Domů
Čistá mobilita
Shell podporuje vodík pro dekarbonizaci lodní dopravy

Shell podporuje vodík pro dekarbonizaci lodní dopravy

Společnost Shell označuje vodík jako nejlepší možnost dekarbonizace lodní dopravy. Komerční využití vodíku v lodní dopravě je v současné době běh na dlouhou trať a lze jej očekávat nejdříve za pět až deset. Pro překlenutí této doby se jako nejlepší alternativa jeví LNG, které je k dispozici v potřebných objemech.

Energetická společnost Shell odhalila plány na podporu vodíkových palivových článků na cestě k dosažení cílů dekarbonizace v roce 2050. Spolešnost věří v LNG, jako palivo na překlenutí doby mezi vodíkem a konvenčními palivy na bázi ropy.

„Věříme, že kapalný vodík bude zvýhodněn oproti jiným potenciálním palivům s nulovými emisemi pro lodní dopravu. To nám dává větší pravděpodobnost úspěchu,“ uvádí zpráva Decarbonising Shipping: Setting Shell’s Course.

Mezinárodní námořní organizace si stanovila za cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 50 %. Do roku 2030 chce zlepšit účinnost tohoto odvětví nejméně o 40 % a do roku 2050 o 70 %.

„Shell pravděpodobně bude rozsáhle studovat zkapalněný vodík. To z hlediska nákladů vyžaduje velmi vysoké investice a pravděpodobně to bude vyžadovat vývoj trvající pět až deset let, než se objeví komerční využití. Zkapalněný vodík potřebuje značnou infrastrukturu, jak na straně zkapalnění, tak na straně zplyňování, stejně tak samotná přeprava. Do roku 2030 by se mohl zkapalněný vodík vyskytovat v lodní přepravě již ve větším měřítku,“ uvedl Marc Rechter, generální ředitel vývoje vodíkových projektů v Resilient Group.

Společnost Shell je zapojena do několika klíčových projektů po celé Evropě včetně projektu NortH2. NortH2 je největším ohlášeným ekologickým vodíkovým projektem v Evropě, Shell na něm spolupracuje se společnostmi Gasunie a Groningen Seaports.

Podle plánů by měly být vybudovány offshore větrné elektrárny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem 3 až 4 GWe. Ze získané elektrické energie by mělo být možné vyrobit až 800 000 tun vodíku ročně do roku 2030.

Zdroj úvodní fotografie: Shell

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(5)
Omega
5. říjen 2020, 14:43

Hlavní výhoda vodíku - lidi si ho nevyrobí doma

Hlavní nevýhoda vodíku - všechno ostatní. Už vidím, jak tanker s 6ti člennou posádkou, který je měsíc v kuse na moři bude udržovat v provozu tlakové nádrže na vodík.

Martin Prokš
6. říjen 2020, 08:37

Dobrý den,

Ježišmarjá, vodík v lodích. Co to je za blbost. Nejsem sice loďař, jsem jen strojní technik a tak o spoustě věcí a problémů v lodní dopravě memám ani tucha, o legislativě a námořním právu nemluvě, ale:

A) Energetická hustota vodíku je malá v porovnání s ropou/mazutem/zemním plynem. Z toho plynou velké nádrže. Plus ještě tlakové, speciální materiály, omezená životnost, chlazení. Z toho plyne velký zábor cenného prostoru v lodi a omezená životnost.

B) Na lodi je třeba mít palivo v nádrži na 14 dní až měsíc plavby. Ztráty vodíku za tu dobu budou významné. Vodík se dá jakš takš použít někde, kde se rychle spálí a není třeba ho dlouho skladovat.

C) Vodíková infrastruktura v přístavech. To budou také enormní investice a ne všude to bude k dispozici - omezený počet přístavů kam ty vodíkové lodě budou moci jezdit, aby tam pak nezkejsly.

D) A samozřejmě výroba, transport a skladování: energetická náročnost výroby a zkapalnění, účinnost výroby a zkapalnění, ztráty při transportu a skladování, energetická náročnost pro udržení v kapalném stavu.

To už opravdu dává větší smysl se znovu zamyslet nad jaderným pohonem velkých lodí. I za cenu, že s osádkou by na lodi jezdila několikačlená ochranka se zbraněma na ochranu lodě a jejího paliva. A za cenu, že by toto byly lodě pro páteřní dopravu hub-to-hub, kde by bylo smluvně nad rámec běžného námořního práva zajištěno, že ty huby ty lodě s jaderným pohonem a ozbrojenou ochrankou na palubě přijmou. Hlavní problém by asi pak byl s Panamou, Suezem a Gibraltarem, zajistit povolení, to jsou kritická místa světové dopravy. Ale stále by mi to dávalo větší ekonomický i enviromentální smysl než vodík. A největší smysl mi dává stále fosilní paliva s moderními nízkoemisními motory a technologií na separaci síry a škodlivých exhalací. CO2 není exhalace!

Ale vlastně co blbnu, zkoušet používat mozek je dnes přeci zpátečnické a kontrarevoluční. Jdu napsat sebekritiku...

Hail Gréta!

Jiří
6. říjen 2020, 10:32

"B) Na lodi je třeba mít palivo v nádrži na 14 dní až měsíc plavby."

Pokud se to nařídí, tak to stejně bude platit jenom do hranice mezinárodních vod, kde se bude vesele plout dál na neodsířený mazut. Takže stačí nádrže na 20 km, takže tak na hoďku plavby. I tak to ale významně zlepší ovzduší u přístavů.

Mirous
6. říjen 2020, 12:22

Tahle možnost by byla ještě větší komedie než jen samotný vodík.

Bizon
7. říjen 2020, 17:46

Dobrý názor, je dost pravděpodobné že by to bylo jen do hranice mezinárodních vod. Nejlepší ojeb by byl kdyby ten vodík dělali přímo na palubě z mazutu na který jezdí normálně=) Celé to je stejně z 90% greenwashing pakárna..

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se