Domů
Energetika v zahraničí
Korejský šok pro jadernou energetiku
Korea Wolsong Nuclear Power Plant, zdroj:https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/

Korejský šok pro jadernou energetiku

Letošní pád jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje kvůli korupčnímu skandálu znamenal šok pro jadernou energetiku. Nejen korejskou, ale i světovou. S možným dopadem na soutěž o stavbu nových reaktorů v Česku, kde dosud Korejci patřili k největším favoritům.

Nový korejský prezident Mun Če-in se rozhodl vydat cestou jaderného exitu v téměř německém stylu – už žádné nové reaktory, žádné prodlužování životnosti těch stávajících, a dokonce pozastavení pokročilé stavby dvou nejmodernějších reaktorů Shin-Kori 5 a 6.

Zastánci jaderné energetiky často argumentovali tím, že problémy tohoto odvětví na Západě (zvláště v USA a Francii) vyvažuje jaderný boom v Asii. A právě korejský atom skutečně v posledním desetiletí zažíval silný nástup. Korejci staví jadernou elektrárnu Barakah se čtyřmi reaktory ve Spojených arabských emirátech, která je v současnosti největším a nejspíš i nejúspěšnějším projektem na světě. Korejci jsou na rozdíl od řady svých konkurentů schopni víceméně dodržovat rozpočtové plány i časový harmonogram.

Už jen Čína a Rusko?

Jenže nyní to vypadá tak, že se Korejci role lídrů dobrovolně vzdávají. A skeptici mohou argumentovat, že rozvoj jaderné energetiky už táhnou pouze Čína a Rusko – tedy země, jejichž politický systém má daleko k demokraciím západního typu.

Takový závěr je předčasný – Američané, Francouzi a možná ani Korejci ještě neřekli v jaderné energetice poslední slovo. Velký boom nových reaktorů plánuje Indie, která nicméně zatím nepatří k nejsilnějším tahounům technologického rozvoje. Přesto je korejský ústup od atomu pro zastánce jaderné energetiky jednou z nejhorších zpráv od neštěstí v japonské Fukušimě.

Právě Fukušima ostatně silně přispěla k dnešním tvrdým postojům korejských odpůrců jádra, významná část veřejnosti nepovažuje atomovou energetiku za bezpečnou. V tomto ohledu je možné hledat paralelu s Japonskem či Německem. O mnohém svědčí skutečnost, že Mun Če-in ve volbách prakticky ani neměl soupeře, který by jadernou energetiku hájil. Na druhé straně se teď proti jeho protijaderné politice ozývá pravicová opozice a více či méně opatrně i představitelé korejského průmyslu.

Vděční Arabové, ale…

Zatímco Arabové z Emirátů projevují Korejcům vděčnost za to, že pomáhají zajistit jejich energetické potřeby díky nejnovějším reaktorům APR-1400, Soul mnohé šokoval právě i tím, že pozastavil již pokročilé projekty stavby reaktorů stejného typu Shin-Kori 5 a 6 přímo v Koreji. Stavba začala loni v červnu, celkový instalovaný výkon obou reaktorů měl dosahovat 2,8 gigawattů.

Design reaktoru APR 1400
Design reaktoru APR 1400

O tom, zda jde jen o dočasné pozastavení stavby reaktorů nebo o jejich trvalé uzavření, bude rozhodovat jakýsi „občanský výbor“, složený z významných představitelů korejské veřejnosti, kteří ale podle kritiků nejsou žádnými odborníky na jadernou energetiku. Objevují se obavy, že úkolem tohoto panelu je pouze posvětit vůli prezidenta Mun Če-ina.

Odpůrci prezidentovy politiky, mezi něž patří i opoziční Korejská strana svobody, upozorňují, že zrušení celého projektu by znamenalo ztrátu již investovaných 2,3 miliardy dolarů a ztrátu mnoha pracovních míst.

Mluvíme-li o šoku z nové korejské politiky, mohl by se týkat nejen regionální ekonomiky v oblasti kolem stavby, ale také celého průmyslu, který měl nakročeno k realizaci dalších projektů jak v Koreji, tak v zahraničí.

Doplatit by tak na novou politiku mohla jak velká energetická společnost KEPCO a její dceřiná společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP, která se zajímá i o nové reaktory v Česku), ale také třeba světoznámý výrobce turbín a dalšího zařízení Doosan.

Jak oživit naděje

Korejští průmyslníci určitě ještě živí naděje, že se jim podaří přístup prezidenta a vlády v Soulu minimálně usměrnit. Mohou se snažit přesvědčit politiky tím, jaké další projekty se po úspěšném projektu Barakah korejským firmám v zahraničí rýsují. A také upozorňovat, že bez rozvoje jaderné energetiky a navazujícího jaderného průmyslu doma se Korejci budou na světových trzích uplatňovat mnohem hůře.

Je paradoxní, že zatímco na domácí půdě politici nyní korejským jaderným firmám situaci nijak neulehčují, mnozí Američané a Japonci by naopak uvítali, kdyby KEPCO převzalo od Toshiby celý Westinghouse, který nyní prochází bankrotovou procedurou. Korejskou firmu by Američané vítali s otevřenou náručí už proto, aby měli jistotu, že nynější situace Westinghousu nevyužijí Číňané nebo ruský Rosatom. Korejci se do takového dobrodružství zjevně příliš nehrnou, mohli by ale od Toshiby převzít projekt stavby jaderné elektrárny ve Velké Británii. Tam by ostatně mohli vstoupit i do více projektů.

Westinghouse
Westinghouse, autor: Richard Huppertz

Částečná úleva?

Mnozí určitě s napětím očekávali, jak se vůbec noví vládci v Soulu postaví k ambicím korejských firem vyvážet jaderné reaktory do světa. Budou jako přesvědčení odpůrci jádra klást odpor i korejskému „atomovému“ angažmá na globálních trzích?

V tomto smyslu si korejští průmyslníci snad mohli trošičku oddychnout. Když nový korejský ministr obchodu, průmyslu a energetiky Paik Un-gyu mluvil obecně o klasické energetice, prohlašoval, že je třeba si „osedlat globální trend energetiky bez jádra a uhlí“. Na druhé straně připustil, že nemá ambice omezovat export, spíše naopak. Tento dvojí metr zdůvodnil tím, že Jižní Korea má už dnes v poměru ke své rozloze příliš vysoký počet jaderných reaktorů (je jich 24, jeden už se podařilo nové vládě uzavřít), zatímco jiné země mohou být v úplně jiné situaci.

Také potvrdil, že korejský úprk od jádra nebude nijak náhlý, opuštění atomové energetiky je záležitostí pro příští desetiletí.

Export bez domácího zázemí

Otázkou ale je, jestli se ve světové jaderné energetice vůbec mohou uplatnit země (a firmy z těchto zemí), které rezignovaly na domácí rozvoj. Příklady dalších států zatím ukazují, že se tu velké šance rýsovat nemusí.

Německé firmy E.ON a RWE kupříkladu plánovaly výstavbu jaderné elektrárny ve Velké Británii, nakonec tento plán vzdaly – zjevně je k tomu dotlačila celková protijaderná atmosféra v mateřském Německu.

Německo je možná extrémní příklad, ale pochybnosti se týkají také ambicí japonských firem. Japonsko po fukušimské havárii své jaderné elektrárny odstavilo a tamní proslulé firmy se také začaly primárně orientovat na nové příležitosti v zahraničí. V případě Toshiby nicméně mnohé plány ztroskotaly, koneckonců i vzhledem k problémům se stavbami elektráren ve Spojených státech, kde působí její dceřiná společnost Westinghouse.

Bude zajímavé sledovat, jak si dál povedou další japonské firmy Hitachi či Mitsubishi. Ta druhá jmenovaná se díky společnému podniku s Francouzi (firma Atmea) řadí mezi uchazeče o stavbu reaktorů v Česku.

Zatím tu šance jsou

Korejci jsou na tom možná v jistém ohledu lépe – jejich nástup v jaderné energetice byl v posledních letech impozantní a projekt Barakah v Emirátech je velmi dobrou referencí. Nadějně se rýsuje také projekt v Británii, čímž by se Korejci „zaháčkovali“ v Evropě. Dalšími perspektivními trhy by mohla být Saúdská Arábie, Jižní Afrika nebo Írán. A možná i Česko.

Projekt výstavby JE Barakah, zdroj: KHNP

Pokud bychom ale vycházeli z předpokladu, že se ani v dlouhodobějším horizontu na současném antijaderném trendu v Koreji nic nezmění, bezpochyby by se to projevilo i na exportních schopnostech země.

Korejský expert na jadernou energetiku Roh Dongseok například upozorňuje, že společnosti, které staví nové reaktory, nemohou spoléhat na staré zkušenosti. Naopak musí neustále revidovat a modernizovat svůj jaderný design. A to je bez domácího trhu složité.

Odchod Koreje od jádra by byl navíc problematický pro subdodavatele, kteří se zaměřují na omezený počet jednotlivých komponent pro elektrárny.

Hledání kompromisu?

Zastánci jádra teď budou doufat, že se prozatím aspoň úplně nezastaví stavba reaktorů Shin-Kori 5 a 6. A že se prosadí i další argumenty, proč k odchodu od jádra přistupovat s větším rozmyslem. Kromě zmiňovaných zájmů průmyslu jde například i o energetickou bezpečnost, potenciální závislost na exportu, dopady na životní prostředí či omezený potenciál jiných zdrojů energie.

Jaderný exit sice může povzbudit obnovitelné zdroje, jejichž podíl je zatím velmi omezený (5% podíl na výrobě elektřiny), ale v současné situaci pomůže především plynu. A ten je nutné dovážet.

Jedním z nejsilnějších argumentů pak asi bude obava ze ztráty korejského know-how. Vláda s pětiletým mandátem by podle kritiků neměla zlikvidovat padesátileté know-how v oblasti jaderných technologií.

Na druhé straně mohou odpůrci jádra argumentovat tím, že Korea by mohla úspěšně šířit své know-how v oblasti obnovitelných zdrojů. A realisté budou – stejně jako v dalších koutech světa – hledat kompromis, který nakonec poskytne prostor pro všechny nízkoemisní zdroje.

Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

Úvodní fotografie: Jihokorejská jaderná elektrárna Wolsong, zdroj: IAEA Imagebank, Flickr

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
Jan Veselý
31. červenec 2017, 21:49

Dost by mě zajímal opravdový důvod toho náhlého obratu o 180 stupňů. Smrdí mi to nějakým pečlivě tutlaným finančním, technickým nebo bezpečnostním průserem. Hlavně když předchozí politická garnitura padla díky sérii korupčních skandálů.

Martin Hájek
31. červenec 2017, 22:33

Ty nové elektrárny se ještě ani pořádně nezačaly stavět, tak jaký průser? Leda ve Vaší hlavně...

Jan Veselý
1. srpen 2017, 10:30

Haha, mají dost relativně nedávno dostavených reaktorů. Tam může být kostlivců ve skříni.

Martin Hájek
1. srpen 2017, 14:15

No jasně, takže ty nedávno dokončené reaktory s údajnými problémy nechají běžet a zastaví výstavbu nových? To Vám dává logiku?

Jan Veselý
1. srpen 2017, 15:43

Pročpak by ne, jsou to Asiati, nesmí "ztratit tvář". Ale já netvrdím kategoricky, že to tak je. Třeba jsem jen ovlivněný nedávno dočteným Atlasem mraků. Třeba jen na lobbistickém poli "Samsung" převálcoval "Hyundai".

Martin Pácalt
1. srpen 2017, 14:55

To je zatím jen spekulace. Podobně by jste musel podezírat Macrona ve Francii a předešlou a současnou francouzskou vládu. Dlouhá léta se drželi cca 80%ního podílu JE teď se toho chtějí zříci. Já si také zaspekuluju a spíš bych tipoval politickou zbabělost držet se vyzkoušeného.

Jan Veselý
1. srpen 2017, 15:39

Ve Francii je to věc, která zrála min. posledních 5 let a je zcela očividně určena ekonomikou, kdy jaderná energetika jim poslední roky akorát žere miliardy EUR, EPR se jim nedaří dostavovat a v případě obnovy JE mají před sebou perspektivu 100 miliard nutných investic, na které nemají.

Oproti tomu jsou velmi rychle a za dobrou cenu schopni stavět FVE a VtE. A za peníze soukromého kapitálu.

Martin Hájek
1. srpen 2017, 20:11

No jasně, za peníze soukromého kapitálu :-))))))) A proto mají všechna ta dotační schémata.

Milan Vaněček
31. červenec 2017, 22:05

Z vývoje v Korei asi pan Wagner radost nemá. Zato fotovoltaika ( výroba slunečních článků i panelů) tam nádherně odstartovala na vedoucí světové posice( už jsem zde psal o Hanwha Q-cells).

Pane Veselý, možná že v tom nějaký průser ani být nemusí, jen průmysl vidí v čem je budoucnost (chytrá elektronika, fotovoltaika, baterie).

Martin Kolář
31. červenec 2017, 22:23

Pokud jde o ČR ,nejde vůbec o FV ,baterie atd. které budou u nás vzhledem k přírodním podmínkám vždy pouze jakousi technologickou hříčkou, ale o fakt že Jihokorejci se jevili doposud jako dobrá varianta pro stavbu nových j. bloků v ČR ..

Martin Hájek
31. červenec 2017, 22:31

Korejci ze solárního boomu rychle vystřízliví, tak jako vystřízlivěl už leckdo před nimi a časem i levicovým politikům dojde, že značně energeticky náročný korejský průmysl nejde ani náhodou v podmínkách mírného pásu uživit z nějaké fotovoltaiky a pokud dají ruce pryč od jádra, tak si zavírají exportní příležitosti a současně otevírají dveře dokořán 100% dováženému plynu. Tedy pokud zapomenu na uhlí, které nepřipadá v úvahu pokud bereme vážně Korejský podpis pod Pařížskou dohodou.

Ale kdo se nedokáže poučit ze zahraničních zkušeností, musí si údolím pláče projít sám a často i opakovaně.

C
31. červenec 2017, 23:51

Zapomínáte na VtE, rozvinutou technologii palivových článků a X dalších věcí, hlavně na Kima za plotem a na nepříliš dobrou situaci kolem toho, čert ví co se tam semele. Nezapomínejte také na to že Korea byť se tváří všelijak je kdesi na úrovní Turecka a Íránu, takže slunce je tam přece jenom silnější. I do energetiky dost budou mluvit demografické děje a ty nejsou v této části Asie obecně dobré.

Martin Hájek
1. srpen 2017, 00:08

Hranici se Severní Koreou tvoří známá 38 rovnoběžka, což je zhruba na úrovni severní Sicílie. Jenomže Korea má výrazně pevninské klima, čili horká léta a chladné zimy s nadílkou sněhu. V zimě je tam fotovoltaika obvykle na dvě věci, ta druhá je "na nic".

Vítr jistě nějaký potenciál má, ale také to není stabilní zdroj.

Pokud se rozhodne sever zaútočit, tak už bude celkem jedno, jestli je někde jaderná elektrárna. To bude každopádně kataklyzma, jaké západní civilizace zatím nepoznala.

Milan Vaněček
1. srpen 2017, 08:09

Jižní Korea je jako jižní a střední Japonsko. Japonsko se obešlo bez jaderných elektráren, Korea to dokáže taky, zvláště když je nechce hned všechny vypnout, jako to udělali japonci. Nepotřebují Vaše rady ani Vaši skepsi, pane Hájek. A v korejském průmyslu už začíná dominovat high tech nad těžkým strojírenstvím.

C
1. srpen 2017, 19:21

Pořád fotovoltaikou můžete osekat spotřebu paliv v letním období.

solargis. com/assets/graphic/free-map/GHI/Solargis-World-GHI-solar-resource-map-en.png Pokud se na tu mapu podíváte, tak Korea má od 1600 do 1800 kWh/m^2 a rok, to je asi 1.5 násobek toho co máme u nás v Evropě.

Máte pravdu, válka je tam asi na spadnutí a nepostavení jedné elektrárny nic moc neřeší, kataklyzma nebude, nejspíš, při všech odhadech se nedostanou moc nad 30-50kt, to je nic, zničí to pár měst, ale kataklyzma nebude, silně pochybuji o jaderné válce mezi velkými jadernými hráči, ekonomické dopady ale ano a nejspíš i znatelné.

Martin Pácalt
1. srpen 2017, 15:12

Nejde jen o zeměpisnou šířku. SV USA je na stejné šířce jako Španělsko, ale zimy mají bohaté na sníh. Země mírného pásu (Rusko, Kanada) k tomu mají přirozený spád, protože každý ví, jaké to je "otravné odhrabávat chodníky" (FVE panely) každý den od sněhu. Jde i o klima určované mořskými proudy a Korea je na tom s arktickým vlivem mizerně.

Milan Vaněček
1. srpen 2017, 17:33

Ano nejde, to je jen hruby odhad. Ale sousedi mivaji obvykle podobné podminky pro OZE třeba jako Češi a Bavoři. Tak i Korejci a Japonci. Sníh v zimě mají všichni, i hory a sdílejí stejné moře.

Martin Hájek
1. srpen 2017, 20:09

To jako že Korea a Japonsko jsou sousedi? Si zopákněte zeměpis základní školy nebo alespoň kupte glóbus s návodem a zkuste si ty země najít... Japonsko má samozřejmě zásadně jiné klima než Korea a to už proto, že leží v několika klimatických pásech...

C
1. srpen 2017, 22:28

240km přes moře, to je dost blízko, je to asi vzdálenost Praha - Brno, dokonce je to i ve směru východ-západ. Vzhledem k přítomnosti ostrovů spolu nejspíše námořní hranici mají.

Milan Vaněček
2. srpen 2017, 08:18

Pan Hájek je takový brouk Pytlík z mého dětství. Všechno zná, všemu rozumí, ke všemu se vyjadřuje, je placen aby zastával názory vyhovující energetickým monopolům či quasi-monopolům.

Jan Žižka
2. srpen 2017, 14:14

Dobrý den, s hodnocením pana Hájka nesouhlasím. Nemusíte s ním ani Vy, ani já nutně ve všem souhlasit, ale znám ho jako vzdělaného a inteligentního odborníka, který se vyzná nejenom v energetice. Jsem rád, že píše komentáře k mým článkům, stejně jako jsem rád, že je píšete Vy.

Milan Vaněček
2. srpen 2017, 15:20

Asi jsem trochu přestřelil, ale moje babička říkala: jak se do lesa volá tak se z něho ozývá . Nebo: na hrubý pytel hrubá záplata.

Martin Hájek
2. srpen 2017, 15:39

Na místě je omluva z mojí strany, byl jsem ve svém vyjádření k panu Vaněčkovi zbytečně agresivní, za což se omlouvám.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se