V Nizozemsku do roku 2030 skončí těžba plynu i výroba elektřiny z uhlí, boom čeká VtE

Rozvoj offshore větrných elektráren a navyšování přeshraničních kapacit má Nizozemsku pomoci vypořádat se s útlumem těžby plynu a uzavřením uhelných elektráren. Těžba plynu z největšího ložiska zemního plynu Groningen ležícího v Nizozemsku bude ukončena do roku 2030. Na konci příštího desetiletí už nemá být v provozu ani žádná nizozemská uhelná elektrárna.

V současnosti je podíl uhelných a plynových zdrojů na dodané elektřině v Nizozemsku podle zpravodajského serveru Platts 75 %. Postupně roste podíl elektřiny z nizozemských větrných elektráren, který se aktuálně pohybuje okolo 10 %. Důležitou součástí nizozemského energetického mixu je také import elektřiny, který zabezpečuje 10 % dodávek elektřiny.

Minulý měsíc nizozemská vláda oznámila dvě klíčová rozhodnutí, která budou určující pro transformaci nizozemské energetiky v následujícím desetiletí. Jedním z nich je oznámení plánu na útlum těžby z ložiska Groningen, jehož průběh je znázorněn na následujícím grafu.

Plán na útlum těžby ložiska Groningen. Zdroj: Platts

Plán na útlum těžby ložiska Groningen (bcm = miliarda m³). Zdroj: Platts

Nizozemská vláda dále plánuje do roku 2030 uzavřít uhelné elektrárny a snížit emise uhlíku o 49 % v porovnání s rokem 1990. Podle vládní analýzy z října loňského roku však Nizozemsko o 2 % nesplní svůj cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2020. Cílem Nizozemska přitom bylo snížení emisí o 25 % ve srovnání s rokem 1990. K plnění obou cílů má přispět i výrazný rozvoj offshore větrných elektráren.

Čerstvý vítr do nizozemské energetiky

Nizozemská vláda koncem března představila ambiciózní plán, který má vést k nárůstu instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách až na 11,5 GW do roku 2030. Postupným cílem je dosáhnout 4,5 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren do roku 2023. Na období 2024-2030 tedy připadnou aukce na výstavbu offshore větrných parků o výkonu 7 GW.

Nizozemský provozovatel přenosové soustavy TenneT odhaduje, že díky současnému nastavení systému podpory může do sedmi let být podíl větrných a solárních elektráren na nizozemském energetickém mixu až třetinový.

TenneT také úzce spolupracuje s vládou na přípravě projektu výstavby umělého ostrova v Severním moři, který by mohl sloužit pro umístění větrných elektráren. Další možnou alternativou pro využití umělého ostrova je výstavba zařízení na výrobu vodíku, které by pro svůj provoz využívalo elektřinu z větrných parků.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *