IEA: Pokrok v dekarbonizaci energetiky je pomalý

Dle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) jsou globální klimatické cíle vytyčené na Pařížské klimatické konferenci COP 21 dosažitelné, ale i přes dostupnost technologií je pokrok v dekarbonizaci energetiky pomalý. Podle scénáře IEA bude pro dekarbonizaci energetiky nutné využít všech dostupných bezuhlíkových zdrojů, tedy například i jaderné energetiky a rovněž zavést celosvětově funkční modely obchodu s emisemi a podporu nízkouhlíkových zdrojů.

Zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA), Energy Technology Perspectives, se každoročně zaměřuje na možné přístupy, díky kterým lze reálně dosáhnout klimatických cílů stanovených dle IPCC, tedy omezit rozsah globálního oteplování na maximálně 2 °C. V novém vydání pro rok 2016 zpráva počítá s cíli dohodnutými na prosincové klimatické konferenci v Paříži (COP 21) a dospívá k závěru, že i přes velmi pozitivní vývoj u řady energetických technologií dnes instalovaný výkon OZE představuje jen asi 23 % z celosvětové hodnoty, která by ovšem při naplnění Pařížské  dohody měla do roku 2050 tvořit přes dvě třetiny.

Nižší poptávka po energii, méně skleníkových plynů

Podle základního scénáře IEA, nazývaného rovněž jako „dvoustupňový“ (2DS), který je v souladu s přijatými závazky, by bylo možné dospět do roku 2050 k 30% redukci poptávky po primárních zdrojích a s tím spojeným omezením emisí v energetice o 70%.

Náklady na dekarbonizaci energetického sektoru přitom IEA odhaduje do roku 2050 na zhruba 9 bilionů USD (dle dnešního kurzu zhruba 214 bilionů korun). Díky takto vysokým investicím by dle propočtů IEA bylo možné snížit množství fosilních zdrojů na celosvětové primární dodávce energií o téměř polovinu (z 80 % v roce 2011 na pouze zhruba 40 % v 2050). Zároveň ovšem scénář počítá i s každoročním přírůstkem 22 GWe nových jaderných zdrojů.

Podle zprávy bude nutné přizpůsobit energetice nově i trh, který by měl být motivační pro využívání nízkouhlíkových technologií. Jako nutnost je uváděno i zavedení funkčního systému obchodování s emisemi, případně uhlíkové daně. Jako problém pro budoucí rozvoj je v současnosti zmiňována nízká cena fosilních paliv, která může rozvoj nízkouhlíkových technologií brzdit.

Podmínky dnešního energetického trhu jsou lakmusovým testem pro vlády, které tak mohou dokázat jak odhlodané jsou přenést jejich Pařížské závazky do konkrétních kroků pro nízkouhlíkovou budoucnost. 

Fatih Birol, výkonný ředitel IEA

Autor:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *