jaderná elektrárna fessenheim edf

Výhled energetiky podle Bloomberg: Pokles jádra, vrchol emisí v roce 2027

Podíl jaderné energie v celosvětovém instalovaném výkonu se do roku 2040 sníží ze současných 5 % na 4 %, celosvětový podíl výroby elektřiny v OZE vzroste na 30 %. Vyplývá to z posledních předpovědí od Bloomberg New Energy Finance. V jejím aktuálním výhledu „New Energy Outlook 2016“, agentura tvrdí, že i přes nízké ceny plynu a uhlí nedojde ke zpomalení instalace nových obnovitelných zdrojů a zdrojů s nulovými emisemi. Do roku 2040 by údajně měly elektrárny tohoto typu tvořit 60 % instalovaných kapacit na Zemi.

Světová nukleární asociace (WNA) vypracovala svoji vlastní studii budoucnosti výroby elektřiny, kterou nazvala Harmony. Je založena na dvou-stupňovém scénáři Mezinárodní energetické asociace (IEA), který si klade za cíl zamezit nejzávažnějším následkům změn klimatu a požaduje značný nárůst jaderné energetiky. Harmony počítá s mixem nízkouhlíkových technologií pro výrobu elektřiny s ideální diverzifikací, a tím maximalizuje výhody těchto zdrojů a minimalizuje jejich nevýhody. Cílem asociace je zvýšit podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny v roce 2050 o 25 %, což odpovídá přibližně 1000 GWe nově instalovaného výkonu. Přesná hodnota závisí na dalších faktorech, jako například délce provozu jaderných elektráren nebo poptávce po elektřině.

Hinkley Point C; Zdroj: EDF

I přes množství nově budovaných jaderných elektráren se jejich podíl na celosvětovém instalovaném výkonu má snížit; Zdroj: EDF

Klesající náklady na větrné a solární elektrárny

Bloomberg předpokládá nárůst celosvětového instalovaného elektrického výkonu z dnešních 6 418 GW na více než dvojnásobných 13 464 GW v roce 2040.

Agentura očekává, že ve dvacátých letech tohoto století bude v mnoha zemích vítr a slunce nejlevnějším zdrojem elektrické energie a ve třicátých letech již ve většině států světa. Náklady na pevninské větrné elektrárny by měly do roku 2040 klesnout o 41 % a cena fotovoltaických panelů až o 61 %. V příštích 25 letech předpokládají analytici nárůst celosvětového instalovaného výkonu o zhruba 8,6 TW a 64 % z těchto kapacit mají tvořit právě větrné a solární zdroje. Konečné náklady na zvýšení elektrické výroby dosáhnou odhadem 11,4 biliónu dolarů. Z této sumy právě vítr a slunce ukrojí asi 60 % podíl.

Leaderem v nově budovaných obnovitelných zdrojích země mimo OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a to především Čína a Indie. Již nyní tvoří 61 % nových instalovaných kapacit mimo OECD obnovitelné zdroje. Absence jednotné uhlíkové politiky zde však i v následujících letech bude udržovat uhlí mezi nepostradatelnými energetickými zdroji. Očekává se, že v průběhu 5 let spustí Čína několik nových uhelných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 190 GW. Po vypršení moratoria o výstavbě uhelných elektráren se po roce 2020 nejspíš k Číně připojí ve výstavbě nových uhelných zdrojů i Indie, jihovýchodní Asie a země Středního východu.

Gigafactory

Význam fotovoltaických panelů podle Agentury Bloomberg značně vzroste

Kolem roku 2027 se očekává, že náklady na vyrobenou MWh v nových větrných a solárních elektrárnách budou nižší než u elektráren plynových (USA, Rusko) či uhelných. Rozdíly budou o to značnější v případě, že bude funkční trh s emisními povolenkami, tvrdí Bloomberg.

„Bude se jednat o přelomový okamžik, způsobený rychlým rozvojem obnovitelných zdrojů jak při zavádění, tak i vývoji.“

Díky technologickému rozmachu obnovitelných zdrojů po celém světě předpokládají experti z Bloombergu, že do roku 2040 se zvýší výroba elektřiny těmito technologiemi na 10 591 TWh, což by znamenalo nárůst podílu výroby z dnešních 5 % na úctyhodných 30 %.

Plyn místo jádra

V případě plynu odborníci mluví o přibližně 16 % zastoupení v celkové elektrické produkci. Do roku 2026 analytici očekávají zvýšení poptávky o přibližně 10 % v zemích, které budou odstavovat dosluhující jaderné zdroje (Francie, Německo, Velká Británie) a zároveň v rozvíjejících se státech, kde bude vzrůstat jeho spotřeba (Střední východ). Přesto od roku 2027 má plyn jako energetická surovina začít pomalu ztrácet v Evropě a následně i v USA a Číně.

Bloomberg poměrně silně věří Evropě při její cestě k dekarbonizaci do roku 2040. Výroba z obnovitelných zdrojů by zde měla vzrůst až o 70 %.

Až trojnásobný nárůst instalovaného výkonu a dvojnásobný nárůst elektrické výroby je agenturou očekáván v oblasti Pacifiku. Do roku 2040 mají obnovitelné zdroje tvořit 2/3 ze 4890 GW nově vybudovaného instalovaného výkonu, za nějž bude třeba zaplatit odhadem 3,6 biliónu dolarů.

Pohled do nitra tokamaku JET; Zdroj: ITER

Roli jaderných elektráren může do budoucna významně ovlivnit zvládnutí fúze; Zdroj: ITER

Vrchol emisí v roce 2027

Globální emise produkované energetikou dosáhnou podle Bloombergu svého vrcholu v roce 2027 a to objemem 13 728 miliónů tun CO2 za rok. I přes investici ve výši 9,2 biliónu dolarů do čistých energií bude ještě v roce 2040 produkce skleníkových plynů o 5 % vyšší než dnes.

„K překonání mezery mezi energetickými požadavky a snižováním produkce skleníkových plynů bychom museli vynaložit dalších celkem 5,3 biliónu dolarů, nebo 212 miliard dolarů ročně po dobu následujících 25 let,“ uvádí Bloomberg.

Celá tato predikce je založena na předpokladu více než dvojnásobném zvýšení energetické spotřeby obyvatelstva. Agentura Bloomberg zastává skeptický přístup k efektivitě energetických úspor, a tak není vliv zavádění šetrnějších spotřebičů na celosvětový vývoj spotřeby v její analýze příliš zohledňován.



13 odpovědí na Výhled energetiky podle Bloomberg: Pokles jádra, vrchol emisí v roce 2027

  1. Milan Vaněček napsal:

    Když si dáme dohromady předpovědi Bloomberg a jaderné WNA tak vidíme že v roce 2040 budou celosvětově OZE vyrábět cca 5krát více elektřiny než jaderné elektrárny.
    Jen energetická koncepce ČR počítá s tím že JE u nás budou vyrábět dvakrát více než OZE.

  2. Vladimír Wagner napsal:

    Tato věta je chybně: „Cílem asociace je zvýšit množství elektrické energie vyrobené v jaderných elektrárnách do roku 2050 o 25 %“. V původním zdroji je, že cílem je podíl jádra na výrobě elektřiny v roce 2050 okolo 25 %

    • Jiří Puchnar napsal:

      Děkuji Vám za upozornění. Chyba byla opravena.

      • Milan Vaněček napsal:

        Zatímco analýza Bloomberg vychází z extrapolace reálného vývoje energetiky v posledních 15 letech, cíle WNA jsou jen zbožným přáním (cituji: …měli bychom si dát cíl dosáhnout 25%). Realita posledních let dle WNA tomu ale nenasvědčuje že by se to mohlo podařit bez politického tlaku. Realita: v EU pokles, v USA stagnace či pokles, rozvoj jen v Číně ale pomalejší než rozvoj OZE v Číně….

        • Pavel napsal:

          Jinými slovy nad racionálními argumenty vítězí zelená propaganda a dotační šílenství do oze parodií na elektrárny devastuje ekonomiku i energetiku Evropy i USA.

        • Josef napsal:

          lidé mají někdy zažitou představu linearizovat nějaký vývoj. OZE mají určitý potenciál , když ho vyčerpáte rostou ceny takto vyrobené energie a tím celá atraktivita odvětví. Každá země , má tuto mez někde jinde v závislosti na typech OZE , které využívá a jejich potencionálnímu výkonu. V každém případě předpoklad , že EU může mít podíl vyrobené el. energie 70% z OZE a ještě to bude levné dost daleko fyzikálních zákonů. Zkuste si každý sám doma představit jak je výhodné vyrábět el. energii pomocí FV panelů a zvyšujte její podíl – velmi rychle dojdete k závěru ,že od určitého podílu cena energii nejdříve postupně , ale pak velmi prudce roste , celé ekonomice tento podíl bude díky příznivější odběrové křivce pochopitelně výše , ale chovat se to bude v zásadě stejně a jiné než nestabilní OZE v EU nemáme a od 20.10 – do 10.2 u nás svítí slunce minimálně….

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Josef, v něčem s Vámi souhlasím. Každý exponenciální růst někde končí a přechází do nasycení. Matematický popis je „stretched exponential“. V NREL (Národní laboratoř pro obnovitelnou energii) v USA tedˇpočítali jak východní část USA (která má většinu US jaderných elekráren) může pokrýt svou výrobu elektřiny z OZE. Počítali to na superpočítači, na základě všech lokálních meteorologických dat z roku 2014, po pětiminutách v časové škále (čili žádné globální odhady). A počítali co je možné teď hned, bez stavby dalších dálkových vedení, bez stavby nové storage. A dostali 30% OZE bez problémů.
            V tom není žádné „předpovídání budoucího vývoje“.
            Když pak předpovídají budoucí vývoj tak jim vychází okolo roku 2030 fotovoltaika jako bezkonkurenčně nejlevnější zdroj energie.
            Čili vidíte,kde je ta mez nasycení teď hned a můžete modelovat jak se bude posouvat s rozvojem storage a s rozvojem interkonektivity sítí. Z fyzikálního hlediska můžete jít až do 100% OZE, z ekonomického hlediska bude ta hranice pro různé země různá, bohatí Němci (klimaticky podobné naší skupině V4) chtějí jít na 80% OZE.
            V podstatě není rozumný důvod proč nechat převážně v zimě vše na OZE (je méně slunce a vody), v zimě bývá dobrý vítr a samozřejmě pouštět do vzduchu nějaký CO2 z plynových elektráren a tepláren v zimě vůbec nevadí. Naftová loby a její firmy jsou nejsilnější hráči na světě a potřebují nějaký náhradní program (plyn) když budou muset omezovat těžbu ropy.
            Zkrátka myslím že zvítězí rozumný přístup, který ale nepředstavuje Energetická koncepce ČR. Ta je tvořena názory zastánců „starých tradičních tepelných zdrojů energie-uhlí a jádro“, kteří nechtějí vidět kam směřuje vývoj všude na světě.

          • Jan Veselý napsal:

            Lidi opravdu linearizují, ale výzkumník, který nechce být pro ostudu, ví, že (nejen) šíření technologií má tvar logistické křivky (sigmoida). Větrné a FV zdroje jsou aktuálně v té fázi sigmoidy, která má tvar exponenciály, teprve teď začíná jejich bouřlivý rozvoj. Až se trend růstu změní na lineární, budeme vědět, že technologie je v polovině svých možností.
            Lidi, kteří se tím systematicky zabývali se shodují na tom, že není zásadní technický a ekonomický problém dosáhnout 70% podílu OZE na výrobě elektřiny skoro kdekoli se současnými technologiemi. Jisté je, že technologie se budou zdokonalovat a očekávají se žolíci ve formě krátkodobého (baterie) a dlouhodobého (Power2Gas, Power2Liquids) skladování elektřiny, skladování jiných forem energie ve velkém, lepších technologií řízení zdrojů a spotřeby, apod.

          • Jan Veselý napsal:

            Nabízím Vám k úvaze jednu „holandskou“ myšlenku, takové sci-fi. Postavme v Severním moři hodně offshore větrných elektráren, dnes se staví s koeficientem využití okolo 60% a dále roste. Z elektřiny, vzduchu a slané vody není problém automatizovaně vyrábět methan a protože se ze dna Severního moře těžil a těží zemní plyn, je už dnes k dispozici kompletní infrastruktura k jeho transportu na pevninu, přenosu, distribuci a skladování.
            Pokud by zmíněné elektrárny vyráběly elektřinu za 30 EUR/MWh, bude vzniklý plyn stejně drahý jako importovaný LNG, pokud se dostanou na 20 EUR/MWh bude levnější než plyn z Ruska dovezený plynovodem. Nedávno Holanďani vysoutěžili offshore větrnou farmu za ~70 EUR/MWh. Dá se očekávat, že cena technologie půjde s další výstavbou dolů. Už dnes překonala optimistické odhady pro rok 2020.
            Tímto máte zdroj energie původem z OZE, který třeba může dělat oněch problematických posledních 20-30%.
            Tenhle plyn

  3. C napsal:

    Pro: Jan Veselý, Milan Vaněček

    Myslím že u nás je energetická koncepce těžce nekoncepční, no ono se není čemu divit, dopady minulosti s důrazem na těžký průmysl se budou projevovat ještě nějakou dobu, teď je asi i v technice kritické období, pokud se podíváme na to kdy studovali dnešní techničtí mentoři národa (70. a 80. léta). Potřebujeme 10-20 let aby se to tak říkajíc vyčistilo.

    Ani ekonomicky by nemusel být problém dnes jet na velmi čistý mix OZE a plynových elektráren, při době přechodu 20 let by se jednalo asi o 100mld dnešních korun ročně. Něco by muselo jít ze státní pokladny, něco z kapse soukromého sektoru.

    Zásadnější by byl ale problém co to tu chceme budovat a i to jak se bude klima vyvíjet, kolik bude bezmračných dní atd. Jestli hlavně FVE, nebo VtE, nebo biomasu+bioplyn, nebo třeba hlavně importovat energii od Baltu, nebo naopak sluneční někde z Balkánu či Itálie. Rozhodně by stálo zato postavit nějaká ta 750kV, nebo třeba i 1MV (vše střídavé) vedení a zkusit je projektovat tak aby se vykřížila v Sokolnici, což by znamenalo napojení obrovské části ČR, SR a Rakouska k výkonům v produkčních oblastech pouze za cenu jediné rozvodny, nesmíme zapomínat že pak by bylo možné aby z ní tekl výkon rovný výkonu který mohou přenést všechna vedení do ní zaústěná, dnes to logicky může být jen polovina.

    Jenže naši polohu neumíme pro svůj prospěch využívat, nebo dokonce děláme totální nesmysly. Zkoušíme ohýbat mezinárodní tranzitní koridory tak aby pasovaly na izolacionistické myšlení, eventuálně aby uspokojily středobod všehomíra, tedy všechny trasy vedly přes Prahu. Ostatně izolacionismus je vidět i v oné energetické koncepci, která jakoby měla fungovat v ostrovním režimu. Je takový problém najít pár projektantů jako za mocnářství, kteří ví co dělají?

    Dá se třeba postavit i solárně-termická elektrárna tak severně jako je Jülich, tam je výhoda, obrovská, v podobě možnosti kogenerace a možnosti snadného zajištění dodávky proudu 365 dní v roce z jednoho a téhož stroje tím že se paralelně zapojí přinejmenším plynový, ale technicky vzato jakýkoliv, kotel. Vzhledem k parametrům páry – teplotě nad 400 stupňů Celsia, bude účinnost někde kolem 35-40%. A jestliže na 1m2 dopadá asi 1kW záření, pak z 1ha zrcadel lze získat v ideálním případě kolem 3.5-4MW, u FVE asi 1-2MW A jestli mají Dukovany nějakých 10ha, pak je možné získat po jejich uzavření z místa až 40MW stabilního výkonu, který bude třeba z 1/8 tvořen energii ze slunce. Nebo podobně lze Zajistit dodávky tepla do Prahy po uzavření uhelných bloků v Mělníce s tím, že tam zůstane potřebná kapacita pro doplnění v plynu nebo i v tom uhlí.

    • Jan Veselý napsal:

      Já už jsem ASEK rozebíral jinde a jindy s P.Nejedlým (je to vzácný případ názorového oponenta, se kterým je radost diskutovat). Dle mého je celá koncepce napsána naprosto nesmyslně a řeší úplně jiné věci než by měla. Koncepce, která by měla být co k čemu by totiž vůbec neměla v elektroenergetice řešit podobu budoucího energetického mixu. Ten stejně bude určen vývojem technologií a cen komodit, ani na jedno nemá vláda ČR vliv. Celá koncepce by správně měla být postavena na určení cílů energetiky a seznamu správních opatření, která k němu povedou. Dle mého tam chybí:
      – Systém průběžně stanovovaného určovaní hodnoty pozitivních i negativních externalit různých výrob a jejich implementace do reálných cen.
      – Systém zajištění svobodného přístupu na trh se silovou elektřinou a s regulačními službami pro všechny podnikatelské subjekty a jeho implementace.
      – Zajištění transparentního přístupu k datům o výrobě, spotřebě, zatížení jednotlivých uzlů sítě, volných kapacitách, …
      – Zrovnoprávnit opatření na straně výroby a sítí s řešeními založenými na skladování elektřiny a opatřeními na straně spotřeby.
      – Zajistit důvěryhodné a předvídatelné právní a podnikatelské prostředí.
      – Zajistit maximální míru spolupráce a propojení se sousedními zeměmi.
      – …
      Prostě opatření legislativní a správní. Věci, které stát dělat může a má dělat. Faktická investiční rozhodnutí ať dělají investoři, oni ponesou riziko, jejich budou zisky i ztráty.
      A ohledně sítí. Pro ČR je typické, že za peníze EU se ohledně sítí neřeší problémy současnosti a budoucnosti. Staví se vedení podle koncepce rozvoje staré 10-15 let, postavené na prediskcích, o kterých se už dnes s jistotou ví, že jsou v rozporu s realitou.

      • Milan Vaněček napsal:

        Ano celá naše energetika i Státní energetická koncepce jsou založeny na výhledech, které se v převážné části Evropy nenaplňují. Vývoj energetiky po roce 2000 v Evropě, USA i jinde ve světě jde cestou obnovitelných zdrojů energie doplňovaných především využíváním zemního plynu.
        Naproti tomu naše komise (předseda biolog, 3 členové za jadernou energetiku (Drábová, Škoda, Wagner) a nikdo za fotovoltaiku či větrné elektrárny či chytré sítě si jede svojí „jadernou cestou“ s jediným cílem: přesvědčit veřejnost že bez jádra to nejde. Přitom u nás lidé nechtějí okamžitě odstavovat jaderné elektrárny (jako je většinový názor v Německu), ale nikdo nechce mít poblíž sebe úložiště jaderného odpadu-jedině v tom se Češi shodnou.
        Ano, jsou důležité cíle energetiky a právní prostředí pro jejich dosažení jak píše pan Veselý. Ale stejně si myslím, že stát by měl do energetiky zasahovat (stejně jako do jiných věcí kde kapitalismus volné soutěže selhává díky fenomenu kapitalizace zisků a socializace ztrát). Hospodaření s vodou, soběstačné zemědělství, zdravotnictví a školství na základní úrovni, bezpečnost, soudnictví – to vše by mělo být garantované (ale ne řízené) státem.
        I v energetice bychom si měli stanovit a garantovat priority: 1)skončit s ignorováním nového technického vývoje v jednadvacátém století (distribuce elektřiny u nás a jaderné technologie vůbec se zastavily někde v osmdesátých letech minulého století).
        2)soběstačnost: zaměření na OZE znamená nezávislost na energetických surovinách z dovozu. Naše uhlí si máme ponechat jako rezervu v největší nouzi. Diversifikovat dovoz levného plynu současně s udržováním dlouhodobých zásob v podzemních zásobnících.
        3) mezistátním propojením sítí a chytrými sítěmi zvyšovat robustnost energetické soustavy
        4) využitím energetických úspor (veškeré energie, včetně tepla a ropy) snižovat energetickou spotřebu jako to dělají ostatní vyspělé země.
        5) V současné situaci, kdy mámev ČR přebytek zdrojů el. energie, stejně jako je to v zemích EU se především připravit na explosivní nárůst OZE, který nastane v našem okolí (a doufejme že i u nás) nejpozději za 10-15 let (klimatické studie s detailními výpočty potenciálu jednotlivých technologií, přechod na chytré sítě, výzkum uskladňování el. energie)
        6) revidování současného velmi špatného způsobu podpory OZE v ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *