Tento týden byl vydán Energy Outlook od Bloomeberg New Energy Finance, který obsahuje výhled následujících desetiletí vývoje v energetice. Hlavní body, které Outlook zmiňuje, jsou role zemního plynu jako „přechodného paliva“ mezi uhelnou energetikou a obnovitelnými zdroji, role solární energetiky v následujících letech, energetická účinnost a emise CO2 energetického sektoru.
V posledních týdnech vyšly studie o směřování energetiky také od BP a IEA. Nyní vyšel i dlouho očekávaný report od BNEF, který se snaží predikovat vývoj událostí do roku 2040.
Studie sice uvádí, že v roce 2040 bude více než polovina světové energetiky bezuhlíková, přesto ale není podle ní reálné, že bude oteplování planety udrženo pod hranicí 2 °C, která je brána jako hranice, kdy již budou nastále změny nevratné.
Nyní již k samotné studii, 4 nejdůležitější závěry z Energy Outlooku od BNEF:
Zemní plyn nebude tranzitní palivo na cestě od uhlí k obnovitelným zdrojům
Studie předpokládá, že bude do roku 2040 globálně zvýšen instalovaný výkon v plynových elektrárnách o 1 359 GW. To je ale jen o něco málo víc, než přidaný instalovaný výkon uhelných elektráren. Nepomůže ani úspěšný rozvoj těžby břidlicového plynu, který ovlivní trh v USA, ale celosvětově tento vliv nebude tak významný. Rozvojové země pravděpodobněji sáhnou po kombinaci uhlí a obnovitelných zdrojů.
Přišel čas solární a větrné energetiky
Obnovitelné zdroje jsou obecně na vzestupu. Studie vyzdvihuje zejména fakt, že jsou na vzestupu díky jejich ekonomické stránce a nikoliv díky politickým rozhodnutím. Jeden ze současně nejlevnějších zdrojů, větrné elektrárny, do roku 2040 zlevní o dalších 32 %.
Největší nárůst se ale očekává u solárních elektráren, u kterých by mohla cena poklesnout do roku 2040 téměř o 50 %. Díky tomu je solární energetice předpovídán veliký úspěch především v rozvojových zemích. To je vidět i z následujícího grafu.
Energetická účinnost se bude rozvíjet především ve vyspělých státech
Rozvojové státy budou stát za většinou nově instalovaných zdrojů, které by měly dosáhnout výkonu až 7 500 GW. Vzrůst výkonu u vyspělých zemí se předpokládá přibližně třetinový.
V zemích OECD, zejména díky energeticky úsporným opatřením, poklesne poptávka po elektřině a spotřeba by mohla být nižší než například v loňském roce.
Emise uhlíku v energetice nezačnou klesat před rokem 2030
Skeptická je studie v oblasti fosilních paliv, které by měly hrát stále významnou roli. Fosilnímu průmyslu předpovídá 44 % podíl na vyrobené elektřině. Emise uhlíku by si měly projít špičkou až kolem roku 2029 (15,3 Gt) a klesat až o několik let později. Do roku 2040 by se globální emise měly snížit na 14,8 Gt ročně.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se