Řecko má v současnosti jeden LNG terminál Revithoussa, u kterého se plánuje navýšení jeho stávající kapacity z 5 na zhruba 7 miliard kubických metrů ročně. Zároveň Řecko plánuje vybudování dalšího LNG terminálu v oblasti Alexandroupolis v severním Řecku s kapacitou 6,1 bcm/rok. Celkově by tedy mohlo získat importní kapacitu LNG až 13 bcm/rok a být o krok blíže ambici stát se plynovým hubem jihovýchodní Evropy.

LNG terminál Revithoussa, jež byl spuštěn v roce 2000, je nyní jediným LNG terminálem Řecka. Jeho stávající kapacita 5 bcm/rok má být navýšena na 7 bcm/rok zemního plynu. Dále je plánován plovoucí LNG terminál Alexandroupolis v severním Řecku s kapacitou 6 bcm/rok. Projekt byl vytvořen společností Gastrade a státní řeckou firmou DEPA. Nyní o účast na projektu Alexandroupolis projevila zájem také bulharská státní společnost BEH.

Původně mělo být finální investiční rozhodnutí týkající se terminálu Alexandroupolis učiněno na konci roku 2017, následně ovšem došlo k jeho odsunutí na první čtvrtletí roku 2018. Nyní bylo opět odsunuto, a to na konec roku 2018. Důvodem je fakt, že firma Gastrade, provozovatel projektu Alexandroupolis, má v úmyslu propojit LNG terminál s plánovaným Interkonektorem Řecko-Bulharsko (IGB). Oba projekty by měly být zprovozněny v podobnou dobu, v roce 2020.

Plynová infrastruktura Řecka včetně LNG terminálu Revithoussa i plánovaného terminálu Alexandroupolis. Na mapě jsou také zakresleny přerušovanou čarou plánované plynovodní projekty. Zdroj: entsog.eu

Řecké ambice stát se hubem jihovýchodní Evropy

LNG zařízení je podle informací serveru Platts navrženo tak, aby fungovalo společně s plánovaným IGB, jež má dodávat ázerbájdžánský plyn dodávaný infrastrukturou TANAP a TAP do jihovýchodní Evropy. LNG Alexandroupolis cílí zejména na trhy Bulharska, Rumunska, Srbska, Makedonie, Maďarska a Ukrajiny. Podle Gastrade přitahuje zájem kupříkladu USA, Kypru, Izraele, Kataru a Alžírska jako potenciálních dodavatelů.

Pokud by byly oba plánované projekty v oblasti LNG v Řecku realizovány, země by tak získala importní kapacitu 13 miliard kubických metrů zemního plynu ročně. Spotřeba Řecka přitom v loňském roce byla o něco více než 4 bcm/rok. Řecko má nicméně ambice stát se hubem zemního plynu pro region jihovýchodní Evropy, naprostá většina tohoto zemního plynu by tak byla transportována dále do Evropy.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *