Žaloby proti novým emisním standardům Evropské unie pro velká spalovací zařízení (Large Combustion Plants BAT reference documents – LCP BREF) jsou nyní zpochybňovány ze strany nevládních organizací zabývajících se životním prostředím, které se rozhodly zapojit do procesu a obhajovat postup Evropské komise.

V listopadu loňského roku provozovatelé uhelných elektráren a lobbistické skupiny zahájili žalobu proti Evropské komisi v souvislosti s revidovanými normami kvality ovzduší LCP BREF, které členské státy EU schválily v dubnu.

Nyní se environmentální skupiny European Environmental Bureau (EEB) a ClientEarth rozhodly zasáhnout. Napadají tvrzení uhelného průmyslu, že Evropská komise při stanovování norem nedodržovala správné postupy a oponují, že aktualizované limity nejsou nic víc než „skromným krokem vpřed“, vyžadujícím, aby elektrárny snížily znečištění v souladu s vyzkoušenými a osvědčenými technikami, které byly používány po desetiletí.

„Znečištění z evropských uhelných elektráren má podíl na 20 000 předčasných úmrtích, 458 000 astmatických záchvatech dětí a nákladech na zdravotní péči přesahujících 50 miliard eur za rok, přesto případ uhelné lobby uvádí že nová opatření nepřiměřeně zatěžují provozovatele zařízení,“ uvádí EEB.

O celé záležitosti bude muset nyní rozhodnout soud.

Předmětem sporů jsou především emise oxidu dusíku

LCP BREF je součástí směrnice EU o průmyslových emisích z roku 2010 a vztahuje se na elektrárny s tepelným příkonem přesahujícím 50 MW. Národní orgány mohou poskytnout oprávněným zařízením derogaci od nových přísnějších norem, která je posuzována případ od případu a pod veřejnou kontrolou. V opačném případě musí být při překročení limitů elektrárny uzavřeny, nebo musí být snížena doba jejich provozu na maximálně 1500 hodin za rok.

Kontroverzním je zejména limit průměrných ročních emisí NOx ve výši 175 mg/m³ pro uhelné elektrárny o tepelném příkonu 300 MW a výše s fluidními kotli uvedenými do provozu před 7. lednem 2014 nebo s práškovými kotli spalujícími hnědé uhlí. Tato norma bude pravděpodobně pro řadu hnědouhelných elektráren vyžadovat instalaci zařízení pro snížení obsahu NOx ve spalinách.

Nejvíce ohrožené jsou elektrárny ve střední a východní Evropě, kde je okolo 25 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren nad limity NOx. V Německu dle odhadů cca 10 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren nemá zařízení pro řízení emisí NOx, z čehož 2,8 GW bude převedeno do hnědouhelné rezervy.

Evropské komise byla žalována uhelnými asociacemi a Polskem

Euracoal, evropská asociace zastřešující evropský uhelný průmysl, podporovaná německým hnědouhelným průmyslem, podala žalobu proti normám pro oxidy dusíku a rtuti z evropských hnědouhelných elektráren.

Žaloba se zaměřuje na údajné procedurální chyby, které učinila Evropská komise v době před hlasováním členských států o revidovaných limitech. Případ, který byl uveřejněn v Úředním věstníku EU v lednu, tvrdí, že EK nerespektovala závazné lhůty zavedením změny návrhu rozhodnutí a vyzvala k okamžitému hlasování, čímž „porušila svou povinnost“ shromáždit maximální podporu „objektivním způsobem“.

Věcná rozhodnutí, zejména [emisní limity] pro NOx a rtuť, zásadně nezohledňují požadavek na technicko-ekonomickou dostupnost, která vyplývá přímo ze směrnice 2010/75 /EU, a tím neúměrně zatěžují provozovatele zařízení, kterých se tato pravidla dotýkají. Tato situace nevyhnutelně vyvolává dojem, že obsah sporných pravidel byl založen na politických rozhodnutích, které jsou při vypracovávání závěrů o BAT nepřípustné,“ stojí v žalobě.

„Tímto způsobem Komise znovu zneužila své postavení a překročila své pravomoci,“ stojí dále v žalobě.

Zatímco se případ zaměřuje na emisní limity pro NOx a rtuť, požaduje zrušení celého rozhodnutí, vztahujícího se přibližně na 2900 velkých spalovacích zařízení využívající různé druhy paliv.

Polsko, podpořené Bulharskem, také zpochybňuje aktualizované standardy v samostatném případu podaném v říjnu loňského roku. Připojení k této žalobě zvažovala i Česká republika, vláda na svém zasedání nakonec rozhodla o nepřipojení se k žalobě.

Stejně jako případ Euracoal se Polsko zaměřuje na údajné procedurální chyby před přijetím limitů. Polsko tvrdí, že EK při přijetí napadeného rozhodnutí použila „nevhodný způsob výpočtu kvalifikované většiny“, stanovila nové limity „na základě nepřesných a nereprezentativních údajů“ a neprovedla posouzení dopadů na rozhodnutí před stanovením „nadměrně vysokých“ limitů.

Polská asociace pro elektřinu (PKEE), která sdružuje čtyři vertikálně integrované státem vlastněné energetické společnosti, odhaduje, že 23 GW uhelných elektráren, téměř veškerý instalovaný výkon země, vyžaduje dodatečné investice pro splnění revidovaných limitů.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *