

- U elektrárny Drax, o kterou hlavně jde, ta biomasa přijede lodí do přístavu v Hullu a železniční vlečka ji dopraví pár kilometrů do elektrárny. Nahradí tím uhlí, které se tam dostalo úplně stejně.

- A ten blábol, který měl být pokusem o matematický výpočet, se mi vůbec nepodařilo rozklíčovat.

P.S.: To nic nemění na tom, že celé to spalování importované biomasy ve velkoelektrárnách je nesmysl po všech směrech a očekávám, že ekonomicky padne na hubu přesně v okamžiku, kdy jim doběhne CfD, možná dřív.

:-) aby jste byl schopen se odrazit od roku 2011, tak aktuálně byla zpracována studie v roce 2015 - ta byla zpracována bez změn klimatu - Bílina 10 miliard Kč http://www.mpo.cz/dokument161524.html. Když se Vám podaří studii prolétnout, tak narazíte na největší položku - NOX ze spalování uhlí, ostatní příčiny paběrkují. Aby jste to pochopil - Bílina bude za limity hrabat v rytmu cca 8 milionů tun uhlí ročně. Pro jednoduchost budu počítat se stejnou výhřevností dřeva u uhlí z Bíliny. Když budu chtít Bílinu nahradit dřevem pro dejme tomu elektrárnu Ledvice, tak budu potřebovat 4 miliony tun dřeva ročně. Mám rád scifi - proto si dokážu představit, že polovinu Ústeckého kraje osázíme topoly a budeme je svážet auty do elektrárny. Elektrárna Ledvice bude muset inkasovat státní dotace za dejme tomu výrobu 5,5 TWh 10 miliard Kč ročně - jinak je nerentabilní. 10 miliard není výmysl - v současnosti za 1TWh v biomase zaplatí stát 1,8 miliardy Kč. Imise NOx se v okolí elektrárny výrazně nezlepší a do brány závodu bude každé 3 minuty vjíždět jedno těžké auto za druhým vypouštějící další NOx.