Domů
Energetika v zahraničí
EIA: Blízký východ nainstaluje v příští dekádě 41 GW v uhelných elektrárnách

EIA: Blízký východ nainstaluje v příští dekádě 41 GW v uhelných elektrárnách

V zemích blízkého východu dojde během následujícího desetiletí k výstavbě uhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 41 GW. V současné době probíhá v těchto zemích výstavba uhelných elektráren o výkonu 3 GW. Od roku 2006 bylo zprovozněno 12 GW uhelných elektráren, zhruba polovina instalovaného výkonu v této oblasti.

Výkon uhelných elektráren je v této části světa typicky menší než instalovaný výkon výroben z jiných fosilních paliv, a to zejména ze zemního plynu a z ropy. Uhlí představuje v tomto regionu pouze 1 % produkce primární energie. Turecko má nejvíce instalovaného uhelného výkonu a to 18,5 GW. Izrael a Pákistán mají 4,9 GW a 2,5 GW, ale plánují výstavbu uhelných elektráren v následujícím desetiletí.

Egypt, Omán, Írán, Jordánsko a Spojené arabské emiráty nevyrábí v současné době elektrickou energii z uhlí, ale každá z těchto uvedených zemí plánuje výstavbu uhelné elektrárny. V současnosti probíhá výstavba ve Spojených arabských emirátech a Jordánsku. Egypt a Omán zatím pouze ohlásily plány na výstavbu.

„Čisté“ uhelné elektrárny ve Spojených arabských emirátech

„Čistá“ uhelná elektrárna Hassyan, která je v současnosti ve výstavbě ve Spojených arabských emirátech, bude mít instalovaný výkon 3,6 GW. Mezi roky 2020 až 2022 bude zprovozněno 2,4 GW výkonu a zbylých 1,2 GW je očekáváno v roce 2023. Investiční výdaje projektu jsou odhadovány na 3,4 miliard dolarů. Je očekáváno, že elektrárna bude poskytovat elektrickou energii pro 250 tisíc domácností.

Podle národního energetického plánu Spojených arabských emirátů bude celkem nainstalováno 11,5 GW výkonu v ultra-nadkritických uhelných elektrárnách. Tyto elektrárny musí být kompatibilní s technologiemi na zachytávání emisí CO2 a využívat vysoce účinné technologie pro zmírnění emisí. Ultra-nadkritické elektrárny pracují na bázi vyšších teplot, což zvyšuje tlak páry a následně zvyšuje účinnost celého cyklu. Výsledkem je menší spotřeba uhlí a méně emisí oproti ostatním technologiím využívaným v uhelných elektrárnách.

Cíl národního energetického plánu Spojených arabských emirátů je v roce 2030 vyrábět 25 % elektrické energie pomocí solárních panelů, 7 % z jádra a „čistého“ uhlí a zbývajících 61 % pomocí paroplynových elektráren.

Model uhelné elektrárny Hassyan. Zdroj.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Jan Veselý
18. květen 2018, 10:53

Uvidíme, co bude nakonec realitou vzhledem k tomu jak utěšeně jdou dolů ceny elektřiny z obou typů solárních elektráren i k nim přidružené způsoby skladování energie. Už dnes je v ragionu elektřina z FVE levnější než jsou jen palivové náklady obyčejných uhelných elektráren. Na budoucnost konstrukčně i provozně drahých utra-superkritických uhelných elektráren s CCS bych osobně nesázel.

Petr
18. květen 2018, 12:39

Budou to muset dostavět, už se zavázali Francouzům a pak Američanům co to v bankrotu koupili, že tu jejich ultra nespolehlivou technologii pomůžou trochu vylepšit rozšířením nasazení, bude to v rámci postkoloniálních obchodů jako jsou zbraně, letadla atd.

Trochu opodstatnění to tam mít bude, jestli do budou používat i na 24/7 odsolování vody.

Vláďa
18. květen 2018, 11:27

Že by Egypt odstavil uhelnou elektrárnu Cairo? Skoro neuvěřitelné.

Carlos
18. květen 2018, 13:13

No tak nějak nevím, spíš jakoby i EIA zase cucala čísla z prstů, oba druhy solárních elektráren mají jediný problém, to jsou písečné bouře ničící sklo. Buď je to myslím řešitelné nějakou odolnou vrstvou (gorila galss?), sloupávatelnou fólií, nebo roletou, která by se přes panely/zrcadla spustila. U zrcadel je navíc ještě asi možnost je otočit tak aby písku čelila zadní nosná část heliostatu, nikoliv sklo. Z dlouhodobého hlediska by to muselo vyjít snad i levněji než neustále dovozy uhlí! Domnívám se že navržení ochranného systému skel či panelů bude ve finále až směšně jednoduché navrhnout.

Hned mne napadá pár mechanicky jednoduchých systémů jak to udělat, ale je to vpravdě jen nástřel a spíš na úrovni kutilského bastlu o kterém těžko říct jestli by fungoval.

Vinkler
22. květen 2018, 06:51

Při těžbě ropy je zatím na středním východě velké množství odpadu-metanu. Nerozumím proč se z něho nevyrábí EE. Distribuce EE je přece jen snadnější než plynovody.

Carlos
22. květen 2018, 07:47

Ale má asi vyšší ztráty v přenosu. Ovšem to by pro místní náhradu nemuselo vůbec vadit.

Martin Pácalt
22. květen 2018, 08:37

Vede metanu tam jsou i vyšší uhlovodíky, které namísto tankování do lodí spalují pánubohu do oken. Pokud by namísto sirnaté nafty tankovali nákladním lodím, nemuseli by mít tolik v háji rozpočet.

Vláďa
23. květen 2018, 07:09

Každé trochu větší plynové zařízení má systém likvidující řízené úniky - známý plamen na nejvyššm místě. Patří do povinné výbavy. Je tam malý zapalovací hořáček který hoří krátkým jasným plamenem. To co je vidět je spalovaný plyn z úniků a je bez přivedeného vzduchu ten si bere z okolního prostředí. Proto je zde vidět jakoby velký plamen. Proti běžnému hořáku nic moc.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se