Podpis dohody o statutu Kaspického moře v energetice prozatím nic nezmění

Pět států ležících na břehu Kaspického moře dosáhlo 12. srpna dohody ohledně právního statutu moře. O to, zda se jedná o moře, nebo jezero, se dotčené státy přely více než dvě desetiletí. Současná podoba dohody podle všeho nepovede k zahájení těžby v moři, či k výstavbě dlouho plánovaného Transkaspického plynovodu.

Kaspické moře má nyní podle dohody zvláštní právní status. Byly vymezeny námořní hranice pro každou z pěti zemí a bylo také nově dohodnuto, že pokud by jedna z pěti zemí chtěla přes Kaspické moře vést plynovod nebo ropovod, tak bude potřebovat souhlas pouze od sousedících dotčených zemí, nikoliv od všech pěti, jak tomu bylo před podepsáním dohody.

Ázerbájdžán, Írán, Kazachstán, Rusko a Turkmenistán se snažily právní status Kaspického moře definovat již od rozpadu Sovětského svazu. Důvodem byly snahy rozdělit si území moře, ve kterém se nachází zdroje fosilních paliv a přes které je možné vést potrubí, například směrem do Evropy. Podle odhadů americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) z roku 2013 jsou v moři zásoby ropy v objemu minimálně 20 miliard barelů ropy a více než 6,8 bilionů metrů krychlových plynu.

Začne se těžit?

Přestože je tato dohoda významným krokem vpřed, je stále nutné vyřešit mnoho detailů. Státy se totiž ještě musí dohodnout právě na tom, jak si rozdělí práva těžit na mořském dnu.

„Jsou nutná další jednání, která poskytnou jasné právní vymezení hranic a budoucích práv týkajících sporných, či doposud neobjevených polí.“

Zachary Witlin, analitik Eurasia Group

Nově podepsaná dohoda říká, že rozvoj zásob v moři bude regulován dílčími dohodami mezi jednotlivými kaspickými státy, a to v souladu s mezinárodním právem. Takové prohlášení nicméně do jisté míry pouze zachovává současnou situaci. Například Rusko a Kazachstán totiž bilaterální dohodu o společných projektech už mají.

Začne se stavět Transkaspický plynovod?

Podpisem dohody byla odstraněna významná právní překážka realizaci Transkaspického plynovodu z Turkmenistánu do Evropy. Podle výzkumného institutu Oxford Institute for Energy Studies ovšem budou stále přetrvávat politické a strategické překážky týkající se mimo jiné rentability projektu. Podle institutu OIES by byl plyn z Transkaspického plynovodu nekonkurenceschopný vůči jiným dodávkám plynu do Evropy. A to včetně dodávek ruského zkapalněného zemního plynu.