ČPS: Politika státního příspěvku na bydlení nemotivuje lidi k přechodu k ekologičtější formě vytápění

Sociální politika státu v oblasti příspěvku na bydlení by se měla změnit. Příspěvek nyní totiž vůbec nemotivuje k přechodu na ekologičtější formy vytápění a ve své podstatě zvýhodňuje topení uhlím. Na dnešním setkání s novináři to řekla výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS) Lenka Kovačovská. Před zářím roku 2022, kdy bude provoz nejstarších kotlů na tuhá paliva ze zákona zakázán, je podle svazu nezbytné také zajistit další peníze pro sociálně nejslabší vrstvy a zvýšit povědomí o tomto zákazu.

Současný stav sociální podpory podle Kovačovské neodpovídá snaze státu o zkvalitnění ovzduší.

„Připravovaná analýza změny nastavení těchto příspěvků, která by podle původních plánů měla být hotova do konce letošního roku, by podle nás měla být uspíšena a představena ještě před začátkem léta. Rádi bychom, aby byla již v příštím roce uvedena do praxe a hlavně, aby ještě podpořila rozhodování občanů při čerpání takzvaných kotlíkových dotací,“ uvedla dnes Kovačovská.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na začátku ledna ČTK sdělilo, že analýza možných změn nastavení příspěvku s cílem zvýšení motivace příjemců podpory k upřednostnění ekologicky šetrných způsobů vytápění je jedním z úkolů v návrhu usnesení vlády. Ekologické Hnutí Duha tehdy upozornilo, že možnou změnou příspěvku na pevná paliva pro potřebné domácnosti se budou zabývat MŽP a ministerstvo práce a sociálních věcí. Nyní je příspěvek paušální, a podle ekologů tak motivuje k nákupu nejlevnějšího paliva, často hnědého uhlí.

MŽP letos oznámilo, že v rámci třetí vlny kotlíkových dotací vyčlení 3,125 miliardy korun na výměnu dalších až 30.000 kotlů na tuhá paliva. Kraje musí Státnímu fondu životního prostředí poslat žádost o dotaci do 29. března.

Poprvé nebude dotaci možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Podporována budou zařízení na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. Na jejich pořízení je možné získat až 127.500 korun.

První výzva kotlíkových dotací umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. MŽP na začátku ledna uvedlo, že dosud bylo v těchto dvou výzvách schváleno 58.913 žádostí za 6,46 miliardy korun, reálně vyměněno bylo 43.396 kotlů za 4,77 miliardy. Největší zájem byl o tepelná čerpadla (30 procent), z 27 procent byl zájem o kombinované kotle a z 21 procent o plynové zdroje.

„Přesto je u nás stále zhruba 300.000 domácností s nevyhovujícími kotli. Zejména občané z nízkopříjmových vrstev by měli modernizovat svá vytápění v tomto roce s využitím třetí a zatím poslední připravované vlny kotlíkových dotací,“ uvedla dnes Kovačovská.

„Stát se však nesmí spokojit pouze s třetí vlnou kotlíkových dotací, ale musí přistoupit i k dalším krokům,“ dodala.