Domů
Elektrárny ve světě
Indický reaktor Kakrapar 3 dosáhl poprvé kritického stavu
Jaderná elektrárna Kakrapar; Zdroj: Department of Atomic Energy of India

Indický reaktor Kakrapar 3 dosáhl poprvé kritického stavu

Třetí blok indické jaderné elektrárny Kakrapar v okrese Surat uvnitř státu Gudžarát dosáhl první stabilní řetězové reakce. Jedná se o první typ domácího designu 700MWe tlakovodního těžkovodního reaktoru (PHWR), který byl uveden do provozu. Zavezení jaderného paliva do aktivní zóny reaktoru proběhlo v polovině března tohoto roku.

„Následně bylo za dodržení všech bezpečnostních opatření proti COVID-19 na bloku provedeno mnoho testů a zkoušek,“ uvedla Nuclear Power Corporation of India Ltd. (NPCIL) ve své zprávě. Reaktor dosáhl kritického stavu dne 22. července v 9:36 ráno místního času a zaznamenal tím „historický pokrok“ indického jaderného průmyslu.

Indický ministr pro atomovou energii Jitendra Singh (vlevo); Zdroj: Department of Atomic Energy of India

„Made in India“

Dosažení tohoto milníku přivítal premiér Narendra Modi, který na svůj twitter napsal: „Gratuluji našim jaderným vědcům k dosažení kritického stavu reaktoru Jaderné elektrárny Kakrapar 3! Tento indický 700MWe blok KAPP-3 je zářným příkladem „vyrobeno v Indii“ a také průkopníkem mnoha dalších budoucích úspěchů.

Schéma reaktorů typu CANDU (PHWR); Zdroj: cna.ca

V dubnu 2007 indická vláda schválila plán výstavby prvních čtyř z celkem osmi reaktorových bloků PHWR domácího designu o jednotkovém výkonu 700 MWe společností Hindustan Construction. Jednalo se o nové bloky Kakrapar 3, 4 a Rajasthan 7, 8. V polovině roku 2009, byla výstavba schválena a potvrzena, přičemž koncem roku 2009 bylo schváleno i financování projektu.

Deset let výstavby

Zemní práce v areálu stávající JE Kakrapar byly dokončeny v srpnu 2010 a první betonáž třetího a čtvrtého bloku začala v listopadu 2010, respektive březnu 2011, poté co regulátor (Atomic Energy Regulatory Board) vydal povolení. AERB povolil výstavbu bloků Rajasthan 7 a 8 v srpnu 2010, kdy také začaly práce na staveništi. První betonáž bloků se uskutečnila v červenci 2011. Délka výstavby se očekávala 66 měsíců.

Reaktorové bloky Kakrapar 3 a 4 v červenci 2020; Zdroj: NPCIL

Dne 5. března přišla písemná zpráva horní komoře indického parlamentu od ministra pro jadernou energii Jitendra Singh, ve které informuje, že „uvedení do provozu“ prvního indického reaktoru PHWR o výkonu 700 MWe na elektrárně Kakrapar 3, je očekáváno letos v srpnu a bloku Kakrapar 4 v září 2021. Další dva budované bloky na JE Rajasthan mají současný termín spuštění plánován na březen 2022 a 2023.

Začátkem další dekády 21 nových reaktorů

Indická vládní agentura pro jadernou energetiku v lednu 2019 oznámila, že Indie plánuje do roku 2031 vybudovat celkem 21 nových jaderných reaktorů o souhrnném výkonu 15 700 MWe, přičemž 10 z nich má být domácího designu PHWR 700 MWe.

Spotřeba energie ve vybraných zemích a regionech v letech 1992 – 2050. Zdroj: EIA

Stávající jaderné bloky Kakrapar 1 a 2 jsou také tlakovodní těžkovodní reaktory vyvinuté v Indii, každý o výkonu 220 MWe. Jejich komerční provoz byl zahájen v letech 1993 a 1995.

Výstavba nových indických reaktorů JE Kudankulam. Zdroj: wikimedia.org
Výstavba nových indických reaktorů JE Kudankulam. Zdroj: IAEA

Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Kakrapar, zdroj: Department of Atomic Energy of India

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(21)
St
1. srpen 2020, 10:29

Krásná práce. Jde vidět, když se chce, tak to jde. Tak ať jim ta JE dlouho a bez problémů slouží. A doufám, že se dovedeme poučit s místních chyb a při výstavě našeho nového bloku budeme podstatně lepší a rychlejší.

energetik II
1. srpen 2020, 13:51

Dnes proběhla první řetězová reakce v prvním reaktoru v Barakh v SAE. Přesně 8 let po zahájení stavby. Dobrá korejská práce, když si uvědomíme ,že současně stavěli 4 bloky o celkovém výkonu 5,3 GW nett, tedy mohutná jaderná stavba na jednom místě. Pro srovnání, Indie postavila v období 1969 -2020 = za 51 let, výkon jádra 6,2 GW nett, takže vlastně Indové stavěli výkon Barakhu 51 let. Škoda , že Korejci mají doma politické vedení pracující proti jádru. Mohli by toho v této oblasti ještě hodně dokázat. Pokud by z našich Dukovan "vykopli" z politických důvodů Čínu i Rusko, trapné !! a ubohé !, pak bych to dal Korejcům.

St
1. srpen 2020, 22:20

Pane Energetik II. Souhlasím s Vámi, že Korejci v případě této elektrárny odvedli kus dobré práce. Také souhlasím s tím, že by nikdo neměl být vyřazen z výběrového řízení.

S čím nesouhlasím, že by stavba JEDU měla být automaticky přiklepnutá Korejcům. Počkal bych na konkrétní nabídky a rozhodl se podle toho. Každopádně je to vynikající reference a tady jde vidět, že JE jde stavět relativně rychle a za rozumné peníze. Cena se také příliš neliší od naší předpokládané. Takže pokud Korejci nabídnou nejlepší podmínky proč ne.

energetik II
2. srpen 2020, 06:44

TO : St

Ano, vylučování ze soutěže z politických důvodů mi silně připomíná rasismus ve Třetí říši, kdy byli Židé vylučováni z běžného života pro svůj původ. Stavba by totiž klidně mohla proběhnout i tak, že srdce elektrárny = reaktor dodá Rusko, ovšem další důležité komponenty, jako je řídící systém apod. dodá třeba Francie a řadu věcí můžou dodat i naše domácí firmy. Stavba by tak byla mezinárodní i když by ji řídil celkově Rus. Ono to už bylo podobné i v případě Temelína dostavěného před 20 roky.

St
2. srpen 2020, 10:24

Děkuji Vám pane energetik II za vysvětlení. Je radost s Vámi diskutovat, byť ne vždy souhlasím se všemi Vašimi názory, ale to je přirozené. Vždy je radost povídat si inteligentními lidmi, co mají nadhled a nesklouzávají k nadávkám.

energetik II
31. červenec 2020, 11:41

Jaderná energetika v Indii přesto skomírá. Roku 2000 byl podíl jádra na výrobě elektřiny jen 3 % a i dnes po 20 letech je stále jen ty 3 %. Nově rozestavěný výkon jádra je v Indii jen 5,3 GW , poslední nový reaktor se začal stavět před 3 roky, ruský VVER. V nejbližších 10 nebo 20 letech to vůbec nevypadá, že by jádro v Indii vyrábělo více jak 3 % elektřiny.

Carlos
31. červenec 2020, 12:02

A že tam poměrně strmě roste poptávka po elektřině víte, Loudile? Stejně jako to že se rozhodli dělat elektrifikaci jiným způsobem než Čína? Že tam vesnice elektrifikovali a dost možná ještě teď některé elektrifikují, pomocí malých solárních setů a nečekají až tam natáhnou vedení z elektrárny?

energetik II
31. červenec 2020, 19:23

TO : Carlos

Také v Číně se spotřeba elektřiny rychle zvedá a přitom v období 2000 až 2020 zvedli podíl jádra na výrobě skoro z nuly na 5 % , tedy Indii výrazně předstihli, ta po těchto 20 let setrvávala na stejném čísle = 3 %. Komunisté v Číně už dávno připojili 99 % obyvatel na elektřinu, Indie s tím zápasí a zápasí nekonečně dlouho. Docela by mne zajímalo, jak indickým vesnicím dodává "malý solární set" elektřinu v noci nebo když je 14 dní zataženo. Já bych tedy raději bral elektřinu z nějaké jaderky či velké hydroelektrárny jako v Číně, než z "malého indického solárního setu".

Carlos
31. červenec 2020, 21:13

Loudile, malý solární set většinou obsahuje i baterii.

Navíc si uvědomte že Indie má jiný kulturní základ a jiný přístup, dost ovlivněný common law, takže tam zhovadilosti jako v Číně jenom tak neprojdou.

energetik II
31. červenec 2020, 22:51

TO : Carlos

Opravdu jste mne rozesmál ! "Zhovadilosti jako v Číně ?", co jsou ty "zhovadilosti" v čínské energetice ? Většina čínských elektráren je stará do 15 let, mají největší instalovaný výkon v OZE na světě /voda, vítr i solár/ , lehce zvládnou tak skvělá díla jako hydro.. Tři soutěsky = 22,5 GW, Baihetan = 16 GW, Wudongde = 10,2 GW,... Čína vyrábí asi 70 % světové výroby solárních panelů, ... roku 1980 byla v Číně nižší životní úroveň jak v Africe, dnes na obyvatele Čína vyrábí více elektřiny jak Británie. Stejnou jadernou elektrárnu staví Francie min. 15 let, Čína - 8 let. Před týdnem Čína vyslala k Marsu 5 tun těžkou sondu s automatickým vozítkem, které příští rok bude jezdit po povrchu Marsu , EU ,Rusko nebo Japonci to zatím nedali - jen USA a Čína. Z 500 nejvýkonnějších superpočítačů světa jich 228 pracuje v Číně, v USA - 116. USA odcházejí, střídá je Čína.

Bizon
31. červenec 2020, 12:17

Hm, škoda=(

Pořád doufám že Indie začne vyvíjet Thoriové reaktory, když mají největší potvrzené rezervy Thoria. Reaktory LFTR jsou pasivně bezpečné, počítá se u nich s on-line reprocessingem který eliminuje odpad s dlouhý poločasem rozpadu, a U-233 který breedují je co se týče ekonomiky neutronů vůbec nejlepší štěpné palivo. Je to i prakticky vyzkoušené, v US provozovali thoriový MSRE v 60. letech 6 let, ale od té doby bohužel skoro nic=(

Vladimír Wagner
31. červenec 2020, 12:30

Uvedení tohoto bloku do provozu je dost klíčové. Jde o čistě domácí model a jde o jeden z klíčových pilířů pro zavedení indické jaderné energetiky založené na thoriu. Ta by se měla skládat z domácích těžkovodních termálních reaktorů a domácích rychlých sodíkových reaktorů. Pravě těžkovodní bloky o výkonu 700 MWe by měly být standardy toho prvního pilíře. Pokud se osvědčí v provozu a získané zkušenosti umožní jejich standardní sériové budování, bude to zásadní krok a realizace zmíněného prvního pilíře. Je pravda, že je zde delší zdržení, ale vzhledem k tomu, jaká je to výzva, to není tak udivující.

Druhým pilířem by měly být rychlé sodíkové bloky o výkonu 500 MWe. I zde se spuštění prvního prototypového bloku v Kalpakkamu stále odkládá.

Obojí tyto pilíře začínají jako uranové, ale později by měly přejít na thorium.

Třetím důležitým pilířem je výstavba velkých lehkovodních bloků ve spolupráci se zahraničními dodavateli pro rychlé zvýšení produkce elektřiny. V současné době je to hlavně výstavba bloků VVER ve spolupráci s Ruskem.

Vladimír Wagner
31. červenec 2020, 12:31

Podrobněji je plánovaný přechod k thoriu v Indii popsán zde: https://www.osel.cz/4365-rychle-jaderne-reaktory-a-vyuziti-thoria-v-indii.html .

Bizon
31. červenec 2020, 12:59

Díky moc za informace i morální vzpruhu, už jsem se bál jestli se na to Thorium nevykašlali=) Navíc jsem nějak pozapomněl že i thoriové reaktory se musí zkraje nastartovat něčím co je štěpné rovnou bez breedingu.

Michal Mazgal
31. červenec 2020, 14:16

Doufám, že vítr fouká jiným směrem a že konečně už někdo zveřejní převratnou technologii s využitím jaderného paliva, aby lidem konečně došlo, že jaderné palivo nepatří do kamen, ale do výrobků!

Carlos
31. červenec 2020, 14:34

No jedno by bylo, tankové protitankové střely... Další by mohl být věčný luminofor do UV zdrojů, ale umí svítit jen zeleně. Možná by se ale mohlo objevit nějaké využití v technice supravodičů.

Bizon
31. červenec 2020, 15:01

Dnes se používá ještě jako balast, v každém Boeingu 747 je kolem půl tuny ochuzeného uranu.

Jinak ta věta s luminoforem nedává smysl. Luminofor je látka která pohlcuje energii a vyzařuje ji jako světlo. Ta klasická radioluminiscenční zelená barva je důsledek typu luminoforu (ZnS), ne že je excitován radioaktivním Radiem. Taky nechápu jak může být něco UV zdroj když to svítí zeleně..

energetik II
31. červenec 2020, 19:31

Boeing - 747 se právě přestal vyrábět. Firma Boeing má vážné problémy se zakázkami. Za první pololetí dodal Boeing zákazníkům jen 70 letadel, loni 239. Za první půlrok u Boeingu zákazníci zrušili objednávky na 382 nových letadel, většinou Boeing - MAX.

Carlos
31. červenec 2020, 21:39

Ano,

mimo jiné kvůli tomu že lidová Čína porušila kterou mezinárodní regulaci mohla co se týče infekčních nemocí. A je jedno odkud se ta mrcha vzala, jestli jim to zdrhlo, bylo vypuštěné záměrně, někdo snědl nedovařeného netopýra, nebo jestli to tam někdo zavlekl. Jsou procesy, které se zavázala dodržovat a podle všeho se na to minimálně na měsíc, ne-li déle vykašlala.

Takže pokud není poptávka po létání, tak není ani po letadlech a ještě se dají kanibalizovat, takže se holt nevyrábí.

Carlos
31. červenec 2020, 20:39

Špatně jsem to napsal. Tím luminoforem jsem myslel fakt že uranové sklo vystavené UV světlu svítí zeleně. Samozřejmě UV v tomto případě zaniká a aby to k něčemu bylo tak by s sklo muselo udělat s dalšími příměsemi atd. Ale samozřejmě je to zbytečné dělat takto. Ale na druhou stranu takové skleničky z uranového skla se možná hodí na party, do toho gin, který svítí modře pod UV...

Bizon
31. červenec 2020, 21:08

Vlastně máte pravdu, uranové sklo je luminofor. Na párty to musí být rozhodně super=) Myslel jsem že myslíte radio-luminiscenční "věčné" světlo.

Energetik II má taky pravdu že zrovna teď se 747 přestal vyrábět. Nevím jestli se DU používá jako balast i v jiných letadlech. Každopádně ta průbojná munice je asi největší využití, narozdíl od Wolframu se při penetraci pancíře eroduje/odtavuje tak že je neustále ostrý, a dovnitř obrněnce pak ještě stříkne část toho odtaveného materiálu (která se ke všemu vznítí, uran je za vysoké teploty pyroforický). Prostě radost...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se