Klimatické cíle

Evropský veřejný průzkum: Lidé ve změnu klimatu věří, ale neobávají se jí

European Social Survey, evropský veřejný průzkum probíhající od roku 2001, letos vydal průzkum s názvem European attitudes towards climate change and energy (Postoj Evropanů vůči klimatické změně a energetice). Hlavním závěrem průzkumu je, že naprostá většina dotazovaných Evropanů věří v klimatickou změnu, která je alespoň částečně způsobena lidskou činností. Zároveň ale většina lidí necítí z klimatické změny obavu a pociťuje pouze malou zodpovědnost něco s tímto problémem dělat.

European Social Survey je veřejný průzkum, který probíhá v evropských zemích od roku 2001 pravidelně každé dva roky. Průzkum probíhá vždy prostřednictvím osobních interview s náhodně vybíraným vzorkem lidí. V září 2018 byla zveřejněna zpráva s výsledky průzkumu na téma European attitudes towards climate change and energy. Sběr dat probíhal od srpna 2016 do prosince 2017 a účastnilo se ho 44 387 respondentů z 23 zemí (členské státy EU, Island, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Izrael a Rusko).

Klimatická změna je alespoň částečně způsobena lidskou aktivitou

Víra respondentů v klimatickou změnu (třetí sloupec); víra, že klimatická změna je alespoň částečně způsobena lidskou činností (čtvrtý sloupec); víra, že dopady klimatické změny budou špatné (pátý sloupec). Zdroj: European Social Survey

Z tabulky je patrné, že ve všech zemích si většina lidí myslí, že klima se „pravděpodobně mění“, nebo „určitě mění“. V druhé otázce byli respondenti tázáni, zda si myslí, že změna klimatu je alespoň částečně způsobována lidskou činností. Třetí otázka znamenala ohodnotit dopady klimatické změny – respondenti měli přidělit hodnotu od 0 do 10, kdy 0 znamenala „velmi špatné“ a 10 „velmi dobré“. Ve většině zemí většina respondentů označila hodnoty na škále 0 – 4.

Obavy o energetickou bezpečnost

Obavy z klimatické změny (zelená); obavy o spolehlivost dodávek energie (žlutá); obavy o finanční dostupnost energie (červená). Zdroj: European Social Survey

Tento graf hodnotí pocitové vnímání klimatické změny a energetické bezpečnosti. Škála byla stanovena od „vůbec se neobávám“ až „extrémně se obávám“.

Přestože si většina Evropanů myslí, že klima se mění a že je tato změna alespoň částečně způsobena lidskou aktivitou, tak obavy z klimatické změny jsou poměrně nízké. Pouze přibližně čtvrtina respondentů celkem zodpověděla „velmi se obávám“, nebo „extrémně se obávám“ klimatické změny.

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že většina lidí se nejvíce obává finanční dostupnosti energie. Konkrétně přibližně 40 % respondentů se „velmi obává“, nebo „extrémně obává“ o finanční dostupnost energie. Podobně jsou patrné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Nejvíce se klimatické změny obávají lidé z Portugalska, Španělska a Německa, přičemž Portugalsko je jedinou zemí, kde více než 50 % respondentů odpovědělo, že se „velmi obává“, nebo „extrémně obává“ klimatické změny.

Lidé v ČR necítí pocit osobní zodpovědnosti

Pocit osobní zodpovědnosti podílet se na řešení klimatické změny (zelená); účinnost jednání člověka, tedy zda je schopný změnit svou spotřebu energie (žlutá); reálný přínos změny chování člověka (červená). Zdroj: Energy Social Survey

Pocit osobní zodpovědnosti (zelená škála) podílet se na řešení environmentálních problémů je ze sledovaných zemí nejnižší v ČR a v Rusku, nejvyšší naopak v zemích západní Evropy. Další dvě hodnoty zanesené v grafu (červená a žlutá škála) popisují víru v to, že jednání člověka je účinné (člověk je schopný spotřebovat méně energie) a má nějaký reálný přínos (spotřebování méně energie pomáhá snižovat klimatickou změnu). Všechny tři otázky byly hodnoceny na škále 0 – 10, přičemž 0 představuje nejvíce odmítavý postoj a 10 nejvíce souhlasný.



17 odpovědí na Evropský veřejný průzkum: Lidé ve změnu klimatu věří, ale neobávají se jí

  1. Honza napsal:

    Je zajímavé, že se Evropané značně více obávají o finanční dostupnost energie než klimatických změn… cena energií bude v následujících letech kontinuálně růst, nicméně však poměrně pomalým tempem… zato cena potravin a pitné vody poletí vzhůru raketově v důsledku neúrody/nedostatku srážek/suchých pastvin bez trávy/mrtvých lesů/chemií zamořených polí/vichřicemi a bleskovými povodněmi zničené úrody a poničené infrastruktury … a to vše v důsledku klimatických změn…

    • Martin Hájek napsal:

      Milý Honzo, pokud by EU chtěla skutečně bojovat s klimatem, tak cena energií musí raketově růst. Jinak totiž nepůjde ony ambiciózní cíle do roku 2030 splnit a obráceně. Země, které mají skutečné úspěchy ve snižování emisí mají uhlíkovou dani na úrovni 60+ Euro za tunu CO2. Tak si, prosím, přepočtěte, jaký by to dělalo nárůst cen energií v ČR a potom mudrujte. Samozřejmě se Švýcarským nebo Švédským platem se to zaplatit dá, s Českým nikoliv. A to je v kostce celý příběh.

    • Martin Hájek napsal:

      A samozřejmě je potřeba také dodat, že to, že si EU zdraží energie a sníží emise změnu klimatu v žádném případě nezastaví, pokud se nepřidají i další části světa, a zatím tomu nic nenasvědčuje, že by chtěl někdo EU skutečně následovat.

      • Milan Vaněček napsal:

        EU si určitě nezdraží elektrickou energii tak jako to bylo v letech 2007-8. Stálý růst výroby ve větrných a fotovoltaických elektrárnách to nedovolí. A v okamžiku skončení 15-20 letého dotačního období a za historického poklesu cen fotovoltaiky v tomto období cca 10 krát či více cena musí opět spadnout hodně moc pod dřívější úroveň z let 2007-8.

    • Josef napsal:

      Jak vidím zase mnoho odborníků na přírodu a zemědělství. Většina z Vás neví o přírodě a zemědělství nic. Jinak byste nemohli psát tyto nesmyly. 1) Za posledních 30 let dramaticky vzrostly výnosy plodin , ve skutečnosti na 1/3 plochy u nás není třeba nic pěstovat. 2) Slunce na hlad nesvítí – když je u nás sucho a teplo tak se urodí – jo letos ta neúroda to byla hrůza zemědělci brečeli pro kompenzace – ve skutečnosti to byl podvod úroda pšenice byla o 3% nižší než loni. Úroda ovoce největší na x let a řepky taky. Cena obilí je podobná jako v roce 89 – jídlo je za babku , protože ho máme mraky ( nebo snad trpíte hlady ? ) . Změny klimatu do zhruba 2°C jsou celosvětově pozitivní a růst koncentrace CO2 způsobuje prudký růst výnosů plodin – ano to je překvapení , za to že lidé v rozvojovém světě dnes už netrpí hlady není jen technický pokrok , ale prostě CO2. Pokud bude pokračovat růst CO2 v atmosféře , pak bude více a více potravin a jejich cena bude co – nízká. Takže jediný problém je ten, že se najdou hlupáci co odmítají všechno kromě OZE , pak budou drahé energie jenže na levných a dostupných energiích stojí moderní společnost.

      • Robert napsal:

        Mohu se zeptat, jak jste přišel na to, že zvýšené CO2 bude pro růst výnosu pozitivní? Nemyslíte, že do této rovnice stupuje více faktoru? Třeba počet srážek a jejich rozložení. Jmenujete pšenici, ale co třeba cukrovka a brambory. Myslím, že zemědělství rozumíte stejně jako ti o kterých říkáte, že tomu nerozumí;)

      • Qwertz napsal:

        Diky Josefe mluvite mi ze srdce, jen tak dal a vetsi kapky. Jste snad jediny (zde) , ktery pouziva logiky a sve hlavy. Vetsina ostatnich tu pouziva hlavy aby jim neprselo do krku a realisuji zde sve vlhke sny o Fve a Vve.
        Toz tak

    • Petr napsal:

      Další Evropan, kterého se j“elitě“ podařilo vyděsit až k sebegenocidě.

      Přitom nejdražší voda je způsobena západními kolonialistickými příživníky jako je třeba Veolia i v zemích sladkou vodou oplývajících, naopak v Arabských pouštích, kde se musí pitná voda náročně vyrábět z mořské, je často už dnes levnější než v odíraném Česku.
      Při přechodu na vegetariánství, by planeta uživila bezproblémově i násobně víc obyvatel, na 1 kilo masa je totiž zhruba třeba 10 kilo obilí.
      Ale jelikož se populace zastaví kolem 10 miliard, tak ani to nebude nutné.

  2. Martin Hájek napsal:

    Poslední sloupeček v první tabulce bych přejmenoval na „úspěšnost klimatické propagandy“, která všemožně zdůrazňuje negativa klimatické změny, ale zcela pomíjí pozitiva. Je docela zajímavé, že se změny klimatu bojí výrazně více Islanďané (pro které bude spíše pozitivní) než Nizozemci (pro které bude zcela fatální, pokud bereme za bernou minci prognózy růstu hladiny oceánu).

    • Emil napsal:

      Myslím, že jste to shrnul velice výstižně.

    • Josef napsal:

      Pane Hájku zkuste trochu myslet, Nizozemci mají hráze , které lze snadno zvětšit o 70cm . což je maximum zvýšení hladiny do roku 2100. Jenže Island je ostrov veliký ostrov a žije tam jen 300 000 obyvatel oni nemohou postavit hráze okolo celého ostrova délka pobřeží pokud si pamatuji je asi 5000km – prostě to není v jejich silách, protože jich tam je příliš málo je tam zima atd.., takže co se stane když stoupne hladina oceánu – přijdou o část území – kdežto Nizozemci ne. A proč to nevadí Nizozemcům – co dělají Nizozemci – pěstují ve sklenících jenže oni jsou dost na severu ,takže tam musejí dost topit a to je nevýhoda proti konkurenci z jihu. Pokud by se oteplilo co by se stalo – na jihu by bylo nutné skleníky chladit a oni by nemuseli topit – když to tedy řádně přeženu – takže pro koho je vlastně co pozitivní ?

  3. Josef napsal:

    Změny klimatu:
    Proč vlastně jsou ty změny klimatu ? – všechny studie mají svojí magickou klimatickou konstantu citlivosti klimatu na CO2 , nikdo ve skutečnosti neví jaká je co když je téměř nulová ? Pozorování změny klimatu v současnosti a dávání je do souvislostí v CO2 je příkrém rozporu s chování klimatu země v minulosti. Prostě není pravda , že CO2 je hlavním motorem změny klimatu – ale je pravda že klima se mění – ono se totiž mění stále dříve nebo později skončí toto oteplení novou dobou ledovou a ve skutečnosti nikdo neví proč tomu tak je , protože Milankovičovy cykly jsou patrně jen jednou z příčin dob ledových a další důvody neznáme. PS – v minulé době meziledové bylo mnohem tepleji než dnes – že by pračlověk pálil uhlí ve velkém ? A navíc klima bylo dramaticky méně stabilní než dnes dnešní stabilita klimatu je v historii země nenormální předpoklad , že to bude trvat věčně je dětinský. A postavit civilizaci závislou díky OZE energetice na počasí je šílenost. To jsou všechno argumenty, které klimatičtí alarmisté nechtějí slyšet.

    • Robert napsal:

      Proč je dávání souvislosti CO2 se změnami klimatu v příkrém rozporu s chováním klimatu v minulosti?

      • Vláďa napsal:

        Během 2. světové války byly jednotky a technika přepravovány na strojích jejichž emise byly úplně někde jinde než jsou dnes, celé oblasti byly vypáleny. Tato množství CO2 se vlastně nikde neprojevily. Dnes vyspělé státy bojují s něčím co vlastně v celosvětovém měřítku nedokáží ovlivnit.

        • Milan Vaněček napsal:

          Tohle není dobrý argument, Vláďo. Určitě se před více než 70 lety těžilo a tedy i spalovalo méně ropy, uhlí a plynu než nyní.
          Ale ať aktivisté z té či oné strany poukazují na vliv emisí CO2 na změny klimatu, nikdo zatím vědecky neprokázal zda je vliv V SOUČASNOSTI malý, třeba desetiprocentní, nebo dominantní, řekněme 90%. (Historicky byl zanedbatelný).
          Ale co je vědecky prokázané je negativní vliv emisí karcinogenů, kysličníků dusíku a síry, sazí (mikročástic) do vzduchu, s největší koncentrací ve městech, na zdraví obyvatel. To by mělo být naším primárním cílem ve snižování emisí. A snižovat i emise jedů do vody a půdy.
          CO2 jako jediný primární cíl je jen věc propagandy.

          • Vláďa napsal:

            Vypálené obce kterých bylo hodně ve svém důsledku zvyšovaly nárůst emisí. Určitě vypalování nebylo ekologické ale to nejhorší co mohlo být. Když se nebudu dívat na lidskou stránku věci.

        • Robert napsal:

          Tak samozřejmě, že válka musela mít velký vliv. Shodou okolností jsem našel graf kde je zaznamenáno co2 z ledovce( stanice Siple). A těch deset let od cca. roku 40-50 je již výrazně odskočena v rychlosti růstu co2. Graf jsem bohužel našel jen v pdf souboru na straně 9. https://akela.mendelu.cz/~xcepl/inobio/EOPORY/Pesteni_lesu_II/el3_Pestovani%20lesu%20pod%20vlivem%20meniciho%20se%20klimatu.pdf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *