Rozhodnutí o clech na FV články je na Trumpovi, od komise dostal různá doporučení

Vyslyšení žádosti amerických výrobců fotovoltaických článků o zavedení vysokých dovozních cel, která je mají ochránit před levnou zahraniční konkurencí, závisí čistě na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. K rozhodnutí mu nyní mohou pomoci doporučení americké komise pro mezinárodní obchod.

O zavedení cel požádaly letos na jaře v rámci sekce 201 amerického obchodního zákona společnosti Suniva a SolarWorld Americas, který je největším americkým výrobcem solárních článků na bázi krystalického křemíku. Žádost tak otevřela prezidentovi Trumpovi cestu k řešení nárůstu dovozu, který zdecimoval americký průmysl výroby solárních článků.

Ten nyní může využít i závěry americké komise pro mezinárodní obchod (ITC), která svá doporučení poskytla na začátku tohoto týdne. Komise shledala, že levný dovoz poškozuje domácí výrobce, a navrhla tak přijetí opatření v různém rozsahu.

Předsedkyně ITC Rhonda Schmidtleinová doporučila okamžité zavedení 35% sazby na dovážené solární moduly po dobu čtyř let, kdy sazba má v každém dalším roce klesnout o jeden procentní bod. V případě importovaných solárních článků předsedkyně komise doporučila přijetí 10% sazby pro dovoz do 0,5 GW, při překročení této hranice by tarif vzrostl na 30 %. Podobně jako v případě modulů mají i tyto sazby během čtyřletého období klesat, 0,5GW hranice má naopak každoročně růst o 100 MW.

Komisaři David Johanson a Irving Williamson prezidentovi doporučili, aby po dobu následujících 4 let na dovážené solární moduly uložil 30% sazbu, která bude každoročně snižována o 5 procentních bodů. V případě dovozu solárních článků komisaři navrhují zavedení kvóty o objemu 1 GW, kdy při jejím překročení má být na články z dovozu uvalen 30% tarif. Tato sazba má rovněž každoročně klesat, objem naopak růst o 200 MW.

Johanson a Williamson mimo jiné navrhli, aby se tyto tarify nevztahovaly na dovoz ze zemí, které mají se Spojenými státy uzavřeny dohodu o volném obchodu. Vysokým clům by se tak mohli vyhnout dovozci z Kanady, Austrálie, Singapuru a dalších zemí.

Nejmírnější opatření doporučila komisařka Meredith Broadbentová, podle které by měl být zaveden čtyřletý systém kvót, který by v prvním roce umožnil dovoz článků a modulů o celkovém výkonu 8,9 GW. Tato kvóta podle Broadbentové odpovídá podílu dovážených článků v roce 2016 a v každém následujícím roce by měla vzrůst o 1,4 GW.

Kromě toho komisařka navrhuje prodej dovozních licencí ve veřejné aukci s minimální cenou 1 cent za Watt, což by americké vládě v prvním roce přineslo při naplnění kvóty minimálně 89 milionů amerických dolarů. Tyto finanční prostředky by měly být využity k podpoře rozvoje domácí výroby křemíkových článků a modulů.

Katastrofický scénář se zřejmě nenaplní

Zavedení vysokých importních cel nicméně oponují zbylé společnosti z dodavatelského řetězce fotovoltaických elektráren, podle kterých by významně poškodila tamní průmysl. Navýšení dovozních cel by podle reportu GTM Research mohlo mít devastující následky pro americký solární průmysl, kdy by jejich nastavení podle požadavků amerických výrobců mohlo znamenat až dvoutřetinový propad v poptávce po panelech.

Některé z amerických společností dodávající malé fotovoltaické elektrárny pro tamní domácnosti se hrozbu zdražení panelů snaží využít ke krátkodobému navýšení svých klesajících prodejů.

Podle Camrona Baratiho, analytika u IHS Markit Technology, by nicméně přijetí i nejtvrdšího z navrhovaných opatření v podobě 35% sazby mělo pouze malý dopad. V případě velkých, tzv. utility-scale instalací by zavedení této sazby vedlo k navýšení celkových nákladů na projekty o 10 %. Domácí FV systémy by tato sazba zasáhla pouze nepatrně, jelikož panely tvoří pouze malou část z celkových nákladů.

Rozhodnutí prezidenta Trumpa lze očekávat po 13. listopadu, kdy mu komise předloží svou zprávu, která bude mimo jiné obsahovat doporučení k nápravě a některá dodatečná zjištění.