Domů
Čistá mobilita
Airbus vidí budoucnost létání ve vodíku

Airbus vidí budoucnost létání ve vodíku

Jeden ze dvou největších světových výrobců civilních dopravních letadel, francouzská společnost Airbus, oznámila, že plánuje do své nízkouhlíkové strategie pro budoucí výrobu zakomponovat vodíková paliva. Společnost považuje pohon na vodík za „jednu z nejslibnějších dostupných technologií“ pro dekarbonizaci letecké dopravy a plánuje ji využít při výrobě letadel s nulovými emisemi již do roku 2035.

CEO Airbusu Guillaume Faury přivítal minulou středu zveřejněnou vodíkovou strategii Evropské komise a zdůraznil, že společnost Airbus je připravena rozvíjet udržitelnou leteckou dopravu, přičemž vodík má být důležitým nástrojem k dosažení tohoto cíle. Faury uvedl, že létat s nulovými emisemi by mělo být možné již po roce 2035.

Své inovační plány Airbus oznámil na pozadí krize způsobené koronavirovou pandemií. Společnost minulý týden oznámila propuštění přibližně 15 tisíc pracovníků v souvislosti s množstvím zrušených objednávek nových letadel ze strany aerolinek.

Francie v červnu zveřejnila plány na pomoc odvětví letecké dopravy. Součástí balíčku o objemu 15 miliard eur je rovněž 1,5miliardová podpora na výzkum a vývoj. Touto finanční injekcí chce francouzská vláda mimo jiné podpořit právě i vývoj uhlíkově neutrálního letadla, které by mohlo nahradit populární model A320. Jako vhodnou cestu vidí biopaliva a vodík. Airbus by měl s hromadnou výrobou začít právě v roce 2035. Dalším očekáváním francouzské vlády je také vyvinutí regionální letecké flotily, která by byla poháněna vodíkem nebo elektřinou (do roku 2030), a helikoptéry na elektrický pohon.

Airbus pracoval na vývoji nízkoemisního pohonu již před koronavirovou krizí – původně se soustředil na vývoj hybridního elektrického pohonu. Projekt byl však v dubnu pozastaven. Vodík má oproti bateriím v letectví značné výhody, především co se týče poměru výkonu a hmotnosti. Konverze klasických motorů na vodíkové je však prozatím téměř nemyslitelná pro letadla využívaná na delší vzdálenosti, jak varovala nedávná studie podpořená Evropskou unií.

Letectví představuje přibližně 3,6 % emisí CO2 vyprodukovaných v EU a očekává se, že podíl nadále poroste, a to i navzdory koronavirové krizi. Evropská komise odhaduje nárůst emisí až o 150 % do roku 2040, pokud nebude přikročeno k opatřením k jejich snížení.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(17)
Energetik 007
16. červenec 2020, 09:54

Airbus vidí asi dál než se mnohým zdá. Každá epocha má svůj zdroj energie:

dřevo

uhlí

mazut

zemní plyn

vodík

Pokud vezmeme v úvahu adiabatickou teorii vzniku ropy, kde se uhlovodíky tvoří průnikem vodíku k zemskému povrchu.

Vodíku je a bude všude dost.

Tom
17. červenec 2020, 21:41

Najděte si význam slova teorie.

Jiří
16. červenec 2020, 10:59

Za 15 let tu možná bude nějaké malé vrtulové letadlo s palivovým článkem, ale proudové motory, tekutý vodík... toho se do roku 2050 téměř jistě nedočkáme a popravdě bych měl docela obavy vlézt do letadla, kde zvýšení teploty paliva nad 20 K povede ke katastrofě.

Lubos Vozar
16. červenec 2020, 11:27

Tekuty vodik ako nahrada Jet fuel bola uspesne testovana uz v 50 rokoch, Padlo to hlavne na cene paliva a problemoch spojenych s logistikou, ale to bolo 60 - 70 rokov vzad. Vase obavy z tekuteho vadika taktiez nevzdielam.

Jiří
16. červenec 2020, 12:08

Neříkám, že to nejde, ale že je to (u dopravních letadel) nesmysl. Bezpečnostní regule vyženou cenu do nesmyslných výšin.

Uvědomte si, že jedno letadlo typu A320 bude operovat s několika tunami vodíku. Jediná chybička a je konec s celým letištěm. Vybouchla již vodíková stanice v Norsku a to jich je pár na světě. Nikdo nezaručí, že na tisících letištích a několika tisících tankování ročně se v jednom z milionu případů něco nepokazí. A pokud takovou chybovost chcete zaručit, tak by to stálo nesmysl.

Lubos Vozar
16. červenec 2020, 12:55

K vasemu Norskemu vybuchu. Stalo sa to na stanici stlaceneho vodiku, nie tekuteho. Stlaceny vodik sa skladuje pod tlakom az 700 bar a zlyhal tam ventil (clanok nizsie). Aj ked samozrejme rizika spojene s manipulaciou s tekutym vodikom existuju, nevidim to ako zasadne nebezpecnejsiu latku ako tekuty plyn ci Jet A-1. Kazda latka ma svoje specifika manipulacie a bezpecnostnych systemov.

www. fleeteurope. com/en/new-energies/norway/article/norway-hydrogen-explosion-mystery-solved

en. wikipedia. org/wiki/Hydrogen_safety

Kamil Kubů
16. červenec 2020, 11:44

Skvělý retrofit. S dnešním pohonem má A320 dolet 5500-6000 km. Na tekutý vodík s podobnou energetickou spotřebou to bude nějakých 800, aby letadla nesedala na letiště v podobě bezmotorového kluzáku. Takže z Prahy do Paříže to bude jen tak tak, ale na Londýn už můžeme s přímou linkou zapomenout.

A pokud by to byl stlačený vodík, ne kapalný, bude to tak maximálně 500. To už by stačilo tak maximálně na kyvadlovku z Paříže do Brusele. Ale třeba to tak myjí vymyšlené :)

Lubos Vozar
16. červenec 2020, 12:15

O akom retrofite rozpravate? Ja tam vidim v clanku napisane: "Touto finanční injekcí chce francouzská vláda mimo jiné podpořit právě i vývoj uhlíkově neutrálního letadla, které by mohlo nahradit populární model A320". Za dalsie tekuty vodik ma 4 krat mensiu hustotu energie na objem ako Jet fuel, nie 6 krat ako uvadzate, plus pri rovnakom knozstve energie (4 krat vacsi objem) ma Vodik tretinovu hmotnost. To ze vodikove lietadla budu potrebovat uplny redesign hlaven trupu letadla a nie "retrofit" je jasne snad kazdemu.

Kamil Kubů
16. červenec 2020, 14:35

Máte pravdu. V svém velmi hrubém výpočtu jsem nadsadil výkon motorů A320 a tak mi vyšlo to co mi vyšlo. A pravda, předělání pečlivě optimalizovaného aeroplánu na létající termosku se retrofit opravdu říkat nedá.

S výhodou váhy paliva bych moc nepočítal, protože padne za oběť novému designu s náležitou úrovní bezpečnosti. Jaká bude, to by mělo být vstupní zadání pro tu studii. Bude požadováno zabezpečení proti masivnímu úniku paliva při havárii typu srážky dvou letadel na letištní ploše? Já bych to třeba tak viděl, protože představa jak se z té prasklé termosky vylije z ničeho nic takových deset tun kapalného vodíku, během odpaření zmrazí všechno kolem a následně v plynné formě ve směsi se vzduchem vybuchne v úžasné obrovské kouli, tak ta mně tedy opravdu děsí.

Lubos Vozar
16. červenec 2020, 15:08

Somozrejme by som taktiez nerad nieco podobne zazil na vlastnej kozi :), ale mam, aj ked mozno trosku naivne, vieru v engineering. Ak dokazeme kontrolovat retazovu reakciu v reaktore, myslim ze toto zvladneme tiez. Dnes som cital ako IHS Markit predpoveda,ze zeleny vodik ma byt do 2030 cenovo konkurujuci modremu. Rad by som sa dozil doby, kedy by jediny "chemtrail" z lietadiel bola vodna para.

Carlos
16. červenec 2020, 15:34

Úplně nejzákladnější opatření je tam dát více menších nádrží a na jejich hrdla dát nějaký přetlakový ventil, který při jistém tlaku uzavře výtok. Pak proražení jedné nádrže nezpůsobí únik desítek tun vodíku, ale třeba jen stovek kilogramů. Stejně tak v případě masivního úniku z palivové soustavy nedojde k vypuštění obsahu nádrží. Řekněme že v nádrži bude 200 atm. v palivové soustavě minimálně 50 atm (vymýšlím si), pokud bude ta porušena a tlak spadne na blízký atmosferickému (třeba 5 atm), tak se ventily přetlakem uzavřou.

Láďa
16. červenec 2020, 17:16

Plynný vodík má na rozdíl od současného paliva jednu zásadní bezpečnostní výhodu. Při úniku do atmosféry velmi rychle stoupá (během vteřin je v bezpečné výšce) a tím významně omezuje riziko výbuchu. Na rozdíl od petroleje který se ještě dlouho po úniku vypařuje a vytváří výbušnou směs.

Martin Prokš
16. červenec 2020, 17:25

Dobrý den,

Nepovažuji konstruktéry z Airbusu za takové ignoranty, aby si nebyli vědomi léta známých informací ohledně vodíku. Ať již TU155, nebo z experimentů s automobilovou dopravou. Pro stejnou nesenou energii ve vodíku proti kerosinu jsou pro vodík potřeba cca 6x objemnější nádrže a cca 3x těžší a s prostorovými omezeními - nádrže válcového typu. Což je pro letectví bojující s hmotností a aerodynamickým odporem (tedy čelní plochou a nutností aerodynamického tvarování letadla) dosti závažná komplikace.

Jak jsem řekl, konstruktéry za blbce nepovažuji. O managerech a jejich technických schopnostech bych to již netvrdil. Pro managery je technika v drtivé většině jen otravná překážka v jejich rozletu. Nicméně je zde EU s jejím zelenou vodíkovou strategií a to znamená prachy, dotace, granty. Tak proč erár nepodojit? Blbý kdo dává, blbější kdo nebere. Nejsou podstatné faktické výsledky, podstatné je čerpání a generování správných zpráv a konferencí. A jestli budou někdy výsledky požadovány, tak až za několik více let a to tam ti manageři co dnes rozhodují o směřování již nebudou, takže to nebude jejich starost. Takže ať žije vodík! Svatá Gréta s Vámi!

St
16. červenec 2020, 17:59

Tak nějak. Moc hezky jste to napsal. Máte naprostou pravdu, že hlavně jde o dotace granty čili peníze pro ty správné lidi.

Josef
16. červenec 2020, 20:42

No tak je pravda ,že letadla na baterie jsou patrně utopie, alespoň podle toho co dnes známe nicméně pokud umělá paliva, pak proč právě vodík, Čína vyrábí komerčně letecké palivo ze zbytků rostlin. Pokud tomu dobře rozumím stačí omezit biopaliva v pozemní dopravě a využít je na leteckou a cíle nulových emisí CO2 může být dosaženo bez omezení doletu letadel bez nutnosti změn jejich konstrukce a bez toho, že občas vyletí do vzduchu polovina letiště...

Jan Veselý
16. červenec 2020, 23:10

Stejně to nakonec budou baterky nebo syntetický petrolej.

František Ryšánek
19. červenec 2020, 08:14

Anebo je to celé myšleno tak, že poletí nová veliká vzducholoď plněná vodíkem. Jako inovaci by mohla ke svému pohonu spotřebovávat část plnícího vodíku. Pohon spalovacími motory a vrtulemi, pokud se nenajde něco úspornějšího. K jednomu stoletému výročí by se to dalo stihnout. Dělám si srandu, ale Google tvrdí, že nejsem sám, koho to napadlo.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se