Domů
Obnovitelné zdroje
Obnovitelné zdroje loni poprvé předstihly v Německu uhlí ve výrobě elektřiny
Větrná farma Fântânele Cogealac. Autor: Sandri Alexandra

Obnovitelné zdroje loni poprvé předstihly v Německu uhlí ve výrobě elektřiny

V Německu se loni poprvé vyrobilo více elektřiny z obnovitelných zdrojů energie než z uhlí. Vítr, slunce, biomasa a voda se tak loni staly největším zdrojem výroby elektřiny v Německu s podílem na celkové výrobě elektřiny 40 procent, hlavně díky růstu instalace solárních panelů a uzavírání elektráren na uhlí. Podíl uhlí na výrobě elektřiny naopak klesl na 39 procent. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na údaje od Fraunhofer Institute.

Podíl zelené elektřiny v Německu by měl v budoucnosti dále růst, protože země se rozhodla odstavit z provozu své jaderné elektrárny, ale také elektrárny na uhlí. Cílem vlády je, aby do roku 2030 měly obnovitelné zdroje na výrobě elektřiny v zemi podíl 65 procent.

Fotovoltaická elektrárna
Ilustrační foto

Loni se v Německu vyrobilo 542 terawatthodin (TWh) elektřiny. Produkce z obnovitelných zdrojů se zvýšila o 4,3 procenta na 219 TWh. Výroba elektřiny ze slunce stoupla o 16 procent, hlavně díky prodlouženému teplému létu a novým instalacím.

Podle jednotlivých zdrojů je největším zdrojem elektřiny v Německu doma vytěžené hnědé uhlí, které má na celkové výrobě elektřiny podíl 24,1 procenta. Druhé místo patří větru s podílem 20,4 procenta.

Uhlí z dovozu se na výrobě elektřiny podílelo 13,9 procenty a jaderná energie 13,3 procenty. Vodní elektrárny měly loni na výrobě elektřiny podíl jen 3,2 procenta kvůli suchu a nedostatečným srážkám.

Německo bylo loni čistým exportérem elektřiny, vývoz směřoval hlavně do Nizozemska. Dovezlo však také velký objem elektřiny z Francie.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(31)
Milan Vaněček
4. leden 2019, 23:56

Teď by se měli chytnout za nos všichni ti co tady roky říkali: to nééjde. OZE už mají v Německu 40% a to je z vody jen minimum.

Martin Hájek
5. leden 2019, 02:48

Ovšem na výrobě elektřiny, pane Vaněčku, ne na hrubé domácí spotřebě energie. A samozřejmě kritická hodnota je někde kolem 50 %, to jsem tu psal dávno, kdy dramaticky vzrostou náklady na integraci elektřiny z OZE. To bude okamžik, kdy OZE narazí v Německu do zdi a už se to také děje - viz dramatický propad výstavby větrníků, výstavba fotovoltaiky se propadla dávno.

Jan Veselý
5. leden 2019, 07:32

CEO 50Hertz prohlásil, že bez problémů a bez vážnějších investic zvládnou 70% podíl OZE. Mám tendence více věřit jemu.

Ivan Novák
5. leden 2019, 16:17

Pane Veselý, 50HzT investuje s argumentací, že tak současně musí i chce kvůli Energiewende, jako zběsilá, viz jejich www a popis jednotlivých projektů. Dá se, prosím, to prohlášení, co píšete, někde najít?

Martin Hájek
6. leden 2019, 18:40

Tak bez problémů a investic to určitě nebude. Ale je možné, že 50 Hz 70 % elektřiny z OZE zvládne, ale to je výrazně menší část Německa a relativně nejméně problémová.

Ivan Novák
8. leden 2019, 12:08

Vybírám z interview dle linku od p. Hrdiny (děkuji mu za něj): 50HzT postavila v r. 2015 100km vedení za 900mil. EUR a chce za 10let postavit 1000km. Flexibilita soustavy není problém, protože ji udrží sklepní mikrokogenerace a velkoelektrárny pracující na 50%.

Martin Hájek
5. leden 2019, 02:52

Ovšem oněch 65 % elektřiny z OZE nebude v žádném případě stačit k dosažení cíle podílu energie z OZE odpovídajícího pro Německo cíli EU 32 %. Německo do roku 2020 nedosáhne ani cíle 18 % energie z OZE, který má ve směrnici EU. A samozřejmě s ohledem na cíl EU by se do roku 2030 mělo dostat alespoň na nějakých 28 % energie z OZE. To by ovšem muselo mít elektřiny z OZE tak 75 %. To je samozřejmě mimo realitu, protože to neumožní stav německé přenosové soustavy.

Jan Veselý
5. leden 2019, 07:33

Máte pravdu, budou si muset více máknout i v jiných segmentech ekonomiky, hlavně v oblasti dopravy a ve výrobě tepla.

Jan Veselý
5. leden 2019, 07:21

Mám-li použít oblíbený příměr některých zdejších diskutérů, Francie parazituje na německé přenosové síti, aby výrobu svých JE, pro kterou nemá doma odbyt (a nelze je bez problémů vypnout a později zapnout), exportuje do ciziny přes Německo, protože sami naprosto nezvládli výstavbu sítí. :-)

Jan Veselý
5. leden 2019, 07:30

Ony tyhle čísla jsou trochu zavádějící, protože Energy-Charts berou výrobu podle toho, co jim nahlásí provozovatelé přenosových soustav + mají velmi dobrý model výroby z decentralizovaných FVE. Ve výpočtu jim chybí výroba z velkých elektráren, které provozují pro vlastní potřebu průmyslové podniky.

Na druhou stranu ovšem, na rozdíl třeba od AGEB, správně neuvažují vlastní spotřebu tepelných elektráren. To není zboží dodané zákazníkům.

Karel
5. leden 2019, 11:15

Je úplně jedno jestli OZE zvládly 40 nebo 60%... I kdyby to bylo 99%, tak jedno jedine procento jsou téměř 4 dny za rok. Jádro a uhlí nebude, plyn to nevytrhne, na baterky v takovem objemu zapomeňme, takže zhasnem... Jiný názor se zdravým selským myšlením a technickou realitou?

Carlos
5. leden 2019, 12:28

Plyne nebude? No nevím jestli někdo v Německu prohlásil že nechtějí žádný plyn, nebo ne, nevšiml jsem si toho, dost pravděpodobně technologie založené na nějakém plynu budou dostupné stále. Jestli to bude plyn zemní či syntetický nevím.

Milan Vaněček
5. leden 2019, 17:53

Samozřejmě můžete zvládnout 100% elektřiny z OZE. Ale musíte si ještě počkat, teď by to bylo moc drahé. Selský rozum před 50 lety nevěděl že na světě budou miliardy mobilů jen na akumulátory. Ale teď Vám selský rozum řekne, ano to je realita.

Sedlák se dívá okolo sebe, nedá na ideologické kecy.

Akumulace a pružná výroba z OZE (voda, biomasa, bioplyn, syntetický plyn z OZE) jsou známé a prověřené technologie k disposici 24/7/365.

Vojtěch Bartak
6. leden 2019, 14:33

No otázkou je jak moc se biomasa, bioplyn, syntetický plyn hodí, když hlavní motor snahy přejít na "OZE" je spíše snaha přejít na nízkoemisní zdroje. To že nám jednou Ropa, Plyn, uhlí, uran, thorium a další nerostné bohatství dojde o tom není řeč, ale upřímně to nám dojde rozhodně později než budeme muset řešit tak významné klimatické změny že to ovlivní civilizovaný život jak ho známe. Takže to proč se tak násilně snaží Německo přejít k OZE je snaha snížit podíl skleníkových plynů a dalšího vzdušného odpadu na požadované hodnoty a to se mu přes všechno to "hurá vyrábíme víc z OZE než z Uhlí!" nedaří

Jan Veselý
7. leden 2019, 12:22

Loni jim díky OZE klesly emise CO2 z výroby elektřiny o cca 10 milionů tun. Ve výrobě elektřiny mají jasně danou trajektorii poklesu emisí. Horší to mají v jiných sektorech ekonomiky (doprava, průmyslové procesy, teplo), kde se jim podobně dobře nedaří a kde by se potřebovali zlepšit.

A syntetická paliva za rozumnou cenu by se fakt hodila v situaci, kdy by šlo využít stávající infrastrukturu postavenou pro ropu a zemní plyn, včetně gigantických akumulačních kapacit (Němci mají zásobníky plynu na půl roku spotřeby).

Emil
7. leden 2019, 12:59

10 milionů tun vypadá úchvatně do chvíle, než zjistíte, že celkové emise CO2 v Německu jsou cca 900 milionů tun, a do chvíle, než zjistíte, že jen za loňský rok vzrostly emise CO2 celosvětově o 973 milionů tun (střední hodnota odhadu).

Z pohledu CO2 je přitom úplně jedno, kde k těm emisím dochází, takže je také úplně jedno, jakou mají Němci trajektorii.

Vojtěch Bartak
6. leden 2019, 11:50

Mě by hlavně zajímalo něco jiného pořád tu řešíme OZE ale OZE nerovná se Nízko emisní a už vůbec ne ekologický. Ano článek píše 20,4% z větru a ze slunce mělo nárůst o 16% (nevím kolik byl FVE předtím a jestli těch 16% je na celkově na výrobě nebo z toho instalovaného výkonu)

Co chci říci. Jaký podíl mají na celkové výrobě z OZE zdrojů biomasky?

tj. " převlečené uhelky" (neboť je mi jedno jestli pálím uhlí nebo slisované kytky oboje je proces hoření a musí tak vznikat CO2)

Martin Pácalt
6. leden 2019, 15:00

Biomasa má v SRN podíl cca 9-11% na celkové výrobě el. energie. Instalovaný výkon mají cca 7.40GW. Na rozdíl od fosilního zemního plynu, uhlí, rašeliny, ropných produktů ale v přírodě existuje živá biomasa, která ekvivalent CO 2 spálené biomasy absorbuje a celková bilance CO2 je vyrovnaná (pokud se např. celková plocha lesů nemění nebo nemění plocha zemědělsky obhospodařovaných ploch, z nichž ta která biomasa pochází).

Osobně mě ale spíš zajímá, jestli Němci nespalují českou biomasu, kterou k nim vozí naftové vlaky a tahače, namísto jejich místní německé. Nebo jestli nespalují slámu, ze které jsou slušné emise chlóru. Nebo jestli ještě pořád mají cca 20% domácností, které topí naftou ve svých domácích kotlích. Nebo jestli skrytě nepočítají s tím, že se jejich přechod na elektromobilitu z malé části nebude financovat prodejem starých dieselů do bývalé tzv. Východní Evropy. Atd, atd.

Vojtěch Bartak
6. leden 2019, 15:08

Jo tomu rozumím a nebylo by lepší kuli celkové bilanci CO2 místo biomasy udělat to že za 1MWh instalovanou v uhelkách vyčleníme trvale zalesněnou plochu (objemově trvale klidně ať tam probíhá omezená těžba dřeva) o velikosti potřebné aby byla bilance CO2 taky nulová? nebude to lepší než tu floru likvidovat složitě zplyňovat (nebo z ní dělat dřevěné uhlí) a pak pálit.

Sorry ale celý koncept biomasy je prostě totální kravina. Smysl to má až bude nedostatek jiného efektivnějšího paliva nebo nebude jiná alternativa.

energetik
6. leden 2019, 21:59

potom by se to dřevo muselo zakopat místo toho uhlí aby byla balance vyrovnaná.

Vojtěch Bartak
8. leden 2019, 09:48

Bavíme se o CO2 bilanci a ta je podle mě v takovém případě daleko lepší než

-Pěstování plodin*, odvoz plodin na zpracování**, pálení plynu nebo dřevěného uhlí z toho vzniklého.

+zalesněné a polné plochy

Takhle máme CO2 bilanci:

-těžba uhlí, starání se o les***, pálení uhlí v elektrárnách

+trvale zalesněné plochy

*důležité zda jde o dřevinu nebo rostliny ale i tak bude jejich pěstování náročnější (mechanizovanější) než starat se o les (dřeviny nechceme nechat růst 20-40 let takže se sázejí a kácí rychle rostoucí malé stromky)

**předpokládám že zpracování na topný prvek je v místě elektrárny takže se to potom nemusí přepravovat dál.

*** Záleží na míře těžby dřeva. Pokud jde o jednoduchou"udřžbu" předpokládá se minimum spalovacích motorů (pár ručních pil a sem tam traktor). Pokud by se využíval více průmyslově je to stejné jako pěstování rostlin (harvestry, nákladní vozy atd..)

energetik
6. leden 2019, 21:57

co se děje s tím chlorem když se sláma nespálí a nechá třeba na poli nebo použije jako podestýlka? Nechybí už na polích chlór když sláma stále odváží, nebo se hnojí i chlórem?

Martin Hájek
7. leden 2019, 09:52

Chlórem se masivně hnojilo naposledy za 1. světové války, ale úrodu to moc nezvyšovalo. Teď byly nějaké pokusy v Sýrii, ale také bez významných důsledků pro zemědělskou produkci.

energetik
7. leden 2019, 11:55

Takže ty "služné emise chlóru" od Martina Pácalta jsou potom nesmysl. To bychom už měli pole bez chlóru a obilniny by nerostli.

Martin Pácalt
7. leden 2019, 13:27

Aha, no hlavně, že jste s tím tak rychle hotový. Posílám odkaz www.biom.cz a najděte si to tam. Sláma obsahuje 40x více chlóru než dřevní odpad. Problém není, pokud sláma shnije na poli, zaoraná do hlíny. naopak je to s ohledem na absobci vody a půdní život prospěšnější než její energetické využití. Problém může nastat, pokud ji spalujete , jak ji spalujete a v jakém typu kotle. To je vše.

energetik
7. leden 2019, 15:46

Já nepopírám že tam ten chlór je a vím že tam je. Ale také se musí zase zpět dostat k rostoucí rostlině. Chlór se poměrně ochotně slučuje s vodou na kyselinou sírovou. Takže ho lze jednoduše ze spalin odstranit a kyselinu neutralizovat, ale potom by mohl být problém na polích s chlórovým deficitem.

Zaorávání slámy je vzácnost. Většinou na poli zůstane jen to málo co nevezme kombajn.

Nedávno jsem ze slámy pomáhal stavět dům, mimochodem není tam ani nic cítit chlorem.

Takže pokud sláma nenabrala chlór z půdy, což asi ne, protože už by byl všechen chlór dávno pryč, tak odkud ho vezme?

U každé biomasy je problém s chlórem pokud rostla v místě kde se solí cesty nebo tam tato slaná voda teče. Ale že by někdo solil pole aby doplnil chlór po sklizni obilí a slámy jsem ještě neslyšel. Takže ten chlór musí kolovat bez ohledu na to, jestli je ta sláma spalována nebo není.

energetik
7. leden 2019, 15:55

Dokonce v té slámě a biomase celkově může být i olovo, uran, cesium 137, plutonium, stroncium, DDT, PCB, PCBs a podobné chuťovky kterými někteří nezodpovědí zamořili životní prostředí a rostliny to nasály na polích. Chlór je už to nejmenší.

Emil
7. leden 2019, 17:21

Nezapomínejte ani na kadmium, kobalt, telur a podobné chuťovky. Takhle z Vašeho příspěvku cítím jistou "aviváž".

Martin Pácalt
7. leden 2019, 19:17

"Chlór se poměrně ochotně slučuje s vodou na kyselinou sírovou" - tímhle jste mě pobavil. Stejně tak jako "obilniny by nerostli".

Vojtěch Bartak
8. leden 2019, 09:40

Vy se v bazénu nekopete v koncentrované kyselině sírové? Kolega asi myslel chlorovodíkovou ale ta nevzniká z vody a chloru ale z vody a Hydroniem (h3o)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se