Domů
Elektřina
Nahradí uhelné elektrárny v Německu jaderné?
Uhelná energetika - Německo

Nahradí uhelné elektrárny v Německu jaderné?

V poslední době se často diskutuje nad tím, jak se Německo dokáže vypořádat s úbytkem instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách. Ty mají být odstaveny do roku 2022, což je jeden z hlavních cílů německé politiky Energiewende. Otázkou je, jaký typ zdrojů nahradí chybějící stabilní instalovaný výkon.

Nejčastěji se hovoří o uhelných elektrárnách, kterých bylo v posledních letech několik vybudováno, a proto se uhlí právem považuje za potenciálního nástupce jádra. Růst obnovitelných zdrojů je v Německu nezadržitelný a v posledním desetiletí jejich výroba překonala elektřinu běžně produkovanou v již odstavených jaderných elektrárnách. Díky této náhradě se, dle publikované studie od Arne Jungjohanna a Craiga Morrise, Německo nevrací k uhlí jako zdroji energie. Naopak se přiklání k tomu, aby zákonodárci odklon od uhlí urychlili.

Německo na sebe díky své revoluční energetické politice strhlo pozornost v Evropě, ale i mimo ni. Termín Energiewende, který má znamenat odklon od jaderných zdrojů a rozvoj obnovitelných zdrojů při snížení spotřeby elektřiny, se začal běžně používat i v angličtině.

Energetická odborná veřejnost pečlivě sleduje úspěchy Německa a s tím spojenou budoucí roli uhelných elektráren v Energiewende. V posledních dvou letech se v médiích často objevovaly zprávy o tom, že se energii z uhlí blýská na lepší časy, a že nastane „uhelný comeback“. Z rozhodnutí distancovat se od jaderných zdrojů někteří mezi řádky vyčetli, že mezeru v domácí produkci má nahradit právě uhlí. Popravdě, za posledních deset let se to z prohlášení některých německých politiků dalo vypozorovat (až nyní se mnohem častěji mluví o odstavení uhelných elektráren viz. odstavení uhelných elektráren v Berlíně nebo zpráva reuters zde).

Hlavní téma Energiewende: „Nahradí Německo jaderné zdroje těmi uhelnými?“

Bylo by přece proti jejich „zelené politice“, aby využívali ve velkém měřítku uhelné elektrárny, které zatěžují ovzduší velkým objemem emisí CO2. Obavy z této nebezpečné záměny byly vyvolány mírným zvýšením elektřiny produkované z uhlí v letech 2012 a 2013 (zejména kvůli mimořádně chladné zimě) a současným uvedením do provozu několika uhelných elektráren.

Podle studie, ze které tento článek vychází, nedojde k uhelnému comebacku, jak často píší zpravodajské portály. Uvedení do provozu několika uhelných elektráren není celoněmeckým záměrem, ale pouze jednorázovým fenoménem, který nebude mít dlouhého trvání.

Projekty uhelných elektráren, které byly uvedeny do provozu po roce 2011, byly odstartovány mnohem dříve, mezi roky 2005-2007.

Nedávno spuštěné projekty byly realizovány v důsledku obecného evropského trendu, který byl způsoben nízkým cenami povolenek a připravovanými změnami v povolených limitech znečištění ovzduší. Výstavba nových uhelných elektráren tak nejde spojovat s odstavením všech jaderných elektráren, který odstartovala havárie v jaderné elektrárně fukušima (resp. urychlila).

Jak je již uvedeno výše, množství elektřiny z obnovitelných zdrojů již převýšilo elektřinu vyrobenou v dosud odstavených jaderných elektrárnách. Od roku 2003 (vznik záměru odstavit jaderné elektrárny, pozn. autora) klesla roční výroba elektrické energie z jádra o 68 TWh. Ve stejném období vzrostla produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů o 106 TWh ročně. Do doby, kdy bude tzv. „jaderný phase-out“ dokončen, je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Výsledek bude závislý na energetické legislativě, růstu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů a spotřebě elektřiny v Německu a okolních státech.

Vývoj výroby elektřiny podle zdrojů v Německu
Zdroj: arnejungjohann.de

Konvenční elektrárny dnes pokrývají pouze zbytkovou kapacitu denního diagramu, která se neustále snižuje. V prvé řadě totiž nastupují obnovitelné zdroje, až jako druhé v pořadí jsou elektrárny klasické. Vzhledem k nárůstu počtu obnovitelných zdrojů bude z uhelných elektráren dodáváno do sítě čím dál méně elektřiny. Z důvodu přebytku výrobních kapacit konvenčních zdrojů, se energetické společnosti rády zbavují svých uhelných aktiv (v prohlášení společnosti E.On z 30. 3 2015 společnost dokonce uvádí, že kvůli nízkému vytížení plánuje odstavit plynové elektrárny Irsching 4 a 5).

Hnědo uhelné elektrárny zůstávají zabezpečené: Alespoň v průběhu odstavování jaderných elektráren a bez změn legislativy (nedávno byly oznámeny první snahy postihnout ty „nejšpinavější“ elektrárny). Při výběru zdrojů, které budou nasazeny k pokrytí poptávky po elektřině, se nejméně pravděpodobně dostane na plynové elektrárny a hned za nimi jsou elektrárny černouhelné. Zdroje se vybírají na základě ceny jejich produkce, přičemž nižší cena má vždy přednost. Do roku 2022 (odstavení posledních jaderných elektráren) se předpokládá, že tento trend zůstane stejný.

Aktuálním problémem je, že jsou častěji nasazovány uhelné elektrárny před plynovými

Provozovatelé německých plynových elektráren čelí nízkému využití elektráren, kvůli kterému jsou nuceni omezovat jejich provoz.

S řešením tohoto problému přišla německá vláda, odborníci se však shodují, že pozdě. Řešení spočívá v záměru snížit emise nejvíce znečišťujících elektráren na danou hodnotu. Při nesplnění těchto limitů bude provozovateli udělena pokuta.

Co se týče německé závislosti na uhlí, může být snížena i dříve: Zákonodárci mohou (a dle studie by měli) implementovat pravidla, která sníží závislost na uhlí před rokem 2020:

  • První krokem může být iniciace reformy systému obchodování emisních povolenek, který je v současné době pro producenty CO2 nemotivující. Problémem je, že proti reformě EU ETS stojí některé členské státy EU.
  • Další možností je uvalení daně na emise CO2 a přijetí odpovídajícího zákona na ochranu klimatu, který by se zaměřoval více na podporu energetické účinnosti a podpořil zemní plyn jako preferované palivo.
  • Německo nemusí v řešení spoléhat pouze na celou EU. Příklad si může vzít z USA, kde jednotlivé státy přijímají pravidla na ochranu klimatu, aby dosáhly požadovaných cílů. I pro Německo by bylo rychlejší implementovat vlastní legislativu, než čekat na řešení v rámci celé Evropské Unie.

Plánovaný odklon od uhelné energetiky by se měl primárně zaměřit na nejstarší zdroje, které mají na svědomí nejvíce emisí. Nabízí se porovnání s USA, kde mají v oblasti emisí aplikovaná přísnější pravidla. Pokud by obdobné standardy byly přijaty v Německu, nemusely by být uzavírány ekologičtější, v dnešní době ovšem často nerentabilní, plynové elektrárny.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se