Domů
Energetika v zahraničí
Experti selhali při hledání původu radioaktivního znečištění nad Evropou

Experti selhali při hledání původu radioaktivního znečištění nad Evropou

Mezinárodní experti nebyli schopni zjistit, co způsobilo radioaktivní mrak, který se rozšířil nad území Evropy minulý rok, a vyvolal obavy o jaderném úniku. Uvedly to v pondělí zástupci švédského dozorového úřadu.

Monitorovací stanice zaznamenaly ve vzduchu počátkem loňského října vysoké koncentrace radioaktivního izotopu nad většinou evropských metropolí. Francouzští vědci tehdy brzy po incidentu zveřejnili podezření, že zdrojem znečištění byla nehoda na jaderném zařízení v Rusku, nebo Kazachstánu – obvinění obě země odmítly.

Skupina expertů vytvořená pro vyšetření incidentu nyní dospěla k závěru, že nemá dostatek informací k přesnému určení původce znečištění. Uvedli to v pondělí zástupci Švédského jaderného dozoru, který byl členem vyšetřovací skupiny.

Zástupci Švédského jaderného dozoru ohlásili výskyt Ruthenia-106 detekovaného monitorovacími stanicemi. Jedná se o radioaktivní izotop, který se přirozeně v ovzduší nevyskytuje a je vedlejším produktem jaderného štěpení. Komise expertů minulý týden rozhodla, že členové týmu (z Ruska, Švédska, Franci, Německa, Velké Británie, Finska a Norska) se mohou nyní vrátit zpět do svých zemí a individuálně výsledky interpretovat.

Francouzský institut pro jadernou bezpečnost IRSN v listopadu sdělil, že nejpravděpodobnějším zdrojem byla nehoda v závodě přepracování paliva, nebo v centru radioaktivní medicíny. Sdělil, že nálezy vylučují jako původce jaderný reaktor.

Dozorující orgány se společně shodly, že znečištění ve zjištěných koncentracích nemělo vliv na lidské zdraví nebo životní prostředí v Evropě.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(2)
energetik
19. duben 2018, 18:32

Tak "experti" po roce nic nezjistili. K čemu nám takových expertů? Když si tu může kdo bude chtít šířit do ovzduší nebezpečné jaderné emise a ti šaškové s tím nic neudělají a jen to ospravedlní větou že to nemá na nic vliv. Na mne to vliv tedy má.

Odkud se to říší lze snad zjistit ze směru větru a detekčních stanic, jistě to nezačali hlásit všechny najdou v jeden okamžik, takové pohádky ať si nechají. Zakryly nějaký pruser (třeba nějaký tajný vojenský, a rok handlovali mezi sebou dohodu), nevěřím jim a zvláště když tam byl Rus.

Vladimír Wagner
19. duben 2018, 19:43

Pokud by měl někdo zájem se dozvědět něco reálného o měření extrémně nízkých aktivit v ovzduší a že to opravdu nemusí být jednoduché či dokonce možné určit s dostatečnou přesností místo zdroje, tak jsem psal populární povídání o tom pro Osla: http://www.osel.cz/9267-jak-je-to-s-lednovou-detekci-jodu-131.html . Týká se to sice jiné detekce úniku (tentokrát o jód 131), ale jde o velmi podobnou věc, jako ten únik ruthenia 106. V článku, který jsem psal pro časopis Rozhledy matematicko-fyzikální (ten je pro středoškolské učitele a zájemce o fyziku a matematiku), jsem pak ukázal, jak jde s příslušných dat stanic po Evropě a jejich vlastností odhadnout velikost úniku (původní aktivitu) a tím i identifikovat pravděpodobný zdroj. A také je tam vysvětleno o jaké dávky v daném kontextu jde. Článek je zde: http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vlivzareni/jod_RMF.htm .

Tam si také přečtete, že jde o extrémně nízké aktivity, pro jejichž zaznamenání se musí profiltrovat obrovská kvanta vzduchu (ty špičkové stanice filtrují 900 m3 vzduchu za hodinu). I tak vytvoření jednoho vzorku trvá řadu dní, takže velice často nelze získat časový průběh jeho šíření po Evropě (byl kratší než doba, po kterou filtrace pro dané vzorky trvala.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se