Domů
Životní prostředí
Rok 2100: Hladina moří může vzrůst i o 1,3 metru
Benátky. Hladina moře. Zdroj - Andrea Pattaro, AFP (Getty)

Rok 2100: Hladina moří může vzrůst i o 1,3 metru

Přímořská sídla mohou být již během tohoto století ohrožena zvýšením hladiny moří o 1,3 metru. I v případě, že bude drtivá většina produkce uhelných elektráren na světě do roku 2050 nahrazena bezemisními zdroji energie, měl by nárůst ke konci století dosáhnout zhruba půl metru. V článku University of Melbourne bylo znovu potvrzeno, že nárůst hladiny moří je nevyhnutelný a vyžádá si významná adaptační opatření. Potvrdil se ovšem i předpoklad, že je možné částečně se nárůstu hladin vyhnout, pokud budou splněny předpoklady Pařížské klimatické konference.

Nový článek, který vznikl na University of Melbourne, se na zjednodušeném fyzikálním modelu pokusil prozkoumat všechny známé vlivy na růst hladiny moří a spojit je s novými scénáři produkce skleníkových plynů. Jde o scénáře, ze kterých bude ve své připravované zprávě vycházet i Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC). Z výsledků vyplynulo, že pokud nebudou podniknuty žádné kroky k omezení produkce skleníkových plynů, pak by do konce století měly hladiny oceánů narůst o 1,32 metrů, což je 40% nárůst oproti původně odhadovaným 85 cm, které předpokládal report AR5 (IPCC).

Vliv Antarktidy se dříve podceňoval

V článku byl započítán i vliv Antarktidy, kterému dříve nebyla věnována taková pozornost. Podle studie z roku 2016, na které se podílela Massachusettská univerzita, má ovšem Antarktida podstatně vyšší vliv na rychlost nárůstu hladin. Zjištění profesora Roberta DeConta naznačují, že rozpad ledových příkrovů nastane dřív, než se původně očekávalo a rovněž se objeví nové procesy spojené s rozpadem obrovských ledových útesů. Tato dřívější studie se však zaměřovala pouze na vliv Antarktidy a nezkoumala jakými prostředky by bylo možné těmto procesům případně zabránit.

Na výsledky předchozí studie proto navázali vědci z University of Melbourne a dále rozvedli danou práci. Podle jejich zjištění nemusí být vliv Antarktidy natolik významný, pokud by se podařilo udržet oteplení na úrovni 1,9 °C vůči předindustriálnímu období.

“Stále není dokonale objasněno, jaké procesy v Antarktidě probíhají a k jak velkému zrychlování dochází. Rovněž není možné odhadovat budoucí růst hladiny moří jen na základě jednoho výzkumu. Přesto by ovšem limit ve výši 1,5 °C by byl mnohem bezpečnější, než všeobecně přijímané 2 °C, na kterých se státy dohodly na Pařížské klimatické konferenci.”

Alexander Nauels, University of Melbourne

Nízko položené ostrovy jsou nejvíce ohroženy nárůstem hladiny moří.
Nízko položené ostrovy jsou nejvíce ohroženy nárůstem hladiny moří.

Hladina moří poroste, je třeba se přizpůsobit

Podle článku, publikovaného v časopise Environmental Research Letters, jsou současné závazky zemí příliš nízké na to, aby zabránily projevení vlivu Antarktidy na výši hladiny moří. Velikost těchto závazků (Nationally Determined Contributions – NDCs) do roku 2030 nedosahuje požadované úrovně a pokud by státy chtěly „dohnat“ tento svůj deficit v následujícím období do roku 2050, musely by provést velmi tvrdá opatření mezi lety 2030 až 2050.

Autoři využili scénáře vývoje emisí, které počítají s faktory vedoucími k produkci skleníkových plynů. Jedná se například o velikost spotřeby energií, způsoby produkce elektřiny, populační růst, nebo vývoj HDP. Dle výsledků by například ve scénáři, kde je v roce 2050 zapojena uhelná energetika pouze 5 %  na celosvětovém energetickém mixu, dosáhl nárůst hladiny moří k roku 2100 jen okolo půl metru. Pro omezení nárůstu hladiny moří na 65 cm do roku 2100 by pak celosvětová cena uhlíku musela přesáhnout 100 USD/t.

“Podle současných scénářů nemáme šanci zvyšování hladiny úplně zastavit. Nyní musíme přemýšlet, jak se co nejlépe na přicházející změny adaptovat.”

John Church, spoluautor reportu AR5 (IPCC)

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(14)
C
23. prosinec 2017, 22:49

Myslím že náš zásadní problém je v tom že ignorujeme druhou stranu CO2 rovnice. Příliš spoléháme na to že omezíme jeho produkci a přitom ignorujeme narušování druhé části koloběhu kdy se kácí lesy, betonuje se atd. Myslím že bychom se měli aktivněji pustit tady do zpětného zalesňování a stabilizace nejohroženějších mít na světě. Poku tam zvládneme vrátit lesy a zadržet vodu, tak budeme mít větší naději zvýšit objemy z atmosféry odebraného CO2 a pracovat tak na dalším zmírnění růstu CO2. V podstatě ve větší míře aplikovat co v Indii dělají už pár desítek let (youtube. com/watch?v=N-qlyXE8KFc youtube. com/watch?v=wgUBy-XmKJc)

Jen si tak říkám že možná by nebylo na škodu se podívat po těch starých plánech, něco mi říká že některé z nich by zase tak k zahození nebyly, pokud by voda končila někde kde je jí více třeba než tam kde zrovna teče. Přinejmenším by, byť je sto směšný objem, šlo zadržet vodu pro lidské použití.

Problém je že se nedaří ve větě pořádně využívat kapacitu pro hydroelektrárny. Rusko by jen využitím 1/2 svého potenciálu zvládlo plně pokrýt svou potřebu elektřiny z vodních elektráren. Celkem se divím že se po válce více nevěnovali stavbě přehrad a přenosových kapacit. Že začali masivní těžbou ropy a plynu, jadernou energetikou. Přitom by využití řek mělo podstatné výhody. A byť je asi většina potenciálu na Sibiři a většina lidí v Evropské části, tak i zde existuje potenciál a pak je tu také možnost dálkového přenosu.

Obdobě nevyužitý potenciál v Norsku by mohl znamenat rozdíl mezi tím jestli ve svazu NORDEL musí docházet k náhradě všech jaderných elektráren, nebo bude stačit mít jen několik bloků ve Finsku.

V kombinaci s ostatními OZE by tak velmi rychle mohlo dojít k nahrazování fosilních zdrojů, jenom je třeba najít řešení, která budou méně zasahovat do životního prostředí.

worldenergy. org/wp-content/uploads/2017/03/WEResources_Hydropower_2016.pdf

Vláďa
24. prosinec 2017, 06:52

Celosvětový je problém s likvidací plastových obalů. Obaly jsou převážně vyráběny z ropy a pokud je prováděná jejich likvidace tak je to spalováním nebo skládkováním. Mnoho odpadů je likvidováno pouze vysypáním do moře. Vznikají obrovské plochy pokryté vrstvou plastů která vlastně izoluje povrch vody a zabraňuje přirozené tepelné cirkulaci (nejenom v Tichém oceánu, stačí přelet přes Atlantik) . Před lety mnohými tak se PET lahve rozpadaly působením slunečního záření, následně se změnila receptůra výroby plastů a už slunce "neškodí". Nevím jestli je to pokrok nebo krok zpět. Byly zde skleněné lahve které se vracely a po umytí se opět používaly. Dnes je výhrada k původní váze (spotřebitel by to musel nosit). Nejsou prostorové kapacity v obchodech atd.

Robert
25. prosinec 2017, 09:36

Me by třeba zajimaly vaše nazory na budoucnost lidstava. Můj názor teda je, že nemá smysl s tím bojovat. Proste věk lidstva v podobě jake ho známe rychle končí. Tak prostě přijde restart. Miliardy lidí prostě vymřou a vyzabijí se a planeta pojede od znova. Těch zájmú je tolik a chování lidí k planetě je takové a to nemyslím jen oteplování, že se nikdy dohromady nedomluví a svoje živitní prostředí si zničí.

C
26. prosinec 2017, 02:48

Ano, věk lidstva jak jsme jej znali končí a miliardy vymřou, ale spíš než kvůli válce to bude kvůli zborcení demografie v světovém měřítku, to co se děje v Japonsku se děje v Evropě a začíná se dít v Islámském světě, porodnost jde dolů, asi jednou za rok se na to dívám a je to jak potěšující, tak zneklidňující zároveň. Nakonec se udávíme blahobytem a možnostmi a pak to krachne, padne a půjde do kytek. Do toho se začíná v západních zemích definitivně hroutit finanční demografie, kdy se poprvé děje to že nové generace se mají majetkově hůře než ty předešlé, ano sice mají iPhony a pod, ale jejich reálný příjem, majetek, je zlomkový proti předchozím generacím při porovnání ve stejném věku. Pomalu klesá životní úroveň nových generací a ta předcházejících je +- nastejno. Ale za to může +- generace Trumpova.

Záleží na tom jestli se do toho pustíte,jestli tomu bude chtít někdo zabránit, nebo jestli si pár zbohatlíků uteče na rudou planetu a na zbytek se vykašle.

Jak píši výše, jsou tu věci, které se dají udělat, dá se pracovat, když na to dojde, celkem rychle, ale musí tu k tomu být vůle. Nikdy to nebude jedno velké světové úsilí, to je nonsens, ale spíš řada malých místních kroků, které se sají realizovat v podstatě zítra. To se týká třeba zadržení vody, není v podstatě problém aby se po novém roce starostové všech obcí u nás, nezávisle na sobě, usadili k seznamáckým mapám, podívali se kde měli rybníky a začali s plány na jejich obnovu. Stejně tak není problém aby to stejné udělali lidé po celém světě a můžeme tu do roka mít třeba kapacitu pro zadržení vody rovnající se kapacitě Tří soutěsek, nebo i více.

Vypadá to směšně, nebo pitomě, vozit si k sobě odpad, Švédové to dělají, topí s ním, Rakousko prý také a vozí jej z Itálie vlaky, není tak problém, pokud máme/máte prostředky a leží vám životní prostředí tak na srdci, postavit třeba v Libanonu, který je problémy s odpadem posledních pár doslova zavalen a vozí to kamsi na pláž a pod., otevřít spalovnu, prodávat proud (sítě těchto zemí jsou často deficitní a izolované) a mít palivo i zadarmo, záleží na domluvě. To stejné v X zemích světa. I kdybyste tam měl do toho míchat černé Ostravské, tak asi budete v plusu a bude to pro životní prostředí lepší.

Zájmy mohou pracovat pro i proti lidem, ale jedno je jisté, lze se s tím pořád ještě vypořádat, pokud se vám podaří přesvědčit lidi že je to výhodné a myslím že ani majitel skládky není takový pitomec aby nešel do spalování, které může snadno generovat dlouhodobě mnohem více za proud. Nebo že nepřesvědčíte místního sedláka aby šel do hydroponie s vyššími výnosy než má jeho vyčerpané pole. Jen to správně prodat a katastrofa nebude. To co to chce je lidi mobilizovat a to lze různě.

Jan Veselý
26. prosinec 2017, 16:08

Já jsem spíše optimista. Stačí si srovnat situaci dnes a situaci před 30 či 60 lety. Je to naprosto neuvěřitelné jak hrozivé průšvihy se podařilo vyřešit či značně omezit prostou mravenčí prací mnoha lidí. V ČR nám zmizely lesy sežrané kyselými dešti, různobarevné stoky na místě řek či bezhlavé vyhazování odpadků a odpadů kde se komu zachtělo. Ozónová díra se zaceluje. To ovšem neznamená, že další problémy před námi nejsou. Z hlediska životního prostředí dnes existují dvě hlavní ohniska potíží - energetika (včetně energetických procesů v dopravě) a zemědělství. To jsou problémy, kde je úkolem mé generace, která teď přebírá veslo, aby s nimi něco udělala. Ani jeden úkol nebude lehký a existují mocné síly, které ze současného stavu profitují a budou se změně bránit, ale to je normální stav.

Z hlediska společensko-ekonomického se bude muset hlavně řešit problém migrace, problém porodnosti, problém příjmové nerovnosti a problém toho, abysme vládli strojům a ne ony nám.

Robert
26. prosinec 2017, 17:37

A teď ruku na srdce pane Veselý. Po přečteni Vašich posledních dvou řádků. Pořád jste optimista? Ano něco se podařilo vyřešit, ale daleko horší problemy nastávají. Například česká krajina je na tom pořád hůře a každá generace ji předává v horším stavu.

Jan Veselý
26. prosinec 2017, 19:41

Ono je hrozně pohodlné jen lamentovat. Všem doporučuji vybrat si ten problém, který považují za ten nejzávažnější a začít se angažovat v jeho řešení. Ale pozor skutečném řešení, ne v jeho zametání pod koberec či odstavení za ostnaté dráty a kulomety. Stejně jako v medicíně je důležité jít po příčinách problémů, ne potlačovat důsledky.

Tenhle server je o energetice, v tomto oboru jsem optimista, je na dobré cestě přestat být problémem, pevně věřím, že za takových 10-15 let bude současná divočina pryč a budeme mít jako lidstvo více než dostatek levné a čisté energie pro všechny naše potřeby a s perspektivou do nekonečna.

Robert
26. prosinec 2017, 19:55

Tak jestli myslite, že jen lamentuji, tak se pletete. Dělám i spoustu kroků, abych to změnil. Na tento web kupřikladu chodím, protože přemyšlím o solarní elektrárně.Jen jsem realista. Ve směru budoucnosti této planety je pro mě optimista špatně informovany pesimista. :( Ale jak píšete. Toto je web o energetice, takže už se tu nebudu vyjadřovat mimo témata.

C
26. prosinec 2017, 21:02

Já bych ten ostnatý drát tak rychle nezatracoval, turisti jsou hrozná zvěř a v lese to je už jak na václaváku. (Počtem lidí a i zvukově, obecnou češtinu nemusím)

Takže ploty nezatracovat :) i. imgur.com/5NMC3.jpg

Chtěl jsem napsat něco velmi podobného, ale předběhl jste mne.

Nejjednodušší co se dá třeba s krajinou, kde nás teď nejvíce trápí voda, dělat, je vyvodit tlak na místní samosprávu, v menších obcích to třeba půjde snáze než ve městech, a začít s tím něco dělat, ono to půjde. Sousedy nějak přesvědčíte a pak to půjde, peníze se z nějakých dotací pokaždé najdou. Inspirovat krajinou se můžete třeba tady: Jenom to chce se naučit v tom číst, mapa je to jinak dělaná než dnešní, v něčem lepší v něčem horší.

en.mapy. cz/19stoleti?x=14.4112000&y=50.0848010&z=11

Stejně tak jsou na netu dostupné seznamy mlýnů, pil atd. s vodním pohonem, dodnes když si to přeložíte přes současnou mapu hydroelektráren, tak zjistíte kolik je toho volného ještě a nejedná se o zrovna malé výkony, po patřičných přepočtech lokality.

Jenom se musí začít, musí se do toho zatáhnout lidi. bohužel tu nemáme pořádnou občanskou společnost pořádně, tak proč ji nevytvořit, konec konců, že?

C
26. prosinec 2017, 22:01

Pane Roberte,

se solární elektrárnou by Vám spíše pomohli na nějakém fóru provozovatelů FVE, ne tady, řekl bych. Tady se píše dočteme o velké energetice než o domácí.

Já si myslím že pokud budeme neustále k tomu přistupovat s tím že se nic moc nedá dělat, tak se fakt nic nestane, na druhou stranu stačí málo, malá změna aby se to začalo hýbat lepším směrem. Už jsem to tu myslím psal o spalování a pod., sice je to divné, ale lze ty problémy vyřešit, alespoň trochu a některé, pokud najdeme nevyužité spojky mezi systémy - obory národního hospodářství, přičemž mnohdy na tom jak je samotné hospodářství vyspělé ani nesejde.

Vzpomínám si na dokument o jednom architektu co se střetl s krutou realitou afrických měst zavalených odpadky. Neváhal a do doku se vrátil s plánem na zařízení na komunitní využití odpadu. vlastně velkou pec sloužící i jako veřejné kuchyně, naučil lidi základy třídění (co tam ano a co ne), rozjel postavil to za svoje a uvedl do provozu. Technici se vztekali, že to tak přece nejde a že na odpad jedině zařízení za stovky milionů. Jenže ta pec místním slouží i jako kuchyně, zdroj tepla, zbavuje je odpadu, krys a nemocí spojených s odpadem. Stačilo k tomu málo.

Pokud se podaří přesvědčit úřednictvo v mnoha zemích že odpad není odpad ale surovina, tak máte možnost jak je snadno přesvědčit ke zlepšení situace. Ostatně platí: Pecuhia non olet. V rozvojovém světě dvakrát. Že někomu zbude něco za drápy, s tím se tam musí počítat, ovšem vzhledem k přínosu to nemá myslím cenu řešit, nebo z toho důvodu s tím ani nezačínat. Nelze řešit dva problémy naráz.

Jan Veselý
26. prosinec 2017, 21:24

ad C: Kotlíkové dotace vypadají jako cesta k postupné eliminaci problému znečištění ovzduší z individuálního vytápění, což je, mimo jiné, hlavní důvod toho proč velká část lidí v ČR dýchá nadlimitní (tedy nelegální) koncentrace rakovinotvorných uhlovodíků. Celé to odstartoval jistý pan Unucka z Klimkovic. Měl nápad a dostatek pevné vůle, aby na tomto malém městě začal s málem. Pak se toho chytl MS kraj, další kraje a dnes je to hlavní priorita ministra životního prostředí. Navíc už byl díky ní průchozí i bič v podobě zákazu starých smradlavých kotlů.

A celé to nakonec zaplatí EU z OPŽP, i když je to v rozporu s původním určením programu. Na rozumný návrh nemají v Bruselu problém kývnout.

C
26. prosinec 2017, 22:36

Na kotlíkové dotace jsem tak nějak zapomenul, asi protože u nás se je, co jsem se díval do energetického auditu města, asi 80 % tepelné energie získané z plynu, zbytek elektřina a OZE, fabriky, všechno v podstatě na plyn, že to někdo výjimečně přihodí do kamen nepočítám. Ani nevím jestli krom elektrárny v sousední okrese tu je nějaký významnější zdroj spalující uhlí, snad ani ne. Svého času se tu v jedné fabrice pálil mazut, ale místo toho mají teď Tedomácké KGJ, ORC jednotky a pod. suma sumárum dle ERÚ asi 2,6MW elektrických a 3,4MW tepelných.

Otázka tedy je, co by se tak dalo financovat, nebo jestli by bylo možné kotlíkové dotace třeba přetvořit na nějaký projekt přímo na úrovni EU, který by se obešel bez interakce s členskými státy, některé by proti tomu mohly být erhm-polša-erhm.

Rozhodně tu cesta je, stejně jako možnosti, jenom je otázka, pokaždé, jak to rozhýbat.

Jan Veselý
26. prosinec 2017, 23:02

Jsem v kontaktu s opravdovými Poláky. Malopolské a Slezské vojvodství už komplet přebraly a vylepšila know-how okolo kotlíkových dotací z ČR. MS kraj jim ho komplet velice ochotně poskytl. Ať si myslí centrální vláda co chce, tohle nezastaví. V jižním Polsku se v lidech probudila stejná "nasranost" jako před cca 10 lety u nás v Ostravsko-karvinské aglomeraci a politici umí jít po větru. Stačí se podívat na ročenky ČHMÚ. Pokles koncentrací PM10 (částice, co se dají vdechnout a usadí se v dýchacích cestách) mezi roky 2006 a 2016 je jen důsledkem toho, že tlak "odspoda" nakopnul politiky k činu.

Jan Veselý
26. prosinec 2017, 23:04

Jen, aby nedošlo k mýlce, u nás hlavně pomohlo odprášení průmyslu, výměny kotlů se trochu projevují až v posledních letech. To Poláci, to je jiná sorta. Lokální topeniště jsou ten hlavní důvod, proč má jižní Polsko nejhorší kvalitu ovzduší v EU.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se