Domů
Akumulace energie
Jak skladovat velké množství "zelené" elektřiny? Němci prozkoumají potenciál solných jeskyní
Zdroj: RWE Gas Storage West GmbH

Jak skladovat velké množství "zelené" elektřiny? Němci prozkoumají potenciál solných jeskyní

Společnosti RWE Gas Storage West GmbH a CMBlu Energy AG zahájily společný projekt, jehož cílem je prozkoumat, jak může RWE využívat solné jeskyně jako velkoobjemové baterie s organickým elektrolytem. Tyto podzemní jeskyně, v současnosti využívané pro skladování plynu, mají potenciál skladovat až několik gigawatthodin elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pro srovnání, v současnosti největší evropská baterie v Jardelundu ve Šlesvicku-Holštýnsku, která je založená na lithium-iontové technologii, má kapacitu asi 50 megawatthodin.

Aby bylo možné v budoucnu solné jeskyně použít jako baterie, plánují RWE a CMBlu jejich naplnění roztokem organického elektrolytu, který bude sloužit jako primární zdroj energie. V prvním kroku proběhla teoretická studie proveditelnosti, ve které byly identifikovány potenciálně vhodné elektrolyty. V současnosti začala druhá fáze projektu, ve které je laboratorně zkoumána jejich vhodnost pro použití v solných jeskyních.

Po skončení laboratorních testů a identifikování vhodného elektrolytu budou na jaře 2021 zahájeny práce na výstavbě a provozu testovacího systému. Plánovaná výrobní kapacita testovacího systému je 100 kilowattů a skladovací kapacita až 1 000 kilowatthodin. Očekává se, že tato třetí fáze projektu bude dokončena na jaře roku 2024.

„Budoucnost patří obnovitelným zdrojům. Abychom mohli optimálně využívat zelenou elektřinu, potřebujeme velké stacionární systémy skladování elektřiny. Ve společnosti RWE zkoumáme různá skladovací řešení, “ komentuje Andreas Frohwein, technický ředitel společnosti RWE Gas Storage West. V budoucnu možná budeme moci používat naše solné jeskyně jako baterie pro skladování velkého množství elektřiny. Díky stávající technické infrastruktuře je lze také rychle připojit k elektrické síti. “               

Peter Geigle, generální ředitel společnosti CMBlu Energy AG, také potvrzuje velký potenciál projektu: „Baterie s organickým elektrolytem jsou založeny na uhlíku, který je na světě dostupný v téměř neomezeném množství. Navíc všechny složky elektrolytu se snadno recyklují a objemově největší složkou je voda. To znamená, že baterie není hořlavá, takže je bezpečné ji používat. Organické skladovací systémy, na rozdíl od většiny ostatních baterií, navíc nepoužívají žádný kov.“

Společnost RWE již provozuje pět podzemních zásobníků zemního plynu o celkovém objemu 1,7 miliardy metrů krychlových a není první společnost, která se zabývá přeměnou podzemního zásobníku plynu na baterii. Před třemi lety podobnou iniciativu oznámil i německý operátor plynových zásobníků EWE Gasspeicher. Dokončení projektu bylo naplánováno na rok 2023 nicméně v současnosti nejsou k dispozici žádné informace o jeho průběhu. Popis principu průtokové baterie naleznete v našem přechozím článku.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(27)
Milan Vaněček
3. říjen 2020, 09:55

To je zajímavý nápad, to by bylo mnohem účinnější než P2G a pak opět výroba elektřiny. Průtočné baterie mohou mít opravdu obrovskou kapacitu.

Jen musí být elektrolyt opravdu ekologický, ne jako byla naše těžba uranu pomocí kyseliny sírové ve Stráži pod Ralskem.... Ty škody v ČR v desítkách miliard budeme řešit ještě pár desetiletí...

Kamil Kubů
3. říjen 2020, 22:27

Zajímavý napad, který zatím naráží na hranice staré dobré fyziky.

Aktuální parametry ruznych technologií se pohybují okolo 25kWh/m3 elektrolytu a 6kW/m2 membrany. Na avizovaný výkon 120 MW v odkazovanem článku tak potřebujete průtok 1,33 m3/s přes plochu 20000 m2 vymeniku. To představuje film elektrolytu o tloušťce 65 mikrometru, což se nutí k pohybu opravdu dost špatně. Pokud zvýšíme průtok, abychom se vyhnuli ztrátám ze tření, zvýšíme ztráty energie potřebné k čerpání. Pokud ten solny důl bude v hloubce 100m, tak průtok 1.33 m3/s vyžaduje cca 1,25MW čerpací výkon. Zvětšení průtoku na desetinásobek kvůli průchodnosti článkem, a 0,65 pořád není kdovijaky kanál, potřebuje pumpu o vykonu 12,5 MW, což je desetina instalovaného výkonu. Desetina ztráty při nabití, desetina při vybití, plus ztráty galvanicke a chemické a jste na 70% jako u PVE.

Myslim, že to chce ještě chvilku bádat.

Richard Vacek
3. říjen 2020, 10:17

Ředitel společnosti RWE Gas Storage West se mýlí. Budoucnost nepatří obnovitelným zdrojům, ale jaderné fúzi. OZE jsou krokem zpět, protože jsou náročné na plochu a protože produktivitu práce (GWh/pracovníka) mají řádově nižší, než standardní zdroje.

Carlos
3. říjen 2020, 10:44

A jak to máte s člověkohodinami? Ty jsou asi možná lepší metrikou než počet lidí zaměstnaných.

Fúze může být jisté řešení, ale nesmí kolem toho být naprosto stejná bezpečnostní pakárna jako kolem JE. A samozřejmě musí fungovat už konečně. Pokud bude fúzní zařízení malé, škálovatelné a nebude kolem nich třeba víc jaderné bezpečnosti než kolem rentgenu, tak ano, pak mohou. Pokud ale ne, pokud kolem toho bude to stejné co kolem JE, tak se na to firmy vykašlou.

Richard Vacek
4. říjen 2020, 10:18

Na netu je "The 2020 U.S. Energy & Employment Report". V něm jsou potřebná data pro USA. Když jsem se díval do loňské ročenky, tak v jaderném odvětví pracovalo 66 tis. lidí. Ve FV odvětví to bylo 240 tis. pracovníků na celý úvazek a 93 tis. na částečný. A dle výroby pak na zaměstnance v jaderném odvětví připadá ročně 10 GWh a na toho ve fotovoltaice 0.3 GWh. Tedy 30x nižší produktivita práce.

Data pro ČR neznám, možná, že u nás svítí slunce víc než na Americe.

Tom
4. říjen 2020, 20:38

Asi vím, kde je problém. Fv je domnívám se ve výstavbě. Nejde mi totiž do hlavy, na co potřebuje již postavená Fv zaměstnance.

Jan Veselý
4. říjen 2020, 20:54

Hlavně je irelevantní přepočítávat vyrobenou elektřinu na zaměstnance. První a poslední je vždy cena. Nehledě na to, že je fakt rozdíl mezi montéry a elektrikáři pro výstavbu FVE a mezi jadernými inženýry a jadernými fyziky. Platy jsou úplně někde jinde.

BTW. Průměrné stáří jaderných elektráren v USA je 39 let.

Petr
5. říjen 2020, 09:15

Souhlas montéři solárů v USA mají 3-6x větší platy na hodinu než jaderní inženýři na Ukrajině.

Z podstaty práce, že inženýr je introvert sedící na místě spokojící se s knihou, kdežto montér solárů musí těžce pracovat na slunci a přesouvat se po státě, takže vyžaduje bydlení v hotelech a jako extrovert i nějaké ty děvky, vyplývá v ideologicky nedeformované ekonomice jasně vyšší mzdová náročnost na cestující odborné montéry.

Martin Prokš
6. říjen 2020, 09:02

Dobrý den,

souhlas s Petrem. Sice bych to neprezentoval tak vulgárně s těma děvkama (alespoň u part se kterýma jsem měl co do činění já), to zdaleka není tak rozšířené, ale v podstatě souhlas.

U nás ve fabrice také platí, že zámečníci a dělníci mají souhrnný vyšší hodinový nákladový tarif, než konstrukce a technologická příprava výroby. O montérech v zahraničí nemluvě. Prostě proto, že mají vyšší režije na dopravu, pracovní pomůcky, údržbu budov a pracoviště, energie a prostě vše okolo. U montérů co jezdí do zahraničí ještě plat alespoň na úrovni min. mzdy v daném oboru v dané zemi, často na úrovni konstruktéra sedícího v ČR. Plus diety plus to ubytování. V porovnání s tím kancelář s PC a SW konstruktéra nebo technologa je levná záležitost a ani ten vyšší plat to nepřeváží.

Martin Prokš
6. říjen 2020, 09:02

Dobrý den,

souhlas s Petrem. Sice bych to neprezentoval tak vulgárně s těma děvkama (alespoň u part se kterýma jsem měl co do činění já), to zdaleka není tak rozšířené, ale v podstatě souhlas.

U nás ve fabrice také platí, že zámečníci a dělníci mají souhrnný vyšší hodinový nákladový tarif, než konstrukce a technologická příprava výroby. O montérech v zahraničí nemluvě. Prostě proto, že mají vyšší režije na dopravu, pracovní pomůcky, údržbu budov a pracoviště, energie a prostě vše okolo. U montérů co jezdí do zahraničí ještě plat alespoň na úrovni min. mzdy v daném oboru v dané zemi, často na úrovni konstruktéra sedícího v ČR. Plus diety plus to ubytování. V porovnání s tím kancelář s PC a SW konstruktéra nebo technologa je levná záležitost a ani ten vyšší plat to nepřeváží.

Jan Veselý
3. říjen 2020, 11:16

Zatím jediný spolehlivě funkční fúzní reaktor svítí na obloze. Energie nám posílá více než dost a funguje i bez obsluhy. Teď jde jen o to pokračovat v práci na zařízeních, které tu energii sklízí.

Petr
5. říjen 2020, 09:18

Pokud se jedná o tuto fůzní energii tak, ale potom samozřejmě přednostně v oblastech rovníku a né úplně debilně dotovat umísťování drahých solárních panelů na sever do míst, kde svítí na Zemi skoro úplně nejmíň.

Bizon
5. říjen 2020, 14:05

Máte samozřejmě pravdu. Když ale lidi někdy píšou že tokamak je Slunce na Zemi tak jde o hodně špatné přirovnání. Syntézní reakce na Slunci probíhají velice pomalu přes katalytický CNO cyklus, kdybychom to dokázali na Zemi stejně tak je nám to k ničemu, energetická hustota této reakce je směšná (Slunce to kompenzuje svojí velikostí=)

Josef
3. říjen 2020, 12:27

Počet ckovekohodin určuje obecně cena, jak víte, že fúze nebude ještě dražší než oze. Podle mě bude.

Milan Vaněček
3. říjen 2020, 13:49

Již nyní je jasné že nejlevnější, bezodpadové a nejvíc ekologické zdroje elektřiny jsou fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny a starší vodní elektrárny.

Fůze nám stačí na Slunci, to je o mnoho řádů nejsilnější zdroj pro život na Zemi.

Jan Veselý
3. říjen 2020, 13:54

Technologie, která bude extrémně náročná na znalosti, technologie, materiály a obsluhu, rozhodně levná nebude, alespoň ne první 20-30 let, co se bude používat. Takže za nějakých 50-100 let z toho MOŽNÁ něco bude.

Richard Vacek
3. říjen 2020, 16:12

Zatím máme dostatek zdrojů energie, tak není společenská poptávka po fúzi. Teprve poté, co budeme narážet na limity štěpných reaktorů, stoupne tlak na používání fúze.

Ročně snad rostou požadavky lidstva na energii o 2%. A neexistuje jiný zdroj, který by toto byl schopen zajistit i pro další generace. Musíme totiž nechat i dostatek prostoru na Zemi pro "divokou" přírodu a potřebujeme tedy koncentrované zdroje energie, ale třeba i potravy, výroby.

Bizon
5. říjen 2020, 14:11

Rád bych měl vaši jistotu... Jsu fanoušek jádra a fůze, ale radši jsem se smířil s tím že to nemusí být nikdy praktické.

Na druhou stranu máte absolutní pravdu že nyní jsem rozmazlení super hustou, levnou a praktickou energií fosilních paliv. Až tato možnost nebude tak je pravděpodobné že začneme fůzi brát daleko více vážně.

Rostislav Žídek
3. říjen 2020, 15:48

Moc bych si přál, aby tyto "biobaterie" byly realitou.

Pak by totiž mohla energetika být bezpečná, bezemisní a levná.

Samotná skutečnost, že komerční společnosti veřejně oznamují záměr tuto možnost zkoumat ale spíše ukazuje na to, že dávno ví, že z toho moc nebude. :-/

Proč jinak by poskytovaly jiným společnostem možnost začít svůj vlastní program prakticky paralelně?

Láďa
3. říjen 2020, 16:45

To mi připadá stejně ekologické a bezpečné jako šílenost s ukládáním zkapalněného CO2 pod zem.

Jaroslav Novák
3. říjen 2020, 21:15

jakýmkoliv trikem vysát granty na vývoj i ušlechtilých cílů, namísto podpory PVE zavádí státy bludnými energetickými koncepcemi ke kýženému cíli: nedostatku elektřiny po r.2030,....inflaci!

Ivan Novák
3. říjen 2020, 23:28

Podle Ostfriessische Zeitung z 11.2.2020 Ewe projekt Jemgum z r.2017, na nějž je odkaz v článku, stornovala. Podrobnosti v placené sekci těch novin, čili nic. Možná má RWE teoreticky lepší elektrolyt. Koneckonců, organický Rankinuv cyklus taky občas někdo z klasiků zkouší, zatím žádný průlom, ale co kdyby...

Jaroslav Novák
4. říjen 2020, 08:39

Elektřina se po r.2000 využívá jako výkonná síla k ovládání ekonomik i společnosti, až po vyvolání krizí + chaosu + inflace, s COVID pasem dokáží "psychopaté u koryt" prosadit sanitární diktaturu a kyberkoncetrák i zasledování lidstva,....... nic se neděje náhodně a HSP média mlží a veřejně lžou. Naše zdejší diskuze jenom zakrývá skutečné cíle elit. Cíle dokonce protiústavní, jako je migrace + covid = zadlužování ČR !!!

Jan Veselý
4. říjen 2020, 09:48

Mě včera čeští voliči udělali radost. U nás v kraji byl Cibulka, který produkuje podobné bláboly, na krásném posledním místě.

Carlos
4. říjen 2020, 11:34

Mě také celkem udělali radost, mohlo by to být ještě lepší o trochu, ale řekl bych že jsem spokojený s tím jak to dopadlo. Zdravím do Moravského Slezska.

Bizon
5. říjen 2020, 14:17

Škoda že ve článku není ani zmínka o nějaké konkrétní technologii. Předpokládám že v těch jeskyních chcou skladovat "nabitý" elektrolyt pro flow-baterie? Jediná uvedená specifikace je že elektrolyt bude organický, ale myslím že jde spíše o "buzzword". Slovo "organický" zní tak přírodně, ale většina perspektivních flow-baterií má anorganické elektrolyty (které jsou taky přírodní a většinou relativně netoxické)

Kamil Kubů
5. říjen 2020, 21:56

Kdepak, takové systémy existuji,např. tenhle uvádí wikipedia a dost sedí na uvedené podmínky:"Another organic AORFB has been demonstrated methyl viologen as anolyte and 4-hydroxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin-1-oxyl as catholyte, plus sodium chloride and a low-cost anion exchange membrane to enable charging and discharging."

Škoda že o te slibné látce MV wikipedia zároveň uvádí také toto:"This salt is one of the most widely used herbicides. It is quick-acting and non-selective, killing green plant tissue on contact. It is also toxic to human beings and animals due to its redox activity, which produces superoxide anions. It has been linked to the development of Parkinson's disease[6][7] and is banned in several countries."

Ale možná u RWE přišli na něco jiného.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se