Tři hlavní trendy ovlivňující geopolitiku v oblasti energetiky

The Economist představil článek o dopadech transformace energetického sektoru, tedy mj. přechodu na obnovitelné zdroje, na geopolitiku v oblasti energetiky. Podle tohoto článku budou dopady rozsáhlé a geopolitika bude soutěží o to, kdo bude schopný sám vyprodukovat nejvíce energie a kdo bude mít nejlepší technologie.

Od svého vzniku byla geopolitika v oblasti energetiky, definovaná jako dopad energetických toků na moc a vliv států, řízena především ropou. Snahami získat ji, zajistit si dodávky a zabránit nepřátelům, aby ji získali, či ovládali. Nicméně vzhledem k tomu, že plyn a ropa jsou vyčerpatelné a byly často přerozdělovány skupinou producentů, spotřebitelské státy dlouho pociťovaly, že je nedostatek ropy činí zranitelnějšími. Ovšem díky třem významným trendům se tento pocit nedostatku podle autora blíží ke konci.

Tři trendy ovlivňující geopolitiku v oblasti energetiky

Prvním z nich je břidlicová revoluce USA. Díky ní se ze Spojených států stal největší producent plynu a ropy celkem. Od postupného poklesu produkce od 70. let 20. století USA dnes těží více ropy než kdykoliv předtím. V loňském listopadu to bylo 10 milionů barelů denně.

Druhým jsou změny, které právě probíhají v Číně. Jedná se o její snahy přejít k méně energeticky náročné ekonomice. Aniž by země utlumila svůj ekonomický růst, učinila v posledních letech velké pokroky ve snížení své poptávky po uhlí a ropě, zpomalila růst poptávky po elektřině, budovala nové zdroje elektřiny vyrábějící z plynu a z obnovitelných energií a zastavila růst emisí CO2.

Podíl největších těžařů ropy a zemního plynu na celkové globální produkci. Zdroj: The Economist

Posledním trendem je globální snaha přejít na nízkouhlíkový energetický systém kvůli boji s klimatickou změnou. K omezení klimatických změn bude ale stále nutné investovat biliony amerických dolarů do solární a větrné energetiky, bateriových systémů, elektrických sítí a celé škály jiných, nyní experimentálních, čistých zdrojů.

Tato energetická transformace zahájila závod o nejlepší technologie.

„Míříme ze světa, kde je hodnota energie uložena ve zdrojích, do světa, kde jsou zdroji technologie.“

Francis O’Sullivan, MIT Energy Initiative

Geopolitické dopady probíhající energetické tranzice

Geopolitické dopady všech těchto probíhajících změn jsou ovšem velmi komplexní. Na rozdíl od fosilních paliv je obnovitelná energie dostupná téměř kdekoliv. Společné snahy v boji proti klimatickým změnám by navíc mohly vést ke sdílení technologií a open source rozvoji.

David Criekemans z Antverpské univerzity poukazuje na to, že všechny energetické revoluce, tou průmyslovou počínaje, měly dalekosáhlé dopady a že podobné dopady lze očekávat i od revoluce stávající. Očekává, že decentralizace energetiky povede k posílení moci regionů na úkor centrálních autorit.

Změny v energetickém sektoru ale mohou zároveň vést k mnohým geopolitickým střetům. Zřejmým příkladem může být změna pozice producentů ropy. Tyto státy totiž podle některých příliš dlouho spoléhaly na zisky z fosilních paliv a nereformovaly své ekonomiky. S postupující elektrifikací bychom se také mohli setkat s intenzivnějším obchodem na energetických trzích, větším přeshraničním propojením sítí a z toho vyplývajícími možnými problémy – přerušení dodávek elektřiny (místo dodávek plynu), kybernetické útoky atp.

Zdá se tedy, že energetická geopolitika v budoucnu bude znamenat především to, kdo bude v energetice nejvíce soběstačný a kdo bude mít nejlepší technologie.



32 odpovědí na Tři hlavní trendy ovlivňující geopolitiku v oblasti energetiky

  1. Petr napsal:

    Nebo v soutěž o to, kdo nejvíce podpoří stěhování černochů z teplé Afriky na chladný sever, a tam jim za miliardy a miliardy „ekologicky“ zadotuje bydlení a drahé topení.

  2. Milan Vaněček napsal:

    Ta poslední věta je zcela pravdivá a rozhodující. Nejdůležitější je energetická soběstačnost a nejmodernější technologie. Energetická soběstačnost=slunce, voda a vítr. Nejmodernější technologie nejsou zastaralé JE třetí generace, je to především domácí fotovoltaika a akumulace.

    • Josef napsal:

      Ta poslední věta není pravdivá. Žádná revoluce se nechystá ani neprobíhá, jediné co probíhá je , že obnovitelné zdroje vítr a slunce se staly dalším zdrojem energie. To ovšem nic nemění na situaci, že jsou vývozci a dovozci energie. Pro USA , které snižují dovoz roky a 1 mil barelů denně každý rok se situace samozřejmě mění radikálně, ale zejména EU i ČR bude čím dál tím více závislá na dovozech fosilních paliv. Kromě USA se většinou zvyšuje dovoz energií do států , kteří jsou dovozci , protože klesá jejich domácí těžba fosilních paliv nebo rychle roste spotřeba (Asie) . Během příštích 20 let se OZE budou rozvíjet (absolutně) stejným tempem jako zemní plyn nebo ropa tedy poměrně rychle. Odnese to uhlí, které bude stagnovat nic více nic méně. Aby došlo k zastavení růstu spotřeby plynu a ropy musela by se jaderná energetika rozvíjet (absolutně) stejně rychle jako OZE spolu s velmi rychlým nástupem el. mobility nic takového rozhodně nehrozí. Aby začaly fosilní paliva ztrácet jako celek musela by se jaderná energetika rozvíjet 2x rychleji než OZE. Bez jaderné energetiky by se OZE musely rozvíjet 4x rychlejším tempem než dnes a nesměly by narazit na své limity což je nereálné už jen kvůli střídání ročních období v chladné části světa a omezenému podílu el. energie na konečné spotřebě energie. V současné době zažívají fosilní zdroje svůj zlatý věk – levná ropa , relativně levný plyn i uhlí všeho dostatek , růst světového HDP se blíží 4%. Počet lidí žijících bez el. energie se každým rokem snižuje o 30 milionů a nestoupá už ani v Africe.

      • C napsal:

        Dost s tím mohou zamávat některé velké hydroprojekty, pokud začnete stavět 3, celé 3 velké hydroelektrárny, tak máte 40+30+40GW výkonu, přitom jsou jedna v Africe, jedna v Číně a jedna v Rusku (Penžinský záliv), která by tedy byla povětšinou na export. Doby výstavby podobná jako u JE, tedy během deseti patnácti let by přibylo jakoby 100 jaderek.

        Myslím že jenom rozvoj elektromobility by mohl omezit fosilní paliva, i pokud budeme elektřinu pro ně vyrábět z nich tak může být účinnost využití paliv o 10 až 20 procent vyšší, u trolejových systémů třeba i o 20 – 30 %. V případě vytápění pomocí TČ zem/voda, voda/voda je pak úspora paliv také přítomna, při výrobě v PPE u čehokoliv s COP >2,5.

  3. Petr Závodský napsal:

    Ano, je potřeba rozvíjet technologie. Jaderná energetika (kterou „umí“ jen několik zemí na světě – provozuje dnes 30 zemí a jen pár má průmysl….) je budoucností bezemisní, spolehlivé a levné energie. A to jak generace III+, tak rozvoj v generaci IV. a fúzi.

    • Milan Vaněček napsal:

      Počkejme si na fůzi a 4. generaci JE. Zatím používejme čistou fotovoltaiku a nejnovější větrné elektrárny.

      • Petr Závodský napsal:

        Fotovoltaiku i vítr již používáme a přes masivní podporu nám vyrobí jen něco přes 3% elektřiny.

        • Milan Vaněček napsal:

          Ani OZE ani jádro nedotovat, elektřiny máme přebytek, vyvážejme raději elektromobily nebo jiné high tec věci.

          • Petr napsal:

            Rok 2025 už je docela blízko, a k němu se očekává díky konci několika uhelek a nárůstu elektoaut, že Česko už bude mít zase elektřiny sotva pro sebe, bez jakýchkoliv větších rezerv.
            A Rakousko i Německo mají furt takové oficiální plány, že by v nich byl od roku 2022 obří nedostatek, který by rozhodil všechny nepřebytkové sousední soustavy.

          • Josef napsal:

            Jenže ono trvá 10 let než se to postaví, takže je třeba myslet na zadní kolečka. Protože nedostatek energie bude znamenat prudký růst cen a stagnaci hospodářství.

          • Pavel napsal:

            Jediné co se prozatím dotuje jsou oze parodie na elektrárny, přičemž právě tyto dotace (a jejich legislativní zvýhodnění) způsobily, že se dnes nevyplatí stavět žádný nedotovaný zdroj. Stačí zrušit dotace na tzv. oze a je po problému. Ovšem je zároveň jasné, že bez dotací většina producentů z větrných a fotovoltaických parodií tím pádem skončí.

    • Jan Veselý napsal:

      Máte nějaké konkrétní plány jak v příštích 15 letech vystavět 500 GWe jaderných elektráren? To je tak na 10% současné světové spotřeby.

      • C napsal:

        Hmm, a co napařit na uhlí daň za škody a z toho to financovat? Pokud se pamatuji jsou u nás škody 51mld ročně, to máme za 4 roky na blok JE, za 15 tedy až 4,2GW. Hmm, kolik by to hodilo v Polsku? Jenom je otázka jestli má svět vůbec kapacitu na to udělat ročně 24 reaktorových nádob.

        • Josef napsal:

          Všechny velké zdroje způsobují zhruba 6% emisí tuhých částic. Domácnosti přes polovinu (54%) pokud 6% = 50 mld , pak domácnosti způsobují škody za 450mld korun – TP topí asi 612 000 domácností. Při Vašich propočtech to znamená, že jedna domácnost způsobí ročně škody asi za 735 294 korun. Nevím jaká zelená hnutí hlásají tyto údaje, ale jak vidíte, při bližším zkoumání a přepočtu na jednu domácnost jsou to naprosté nesmyly. Poměr emisí dle sektorů najdete na Chmi.cz

          • Jan Veselý napsal:

            To jsou tedy hloupé úvahy. Jako by ty samé velké zdroje neprodukovaly 90% emisí SO2 a 50% emisí NOx a 50% emisí CO2, kromě jiného.

          • C napsal:

            Zelení? Univerzita Karlova to spočetla před pár lety
            energetika. tzb-info. cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy

            Cituji:
            „Podle studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP) způsobují uhelné elektrárny v České republice celkové škody ve výši 51 miliard korun ročně. V uvedené částce jsou zahrnuty dopady emisí vybraných znečišťujících látek a skleníkových plynů z elektrárenských provozů v rámci celého životního cyklu.“

        • Jan Veselý napsal:

          V tomto případě se nabízí otázka proč to už dávno někdo nedělá? Minimálně od 1997, kdy byl podepsaný Kjótský protokol.
          Jinak v tom výpočtu jsou chybné předpoklady. Fakticky předpokládá, že ČR je uzavřený trh, což není a tahle 40-50 EUR/MWh daň by uhelnou energetiku zlikvidovala tak rychle, že by se toho na daních pak moc nevybralo a než by se nějaká jaderka postavila trh by si rozebrala konkurence.

          • C napsal:

            Protože jim je to jedno? Navíc to není CO2, ale o škodách způsobených na zdraví a majetku, (viz TZB info), to je nějak nezajímá mi přijde. ČR ale není ani trh otevřený, import/export je omezen na nějaké 3GW, pokud se dobře pamatuji. Tedy bude v zimě chybět dost výkonu. Navíc tyto škody, nějaké, existují všude kde se používá uhelná energetika. Že tam si to nechají líbit je jiný problém, bohužel jednotný trh, takže problém to nějak zohlednit.

      • Petr Závodský napsal:

        Tak třeba někdy kolem roku 1985 se připojovalo do sítě přes 30 bloků ročně…. protože to bylo potřeba. V tomto roce to bude 10 – 15 bloků.
        Pokud bude potřeba, pokud si nebudeme zbytečně „ošklivit“ žádný zdroj, tak se dá lecos udělat. Nejenom v jádře…..

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          A příští rok? A rok potom?

          • Petr Závodský napsal:

            Tak v tuhle chvíli je ve výstavbě 57 bloků – při tempu výstavby 5-6 let by tempo 10 bloků ročně mělo zůstat. Pak 159 bloků je v přípravě ….. Záleží na tom jaká bude cena plynu, cena povolenky, tlak na klimatické cíle ….. Zvládnout se dá lecos, jen bohužel Evropa čeká na zázrak a nikdo neví jestli přijde. Kdyby to byla loterie, tak je to OK, ale zahrávání si s jednou z nejdůležitější oblastí, tedy energetikou je na pováženou (další oblasti obrana, voda, teplo, …)

          • Milan Vaněček napsal:

            Evropa na zázrak nečeká, přelidněná a zpohodlnělá Evropa buduje fotovoltaické a větrné elektrárny, chce levnou a čistou energii. Jaderná energetika je v EU v útlumu, kdo tvrdí opak nevidí realitu.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Jestli ta „Evropa“ není náhodou jen parta jaderných nadšenců (včetně pana Závodského), kteří čekají na nějaký zázrak, který by umožnil ekonomicky průchozí jadernou výstavbu.
            Zatím napsal Mycle Schneider:
            „World Nuclear Industry Status as of 1 January 2018
            The Year 2017 for Global Nuclear Power in a nutshell: 4 reactor startups (12 less than scheduled), 3 shutdowns, 4 construction starts, 2 abandoned constructions, bankruptcy of Westinghouse, bailout and breakup of AREVA, significant financial and economic pressure on nuclear operators. Five new reactors entered long-term outage, and 3 were restarted. Globally, 405 reactors operating (1 less than a year ago), 52 under construction (3 less).“

          • Vláďa napsal:

            Obyvatelstvu se nelíbí provoz uhelných elektráren protože tam vzniká ten špatná CO2, obyvatelstvu se nelíbí jaderky protože je to něco čemu nerozumí a proto se toho bojí tak je taky odstavíme. Zbývají FV a větrníky. Když fouká tak se vrtule pěkně točí a vyrábí to čistou energii, když svítí sluníčko tak taky se vyrábí čistá energie. Bohužel je tady to slůvko „když“. Větrná i sluneční energie není stále vyrábějící zdroj té pěkné energie. Proto musí být udržována dostatečně veliká záloha. Zatím nikdo nevymyslel takovou akumulaci která by dokázala nahradit případné výpadky. Hlavně zajistit náhradu FV když slunce je za mraky nebo nedejbože zapadne.

          • Milan Vaněček napsal:

            Vláďo, mýlíte se. 95% obyvatelstva na pálení uhlí vadí smrad, kouř s mikročásticemi a karcinogeny, a jiné oxidy než CO2 (ten necítíte a bez něj život na zemi není). JE začaly vadit až po Černobylu a hlavně po Fukušimě.
            Jsem rád že oceňujete čistou energii z větrných a solárních elektráren. A jistě víte že zatím další akumulace není třeba, po odstavených JE zbude v EU spoustu akumulace vodní (zatím blokované z nasmlouvané noční jaderné energetiky).
            Akumulaci se nejdřív bude řešit tam, kde je nezbytná=u elektromobilů.
            Pružná výroba a pružná spotřeba se řeší už nyní.

          • Vláďa napsal:

            Každá země by si měla řešit svoje energetické požadavky na svém území. Kde je u nás akumulační kapacita odpovídající požadavku udržitelného provozu? Požadavek na běžný výkon na našem území je okolo 5000 MW. Jakou část tohoto výkonu je schopná naše síť schopná zajistit z vlastních OZE zdrojů?

          • C napsal:

            Vláďo, v případě potřeby mohou OZE dodat v pohodě kolem 2500MW výkonu, pokud tedy do OZE přihodíme akumulaci, jinak je to… Vlastně je to podobné i pokud místo akumulace pustíme OZE přímo. (je to odhadem) K tomu aby se dala provozovat třeba 3-5 měsíců jen na OZE potřebujeme navýšit, výrazně, výkon PVE, a ještě více výkon FVE. Pan Vaněček to asi opraví, ale v zásadě by bylo třeba nějakých 10GW FVE a kolem 5GW akumulace o době provozu 8-10 hodin.

            Pro začátek bychom ale potřebovali, alespoň takový výkon FVE a PVE s takovou kapacitou aby bylo možné na jaro a v létě krýt naběhovou a doběhovou dobu ráno a v poledne, tedy dobu kdy je spotřeba vyšší než dodávka z FVE a zároveň je to nad 4GW což nám do sítě stále rvou JE, eventuálně další parní elektrárny, ale tady by měla být nastavena taková opatření aby se odstávky nastěhovaly na léto a primárně jako náhrada najížděl plyn.

            Jinak akumulační kapacita by byla třeba v Hruškách, Dambořicích a pod. Jenom účinnost FVE-Akumulace-EE bude kolem 30 %, a cenově tak proud z toho nebude nejlevnější záležitostí. Nicméně je to otázka jestli by to nebylo také řešením. Výhoda P2G by tu byla v tom že se nám kryje plynonosná oblast s oblastí maximálně slunečnou a pro zemědělství méně a méně vhodnou pro naprosto nevyhovující zemědělské postupy a degradaci půdy, (raději bych tedy viděl mandloňové a ořechové sady, plantáže starodávných fíkovníků a vinohrady, než půdu odnášenou větrem na podzim)

            Pane Vaněčku,
            mě na uhlí nejvíc vadí ten naprosto pitomý způsob těžby v severních Čechách a to to tam mám přes celou republiku.

            Vodní akumulace má na toto malý výkon! Nejvýkonnjěší, ale s mizernou účinností, akumulace by byla Dunaj-Vltavská kaskáda kde primární PVE Lipno-Dunaj by měla pěkných 75%, ale doplňování kaskády na provozní hladinu a její upouštění na plný výkon je už mnohem méně výhodné, spád jen asi 370m oproti asi 450 m čerpacím. (drobná vodní díla jsem nepočítal) Něco by přidaly malé PVE na Orlíku a Slapech, ale to je celkem málo.

            Výkonově je to s prominutím také mizérie, ta kaskáda na to nebyla dělaná. Změna hladiny Orlíku o 10m by vyvodila při provozu po jeden měsíc navýšení odtoku jen o 100m3/s, to je nic ani ne plný výkon jedné turbíny. Pod kaskádou navíc nesmí být pokud možno překročen ani 1SPA a jakýkoliv odtok z kaskády nad 160m3/s je babrání vody. (úzké místo je na Štěchovicích) a o tom jak jsou na tom elektrárny po proudu ani nevím (Štvanice atd.) Teď je problém jak to plnit, protože pod Lipnem jsou další omezení, vyrovnávací nádrž je malá atp.

            Mnohem větší naději, ale je to zatím nekřesťansky drahé, má podle mne naději postavit pořádnou přípojku k Hrušeckému zásobníku a kolonu na výrobu syngasu.

          • Vláďa napsal:

            Tak se dostáváme konečně k nějakým výsledkům. Když budu stále uvažovat s 5 GW výkonu tak je to za 24 hod 120 GWh. Při průměrné době slunečního svitu by musela mít FV výkon 20 GW a akumulace 90 GWh. To je asi nereálné. Tak že jaderky provozovat jako zdroje základního zatížení a OZE vybavené akumulací by měly zajistit zbytek. Otázka je čím spotřebu pokrýt v době kdy jsou nevhodné povětrnostní podmínky. Na výkonové změny budou muset přistoupit i jaderné zdroje které se momentálně vymlouvají na zhoršenou ekonomii provozu. Při regulačních procesech je zhoršená ekonomie vždy. Navíc budou muset být střídače vybavené regulací výkonu která zajistí provoz dle požadavků sítě. Vlastní FV panely jsou při celkem dlouhé životnosti za hubičku ale střídače s vhodnou regulační charakteristikou vše dost podstatně prodraží.

          • C napsal:

            Vláďo, těch 90GWh mi přijde trochu nadstřelených, ale nechme to, můj odhad byl 40-50GWh, cca 5GW s tím že nějaké procento je kryto z neodstavitelných zdrojů, spalovny a pod., také že si pomůžeme hydroelektrárnami v některé momenty.

            50 ba ani 90, nebo 168GWh není problém, jen je třeba kooperace s Rakouskem, na PVE Lipno-Dunaj, problém je nízký výkon, jen asi 1GW, stejné použití kaskády přehrad pod Lipnem (účinnost ale spíš tak 50%)

            Pokud by nemělo dojít k nějakým větším zásahům do ničeho, tak by bylo třeba nutné využívat P2G/P2L a to se bavíme ale ve finále o mnohem menší účinnosti.

            S tím krytím je dost otázka o jakém horizontu se bavíme, jestli o nějakém 2030, nebo 2100.

  4. Milan Vaněček napsal:

    Pane C to uhlí v podkrušnohoří jednou určitě skončí, odhaduji tak za 20-30 let (ale v tom jsem naprostý laik, jen hádám), podobně i v Německu. A pak zůstane využita ta obrovská elektrorozvodná síť zde pro masové nasazení fotovoltaiky a větru zde, v krušnohoří a podkrušnohoří. A dolní poohří bude zas jeden z nejůrodnějších pruhů české země, bez smogu a mlhy.

  5. C napsal:

    Pane Vaněčku,
    obávám se že se bude rabovat až do vyrabování, což mne dost hněvá.
    Záchrana té oblasti, změna na úrodnou půdu nejde moc dobře asi udělat, ostatně jako se jmenuje ten seriál HBO? Ano, pustina. Tu zemi nikdo nedá pořádně dohromady, rekultivace je nulová proti tomu jaká by mohla být, jezera jsou tůňky, potřebujete ne 700ha, ale odstřelit Kyjickou hráz a nechat Bílinu to zatopit celé, čímž ale možná redukujete odtok dolů. Musely by se prokopat tenké krčky na kterých jsou dnes silnice a dráhy aby se voda z Ohře mohla volně vlévat o lomů a u Nechranické přehrady by se musel odtěžit tak velký kus že to až hezké není. Pak snad se ten kraj začne vzpamatovávat. Byl bych pro, ale bohužel to nikdo neudělá, místo toho tam bude nudná zničená antropomorfní krajina ještě za sto let.

    Tak bych už mohl začít používat dlouhý nick, že?

    • Vinkler napsal:

      No jen tak, Antropomorfní krajina jsou = velké širé rodné lány. Tam nežije skoro nic, vše je vytlačeno, zničeno, jako konkurence , (škůdci) což je cena za velkou úrodu pro člověka. Viděl jste někdo druhovou bohatost života u (ne)rekultivované výsypky?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *