Domů
Energetika v zahraničí
Francie a USA posílí spolupráci v oblasti vývoje rychlých reaktorů

Francie a USA posílí spolupráci v oblasti vývoje rychlých reaktorů

Francie a Spojené státy americké oznámily, že posílí spolupráci ve vývoji rychlých sodíkem chlazených reaktorů . Dohoda byla podepsána mezi Ministerstvem energetiky USA  a francouzskou Komisí pro alternativní a atomovou energii. Obě strany se dále dohodly na spolupráci v oblasti umělé inteligence.

Francouzská Komise pro alternativní a atomovou energii (CEA – Alternative Energies and Atomic Energy Commission) a Ministerstvo energetiky USA (DOE – Department of Energy) podepsaly dohodu o spolupráci na vývoji rychlého sodíkem chlazeného reaktoru (SFR – Sodium-cooled Fast Reactor). Dohoda byla podepsána ve Washingtonu americkým ministrem energetiky Rickem Perrym a předsedou CEA Francoisem Jacqem. Dohoda navázala na 50 let trvající spolupráci.

DOE a CEA prozkoumají možné směry spolupráce v oblasti vývoje rychlého, sodíkem chlazeného reaktoru. Hlavní pozornost bude věnována modelování, simulacím, ověřování návrhů, testování technologií, návrhu experimentálních zařízení a vývoji moderních materiálů. Umělá inteligence má pomoci všechny tyto údaje zpracovat a podpořit v dosažení výše zmíněných cílů.

„Tato spolupráce hraje klíčovou roli při zachování nákladové konkurenceschopnosti a spolehlivosti v rámci celého energetického mixu, což je prospěšné oběma zemím při posílení transatlantické energetické bezpečnosti. Výzkumná spolupráce mezi DOE a CEA v oblasti umělé inteligence, civilní jaderné energetiky a jaderné bezpečnosti slouží jako důležité pilíře inovací v dnešním světě. Podepsání dohody demonstruje společný závazek Francie a USA na jadernou energii jako cenově dostupnou, bezpečnou a čistou energii,“ řekl Rick Perry, ministr energetiky USA.

Francie v současné době vyvijí rychlý, sodíkem chlazený reaktor ASTRID (Advanced Sodium Technical Reactor for Industrial Demonstration). Práce v USA se zatím soustředí na vyhodnocovací systémy, vývoj materiálů, bezpečnostní analýzy a zpracovávání použitého jaderného paliva.

ASTRID představuje technologickou platformu, kterou by chtěla mít Francie k dispozici do roku 2040. Prototyp reaktoru ASTRID o výkonu 600 MWe by měl být v provozu od roku 2025. Další vývojový stupeň by měl být reaktor o výkonu 1500 MWe. Palivem by měly být směsné oxidy MOX tvořené ochuzeným uranem a plutoniem.

Zdroj úvodní fotografie: energy.gov

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
Petr
29. duben 2018, 12:13

Když ztmavlá Francie a USA napřou veškeré multikulturní síly společně dohromady, tak snad už v přespříští pětiletce se dokáží dostat v tomhle na stejnou úroveň, co má samostatné menší a nesrovnatelně chudší Rusko dnes.

Pavel
29. duben 2018, 14:16

To co má rusko dnes, francie odstavila před 20 lety. V hnědnutí má ovšem rusko náskok. Na krásných ruských 16 % muslimů v populaci se frantíci dotáhnou právě za těch 20 let.

Vladimír Wagner
29. duben 2018, 17:58

Nemáte pravdu, jak francouzský Phenix, tak Superphenix nebyly budovány pro komerční provoz, ale jako testovací prototypy. Nebyly tak určeny pro standardní komerční zásobování elektrickou energií. Teprve na základě zkušenosti s nimi se měl vybudovat komerční reaktor. Jiná věc je, že politická úlitba zeleným odstavila předčasně reaktor Superphenix a možnosti výzkumu a testování dlouhodobého provozu se tak neuskutečnily. Reaktor Phenix své úkoly splnil a jeho dlouhodobý provoz umožnil příslušné znalosti získat.

Naopak oba ruské reaktory BN600 a BN800 byly budovány a jsou provozovány jako standardní komerční bloky pro zásobování elektřinou a jako takové opravdu fungují. Rusko je tak opravdu dále než Francie i další státy.

Carlos
29. duben 2018, 18:38

Otázka kolik toho je v Rusku z průmyslové špionáže, ale to je vedlejší, dělali to obě strany. A u takto výkonných reaktorů je myslím otázka jestli je i přes výraznou produkci proudu považovat za výzkumné, nebo produkční. Phénixe bych bral za výzkumný, ale Superphénix už je uváděný jako prototyp a prototyp je podle mne něco mezi, ověřovací model před sériovou výrobou, který ale může už normálně sloužit svému účelu.

Vladimír Wagner
29. duben 2018, 19:02

Když jsem v něčem totálně vepředu, tak asi těžko něco někde vyšpioním :-).

Carlos
29. duben 2018, 19:13

Myslel jsem v minulosti kdy to dělali tak nějak všichni. Je ale pravda že se mi nikdy pořádně nepodařilo proniknout spletí "genealogie" Sovětských reaktorů, abych byl schopný srovnat kdo mohl být vepředu a kdo pozadu. Co vím tak na nich dělali už od 50. třeba v USA s tím že na některém byla snad i první nehoda s tavením jádra, (?EBR-I?)

Je ale zase pravda, to asi uznáme oba, že Sověti byli v oboru jaderných záležitostí, ať už štěpení či fúze, od určité doby dost dobří.

Možná jestli bych Vás mohl požádat, nechtěl byste na téma historie FBR něco napsat? Eventuálně jestli jste na to téma už někdy něco napsal, nebyl by odkaz?

Carlos
29. duben 2018, 17:48

Tentokrát musím, bohužel k mé poněkud větší nelibosti, souhlasit s Pavlem, Francie měla před 20 lety reaktor SueprPhénix, mělo to much jak mrtvá kráva, měla to snad být tak že by byl místo EPR, bohužel kdosi potřeboval hlasy zelených, takže když už byla elektrárna definitivně odvšivena, tak ji po roce odstavili.

FBR měly od začátku problém, veverky byly o dost levnější, navíc díky užití v ponorkách měly náskok před GCR (MAGNOX), tak FBR, potvory ala РБМК nepočítám. A ten náskok myslím získaly jen protože od začátku byly jen zdroji energie, ne potenciálně materiálu pro bombu, což se minimálně zkoumalo jak u grafitových, tak rychlých reaktorů. Výzkumníky tehdy ten zájem průmyslu o tlakovodní reaktory zaskočil. Ale asi za tím může být i elektrárna Shippingport, kam se instaloval reaktor původně určený pro námořnictvo, ten byl tlakovodní.

A co se týče muslimů, je rozdíl v Rusku s absolutistickými sklony a ve Francii s demokratickým systémem. Ale to je kosmetická záležitost.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se