Domů
Elektrárny v Evropě
Největší jeřáb světa má za sebou první velký zdvih na projektu jaderné elektrárny Hinkley Point C
Hinkley Point C Big Carl Zdroj: EDF Energy

Největší jeřáb světa má za sebou první velký zdvih na projektu jaderné elektrárny Hinkley Point C

Největší jeřáb na světě, který se v současné době podílí na stavbě britské jaderné elektrárny Hinkley Point C, má za sebou první velký zdvih o hmotnosti 170 tun. Díky tomu splnil projekt nové jaderné elektrárny všechny naplánované milníky v roce 2019. V roce 2020 se práce zaměří na dokončení základů druhého bloku elektrány.

Společnost EDF Energy na konci loňského roku uvedla, že největší jeřáb na světě má za sebou první úspěšný zdvih. Jeřáb „Big Carl“ vysoký 250 metrů s nosností 5 tisíc tun usadil na místo 170 tunovou část reaktoru. Ta byla díky zkušenostem s kvalitou ze staveb obdobných elektráren svařena v továrních podmínkách.

„První velký zdvih je dalším působivým úspěchem a chci poděkovat tvrdě pracujícím týmům, které toto umožnily. Světové zkušenosti z civilní a jaderné výstavby a provozu jsou v Hinkley Point C prvotřídní a s potěšením mohu říci, že jsme rok 2019 ukončili se všemi dosaženými milníky,“ uvedl generální ředitel Hinkley Point C Stuart Crooks.

Jeřáb na místo stavby přepravilo 280 nákladních vozů a jeho sestavení trvalo 3 měsíce. Na místě by měl zůstat po dobu 4 let.

Spuštění v roce 2025?

Jaderná elektrárna typu EPR Hinkley Point C by měla být uvedena do provozu v roce 2025. Společnost EDF Energy však minulý rok v září varovala před rizikem zvýšených nákladů a zpoždění projektu.

Projekt se v letošním roce zaměří na dokončení základů druhého bloku. EDF Enegry si díky replikaci a použití zkušených pracovníků opakujících stejný design slibuje u druhého bloku zlepšení produktivity. Zároveň počítá, že stejný přístup bude použit pro navrhovanou téměř identickou elektrárnu Sizewell C v Suffolku.

„Víme, že úspěch projektu Hinkley Point C je zásadní v boji proti změnám klimatu – v budoucnosti bude zapotřebí energie z obnovitelných a jaderných zdrojů, aby nahradily mezeru po znečišťujících fosilních palivech,“ dodal Crooks.

Zdroj úvodní fotografie: EDF Energy

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(19)
energetik II
7. leden 2020, 15:50

Tento projekt je pozoruhodný zvláště tím, že po krachu projektu Summer v USA a naprostém zoufalství předváděném v Mochovcích, Flamanville a Olkiluoto jde o jediný /s výjimkou Vogtle - USA/ stavěný projekt jádra na Západě . Ze 30 % ho financuje komunistická Čína. Navíc bylo spočítáno, že kdyby stejné množství elektřiny bylo v Británii získáno z nových větrných elektráren, tak je to 6 krát levnější. /Blooomberg/. Nicméně, pokud Britové zvládnou oba tyto reaktory spustit po 8 až 9 letech stavby jako Čína své Taishan -1,2 , tak před nimi smeknu.

umfa
8. leden 2020, 12:50

6 krát levnější - to je skvělé! Jedná se o nějaký nový typ větrné elektrárny, která vyrábí elektřinu i když nefouká vítr? Protože potom by se jaderné elektrárny staly definitivně zbytečnými.

frank
8. leden 2020, 13:11

tak existují i projekty na " bezvětrné turbíny " na bázi komínového efektu , poprvé jsem o tom slyšel od jihočeských matek :)

Jan Veselý
8. leden 2020, 14:23

Á, máme tady "odborníka", který nepozná rozdíl mezi penězi a koeficientem využití.

energetik II
9. leden 2020, 19:24

TO : umfa

Počty jsou celkem jednoduché. Tato jaderka bude mít nett. výkon 3,2 GW a budě ročně vyrábět nějakých 25 TWh. Větrníky , které by také ročně vyrobily těchto 25 TWh by potřebovaly výkon 8 až 10 GW. I tak by tato větrná farma vyšla výrazně levněji než Hinkley.

Vladimir Wagner
9. leden 2020, 20:40

Ještě byste ale měl započítat zhruba třikrát delší životnost jaderného zdroje oproti větrníkům.

Vladimir Wagner
10. leden 2020, 08:30

Pane Veselý, nemáte pravdu, na jednotku vyrobené elektřiny mají větrné elektrárny (zvláště ty mořské) náklady na provoz a generálky srovnatelné ne-li vyšší než jaderné. Kdyby v USA měly jaderné bloky stejnou podporu, jako mají obnovitelné zdroje, tak nemají problémy a neodstavují se. To je vidět i z toho, že státy, které postaví jaderné na roveň obnovitelných (stejně podpoří všechny nízkoemisní), tak nemají s ekonomikou provozu existujících jaderných problém.

Jan Veselý
10. leden 2020, 09:15

Pane Wagner, máte to podložené nějakým zdrojem nebo to je nějaký Váš předpoklad? Můj zdroj říká, že VtE mají provozní náklady 6-11 USD/MWh zatímco JE 20-30 USD/MWh.

Na offshore VtE je drahé a složité udělat základy a pylon. To jsou věci, které opravdu za 20 let neuhnijí. Výměna gondoly, rotoru nebo listů rotoru je s jeřábovou lodí relativně snadná a rychlá oprava.

Vladimir Wagner
10. leden 2020, 14:24

Takže příklad rozborů z provedených odborníky podporující větrné zdroje jsou pro mořské větrné farmy zde:

https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-319-51159-7_4

a pro pozemní farmy pak zde:

https://www.renewablesfirst.co.uk/windpower/windpower-learning-centre/how-much-does-a-wind-turbine-cost-to-operate/

Vidíte, že to do Vámi uváděného rozpětí moc nezapadá. A jsou to hodnoty uváděné provětrnými zdroji, takže určitě nejsou nadsazovány a dá se najít další řada podobných prací s podobnými výsledky.

Vladimir Wagner
10. leden 2020, 14:31

Dal jsem tu dva příklady odkazů z provětrných zdrojů, které ukazují, že provozní náklady a náklady na údržbu hlavně pro větrné farmy dost přesahují Vámi uváděné rozmezí (směrem k vyšším nákladům). Odkazy se musí asi zkontrolat, doufám, že se zobrazí. Jinak je také najdete v tom mém článku srovnávajícím náklady různých zdrojů zde i na Oslovi.

Carlos
10. leden 2020, 19:14

Pane Wagnere,

když se podívám na onu studii na springeru, tak tam jsou nejnovější zdroje z roku 2014, ale tu jsem jenom tak rychle projel. Ten druhý odkaz je zajímavější, ale bude hodně ovlivněný počtem hodin kdy elektrárna vyrábí, když vezmu Enercon E82, tak tam to vychází ročně na 2 580 000Kč, při 1000 hodin provozu je to asi 860Kč/MWh, při 2000 hodinách asi 430Kč/MWh a při třech asi 286Kč. Takže teoreticky by se do toho rozsahu mohlo dát dostat. Nevíme na jaké stroje a podmínky to Lazardi napočítali v USA to může vycházet trochu jinak.

Milan Vaněček
10. leden 2020, 20:02

Carlosi,

taky jsem si to přepočítal, z odkazu od pana Wagnera, pro typické 3MW na souši a musím s Vámi a panem Veselým souhlasit. Pan Wagner zřejmě při svém výpočtu udělal numerickou chybu.

A neopomentu si zde přihřát polívčičku o provozu fotovoltaiky: už nabízejí FV panely s životností 40 let, v FVE budete akorát za 15-20 let měnit invertor, takže zase ve srovnání s JE provozní náklady ne poloviční či třetinové, jako u VtE ale dokonce řádově nižší.

Milan Vaněček
10. leden 2020, 20:11

Ještě je třeba připočíst mzdové náklady operátorů, zde bude rozdíl třeba mezi JE a velkou VtE o řád a mezi JE a velkou FVE minimálně o dva řády v neprospěch jádra, vemte si kolik dobře placené obsluhy (cca 1000) je třeba v Temelíně. A to nepočítám vojenskou ostrahu.

Ale stejně nejvíc zabíjí ekonomiku jádra to, že musíte investovat, zase investovat a začnete vyrábět a splácet až za 10 (??) či 15 či 20 let.

Vladimir Wagner
10. leden 2020, 22:02

Pane Carlosi, takže, když si vyberete z té studie tu variantu, která má nejmenší provozní náklady na jednotku výkonu a budete uvažovat extrémně vysokou hodnotu koeficientu ročního využití, tak se, jak píšete, přiblížíte k horní hranici intervalu udávaného panem Veselým. Tedy, to co je v této studii dolní hodnota rozsahu, je horní hodnota uváděna panem Veselým. Podle mého názoru by se měl rozsah provozních nákladů udávat pro celý interval podmínek, kde se větrné zdroje využívají. U nás opravdu není roční koeficient využití jako na větrném mořském pobřeží. U jaderných zdrojů je rozptyl pro provozní náklady na jednotku vyrobené elektřiny sice menší, ale také je. Nezávisí na geografických podmínkách, ale na tom, zda jde o osamělý malý blok nebo velkou víceblokovou elektrárnu. Takže třeba u nás, kde podmínky pro provoz větrníků a jejich koeficienty využití jsou spíše horší a máme velké jaderné elektrárny s více bloky, jsou a provozní náklady pro jaderné bloky u nás a budou i v budoucnu spíše menší než pro větrné v našich geografických podmínkách a možnostech, jak by se u nás stavěly.

Pokud jde o tu druhou publikaci, která se týká mořských větrných farem, tak je z roku 2017. Pochopitelně se opírá o starší reference. Ovšem v provozních nákladech se situace tak rychle nemění, aby došlo za pár let k dramatické změně. A i v té publikaci se ukazuje a píše, že daleko větší vliv mají geografické podmínky, rozloha osazena turbínami, kterou musíte pokrýt při údržbě ...

To jen ukazuje, jak je ten rozsah udávaný panem Veselým zúžený a posunutý čistě k těm nejideálnějším podmínkám, které u nás určitě nejsou.

Připomínky pana Vaněčka jsou klasicky mimo realitu. Při seriozních výpočtech provozních nákladů jaderných i dalších zdrojů se pochopitelně započítávají i ty náklady na různé placené služby či mzdy. A v tom článku, který jsem psal o srovnání nákladů na různé typy zdrojů, jsem dával jako příklad i čtyři odkazy na práce rozebírající náklady na provoz i údržbu fotovoltaických zdrojů (z profotovoltaických zdrojů). A je z nich zase vidět, že se pohybují v poměrně širokých rozmezích hodnot pro náklady na jednotku vyrobené elektřiny a vedou k hodnotám srovnatelných s tím, co je třeba u jaderných zdrojů. Zase si v Česku nelze brát hodnoty platící pro velkou solární elektrárnu v blízkosti rovníku.

Pan Vaněček to sice dobře ví, ale hraje na to, že laik si představí malou fotovoltaiku nebo malou turbínu ve srovnání s Temelínem a nějak mu nedojde, že pro postavení FV nebo větrníků se stejnou výrobou elektřiny potřebujeme větší plochu, více materiálu i více práce a peče při údržbě. Takže jeho házení řády je opravdu mimo mísu.

Emil
10. leden 2020, 22:16

Nevím jak v USA, ale v Evropě je průměrný roční koeficient využití offshore větrných parků v Německu 39,2%, v Dánsku 41,7% a ve Velké Británii 37,9%, přičemž ty Dánské uvádí odkaz níže jako nejproduktivnější na světě. Takže kapacitní faktor v USA těžko bude vyšší než 40%. Pro 40% mi vychází provozní náklady tří nejvýkonnějších turbín ze seznamu mezi 10,7 - 18,5 USD/MWh, což uváděnému intervalu od Lazardů zrovna neodpovídá. Numerickou chybu (nebo jinou) tedy vidím spíš na straně pana Vaněčka.

energynumbers_info/capacity-factors-at-danish-offshore-wind-farms

Pane Vaněčku, jak jste přišel na to, že se do provozních nákladů jaderných elektráren mzdové náklady operátorů nepočítají?

Carlos
11. leden 2020, 11:12

Pane Wagnere,

pokud mám jenom jednu tabulku s jedním parametrem, pak bych jako investor volil tu, kde je nejmenší měrná hodnota údržby pro danou elektrárnu. Bohužel nevím cenu atd., tam může dojít k tomu že údržbu vykompenzuje patřičně nízká cena atd.

Geografické podmínky rozptylu myslíte přesněji jak? Umím si představit poměrně značné v závislosti na tom ve které zemi se VtE nachází. Už jenom zdanění práce by se u VtE mohlo projevovat v ceně údržby celkem dost. Potřebujete na to kvalifikované odborníky, kteří za pár liber na hodinu ani nevstanou z postele. Takže náklady na zaměstnance mohou být v USA a GB jiné o nemalé procento, zase na druhou stranu se anglosaské právo nedívá na švarcsystém tak jako to naše, takže tam mohou být náklady mírně jinak. Ale náklady pak mohou cestovat více méně všude. Nahoru i dolu.

Samozřejmě u nás bude jiný koeficient využití než v Dánsku, ale dostáváme se tedy k fundamentální otázce, jestli máme postupovat podle "Je nezávislá vždy", nebo "Je schopna být nezávislá" (do nějakého procenta/bodu, samozřejmě), podle toho musí být i nějaká koncepce. Podle mne by, zdá se že by to mohlo vyjít levněji co do ceny elektřiny, bylo lepší volit postup "Je schopna být nezávislá", mít přebytek výkonu za každou cenu v každém období mi přijde jako jdoucí proti zájmu zbytku ekonomiky. (Z hlediska bilance ZO to může být zase trochu jiné, ale to bychom se asi začali dotýkat samotného základu jak nahlížet na ekonomiku státu) Tady by to asi chtělo se nad tím hodně zamyslet a rozvést celospolečenskou debatu i o různých podporách v energetice atd. Například mi přijde podivné mít podporu na spalování biomasy v EHO, která má výkon ještě vyšší než Brněnská teplárna, ale udá mnohem méně tepla. Možná by bylo lepší aby tato podpora směřovala spíš do menších tepláren a závodních elektráren. Například, jestli se něco nezměnilo, se pro Hrušovanský cukrovar, který má malou elektrárnu, stále jako palivo udává mazut. Což není moc dobré. Takovéto provozy by myslím spíš měly být podporovány v přechodu na biomasu. (A nemyslím to tak že by měly spalovat řízky, ty mají jiné lepší užití)

Pokud dojdeme k závěru že nám vyjde lépe v případě nouze dosáhnout nezávislé výroby, tak je hned třeba začít řešit jak posílit naše napojení na oblasti ve kterých se bude ten relativně levný proud vyrábět, tedy jak od Baltu dostat k nám více elektřiny, jak pro spotřebu, tak tranzit. Sto let zpátky se například uvažovalo o vedení 380kV od Varšavy do Athén, to dnes nemá asi úplně smysl, ale možná by bylo vhodné začít s Polskem konzultace (a i s Německem) a vybudování dvou páteřních vedení 750-800kV AC od Baltu přes Ostravsko do Sokolnice a dále s Rakouskem dořešit jak vyřešit tu prekérní situaci s vedením Sokolnice-Bisamberg, kde v polovičce bude trafostanice kdesi u Hohenau, protože obyvatelé mají strach z exportu jaderného proudu.

Samozřejmě, pokud některé podniky budou vyžadovat, nebo se jim hodí, stabilní zdroj 24/7/365 (Hmm, proč se do tendru nepřipustily CANDU? :) ) a vyjde jim to výhodněji v podání JE, tak bych problém v její stavbě za tento soukromý kapitál neviděl. Tad zase může být výhoda propojení, kdy si tu tu JE mohou postavit i podniky třeba z jihu Německa. Horší je v současnosti hrozící situace že to buď položí ČEZ, nebo to bude sanovat stát, navíc 1-2 reaktory v reálu řeší jen velmi málo (pokud nebudou současné Dukovany běžet ad infinitum), a to není myslím zrovna účel státní pokladny. Navíc v současnosti potřebujeme zdroje, už skoro zoufale, nasměrovat do kritických staveb na železnici a dálniční/silniční síti, tam neexistuje alternativa ke státní investici, v energetice ano.

Jinak jestli mohu celkem zajímavé vystoupení pana Šnorba

seznamzpravy. cz/clanek/snobr-ohledne-ceny-noveho-jaderneho-bloku-stat-lze-a-podvadi-85940

Jinak, když už Vás tu máme, jak to vypadá s projektem Energy Well?

energetik II
9. leden 2020, 21:10

To nepopírám. Hinkley pojede v kuse 60 /80 ?/ let a za tu dobu bude nutné třikrát postavit větrnou farmu nanovo. Británii nijak za stavbu jádra neodsuzuji, alespoň pak bude srovnání : Němci /OZE - plyn/, Británie /jádro, plyn- OZE/, USA / OZE- plyn/, Čína /jádro, uhlí, OZE/,..... bude srovnání.

Jan Veselý
9. leden 2020, 22:27

A vyšší provozní náklady a drahé generálky a renovace v JE. V USA se teď zavírají s budou zavírat JE, protože mají problém si vydělat i na tyhle opravy.

Jan Veselý
9. leden 2020, 22:24

Bez ohledu na to, že by měla i podstatně nižší provozní náklady.

V případě UK bych spíše počítal s 5-6 GW offshore VtE, tj. cca 20x20 km čtverec v moři (s novými 12 MW turbínami).

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se