jaderný odpad

Obce založily společenství proti hlubinnému úložišti

Čtrnáct obcí a 11 spolků dotčených přípravou hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a dalších radioaktivních odpadů dnes založily dobrovolné neziskové společenství. Platforma proti hlubinnému úložišti chce prosadit otevřené a transparentní řešení problému, v němž budou mít obce i veřejnost dostatečně garantované zákonné možnosti hájit své zájmy. Hlavním důvodem založení spolku je nespokojenost s postupem zodpovědných státních institucí, uvedli starostové a spolky v prohlášení zaslaném ČTK.

Členové platformy budou prosazovat celospolečenskou debatu o problému vyhořelého jaderného paliva a různých způsobech řešení, chtějí také zastavení průzkumných prací a přehodnocení dnešního harmonogramu pro vyhledávání úložiště. Dnešní shromáždění v Božejovicích na Táborsku zvolilo mluvčí platformy, kteří se vždy po šesti měsících vystřídají.

Prvním se stal Petr Klásek, starosta Chanovic na Klatovsku, který je už řadu let jedním z hlavních odpůrců plánované stavby v Plzeňském kraji. Po něm nastoupí místostarosta jihočeského města Jistebnice Jiří Popelka, třetím bude místostarosta obce Pluhův Žďár na Jindřichohradecku Petr Nohava a čtvrtým má být Martin Schenk ze spolku Nechceme úložiště Kraví Hora, zvažované lokality na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny.

Jaderné elektrárny v německu

Ilustrační foto

Podle starostů a spolků nemusí být rozhodnutí z konce minulého století o trvalém uložení odpadů tou nejbezpečnější variantou. Chtějí aby všechny relevantní dokumenty byly veřejně dostupné a podrobeny odborné oponentuře i veřejné diskusi.

Kvůli výjimečnosti projektu je nezbytné, aby lidé z dotčené lokality s případnou stavbou souhlasili, uvedli členové platformy. Evropská směrnice podle nich žádá, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování o nakládání s vyhořelým a radioaktivním odpadem. Své požadavky chce platforma směřovat na politiky, úřady i veřejnost, a to nejen v ČR.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O finálním umístění hlubinného úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025.

Palivová peleta

Ilustrační foto

Celkové náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech se ukládá do meziskladů.

Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku.

Obce z pěti lokalit podaly loni žalobu na stát kvůli rozhodnutí ministra životního prostředí. Ten zamítl jejich námitku proti povolení geologických průzkumů.

Povinnost zajistit bezpečné uložení radioaktivního odpadu ukládá státu atomový zákon.

Autor:

Jedna odpověď na Obce založily společenství proti hlubinnému úložišti

  1. Milan Vaněček napsal:

    Domnívám se a dotčené obce by to měly prosazovat, že trvalé úložiště může vzniknout pouze v Temelíně nebo Dukovanech. Teď jsou tam dočasná úložiště, takže místa zřejmě seismicky a hydrologicky jsou zcela vyhovující a místní obyvatelé těží z nadprůměrné zaměstnanosti a mezd v jaderném průmyslu a (prý?) chtějí rozšíření elektráren. Když si přejí rozšíření JE, tak i s úložištěm.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *