Praha

Proti Praze byly zahájeny právní kroky kvůli špatné kvalitě ovzduší

Praha má nedostatečný plán na zlepšení kvality ovzduší. Sdružení ClientEarth podniká právní kroky v několika městech, například v Bruselu nebo i v Brně. Na špatnou kvalitu ovzduší umírá v ČR ročně 10 000 obyvatel.

V pondělí se Praha stala druhým českým městem, proti kterému byly zahájeny právní postupy kvůli znečištění ovzduší. Sdružení aktivistů ClientEarth obvinilo Prahu z porušení předpisů EU v oblasti povolené hodnoty znečištění ovzduší. Čeští zástupci vyjednali mnoho výjimek z evropských požadavků na kvalitu ovzduší, ale ani tak nedokázala Praha podmínky splnit v daných termínech. V České republice je počet úmrtí kvůli špatnému ovzduší vyčíslen na 10 000 obyvatel za rok.

Nedostatečný plán Prahy

Současný plán Prahy na vylepšení kvalitu vzduchu je dle sdružení nedostatečný a měl by být zrušen. Namísto toho by měla Praha vytvořit nový, který obsahuje konkrétní kroky k dosažení lepší kvality vzduchu v našem hlavním městě a to co nejdříve.

„Vlády naskrz EU byly příliš pomalé při reagování na krizi veřejného zdraví způsobenou znečištěním ovzduší. Jedovatý vzduch každý rok přispívá k více než 400 000 předčasným úmrtím v EU,“ trdí ředitel ClientEarth James Thornton.

Zástupce ClientEarth oznámil, že Praha je součástí další vlny právních obvinění a zkoumání měst po celé Evropě. V posledních dvou týdnech byly sdružením právně napadeny například Brno či Brusel.

Česko není samo

Iniciativu za kvalitní ovzduší podporují i soudy v různých zemích. Ty vydávají nařízení, která přímo vedou k zlepšení situace vzduchu ve městech. Tento měsíc v soudním sporu v Düsseldorfu bylo městu přikázáno nečekat na rozhodnutí federální vlády, ale zavést zákaz dieselových aut na nejvíce znečištěných silnicích do ledna 2018. Podobně jako v Düssseldorfu, tak i v Bruselu se sdružení nelíbí hodnota koncentrace plynu NO2, který se tvoří především z automobilové dopravy.

Velká aktivita sdružení a občanů přichází po výsledcích nové studie Světové banky, která odhaduje lidské ztráty na životě v důsledku znečištění ovzduší na 5,5 milionu za rok 2013. ClientEarth doufá ve změnu k lepšímu. Již ve Velké Británii a v Německu byly městům a úřadům nařízeny konkrétní opatření na zlepšení ovzduší a sdružení doufá v podobné výsledky i v České republice.

Autor:

11 odpovědí na Proti Praze byly zahájeny právní kroky kvůli špatné kvalitě ovzduší

  1. energetik napsal:

    Super, jen škoda a ostuda že se o naše zdraví a lepší životní podmínky neumíme postarat sami a musí to řešit zahraniční organizace.
    A co menší města a obce kde je situace ještě daleko horší např. Severní Morava, lze to nějak rozšířit a podpořit? Případně jaké právní napadení můžu provést jako samotný občan?

    • Jan Veselý napsal:

      Nevím jak v Praze, ale tady v MS kraji je ovzduší politikum par excelence. Aktuálně jsou na krajských kandidátkách dva lídři (volitelných) uskupení, kteří se fakticky do politiky dostali skrze ochranu ovzduší. Díky tomu, jaké je to posledních 10 let propírané téma, se tady udělala a dělá spousta práce. Hutě mají emise prachu poloviční než před 10 lety, už je zmapované co a kolik dělají Poláci, nápad jednoho místního starosty a aktivita několika lidí na Kraji rozjela kotlíkové dotace, Kraj se dost angažoval v úpravách zákona o ovzduší, konečně se začíná řešit i znečištění z dopravy, …
      Jde to pomalu, ale progres tady je. Na nejhorší imisní monitorovací stanici v kraji (Věřňovice) klesly imise PM10 z 65-70 ug/m3 před 10 lety na 48 ug/m3 (2014), resp. 41 ug/m3 (2015, silně ovlivněno teplou zimou), limit je 40 ug/m3.
      Zákon o ovzduší hovoří jasně, limity nesmí být překročeny. Pokud je někde překračován imisní limit, je to nezákonný stav. Jenže zákon nehovoří o tom, kdo je za danou situaci zodpovědný. Zjišťovací žaloba ostravského magistrátu vyšla tak nějak do ztracena.

      • Lukáš Brandejs napsal:

        Když už dotace, s nimiž mám obecně problém, tak na místo kotlíkových navýšit dotace na tepelná čerpadla, solární systémy na ohřev teplé vody atd. To je cesta. Ekologičtější kotel je sice nepochybně fajn, ale ale pořád je to spalování, pořád jsou to emise.
        Dále rozšíření elektrobusů a trolejbusů v hromadné dopravě a v případě Phy jednoznačně nějaká forma okruhu + rozšíření vlakové metropolitní dopravy (po provedené elektrifikaci) + rozšíření P+R. A divili bychom se, jaký by to byl progres, o tom jsem přesvědčen.

        • Jan Veselý napsal:

          Jediný problém s tepelnými čerpadly je v tom, že se nehodí k vysokoteplotním topným okruhům, třeba na v ČR běžných 90/60. Koupě tepelného čerpadla potom znamená pro majitele domu i vcelku velkou investici do překopání topení a do toho se lidem moc nechce. Pokud ovšem toto není problém, pak je hlupák každý, kdo si z kotlíkové dotace pořídí něco jiného než TČ. Drahý vergl dostane skoro zadarmo a trvale nízké provozní náklady a pohodlíčko s provozem mu zůstane.
          Divím se, že distributoři elektřiny netlačí TČ do lidí horem, spodem. Každý malospotřebitel (čti dojná kráva) tak automaticky minimálně zdvojnásobí svou spotřebu.
          „Pořád je to spalování, pořád jsou to emise“ – Já jsem naopak rád, že to je palivově neutrální. Každý je osobně zodpovědný za palivo, které si vybral, a nebude se opakovat situace kolem roku 2000, kdy se nejdříve plošně přecházelo na plyn, který následně zdražil na trojnásobek. Emise v kotlů ne plyn/pevná si pořád budou, ale řádově nižší než z toho, co bylo předtím. A navíc se ztratí ona senzorická nepříjemnost štiplavého smradu a kouře se špatně spalovaného paliva.

          • Mikeš napsal:

            Já tedy vidím i další problémy s TČ. Třeba potřebná plocha kolektoru / výkon čerpadla pro starší domy. Samozřejmě když někdo staví novostavbu a ravnou provede projekt jako pasivní / nízkoenergetický, nemá problém použít TČ nízkého výkonu a těžit všechny výhody. Pokud už ovšem starší nemovitost vlastní a nejjednoduššní cestou je vyměnit zdroj tepla těžko mu někdo vysvětlí at si dá TČ + vykope celou zahradu na tepelný kolektor a zateplí celý dům na nízkoenergetický.. + ještě náklady na změnu otopné soustavy o kterých jste psal výše.

          • Jan Veselý napsal:

            Nejsme ve sporu, pokud v tom není nějaký zásadní technický problém, tak si myslím, že TČ je jasná volba. Jen bych připomenul, že existuje spousta dobrých TČ se systémem vzduch-voda, která kolektor nepotřebují. Ale už kvůli sousedům bych pořídil nějaké s tichým větrákem.

          • Lukáš Brandejs napsal:

            Mikeš – jistě, záleží dům od domu. Novostavba + podlahové vytápění, to po TČ volá, u baráků s radiátory je to o něco horší, voda se musí ohřívat o pár stupňů víc.
            Ale prostě tam, kde to jde, by to mělo být. Žádné spaliny, pokud nepočítáte elektrárnu, která by je stejně vypustila, ať už ho máte, nebo ne…
            Jinak vidím, že už Vám odpovídal i p. Veselý – v současné době valná většina nových instalací TČ je systému vzduch – voda, kde do země kopat nemusíte. Účinnost o fous horší, ale finanční náročnost výrazně nižší.

          • Mikeš napsal:

            Podle mých informací běží TČ vzduch – voda tak do teplot kolem nuly, pak se dům vytápí elektřinou, dle mého tedy žádná velká hitparáda.. reálně celou zimu topíme elektřinou, a drahé čerpadlo se doma fláká.. dělají se také kombinace? vzduch/zem – voda?

          • Jan Veselý napsal:

            Kdeže loňské sněhy jsou, výrobci na tomhle problému v posledních letech dost zapracovali, takže výrobci kvalitních TČ už dnes deklarují slušnou účinnost až do -20 stupňů. Ale stejně bych osobně doporučil doplnit libovolné TČ sekundárním (špičkovým, záložním) zdrojem tepla. TČ se pak nemusí zbytečně předimenzovat kvůli pár dnům v roce. Lidi na to obvykle používají krbová kamna/krb. Je to relativně levné, je to low-tech bez potřeby elektřiny a v zimě je v tom často lepší program než v televizi. (Nejen) mě se tahle kombinace osvědčila. Za pár tisíc mám doma krbová kamna s recirkulací spalin, takže při topení suchým dřevem z komína nejde ani kouř.

          • Lukáš Brandejs napsal:

            Mikeš – vhodně zvolené a umístěné TČ vzduch – voda je schopno bez problémů fungovat i při – 15 stupních, bez nutnosti jakéhokoli přitápění – ověřeno. Vhodným umístěním myslím to, aby bylo částečně kryto před větrem, který v mrazivém počasí dále snižuje efektivitu, vhodným zvolením pak to, aby mělo dostatečný topný faktor. Je pravdou, že spotřeba elektřiny je vyšší a kompresor je hlučnější – pracuje intenzivněji. Ale zvýšení hlučnosti je znát jen pokud stojíte přímo u TČ a náklady na zvýšenou spotřebu elektřiny jsou pořád výrazně nižší, než kdybyste topil něčím jiným.

          • Mikeš napsal:

            Já netvrdím že čerpadlo nemůže běžet i v -20C ale říkám, že to není efektivní a topný faktor je pak opravdu smutné číslo. Krom toho jistě hrají velkou roli další provozní parametry, jako snižování životnosti čerpadla a podobně.
            Já ten výpočet nedělal ale kolega ano a při podkročení zdroje tepla pod 0C mu vycházelo levněji dřevo než TČ, takže TČ jedině se zemním kolektorem (vrtem).
            Nejsem žádným odpůrcem TČ sám bych ho chtěl ale nevidím to do našeho postaršího domu jako reálnou variantu.

            Ale to jsme opravdu hodně odbočili, jednoduše vyměnit kotel ve starém baráku za nový je výrzaně levnější / jednodušší než tam roubovat TČ za stvoky tisíc a vysvětlovat lidem že to co doteď dali za uhlí dají za elektřinu ale je to vlastně hrozně výhodné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *