<div id="gt-res-content" class="almost_half_cell">
<div dir="ltr">
Alternativní paliva jsou široce diskutované téma. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/cop21-v-parizi-bezuhlikova-ekonomika-v-roce-2050/">Po klimatické konferenci v Paříži</a> je budoucnost energetiky zejména spojována s používáním obnovitelných zdrojů energie (OZE), především <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">fotovoltaických</a> a <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni">větrných elektráren</a>. OZE, jejichž výroba je značně závislá na klimatických podmínkách, je nutné doplnit zdrojem, který je schopen energii vyrábět kdykoliv je potřeba.
Dlouhodobou náhradou za fosilní paliva by se mimo jiných diskutovaných paliv, jako je například vodík nebo biopaliva, mohl stát podle <a href="http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0306261915011071">studie časopisu Applied Energy </a>kovový prach, vyrobený za použití &#8222;čistých&#8220; primárních energetických zdrojů. 

&#8222;Technologie vyrábějící čistou elektřinu &#8211; především solární a větrné elektrárny &#8211; se rozvíjejí velice rychle. Tento způsob výroby nemůžeme ovšem využít pro mnohé oblasti, ve kterých je dnes využívána ropa a plyn, jako například doprava,&#8220; poznamenává profesor Jeffrey Bergthorson z McGill University, hlavní autor nové studie. Bergthorson dále uvádí: &#8222;Biopaliva mohou být součástí řešení, ale nebudou moci uspokojit veškerou budoucí poptávku. V<span title="hydrogen requires big, heavy fuel tanks and is explosive, and batteries are too bulky and don't store enough energy for many applications,” says Bergthorson, a mechanical engineering professor and Associate Director of the Trottier Institute for Sustainability in Engineering and Design at McGill">odík vyžaduje velké a těžké palivové nádrže a je výbušný, baterie jsou příliš objemné a nejsou schopny skladovat dostatek energie. Použití kovového prachu, který je schopen ukládat dostatek čisté primární energie pro pozdější použití, je velmi slibnou alternativou.&#8220;
<h2>Unikátní koncepce</h2>
<span title="The Applied Energy paper, co-authored by Bergthorson with five other McGill researchers and a European Space Agency scientist in the Netherlands, lays out a novel concept for using tiny metal particles – similar in size to fine flour or icing sugar – to power external-">Bergthorson s pěti dalšími výzkumníky z McGill University a vědci z Evropské kosmické agentury v Nizozemsku představují unikátní koncept pro použití malých kovových částic jako zdroje pro <a href="https://www.google.com/url?sa=t&amp;rct=j&amp;q=&amp;esrc=s&amp;source=web&amp;cd=1&amp;cad=rja&amp;uact=8&amp;ved=0ahUKEwiHpMPdiarKAhUCFg8KHY79DvUQFggcMAA&amp;url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FMotor_s_vn%25C4%259Bj%25C5%25A1%25C3%25ADm_spalov%25C3%25A1n%25C3%25ADm&amp;usg=AFQjCNF2wvQTrKYrhAhfwog_cHgLiZXAMw&amp;sig2=_0LcvWsqgRaYVnDmxLd3vA&amp;bvm=bv.111677986,d.bGQ">spalovací motory s vnějším spalováním</a>. Velikost kovových částic je přibližně stejná jako v jemné mouce nebo moučkovém cukru. 
Na rozdíl od spalovacích motorů používaných v benzínových automobilech, motory s vnějším spalováním používají pro pohon teplo z vnějšího zdroje. M<span title="External-combustion engines, modern versions of the coal-fired steam locomotives that drove the industrial era, are widely used to generate power from nuclear, coal or biomass fuels in power stations. ">otory s vnějším spalováním, moderní verze uhelných parních lokomotiv, které poháněly průmyslovou éru, jsou široce používány pro výrobu energie z uhlí nebo biomasy. 

Myšlenka spalování kovového prachu není nic nového &#8211; je již po staletí používána například v ohňostrojích. Od poloviny 20. století je kovový prach využíván jako raketové palivo v přídavných raketách raketoplánu. V posledních desetiletích bylo ohledně vlastností spalování kovového prachu provedeno<span title="But relatively little research has been done in recent decades on the properties of metal flames, and the potential for metal powders to be used as a recyclable fuel in a wide range of applications has been largely overlooked by scientists. "> relativně málo výzkumů a potenciál kovových částeček jako recyklovatelného paliva v širokém rozsahu aplikací byl do značné míry vědci přehlížen. 

<figure id="attachment_13879" style="width: 620px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/bergthorson1-1450297818497.jpg"><img class="wp-image-13879 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/bergthorson1-1450297818497.jpg" alt="" width="620" height="231" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Plamen při spalování různých kovových prachů.</figcaption></figure>
<h2>Recyklovatelný po spálení</h2>
<span title="The idea put forward by the McGill team takes advantage of an important property of metal powders: when burned, they react with air to form stable, nontoxic solid-oxide products that can be collected relatively easily for recycling – unlike the CO2 emissions from burning fossil">Nápad předložený týmem z McGill University využívá důležitou vlastnost kovového prachu &#8211; při hoření reaguje se vzduchem a vytváří stabilní netoxické tuhé oxidy, které mohou být poměrně snadno shromažďovány pro následnou recyklaci, na rozdíl od emisí CO2 ze spalování fosilních paliv, které unikají do atmosféry.
Použitím na míru postaveného hořáku výzkumníci z McGill University prokázali, že plamen může být stabilizován v proudu drobných kovových částeček rozptýlených ve vzduchu. Plamen při spalování kovového prachu je relativně podobný tomu, který vzniká při spalování uhlovodíkového paliva. <span title="“The energy and power densities of the proposed metal-fueled heat engines are predicted to be close to current fossil-fueled internal combustion engines, making them an attractive technology for a future low-carbon society.” ">&#8222;Hustota energie a síla navrženého tepelného motoru na kovové palivo by se mohla blížit současným spalovacím motorům na fosilní paliva, což z nich činí atraktivní technologii pro nízkouhlíkovou budoucnost.&#8220;
Železo by mohlo být hlavním kandidátem pro využití za tímto účelem. Miliony tun železného prachu jsou již vyráběny pro hutnictví, chemický a elektronický průmysl. Železo je navíc snadno recyklovatelné s dobře zavedenými technologiemi a některé nové techniky mohou zamezit vzniku emisí oxidu uhličitého spojeného s tradiční výrobou železa při využití uhlí.
<h2>Další krok: Vybudování prototypu</h2>
Zatímco laboratorní práce McGill University a dalších výzkumných zařízení ukazují, že použití kovových paliv ve spojení s tepelnými motory je technicky proveditelné, nikdo dosud neprokázal tuto myšlenku v praxi. Dalším krokem k naplnění laboratorních předpokladů bude výstavba prototypu hořáku a propojení s tepelným motorem, uvádí Bergthorson. &#8222;Vytvoření procesu recyklace kovu, který nevytváří emise CO2, je také kritický.&#8220;
<span title="Co-author David Jarvis, head of strategic and emerging technologies at the European Space Agency, adds: &quot;We are very interested in this technology because it opens the door to new propulsion systems that can be used in space and on earth. The shift away">Spoluautor David Jarvis, ředitel strategických a nově vznikajících technologií v Evropské kosmické agentuře, dodává: &#8222;Velice se zajímáme o tuto technologii, protože otevírá dveře k novým pohonným systémům, které mohou být použity ve vesmíru i na Zemi. Odklon od<span title="from fossil fuels for vehicle propulsion is a clear trend for the future. While not perfected and commercialized today, the use of low-cost metallic fuels, like iron powder, is a worthy alternative to petrol and diesel fuels. If we can demonstrate, for"> fosilních paliv pro pohon vozidel je jasný trend do budoucna. I když není v současnosti tato technologie dokonalá a není na trhu, použití nízkonákladových kovových paliv, jako je železný prášek, je vhodnou alternativou k benzínu a motorové naftě. Pokud se nám podaří prokázat, že železným prachem poháněný motor s téměř nulovými emisemi CO2 funguje, věříme, že by to vyvolalo ještě větší inovace a snižování nákladů v blízké budoucnosti.&#8220;
</div>
</div>

Technologie

Petr 19. duben 2024, 22:02
Teď jste trefil tu správnou otázku - kolik stál Němce dovoz zelené elektřiny z Nizozemska a severských států? Méně než kdyby si tu elektřinu vyrobili sami. A proto Němci importují elektřinu - oni takto šetří.

Co tak to si zistit aspon par zakladnych informacii ? Co sa tyka Holandska- tak tam je podiel zelenych zdrojov na vyrobe EE len ~20% a just prave ked Nemecku elektrina chyba, tak vacsinou nevyrabaju ani Holandske veterniky a dodavaju do Nemecka fosilnu elektrinu (ktora je v tom case dominantna) - a ked si k tomu pripocitame kolko "zelenej" EE co si cucnu z Polska a Ciech - tak sme prave prekrocili 23% dovozu a je to stale fosil .. potom este nieco z Belgicka (tam to bude v tom case tiez vacsinou fosil, kedze JE im zabezpecuje baseload a nie aktivne zalohy pre zahranicnych parazitov) a to sme uz prekrocili 30% a este stale nie sme zeleny .. az teraz prichadzaju bezemisne a zelene zdroje - Francuzske JE, jedna linka z Norska a najviac tahaju cez Dansko - ked im chyba, znamena ze malo fuka a vtedy ide z Danska nieco z ich spalovania biomasy, mozno trochu VTE z offshore a hlavne potom prenos zo Svedska a Norska .. ale vzhladom na trasy (cena prenosu) to uz tiez nie je lacna elektrina.

A ked si pozriete priebeh ceny, tak pri nedostatku (ked musi Nemecko importovat) tak cena velmi rychlo prelezie hodnotu 100~120EUR/MWh a casto atakuje hodnoty blizke 200EUR/MWh - naviac ak susedia museli aktivovat rezevy ci zdroje na stabilizaciu siete, tak to bude este drahsie.

Teda tu by ma zaujimalo kolko ich to stoji skutocne - toto parazitovanie na susedoch (a to este neriesime, ze takto umelo dvihaju ceny aj susedom, napriek tomu, ze maju doma dostatocne zdroje)

Náklady na redispečink v Německu loni i přes vyšší omezování OZE klesly

na chytre elektromery, site jsou v Evrope dotace uz nekolik let, samozrejme i pro CEZ, ktery to necerpal. Proc by taky mel, jeho idealem ziskovosti  jsou preci nemecke ceny a stredoveke mravy ke klientum

Zájem domácností o fotovoltaiku pokračuje, žádostí o dotace dvojnásobně přibylo

ono nejde o Babise, ale predevsim ty zemedelce, kteri nejsou konkurenceschopni s trhem, proto je tady program tech sracek na jejich podporu. V roce 2022 zacatkem valky Fiala s pompou zrusil povinnost primichavat biosracky do benzinu s tim, ze to zlevni benzin o korunu. Nevim jak se to projevilo, ale o rok pozdeji je zakonna povinnost obsahu bioslozek ne nekdejsich pet, ale deset procent. Az budou tady jezdit auta na elektrinu, tak se na polich bude pestovat taky elektrina. Ale za kolik a proc?

Lidé mají právo rozhodnout, jestli chtějí zisk z těžby nebo klidný život bez zemětřesení. Důležité je, že to ložisko patří státu (stejně jako všechny nerostné zdroje u nás) a soukromým firmám se jen poskytuje právo těžby za poplatek.

Těžba v největším ložisku plynu v EU definitivně končí, Exxon a Shell žalují Nizozemsko o kompenzaci

Teď jste trefil tu správnou otázku - kolik stál Němce dovoz zelené elektřiny z Nizozemska a severských států? Méně než kdyby si tu elektřinu vyrobili sami. A proto Němci importují elektřinu - oni takto šetří.

Procesní expert

 Stejný model, jiná cena. Vozy čínských automobilek se prodávají na evropskounijních trzích o desítky procent dráž než v Číně samotné. Mimo jiné proto, že podléhají desetiprocentnímu dovoznímu clu, které navíc Evropská unie zvažuje zvýšit, aby o

Číňané rozsévají továrny po celé Evropě. Elektromobilů vyrobí stovky tisíc ročně

Projekt horkovodu vedoucího z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna byl po desetiletích přerušení opět nastartován. Původní plány z 80. let ožily v souvislosti s rostoucími cenami energií a snahou o snížení závislosti na zemním plynu. Cena výstavb

Horkovod dodá Brnu teplo a zbaví ho závislosti na plynu, říká ředitel Tepláren

Sněmovna v pátek začala projednávat poslední z řady novel energetického zákona zvaných Lex OZE, které v reakci na energetickou krizi v rychlém sledu prošly legislativním procesem, a které zásadně promění celý sektor. Návrh označovaný pro pořádek

Začíná se rodit plán na záchranu uhlí v Česku. Je schovaný za bateriemi

 Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl se opřel ve svém komentáři pro Info.cz do investora a minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra. Kvůli jeho boji proti windfall tax neboli daň z mimořádných zisků, kterou původně navrhla vládě zavést

Střet Hampla a Šnobra o windfall tax. Šéf rozpočtové rady nazval akcionáře ČEZ energoaktivistou

Do energetického zákona se zřejmě dostanou pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby. Vládní novelu, která má akumulaci a agregaci umožnit, dnes v úvodním kole projednala Poslanecká sněmovna.

Kovový prach jako alternativní palivo budoucnosti?

Mohlo by vás zajímat:

Základní typy baterií a správné nabíjení

Archimédův šroub – od čerpadla k turbíně

V Nizozemsku postaví nejdelší supravodivé vedení VN

Plavidla na jaderný pohon: pohled do podpalubí

Supravodivost - princip a využití

Americké větrné elektrárny by mohly do roku 2050 zlevnit až o polovinu

Přihlásit se

Číňané rozsévají továrny po celé Evropě. Elektromobilů vyrobí stovky tisíc ročně

Horkovod dodá Brnu teplo a zbaví ho závislosti na plynu, říká ředitel Tepláren

Začíná se rodit plán na záchranu uhlí v Česku. Je schovaný za bateriemi

Střet Hampla a Šnobra o windfall tax. Šéf rozpočtové rady nazval akcionáře ČEZ energoaktivistou

Sněmovna kývla na úpravu pravidel pro akumulaci elektřiny

Naši partneři

Odebírejte náš newsletter