Japonsko pokračuje ve spouštění jaderných elektráren.

V Japonsku běží už 4 reaktory, import fosilních paliv klesá

Dle informací agentury Reuters jsou v současnosti v provozu 4 japonské reaktory. Prozatím posledním spuštěným blokem je čtvrtý blok elektrárny Takahama, který byl uveden do provozu tento pátek. Japonsko se tak pomalu vrací k jaderné energii, od které se odvrátilo po fukušimských událostech.

V pátek došlo podle prohlášení společnosti Kansai Electric Power Company k obnovení provozu reaktoru číslo 4 v  elektrárně Takahama, který prošel zpřísněnými bezpečnostními kontrolami ze strany regulačního úřadu NRA (Nuclear Regulation Authority). Spolu se spuštěním čtvrtého reaktoru také zahájil komerční provoz blok číslo 3 takahamské elektrárny, který byl spuštěn na konci ledna.

Všechny japonské reaktory musí procházet povinnou odstávkou po 13 měsících od uvedení do komerčního provozu, při níž se ověřuje bezpečnost jejich provozu. Toto opatření vedlo k odstavení všech jaderných reaktorů v Japonsku v období od září 2013 do srpna 2015. Japonsko se tak tak ocitlo zcela bez energie z jaderných zdrojů, takováto situace nastala poprvé od sedmdesátých let, kdy země vycházejícího slunce začala využívat jadernou energii.

Přehled japonský jaderných elektráren. Fialově jsou zvýrazněn bloky, které jsou v provozu, modře a bíle bloky, které jsou odstavené a zelenou barvou jsou vyznačené bloky poničené zemětřesením. Zdroj: Der Spiegel, redakčně upraveno.

Přehled japonských jaderných elektráren. Fialově jsou zvýrazněny bloky, které jsou v provozu, modře a bíle bloky, které jsou odstavené a zelenou barvou jsou vyznačeny bloky poničené zemětřesením. Zdroj: Der Spiegel, redakčně upraveno.

Čtyři bloky, které jsou v současnosti v provozu, mají výkon 3520 MW, což představuje téměř 8,5 % výkonu všech japonských bloků (42 048 MW). Přehled jednotlivých bloků, jejich výkonů a termínu, kdy byly odstaveny nebo uvedeny do provozu je představen v tabulce na konci tohoto článku.

S návratem k jádru klesá import plynu, uhlí i ropy

Kvůli postupnému obnovování dodávek elektřiny z jaderných zdrojů dochází k omezování importu fosilních paliv na japonské ostrovy. Import kapalného zemního plynu do Japonska poklesl v lednu o 14 %, což je největší propad za posledních 7 let. Pokles importu plynu byl v Japonsku, které se po Fukušimě stalo jeho největším světovým importérem, zaznamenán již 5 měsíců v řadě a tento trend je možné očekávat i nadále.

Situace v Japonsku tak může být jedním z faktorů, který bude výrazně ovlivňovat trh se zemním plynem, kde je situace napjatá podobně jako na trhu s ropou. Na trhu s plynem tak může dojít k ještě výraznějšímu přebytku nabídky nad poptávkou, což může vést k dalšímu snižování ceny této komodity.

Kromě poklesu dovozu LNG byl v lednu zaznamenán více než 13% pokles dovozu uhlí. Japonsko tak v lednu importovalo téměř 9,75 milionů tun uhlí. Tato skutečnost je v kontrastu k dovozu uhlí za celý rok 2015, během kterého bylo do Japonska importováno necelých 115 milionů tun uhlí, což bylo nejvíce v historii.

Pokles o téměř 3,5 % ve srovnání s loňským lednem byl zaznamenán také u dovozu ropy.  Japonsko, které patří k největším importérům ropy na světě, v lednu dováželo necelých 3,5 milionů barelů ropy denně.

Jak snižování spotřeby fosilních paliv, tak opětovné uvedení prvních bloků do provozu znamená vítanou finanční injekci pro provozovatele jaderných elektráren. Společnosti Kyushu Electric Power a Kansai Electric Power, které provozují již spuštěné bloky, očekávají, že by se v následujících pěti letech mohly dostat do zisku.

Seznam japonských jaderných elektráren

Výkon jednotlivých bloků a poslední datum změny provozního režimu

SpolečnostElektrárnaBlokVýkon (MW)StatusOd
HokkaidoTomari1579Odstavený22.4.2011
HokkaidoTomari2579Odstavený26.8.2011
HokkaidoTomari3912Odstavený5.5.2012
TohokuOnagawa1524Odstavený11.3.2011
TohokuOnagawa2825Odstavený6.11.2010
TohokuOnagawa3825Odstavený11.3.2011
TohokuHigashidori11100Odstavený6.2.2011
TepcoFukushima-Daini11100Odstavený11.3.2011
TepcoFukushima-Daini21100Odstavený11.3.2011
TepcoFukushima-Daini31100Odstavený11.3.2011
TepcoFukushima-Daini41100Odstavený11.3.2011
TepcoKashiwazaki-Kariwa11100Odstavený6.8.2011
TepcoKashiwazaki-Kariwa21100Odstavený16.7.2007
TepcoKashiwazaki-Kariwa31100Odstavený16.7.2007
TepcoKashiwazaki-Kariwa41100Odstavený16.7.2007
TepcoKashiwazaki-Kariwa51100Odstavený25.1.2012
TepcoKashiwazaki-Kariwa61356Odstavený26.3.2012
TepcoKashiwazaki-Kariwa71356Odstavený23.8.2011
ChubuHamaoka31100Odstavený29.11.2010
ChubuHamaoka41380Odstavený13.5.2011
ChubuHamaoka5138Odstavený14.5.2011
HokurikuShika1540Odstavený1.3.2011
HokurikuShika21206Odstavený11.3.2011
KansaiMihama3826Odstavený14.5.2011
KansaiTakahama1826Odstavený10.1.2011
KansaiTakahama2826Odstavený25.11.2011
KansaiTakahama3870V provozu29.1.2016
KansaiTakahama4870V provozu26.2.2016
KansaiOhi11175Odstavený16.7.2011
KansaiOhi21175Odstavený16.12.2011
KansaiOhi31180Odstavený2.9.2013
KansaiOhi41180Odstavený15.9.2013
ChugokuShimane2820Odstavený27.1.2012
ShikokuIkata1566Odstavený4.9.2011
ShikokuIkata2566Odstavený13.1.2012
ShikokuIkata3890Odstavený29.4.2011
KyushuGenkai2559Odstavený29.1.2011
KyushuGenkai31180Odstavený11.12.2010
KyushuGenkai41180Odstavený25.12.2011
KyushuSendai1890V provozu11.8.2015
KyushuSendai2890V provozu15.10.2015
JapcoTokai Daini11100Odstavený11.3.2011
JapcoTsuruga21160Odstavený7.5.2011

Zdroj dat: průzkum agentury Reuters

16 odpovědí na V Japonsku běží už 4 reaktory, import fosilních paliv klesá

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Já bych pouštění pár reaktorů v tak velké ekonomice zase takovou váhu nepřipisoval. Hlavně ne co se týká spotřeby ropy, která toho z jadernými reaktory, potažmo elektroenergetikou nemá moc společného.
    Ony se totiž v Japonsku dějí mnohem významnější věci.
    Třeba to, že mezi lety 2010-2015 klesla spotřeba elektřiny z 906 TWh na 806 TWh, tj. Japonci díky investicím do efektivnějšího využití elektřiny ušetřili výrobu odpovídající 13 GW jaderných elektráren.
    Pokles spotřeby ropy je „jen“ pokračování asi 20 trvajícího trendu (viz zde strana 163). I přes výstavbu spousty jaderných elektráren spotřeba uhlí trvale rostla až do roku 2008. A paradoxně stagnace a mírný pokles se děje nezávisle na událostech roku 2011.
    Jo, a Japonsko je po Číně druhý největší trh pro fotovoltaiku, loni +15 GW (a výroba 1,5 „Temelína“).
    I tak přju Japoncům, aby ta bezpečná část jejich jaderné flotily mohla ještě dlouho vyrábět. Když už ta jejich výstavba stála tolik peněz, tak ať se rentují a důstojně v příštích desítkách let dožijí.

    • Milan Vaněček napsal:

      Asi více energie v posledních letech získalo Japonsko z fotovoltaiky, v roce 2013 uvedlo do provozu 7,1 GW špičkového výkonu, v roce 2014 10,3 GW a v roce 2015 12,3 GW, celkový výkon Slunečních elektráren ke konci roku 2015 byl 35,6 GW, letos se očekává spuštění přes 14 GW a tím se Japonsko dostane ve fotovoltaických instalacích před Německo (a Japonsko je jižněji než Německo takže i koeficient využití je zde vyšší).
      To jsou čísla vysvětlující snižování dovozu energetických komodit v Japonsku lépe než 3,5 GW znovu spuštěných JE.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Ano, dění v Německu přestává být pro OZE zásadní. Energiewende metastázuje do světa. To, co před několika lety Němci (s podporou jiných zemí) rozpoutali třeba znamená, že jen loňských ~60 GW ve fotovoltaice (~90 TWh nové výroby) a ~60 GW ve větru (~180 TWh nové výroby) znamená více elektřiny než se v Německu samotném vyrobí z uhlí.

      • Josef napsal:

        uvědomte si , že Japonsko je ostrov. To znamená ,že žádné přetoky to okolních států nejsou možné z toho vyplývá jeden nepříjemný fakt , že nestabilní zdroje jsou co se regulace týče mnohem dražší než je tomu v Německu ,který může přebytky prodávat , Japonci ty el. musí prostě odstavit a to značně limituje ekonomickou využitelnost těch zdrojů.

  2. Vladimír Wagner napsal:

    Pro posouzení, zda je blíže realitě článek nebo pánové Veselý a Vaněček bych si dovolil uvést odkaz na graf, který zobrazuje vývoj spotřeby elektřiny podle zdrojů jejich výroby: https://www.eia.gov/beta/international/analysis_includes/countries_long/Japan/images/electricity_generation.png
    Je vidět, že sice celková spotřeba klesla, ale využití fosilních paliv pro generaci elektřiny stouplo oproti situaci před havárií zhruba o 25 % (zhruba z 600 TWh na 800 TWh). Při započtení snížení produkce elektřiny tak podíl produkce z plynu stoupl o 43 %, ropy o 14 % a uhlí o 30 %. Japonsko totiž docela intenzivně využívá pro produkci elektřiny i ropu, takže zde výroba elektřiny souvisí i s dovozem ropy. Mimo jiné je také vidět podíl OZE (větru a fotovoltaiky) a lze si udělat představu jaký mají vliv. Vyrobí se z nich daleko méně elektřiny, než třeba z té ropy. V roce 2014 vyrobily solární elektrárny 23, 3 TWh ze zhruba zhruba 970 TWh vyrobených v tomto roce.
    Je dobře, že fotovoltaické zdroje zvyšují podíl nízkoemisních zdrojů, ale alespoň zatím nijak významně situaci nemění. Pokud se nepodaří spustit větší část jaderných bloků, bude spotřeba fosilních paliv vysoká.
    Japonsko je sice částečně více na jihu, ale přes léto je zde značně vedro a dusno, a to nejsou příliš dobré podmínky pro vysokou efektivitu fotovoltaiky, ale nejsem na expert na počasí Japonska a ani na fungování fotovoltaiky v těchto podmínkách. Zároveň se kvůli tomu, že se nyní rychle mění počet nainstalovaný výkon, tak z poměru výkon a produkce pro poslední roky nelze příliš přesně odhadnout koeficient využití výkonu fotovoltaiky v Japonsku. Takže konkrétní čísla neznám. Pokud je pánové Vaněček a Veselý mají, rád se s nimi seznámím.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      S čím máte problém? Ten pokles ve spotřebě je patrný i ve datech od EIA, jenže ta ukazují výrobu, tj. je to včetně ztrát a pumpování vody do kopce a je to tedy o pěkných pár TWh víc.
      Stejně tak je patrné, že využívání ropných produktů v elektroenergetice je oproti dopravě naprosto v menšině.
      Referovat o podílu uhlí je trochu mimo mísu, když se mění základ. Přepočítejte to na TWh nebo ještě lépe na tuny/m3.
      A s tím poměrem výroba/instalovaný výkon u FV v Japonsku jsem kvůli Vám obětoval asi 20 vteřin svého času: https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_power_in_Japan#/media/File:SolarGIS-Solar-map-Japan-en.png
      Většina Japonska je výrobou na úrovni Středomoří.
      A nakonec se sluší dodat, že jste nic z mých tvrzení nevyvrátil. Na aktuálním poklesu spotřeby uhlí, ropy a zemního plynu má nejzásadnější vliv pokles poptávky po elektřině a energiích obecně a vliv znovuotvírání JE je srovnatelný s instalací FVE.

      • Vladimír Wagner napsal:

        Děkuji za reakci, ale myslím, že jste neodpověděl na můj dotaz. Co mě zajímá, je střední koeficient využití výkonu slunečních elektráren v Japonsku. Ten nezávisí pouze na slunečním ozáření na daném místě, ale i na dalších podmínkách, které jsem zmínil. Tu stránku na wikině jsem viděl pochopitelně několikrát. Ale není odpovědí na to, co jsem chtěl vědět. Podle výsledků výroby mi to odhadem vychází okolo 0,15, ale jen s omezenou přesností. Čekal jsem, že mi pomůžete více. Ale i tak děkuji.

      • Eduard Majling napsal:

        Využívání ropy v sektoru dopravy zcela značně převažuje nad jejím využíváním pro účely výroby elektrické energie, ale bavíme se tady o elektroenergetice, takže tahat sem dopravu vůbec nemá smysl. V případě výroby elektřiny je z dat EIA jasně patrný nárůst spotřeby ropy (z grafu to vypadá na +- 100 % ve srovnání se situací před havárií ve Fukušimě a následném odstavení všech JE) a lze tedy očekávat, že se zprovozněním dalších bloků bude opět klesat.
        Nechápu, proč je podíl uhlí na výrobě elektřiny mimo mísu, když Japonsko z uhlí stále vyrábí zhruba čtvrtinu své elektřiny – při této logice by bylo mimo mísu referovat o podílu OZE, který je výrazně menší.
        O důvodech poklesu poptávky po elektřině v Japonsku můžeme jen spekulovat, ale pokud budeme věřit prezentaci pana Takuya Yamazakiho https://www.iea.org/media/workshops/2015/esapplenaryjuly2015/Yamazaki.pdf (str. 6), tak 25% nárůst cen pro domácnosti a 38% nárůst pro průmysl během 4 let je velmi silnou motivací k omezování spotřeby. A v tomto případě snad není sporu, že nárůst byl vyvolán masivním navýšením podílu fosilních paliv na výrobě elektřiny po Fukušimě.

        • Josef napsal:

          Japonci jsou historicky totálně závislí na dovozu surovin, to byl také důvod , proč se připojili k paktu tří. V každém případě Japonci nemají bez silné jaderné energetiky žádnou šanci se drtivé dovozní závislosti zbavit. V době levných energií je závislost relativně udržitelná , ale v současné době je nastartovaná Indie na Čínský vývoj hospodářství a další státy v oblasti Asie , to povede k růstu poptávky po energiích v Asii a růstu cen. Japonci se musí proto snažit , alespoň o něco zmírnit svojí závislost a jediná možná cesta je převedení více spotřeby do oblasti el. energie a její výroba pomocí jádra a OZE. Pokles spotřeby el. energie je přesným opakem toho , co J. potřebuje.

  3. Tomáš Molek napsal:

    Dobrý den,
    nejprve chci poděkovat za Vaše reakce na můj článek. Pokud jde o spotřebu ropy, uznávám, že se nebude jednat významný vliv. Ale i při pohledu na zdroj pana Veselého vidím po havárii ve Fukušimě nárůst ve spotřebě ropy, který jde proti dlouhodobému trendu.
    Dále zde: http://www.tepco.co.jp/en/corpinfo/illustrated/electricity-supply/output-energy-source-10-e.html
    si můžete stáhnout data, ze kterých je patrná následující výroba elektřiny z ropy – 2010 – 64,5 TWh; 2011- 122 TWh; 2012- 152 TWh ; 2013- 125 TWh, 2014 – 85 TWh. Výroba elektřiny se tedy pomalu vrací na úroveň před rokem 2011. Dovolím si tedy tvrdit, že jistá souvislost mezi snižováním výroby elektřiny z kapalných fosilních paliv a poklesem importu ropy je patrná.
    Nárůst ve spotřebě uhlí od roku 2011 je z Vašeho zdroje také patrný a tedy v souladu s tvrzením, že chybějící výroba jaderných elektráren byla nahrazena fosilními palivy. Na všech třech křivkách je také pěkně vidět vliv hospodářské krize v roce 2009.
    To že spotřeba elektřiny klesá je zajímavý fakt. Poslední údaj například na japonském statistickém úřadě je z roku 2013 a to 876 TWh. viz http://www.stat.go.jp/english/data/nenkan/1431-11.htm
    Ovšem nikde jsem nenašel konkrétní data, která by poukazovala na to, že nárůst instalovaného výkonu v solárních elektrárnách vedl k dramatickému nárůstu podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. V roce 2014 Japonsko vyrobilo 910 TWh z toho 789 TWh pocházelo z fosilních paliv, na OZE včetně vodních elektráren připadalo 120 TWh. http://www.tepco.co.jp/en/corpinfo/illustrated/electricity-supply/output-energy-source-10-e.html Což by odpovídalo řádově údajům pana Wagnera, proto si troufám tvrdit, že pokud Japonsko bude pokračovat s uváděním jaderných elektráren do provozu, tak jejich vliv na snižování podílu výroby energie z fosilních bude vyšší než bude vliv nově instalovaného výkonu OZE. Pokud máte aktuálnější údaje, pokud jde o výrobu energie například za rok 2015, budu rád pokud mi sdělíte zdroj, rád si rozšířím své obzory.

    Ještě jednou děkuji za reakce, velice si jich vážím.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Děkuji za reakci, nejsme ve sporu. Já jen cítil potřebu upozornit na ten zcela zásadní pokles spotřeby (10% za 5 let je fakt dost, a konce nevidno). Pohled z ČR je dost deformovaný tím, že tady je každý jaderný reaktor „velká rána“ s obrovským efektem. Jenže Japonců je 12x tolik a úměrně tomu je větší i spotřeba elektřiny. Není nic špatného na znovuotevírání jaderných bloků po (věřím, že hustokrutopřísných) bezpečnostních prověrkách, ale zatím je porážejí takové trapnosti jako jsou LED svítidla, účinnější klimatizace, lepších řízení průmyslových procesů, apod.
      To jestli bude v budoucnu efekt otevírání JE větší než efekt nových OZE je více než co jiného otázkou politickou a správní neboli těžko říct. Za hlavní pozitivní zprávu považuju utlačování fosilních paliv minimálně ze tři stran.

      • Vladimír Wagner napsal:

        Úspory získané efektivnější výrobou, efektivnějším zařízením a omezením plýtvání jsou velice pozitivní věcí. Na tom se pochopitelně shodneme. Ovšem na snížení spotřeby elektřiny v Japonsku měly vliv tři faktory. Jedním je zmíněné zvýšení efektivity a snížení plýtvání. Druhým pak vynucené omezování spotřeby, které má negativní dopady. Třeba nepožívání klimatizace v domovech a veřejných budovách v době horkého a dusného počasí, což může mít negativní dopady na zdraví hlavně starých a nemocných lidí. Třetím je pak přesun řady výrob do zahraničí právě z důvodů nedostatku elektřiny a její vysoké ceny. Jakým způsobem se tyto tři faktory podílely na konečném výsledku spotřeby elektřiny, nevím. Pokud k tomu máte konkrétní údaje, rád se s nimi seznámím. Také je otázkou, jak se vliv těchto faktorů bude projevovat v budoucnu. Netroufám si to odhadnout.
        Souhlasím, že energetický mix je silně ovlivněn politikou, ale troufám si říci, že stejně velký a spíše větší vliv mají geografické a technologické podmínky.

        • Milan Vaněček napsal:

          Pro pana Wagnera zase pár čísel:
          3,5 GW JE letos v Japonsku vyrobí 3,1 TWh el. energie (koef využití 0,9)
          35,6 GW fotovoltaiky letos vyrobí 7 TWh el. energie (koef. využití 0,2-to spíše podceňuji skutečnou hodnotu). Čili výroba elektřiny z fotovoltaiky je v Japonsku více než 2x vyšší než výroba z JE.
          V Japonsku nemají prakticky žádné FV elektrárny s koncentrátory, které jsou velmi citlivé na mraky, ty jsou vhodné do pouští v Nevadě nebo v Číně
          Pohledem do školního atlasu kolega Wagner může zjistit, že Japonsko je od nás na jih asi stejně jako Tunisko. V obou zemích jsem byl a mohu potvrdit že je tam horko.
          Na Japonsku lze dobře vidět, že i při 100% výpadku jádra se energetika vyspělé země nezhroutí. Naopak, je to výzva pro energetické úspory a budování čistých a bezpečných obnovitelných zdrojů elektrické energie. A to v Japonsku probíhá.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Máte tam chybu v řádu. Správně by mělo být 31 TWh z JE a 50 TWh z fotovoltaiky (Počítám s koeficientem 0,14, což odpovídá té mapce z Wiki, které jsem posílal kolegovi Wagnerovi).
            Další výhodu fotovoltaiky, kterou je třeba zmínit je to, že lépe snáší všechny ty pohromy, které Japonsko pravidelně stíhají (tajfuny, zemětřesení, apod.). Přece jen je výhodnější mít výrobu elektřiny u sebe doma, když něco potrhá dráty. A i „utility scale“ instalace fotovoltaiky jsou fajn, můžete si je zapínat a vypínat dle libosti, žádný týdenní náběh výkonu, žádné nebezpečné nouzové odstávky.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ano pane Veselý, obě hodnoty jsem 10x ošidil. Co se týče Vašeho nízkého koeficientu využití pro Japonsko (musí to být variabilní, když se podíváte na mapu solar irradiance v Japonsku), s tím nesouhlasím. o tom mohou rozhodnout jen tvrdá roční data získaná na různých Japonských PV elektrárnách. Zkusím zítra v práci něco najít.
            Jinak souhlas s Vašimi názory.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Není sporu v tom, že čtyři spuštěné bloky mají omezený vliv (dodávají zhruba to, co FV) a bez toho, aby se spustily i některé další z 39, o jejichž spuštění se rozhoduje, nedojde k radikálnímu zlomu. Souhlasím s panem Vaněčkem, že využití FV lze posoudit jen z tvrdých dat a budu rád, jestli tu dá nalezené údaje, předem děkuji. V každém případě brzy uvidíme reálnou situaci v roce 2016 a následujících letech.
            Část FV se uvažuje (a musí být) mimo střechy budov a vzhledem k nedostatku volných ploch se plánuje je stavět v oblastech ohrožených cunami. Ale souhlasím, že v případě jaderných bloků, jsou všechny zdroje centralizované a závislé na síti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *