Domů
Akumulace energie
Britská vláda chce podpořit rozvoj bateriových úložišť, uvolní podmínky pro jejich výstavbu
Větrná elektrárna s bateriovým úložištěm. Zdroj: Vattenfall
Zdroj: Vattenfall

Britská vláda chce podpořit rozvoj bateriových úložišť, uvolní podmínky pro jejich výstavbu

Význam bateriových úložišť s rostoucí výrobou elektrické energie z obnovitelných zdrojů v posledních letech značně stoupá. Vláda Spojeného království se tak rozhodla, že uvolní podmínky pro jejich výstavbu, což by zemi mělo přinést na stovku nových projektů.

Výstavba bateriových úložišť nyní ve Spojeném království podléhá předpisům, které omezují jejich maximální instalovaný výkon. Nová úprava legislativy by tak měla odstranit současný limit, který omezuje jejich maximální výkon na 50 MW v Anglii a 350 MW ve Walesu.

Spojené království v současné době disponuje nejvyšším instalovaným výkonem v offshore větrných elektrárnách na světě. Přestože jsou povětrnostní podmínky na moři obvykle stabilnější než na pevnině, stále může docházet k situacím, kdy tyto zdroje dodávají více elektřiny, než je aktuálně potřeba, či naopak. Bateriová úložiště tak budou v budoucnu hrát jednu z klíčových rolí, při vyrovnávání jejich proměnlivé výroby.

„Odstranění překážek pro projekty akumulace energie, které odrazují investiční rozhodnutí pro větší bateriová úložiště, by mohlo ztrojnásobit počet baterií v elektrizační soustavě. To pomůže vybudovat zařízení, jež jsou pětkrát větší, než která jsou k dispozici nyní,“ uvedla britská vláda.

Zařízení pro akumulaci energie podle vlády rovněž prokázala svůj význam během koronavirové krize, kdy spotřeba elektřiny poklesla v zemi až o 20 %, což měla za následek zvýšené nároky při udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny.

Spojené království v současné době disponuje přibližně 1 GW instalovaného výkonu v bateriových úložištích, přičemž další projekty o celkovém výkonu 4 GW jsou ve fázi přípravy. Celkově by uvolnění legislativy mohlo podle vlády přilákat na 100 nových projektů.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(29)
pr
16. červenec 2020, 15:41

Tak to je krásné PR

".... vláda chce podpořit rozvoj bateriových úložišť ...."

".... uvolní podmínky pro jejich výstavbu"

Místo aby napsali pravdu:

vláda přestane bránit rozvoji bateriových úložišť.

Protože pokud by nebyl chomout, tak není co uvolňovat (otěže)

Takže milý ovčane, vol nás, (vole), nebo Ti nic neuvolníme!

St
16. červenec 2020, 17:53

Moc hezky jste to napsal. Asi tak nějak.

Jaroslav Novák
17. červenec 2020, 07:58

nikdo se nesnaží zjistit náklady na uložení 1GWh, účinnost cyklu, kolik stojí IN, kolik cyklů baterie vydrží, jak ji po ukončení životnosti zlikvidujeme, porovnání s jiným způsobem ukládání např. v PVE chybí záměrně???

Kamil Kubů
17. červenec 2020, 08:42

No, Anglie a Wales nejsou díky členitosti terénu zrovna rájem akumulace v PVE. Snad jen Skotsko by dokázalo najít vhodná místa, ale asi to není moc výhodné mít akumulaci soustředěnou na jednom místě a tahat odsud proud do celého zbytku země.

Až jim ty větrníky začnou tvořit ještě větší část energetického mixu, začne jim tento fakt asi docela vadit.

Josef
18. červenec 2020, 00:27

Ano to máte pravdu, proto jsou po více cestách jednou z nich je stavba podmořského kabelu do Dánska a napojení na síť Nordel tj. síť s ohromnou regulační kapacitou vodních elektráren. Propojování sítí je lepší než budování bateriových úložišť, protože je méně ztrátové a má větší životnost. Navíc je nesmysl akumulovat elektřinu ,kterou právě potřebuje soused....

Jan Veselý
17. červenec 2020, 10:44

Já bych se vsadil, že investoři se o tyhle věci snaží dost intenzivně.

Kamil Kubů
17. červenec 2020, 12:29

Tomu já věřím taky. Za situace kdy podpora intermitentních zdrojů v mixu vytváří přirozenou nerovnováhu mezi aktuální nabídkou a poptávkou, vzniká zcela samozřejmě prostor pro spekulativní ukládání energie a realizaci profitu z rozdílu cen. Ze zájmu investorů vyplývá, že ty rozdíly budou tak velké a časté, že se vyplatí investovat i do tak drahé technologie, jako jsou bateriové systémy.

Jen se obávám, že to zaplatí koncový zákazník buď přímo v ceně za distribuci, kam se promítnou ceny za služby regulace sítě od těchto investorů, nebo ve formě daní, ze kterých půjdou dotace zajišťující profitabilitu poskytovatelů těchto služeb.

Jan Veselý
17. červenec 2020, 13:06

Potřeba řešit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou byla vždy. Proč jinak by taky existovali HDO, noční proud, regulační stupně, odběrové diagramy, špičkové a pološpičkové elektrárny, primární, sekundární a terciální regulace nebo PVE, že?

Baterie v tom nebyly zapojené, protože dlouho po ruce nebyla vhodná technologie měničů a řídící elektroniky. Ni-Fe články byly po ruce už od dob Edisona, ty by na to stačily.

A ve vaší "rovnici" vám něco chybí, třeba to, že ony baterie umí regulaci sítě přesněji a rychleji než rotující hmota (a stále levněji), nemrší frekvenci sítě a při vhodném umístění dokážou nahradit drahé, pomalé a administrativně složité investice do nových sítí (viz velké baterie v centrech San Francisca nebo New Yorku, kde je natažení nových drátů fakt problém).

Nebo uvažujte to, že Muskovi se v Jižní Austrálii podařilo rozbít tou baterkou monopol, který si za regulaci účtoval nehorázné částky.

Ondra
17. červenec 2020, 13:26

Baterie sou rychlejší a přesnější než rotující hmota? To jako vážně? Rotující hmota která funguje zcela automaticky na základě fyzikálních principů svou setrvačností? Hm asi nějaká novinka. A ještě bych prosil vysvětlit mršení frekvence - vždyť právě frekvence je základní signál podle kterýho se udržuje výkonová vyrovnanost takže jaksi udržet frekvenci přesně na 50 Hz je zcela nemožný. Jinak teda s něčim se dá souhlasit abyste si nemyslel že proti Vám něco mám ale tohle mi přišlo teda fakt divný a mimo.

Josef
18. červenec 2020, 00:35

Jen k tomu HDO, to je český výmysl a není běžný ve většině zemí západní Evropy. V blízké budoucnosti dojde k rozvoji dynamických tarifů v rámci tzv. chytrých sítí což není nic jiného než regulace na straně spotřeby. V každém případě to povede teoreticky ke zlevnění el. energie pro ty domácnosti co se dokáží přizpůsobit požadavkům sítě a naopak. Cena el. energie se bude během dne lišit až o 100% a akumulovat z důvodu úspory bude moct teoreticky každý....

Bob
19. červenec 2020, 13:17

Potřeba řešit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou byla vždy.

To ano, ale pokud byly převažujícími zdroji EE VE se startem z 0 na 100% výkonu v řádu minut a uhelné v řádu hodin, tak se to dělalo nějak daleko snadněji a s méně zdroji, než když značnou část zdrojů tvoří ty, které dosáhnou 100% výkonu možná za 3 měsíce od doby roční odběrové špičky (FVE), nebo v lepším případě někde v rozmezí několika dnů až několika týdnů (VtE).

Trisa
18. červenec 2020, 10:34

Zapochyboval jsem, zda komentujete postoj britské nebo české vlády. U nás to je minimálně stejně tristní.

energetik
17. červenec 2020, 13:56

Ondra

A vy jste viděl rotující stroj v elektrárně který zvládne změnu výkonu 0 až 100% nebo na libovolnou hodnotu v jednotkách sekund?

Já jsem vyděl a ještě více slyšel jen tu technicky jednoduší změnu, tedy ze 100% na 0% když v Dětmarovicích vysokozdvihem urvali tlakový olej pro mazání turbíny. Celá elektrárna a okolí se začalo třást a lidé utíkali od elektrárny jak od A1 v Jaslovských Bohunicích a v Karviné si myslely že to byl důlní otřes. Následně se otevřeli parní přetlakové ventily a s obrovským řevem slyšitelným snad po celém karvinském okrese letěla pára ven.

Akumulátory s tím nemají problém.

Jo ta setrvačnost je prevít.

Ondra
17. červenec 2020, 14:25

Nic takovýho sem nikdy netvrdil a taky sem nikde nepsal že by se baterie neměly podílet na regulaci soustavy - naopak to sám vidím v budoucnu jako nutnost. Jen si nemyslim že to zvládnou všecko. Já jen chtěl aby mi pan Veselý vysvětlil svoje zvláštní tvrzení obzvlášť když nemá nic proti vodním elektrárnám nebo plynu - to jsou snad taky rotující hmoty. To stejný platí pro větrný elektrárny, ty musej být taky pěkný "prevíti" co "mrší frekvenci" - teda když zrovna rotujou. A předem říkám že to není hejt na větrný elektrárny aby mě někdo neonálepkoval jako jaderníka nebo teplárníka.

Jan Veselý
17. červenec 2020, 16:12

Stačí se zamyslet nad tím, co způsobuje to, že v síti kolísá frekvence. Ano, jsou to ony rotující hmoty.

Carlos
17. červenec 2020, 16:30

A ještě chtějí aby se jim přizpůsobovaly statické měniče které tím neduhem netrpí.

Ondra
17. červenec 2020, 17:41

Zrovna u Vás hejt na točivý hmoty moc nechápu když tady neustále sníte o obrovskejch PVE pro vyrovnání výroby z OZE. Ale na druhou stranu mně to zas tak nepřekvapuje když na jednu stranu prosazujete ty obří PVE ale na druhou stranu je centrální zdroj s výkonem v řádu GW obrovský riziko protože Váš oblíbenej grafitovej prášek...

Carlos
17. červenec 2020, 19:24

Ondro,

je to tak půl roku co jsem to tu vysvětloval, nebo možná to bylo na Hybridu, to je celkem jedno.

Ano, PVE jsou velký centrální zdroj/spotřebič, ale nejsou to zdroje bez kterých by dostatečně decentralizovaná soustava nemohla fungovat, pouze bude její provoz méně ekologický a efektivní. Pokud budeme mít, což může být, po zemi různě teplárny, menší zdroje, paroplynky (do určité doby na ZP, později na syntetiku), FVE všech kategorií, pracující zejména do sítě 110kV, tak odpadnutí PVE, byť Lipno-Aschach nebude kritické pro síť, možná ani pro obchodní výměny. Talo by se to odsimulovat samozřejmě nějak. A když jsme u toho tak pokud bude přístupová štola pro techniky do PVE LA z Lipna I, tak by nebyl problém vyvést pomocné vedení 110kV a rekonstruovat současné na vyšší kapacitu. Ale to je samozřejmě jenom pro vylepšení vlastností sítě. Ne skutečná záloha.

Jinak se tedy má snad v Číně stavět PVE kde budou měniče řídit soustrojí v čerpadlovém provozu.

Jinak to s těmi měniči, to je tu takový dlouhodobý rýpací spor kdo to má správně a kdo blbě, jestli měnič, který má frekvenci řízenou nějakým uC který je řízen krystalem, nebo točivý stroj, který se hýbe podle zátěže s musí se regulovat jeho pohon.

Ondra
17. červenec 2020, 17:38

A ja měl vždycky za to že za to může nevyrovnaná bilance mezi výrobou a spotřebou kterou je právě díky nepatrnejm změnám frekvence možný monitorovat a minimalizovat. Ale ok dejme tomu že rotující hmoty jsou fuj a maj neblahej vliv na provozní parametry soustavy. Teď by mě ale zajmalo jak se těch zlejch rotujících hmot zbavíme. I když se zavřou všechny uhelný, jaderný a plynový zdroje (včetně kogenerace - velký i decentralizovaný) tak co s vodníma? To je všechny připojíme do soustavy přes střídače? A jako druhá věc by mě zajimalo jak chcete řídit evropskou soustavu jinak než frekvencí.

Jan Veselý
18. červenec 2020, 12:18

Nepřekrucujte prosím moje slova. Mě by úplně stačilo, kdyby se uznalo, že to je bug, a ne zázračná a nenahraditelná vlastnost.

Emil
18. červenec 2020, 13:10

Pane Veselý, až bude energetika obor na filosofické fakultě, tak tam s Carlosem určitě najdete uplatnění...

Carlos
18. červenec 2020, 14:19

Honzo,

co kdybychom začali dělat přednášky pro veřejnost?

Ondra
19. červenec 2020, 07:55

No vidite a podle mne to není bug ale známá vlastnost soustav se synchronními stroji která Vám umožňuje jednoduše monitorovat výkonovou (ne)vyrovnanost v libovolným místě soustavy protože frekvence je všude stejná. Zatim to nevypada že by s tím TSO měli velkej problém a považovali to za nežádoucí bug. Ale řekněme že by jste všechny přesvědčil a "uznalo se, že to je bug" - ale k čemu to bude dobrý? Možná to tak někomu pohladí ego že má pravdu ale nic se nezměni. Pořád čekam na to jak by jste v reálu nahradil současnej systém řízení soustav aby se frekvence neměnila a byla neustále přesně 50 Hz.

Emil
19. červenec 2020, 08:34

Není nakonec nežádoucí bug i ta frekvence?

Carlos
19. červenec 2020, 11:25

Ondro,

jenže ono to nebude tak růžové s tím monitorováním výkonu, stejně se to musí doplňovat měřením proudu a napětí. Ta regulace by pak mohla být podle U a I. Regulace podle frekvence může být hodně dlouhá zpětná kompatibilita kdy to hlídal ještě nějaký odstředivý regulátor pomaluběžného parního stroje. Ono by to asi šlo.

Emile,

bug to není, ale pokud se vzdáme modly jednotné frekvence a jednotné sítě otevřou se nám nějaká jiná možná řešení. SŽ se k tomuto skoku rozhodlo a pomalu se plánuje se od frekvence centrální sítě izolovat. Mimo jiné aby měla dráha pokoj od omezení kdy rozvodné závody dělají, jak se lidově říká, krávu, a roky nejsou s to posílit zkratový výkon rozvoden, kterým si usmysleli limitovat odběr pro jednofázové použití.

Možná by se v takovém scénáři někdo zamyslel jestli náhodou existující a nepříliš využívaná vedení 110kV přes hranice není možné zakončit měnírnami a tím při stejném proudu až 2.8x navýšit přenášený výkon, což by mohlo být zajímavé pro obchodní výměny.

Bob
19. červenec 2020, 13:40

ad Carlos:

Prozatím jste byl vždy velký zastánce jednotné propojené evropské sítě. A zde najednou: "se vzdáme modly jednotné frekvence a jednotné sítě otevřou se nám nějaká jiná možná řešení. "

Začínám mít dojem, že se v argumentaci blížíte p. Vaněčkovi. Ten je také schopen otočit jak na obrtlíku a zdůvodnit si vše, jak se mu to hodí.

Ad železnice: No to bychom mohli zůstat u soustavy 3 kV stejnosměrného. Tam jaksi z podstaty není problém s rozdílnou frekvencí a je oddělení od sítě. Proč se tedy postupně přechází na střídavé napájení a větší provázanost se sítí?

ad Veselý:

Nejen že dávno existovaly akumulátory, existovaly i měniče ze střídavé na stejnosměrnou EE a naopak. Běžně se používalo třeba při napájení tramvají, trolejbusů, nebo lokomotiv stejnosměrným napětím ze střídavé sítě, ale třeba i při svařování. Jen bez OZE s převahou flexibilních zdrojů, včetně uhelných elektráren nebylo potřeba tak komplikovaná, méně účinná a drahá opatření dělat.

Bizon
20. červenec 2020, 00:46

Jste zhulený? Frekvence v síti kolísá proto že kolísá odběr elektřiny, a podle toho lehkého kolísání se řídí elektrárny aby to dorovnaly zase do rovnováhy. Carlos píše něco o U a I, ale primární regulace je dodnes podle frekvence, napětí je až druhotný parametr.

A odepisovat rotující hmoty je taky hodně odvážné. Na konci HVDC linek (což jsou obrovské měniče) se velice často staví synchronní kondenzory/kondenzátory. To je velká uzavřená rotující hmota, synchronní motor/generátor který není napojený na nic, ale drží frekvenci a upravuje účinník. Je to dražší metoda kompenzace účinníku než kondenzátory, ale stejně se to staví...

energetik
23. červenec 2020, 10:40

Požadavky distributorů a ČEPS na připojení zdrojů jsou už tak "šílené" že se to nedá vše legálně bez výjimek splnit synchronním rotujícím generátorem a proto už i malé vodní elektrárny se připojují tak jako i větrníky přes frekvenční měniče.

Sám jsem velmi zvědavý kolik výjimek z PPPS přílohy č. 4 bude muset získat ta nová JE, aby ji vůbec mohli připojit k síti. Konkurenci ČEZ distribuce samozřejmě řádné výjimky nedovoluje. Jenže mít jaderku přes 1GW frekvenční měnič by asi stavbu dost prodražilo, takže výjimky pro vyvolené jsou a dále budou.

energetik
23. červenec 2020, 10:28

Tak to mají ještě super. V ČEZku není vůbec dovoleno podnikat v akumulaci energie pro jakékoliv nové akumulační systémy. ERÚ totiž nechce dát nikomu licenci a to ani na nové vodní přečerpávací akumulátory i když už takové způsoby akumulace se zde využívají a stávající provozovatelé licenci mají. Takzvané "nezávislé" ERÚ se vymlouvá na to, že pro vydání licence na akumulaci energie zde není legislativa.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se