Britský think tank Carbon Tracker zveřejnil studii týkající se ekonomiky uhelných elektráren v EU. Podle této studie je provoz 79 % evropských uhelných elektráren ztrátový. Energetické společnosti ale s tímto prohlášením zásadně nesouhlasí. Informoval o tom portál Euractiv.

Ztráty se odhadují na desítky miliard korun

Podle studie britského think tanku Carbon Tracker je provoz 79 % evropských uhelných elektráren ztrátový. Podle odhadů by celkové ztráty mohly letos dosáhnout až 6,6 miliard eur (cca 168,4 miliard korun). Nejvíce postiženou zemí je Německo, kde se ztráty odhadují na 1,9 miliardy eur (cca 48,5 miliard korun) a dále pak Španělsko se ztrátami 992 milionů eur (cca 25 miliard korun). Se ztrátami 899 milionů eur (cca 22,9 miliard korun) se na třetím místě nachází Česká republika.

Pouze několik málo uhelných elektráren v Polsku, Itálii a Slovinsku je stále ziskových. A to zejména kvůli stabilním cenám elektřiny na velkoobchodním trhu. Toto se týká také dvou vysoce efektivních elektráren v Německu a Nizozemsku.

„Uhlí již není ziskovým odvětím. Částečně z důvodu rostoucích cen paliva, ale také kvůli rostoucí konkurenci z oblasti obnovitelné energetiky. Zejména nízké ceny plynu vyvíjejí na uhelný byznys velký tlak.“
Sriya Sundaresan, spoluautorka studie

K ukončení provozu dojdou provozovatelé elektráren sami

Carbon Tracker ve své studii pracoval s veřejnými daty pro 542 uhelných elektráren v EU. Ve svých výpočtech zohledňovali ceny paliv, provozní náklady, ceny emisních povolenek a ceny různých opatření vedoucích ke splnění přísnějších unijních environmentálních regulací (jako kupříkladu nové filtry).

Na základě analýz posledních let think tank soudí, že uhelné elektrárny budou muset být nejpozději do roku 2030 uzavřeny. Několik členských zemí EU se přesně k tomuto roku k uzavření uhelných elektráren zavázalo, nicméně například Německo jako největší výrobce elektřiny z uhlí v Evropě stanovilo termín uzavření až na rok 2038. V Polsku se pak stále těží velké objemy uhlí a je plánováno vybudování několika nových uhelných elektráren.

„Pokud vlády zůstanou u výroby uhelných elektráren déle, tak budou muset dělat kompromisy. Buď budou muset přesunout finanční rizika na spotřebitele a zvýšit ceny elektřiny, nebo budou muset systém dotovat penězi z daní. Nebo budou muset investovat sami provozovatelé elektráren a „zničit“ tak peníze vlastníků.“
Sriya Sundaresan, spoluautorka studie

Think tank nemá všechny dostupné informace, závěry nejsou pravdivé

Energetické společnosti nicméně s těmito závěry zásadně nesouhlasí. Společnost RWE, která má podle studie v tomto roce největší ztráty v EU (975 milionů eur, cca 24,9 miliard korun), zpochybňuje data použitá ve studii.

„Pokud by elektrárny nemohly pokrýt své náklady, tak bychom je nebyli schopni provozovat.“
mluvčí společnosti RWE pro Euractiv

V první polovině roku 2019 podle předběžných odhadů RWE z uhlí dosáhla zisku (EBITDA) 172 milionů eur (cca 4,4 miliardy korun). Na konci roku se očekává zisk mezi 300-400 miliony eur (cca 7,7 – 10,2 miliard korun).

Rovněž druhý největší producent elektřiny z uhlí v Německu, Uniper, kritizoval výše popisovanou studii. Podle firmy zhruba polovina jeho elektráren vyrábí energii na základě dlouhodobých kontraktů a nejsou tak závislé na tržní ceně. Toto nemohlo být podle Uniperu ve studii zahrnuto, protože think tank se k informacím o kontraktech nemohl dostat. Zároveň ovšem firma uznává, že odklon od uhlí v principu akceptuje a připravuje se na něj v dohledné budoucnosti.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *