Domů
Akumulace energie
Solární projekt s bateriovým úložištěm o kapacitě 1 GWh pro Jižní Austrálii byl schválen

Solární projekt s bateriovým úložištěm o kapacitě 1 GWh pro Jižní Austrálii byl schválen

Na konci června byl schválen solární projekt Robertstown pro Jižní Austrálii o instalovaném výkonu 500 MW, který bude propojen s baterií o výkonu 250 MW s kapacitou 1 GWh. Developerem je společnost EPS Energy, která buduje v Austrálii i další projekty podobného rázu.

Projekt Roberstown bude skrze baterie participovat na australském Národním trhu s elektřinou. Přibližný počet fotovoltaických panelů je 1 700 000, budou se rozkládat na ploše o rozloze 18 kilometrů čtverečních.

Plánovaná investice je 822 milionů dolarů (zhruba 18, 7 miliard korun). Výkonný ředitel EPS Energy Steve McCall uvedl, že společnost doufá, že zajistí finance na projekt během následujících měsíců.

Robertstown přispěje k cíli australské vlády vystavět obnovitelné zdroje o výkonu 33 GW během následující let. Očekávaná životnost projektu je 30 let.

Výstavba by měla začít před koncem roku 2019 a očekávaná doba do zprovoznění projektu je 28 měsíců. Technologie, které budou využité při výstavbě projektu, nejsou ještě určeny. Společnost však uvedla, že fotovoltaické panely budou vybaveny jednoosým polohovacím systémem.

Společnost EPS Energy buduje v Jižní Austrálii tři velké solární projekty s úložištěm energie (včetně projektu Robertstown). Ani jeden projekt nebyl zatím dokončen. Celkový instalovaný výkon fotovoltaik bude dosahovat skoro 1 GW a celková kapacita úložišť bude více než 2 GWh.

Mezi výše zmíněné fotovoltaické projekty patři Bugama Solar o instalovaném výkonu 280 MW s úložištěm s parametry 140 MW/560 MWh. Tento projekt se bude rozkládat na 5,3 kilometrech čtverečních. Třetím projektem je Yoorndoo Ilga Solar o výkonu 200-400 MW a úložištěm o výkonu 100-200 MW.

Zdroj úvodního obrázku:  smart-energy.com

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Paeris Kiran
13. červenec 2019, 10:32

Je to na cca 20 minut provozu jižní Austrálie...

Loudil
13. červenec 2019, 11:28

Pokud bude tato baterie dodávat 1 GWh , pak to bude tuším odpovídá tomu, kdyby jeden reaktor Temelína dodávat svůj výkon do sítě 60 minut. A nebo zdroj 0,25 GW po dobu 4 hodin. To je skutečně krátká doba. Je to lepší než nic, ale jaká je pořizovací cena této samotné baterky 250 MW ??

Jan Veselý
13. červenec 2019, 23:56

V prvé řadě byste si měl nastudovat jaké služby mohou baterie poskytovat, třeba zde. Je jich rozhodně min. o 10 více než znáte.

Loudil
13. červenec 2019, 11:35

Na burze se dnes prodává 1 MWh za cenu kolem 50 Euro, tedy 1 GWh by stála kolem 50 000 Euro = asi 1,4 mil. Kč. Kolik cyklů svého plného nabití na 100 % a plného vybití do sítě musí tato baterka absolvovat, než se plně zaplatí její pořizovací cena ??

Emil
13. červenec 2019, 13:37

To by mělo smysl počítat jen za předpokladu, že ukládaná elektřina má průměrně nulovou hodnotu.

Carlos
13. červenec 2019, 15:19

Kolik to bude za baterii Vám neřeknu, ale pokud to spočítáme, tak těch 18.7mld korun je asi 719 milionů euro, Austrálie je v takové poloze že každý kWp tam vyprodukuje 2MWh ročně, 500MWp FVE tak vyrobí za rok 1TWh. Při návratnosti na 10 let, je to 1MWh za nějakých 72€.

Loudil
13. červenec 2019, 17:28

To by celkem šlo, nevím jaké jsou relace v dnešní ceně elektřiny mezi Evropou a Austrálií. Jaderka Hinkley Point-C v Británii má vládou garantovanou výkupní cenu podstatně vyšší.

Bizon
14. červenec 2019, 18:25

To: Loudil, Carlos

Díky za ta čísla pánové. Ty ceny za kWh/MWh je dobré vidět, dávají člověku daleko lepší perspektivu.

Petrik
13. červenec 2019, 18:14

Batetive uloziste ma smysl co nejblize ke spotrebici,tedy doma,jinak ma velke ztraty a nikdo presne nevi kde ta energie ZBYTECNE skonci,takze neucinne vynalozene penize......

Josef
15. červenec 2019, 00:41

To je právě nesmyls nemá smysl akumulovat elektřinu , kterou právě potřebuje soused akumulace musí být na úrovni centrální sítě.

Bizon
14. červenec 2019, 18:15

Konečně projekt OZE který půjde docela přímo srovnat s klasickýma elektrárnama! Tím že je u toho akumulace tak se z toho stává částečně stabilní zdroj, i těch pár hodin baterkové kapacity může podržet síť v případě průseru, a v normálním provozu bude poskytovat síťové regulační služby, stejně jako to dělá každá slušná elektrárna s rotující hmototou(=s normálním alternátorem.)

Většina samotných nestabilních OZE totiž "zneužívá" stabilitu sítě, která je zatím schopná fungovat uplně bez nich, jen podle toho jestli zrovna fouká nebo svítí tak odpojuje/reguluje ostatní zdroje. Tím ale vznikají přímé i nepřímé náklady které nejsou v ceně té energie započítány! To mně štvě nejvíc, že i když se člověk snaží hledat co nejvíc objektivní čísla, tak přímé srovnání těch čísel prostě dost často není objektivní.

Projekt z článku a podobné další musíme sledovat, jak to bude reálně s náklady, stabilitou a životností. Cena produkované energie bude daleko objektivnější pro srovnání se stabilními zdroji. Až takovýto projekt bude reálně fungovat, za přibližně slíbené prachy, tak dlouho až se zaplatí (a nebude to ekologická katastrofa=), tak já se bez problémů vzdám části svojich snů o jaderné energetice.

energetik
14. červenec 2019, 19:58

Střídače musí poskytovat síti a poskytují síti více regulačních funkcí (viz. požadavky v PPDS příloha č. 4 rotační zdroje bez střídačů tam mají spoustu úlev a snížené regulační rozsahy a doby) a ve větším rozsahu a rychlosti než roztočené hmoty. Z hlediska vývoje výkonové elektroniky už na síti "parazitují" pomalé o omezené rotační zdroje. Právě že ta setrvačnost je v některých případech značně omezující.

Bizon
14. červenec 2019, 21:44

Není to trochu moc velké zjednodušení? Chápu že střídač má daleko rychlejší odezvu, ale zase bez nějaké svojí zásobárny/bufferu energie je jeho schopnost stabilizovat síť docela omezená ne?

PPDS příloha 4 je zajímavé čtení, trošku náročnější, zatím mně nejvíc zaujalo že střídače neřeší jalový výkon. Nedávno jsem totiž četl že se v souvislosti s OZE znovu vrací na scénu synchronní kondenzory právě kvůli kompenzaci jalového výkonu/účinníku. Moderní synchronní kondenzory jsou řízené elektronikou a krátkodobě stabilizují i napětí a proud činného výkonu, ale principielně je to rotující hmota. Takže mně z mojí laické úvahy vychází že pravda je uprostřed, že hodně střídačů v síti si žádá nějakou rotující hmotu jako zdroj jalového výkonu, ale ta rotující hmota je nejefektivnější když je řízená rychlou elektronikou.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se