Domů
Elektřina
Chotěbuz, město ze srdce hnědouhelného revíru, plánuje do roku 2022 nahradit hnědouhelnou teplárnu plynovou
teplárna Chotěbuz. Zdroj: Stadtwerke Cottbus

Chotěbuz, město ze srdce hnědouhelného revíru, plánuje do roku 2022 nahradit hnědouhelnou teplárnu plynovou

Elektřina
1 komentář
28. červenec 2018, 16:02
David Vobořil

Německá Chotěbuz, stotisícové město ležící v srdci lužického hnědouhelného revíru, se rozhodla do roku 2022 nahradit svou hnědouhelnou teplárnu plynovou a skončit tak s využitím uhlí. V této oblasti velmi nečekaný krok je nyní terčem kritiky ze strany příznivců uhlí. Městská Stadtwerke, provozovatel této teprve 18 let staré teplárny, však upozorňuje na její technické problémy. Informaci uvedl německý deník Zeit.

V Chotěbuzi je dle Vlatka Knezevice, generálního ředitele místní městské společnosti Cottbus Stadtwerke, odklon od uhlí uzavřenou věcí. Hnědouhelná teplárna, která spotřebovává 200 000 tun hnědého uhlí ročně, má být nahrazena novou plynovou teplárnou nejpozději do roku 2022.

„Hnědé uhlí je politicky a morálně opotřebované… Právě začínáme plánovat. Mým cílem je připojit novou teplárnu ještě do roku 2022. Hnědé uhlí je pro společnost Cottbus Stadtwerke velkou zátěží, zemní plyn je udržitelnější,“ tvrdí Knezevic.

Městské společnosti Stadtwerke, jak je běžné napříč téměř všemi většími městy v Německu, působí v roli dodavatele elektřiny a plynu, zajišťují telekomunikační služby a provoz vodovodních a kanalizačních sítí. Stadtwerke Cottbus je ze 75 % vlastněná městem Chotěbuz.

Krok se stal terčem ostré kritiky

Krok, který povede k ukončení využívání uhlí ve městě, samozřejmě nemohl zůstat v oblasti závislé na hnědouhelném průmyslu bez odezvy. Wolfgang Rupieper, šéf hnědouhelného spolku Pro Lausitzer Braunkohle označuje krok jako „medvědí službu“ pro region.

„To je voda na mlýn berlínských ideologů, kteří chtějí prosadit rychlý odklon od uhlí proti veškerému energeticko- a průmyslově-politickému smyslu,“ uvádí Rupieper.

Rupieper tak naráží na tzv. uhelnou komisi, která má do konce letošního roku stanovit termín pro odklon Německa od uhlí.

Není to jediná reakce, která ostře napadá chotěbuzské rozhodnutí. Zaměstnanci Stadtwerke hlásí, že se stávají terčem hrozeb, nenávistných emailových zpráv a nepříjemných telefonátů.

SPD se pustila do starosty Chotěbuzi a tvrdí, že na jednu stranu před vládou v Berlíně bojuje za co nejdelší využívání uhlí a na straně druhé svými kroky předčasně rozhoduje o opaku.

 „Takové investiční rozhodnutí není pouze rozhodnutím Stadtwerke.  Přáli bychom si, aby způsob zajištění dodávky elektřiny a tepla v budoucnu byl součástí veřejné diskuse …,“ uvádí Reinhard Drogla (SPD), předseda městské rady v Chotěbuzi.

Stadtwerke: Polovina našeho rozhodnutí je čistě ekonomická

Knezevic uvádí, že k rozhodnutí o nahrazení teplárny nevedly pouze environmentální aspekty. „50 procent našeho investičního rozhodnutí je čistě ekonomické,“ uvedl.

Stávající hnědouhelná teplárna byla uvedena do provozu teprve před 18 lety, standardně jsou hnědouhelné elektrárny a teplárny provozovány po dobu okolo 40 let. Problémem Chotěbuzské teplárny vězí však i v její technologii. V polovině devadesátých let bylo rozhodnuto ve prospěch elektrárny s fluidním ložem, v té době tato technologie ještě nebyla dostatečně zralá. Ovšem dokonce již v té době se uvažovalo o stavbě plynové teplárny. Obyvatelé Chotěbuzi ovšem vyvíjeli na vedení města tlak tak dlouho, dokud nebylo rozhodnutí změněno ve prospěch hnědouhelné technologie.

„V té době byla situace odlišná, krátce po pádu zdi byly obavy obyvatel Chotěbuze o jejich příjmy a pracovní pozice velmi velké,“ uvádí Drogla.

Šéf Stadtwerke Knezevic potvrzuje technické problémy teplárny, která čelí častým výpadkům. Především ale není 212MW blok teplárny dostatečně flexibilní. V zimě potřebuje město 190 megawattů výkonu, ale v létě pouze 25 až 30 megawattů. Minimální výkon elektrárny ovšem leží nad touto hranicí, takže elektrárna v létě často zůstává stát.

Kromě toho se nejenže bankovní instituce staví zády k financování uhelných zdrojů, ale také pojišťovny nechtějí pojistit jejich prostoje.

„Pokud se pojišťovny již rozloučily s hnědým uhlím, nemůžeme my jako Stadtwerke zůstat poslední,“ dodává Knezevic

Reinhard Drogla, který je od konce roku 2017 také členem dozorčí rady Stadtwerke, se domnívá, že je nezbytné především přijmout nový způsob myšlení. Proto se také snaží iniciovat veřejnou debatu o výstavbě nové teplárny na plyn.

„S tímto rozhodnutím vyměníme hnědé uhlí za další fosilní energonositel. A to v době Energiewende, kdy se nabízí zcela odlišná decentrální řešení,“ uvádí Drogla.

Úvodní fotografie: Teplárna Chotěbuz. Zdroj: Stadtwerke Cottbus

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Petr
30. červenec 2018, 11:25

Na Západě jsou holt zvyklí stavět co nejefektivnější rekordní výkony, které se navíc ještě efektně brzo rozpadnou, takže můžou co nejdřív stavět zase odznova a maximálně zvedat papírové HDP :)

Nejlíp se to vycizelovalo u větrníků a solárů, které mají v EU od začátku 20ti letou maximální životnost a stejně dlouhé zajištěné dotace.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se