Další Černobyl do roku 2050? Nová studie uvádí šanci 50 %

Havárie na jaderných elektrárnách Černobyl a Fukushima jsou bezesporu jedněmi z největších katastrof novodobých dějin. Společným znakem obou tragédií byla neschopnost vědců a projektantů předvídat, jak souhra několika na první pohled malých nedostatků může vést k velké katastrofě.

Spencer Wheatley a Didier Sornette ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu společně s Benjaminem Sovacoolem z Aarhusské Univerzity v Dánsku vypracovali studii, jež pohlíží na budoucí vývoj podobných událostí. Ve své práci zpracovali podrobný seznam všech havárií spojených s jadernou tématikou a s jeho pomocí určili pravděpodobnost možných budoucích nehod.

Podle jejich závěrů existuje 50% pravděpodobnost, že během následujících 10 let nastane událost v podobném rozsahu jako nehoda na americké jaderné elektrárně Three Mile Island, k níž došlo v březnu roku 1979.

Výsledky studie dále ukazují, že se stejnou pravděpodobností může v nadcházejících 27 letech nastat událost v měřítku nehody v Černobylu a k podobné havárii jako v japonské Fukushimě může dojít do roku 2050.

Metodika studie

Nicméně k relevantnímu posouzení závěrů dané studie je nutná znalost její metodiky. Ta porovnává jednotlivé události na základě jejich ceny v amerických dolarech (vztažené k hodnotě z roku 2013) a definuje nehodu jako „neúmyslný incident či událost na jaderném zařízení, které vedly k jednomu nebo více úmrtním či hmotné škodě nejméně 50 000 dolarů.“

Každá z těchto nehod musela nastat během výroby, přenosu nebo distribuce jaderné energie. Započteny byly i události, k nimž došlo i v přidružených zařízeních nebo při výrobě a dodávce jaderného paliva – nehody v dolech, při přepravě nebo obohacování paliva.

Obdobný seznam událostí vypracovává Mezinárodní agentura pro atomovou energii (angl. International Atomic Energy Agency – IAEA). Ta však pro hodnocení takovýchto incidentů používá Mezinárodní stupnici jaderných událostí (angl. International Nuclear Event Scale – INES), kdy události hodnotní především podle množství uvolněné radiace.

Autoři studie tedy sestavili nový seznam s celkovým počtem 174 událostí z období mezi lety 1946 až 2014. Nejpodrobnější seznam dostupný do té doby obsahoval 102 záznamů, přičemž pouze 72 událostí bylo hodnoceno Mezinárodní stupnicí jaderných událostí.

Nová databáze obsahuje o 75 % více záznamů než předcházející, čímž výrazně posiluje svou statistickou významnost. Podle autorů analýzy ukazuje, jak nedostatečná je Mezinárodní stupnice jaderných událostí. Podle jejich výsledků by havárie v japonské Fukushimě musela být s ohledem na způsobenou škodu hodnocena stupněm 10 až 11 namísto maximálního sedmého.

Ve svém seznamu odborníci vyčíslili hodnotu každé nehody v závislosti na způsobených ekonomických škodách – hmotné škody na majetku, náklady pohotovostních složek, náklady evakuace obyvatelstva a personálu, sanace okolí katastrofy a podobně. Cena ztraceného lidského života byla stanovena na 6 milionů dolarů, jakožto hodnota používaná různými agenturami ve Spojených státech.

Autoři přiznávají jisté nedostatky této metodiky, avšak vidí jasnou výhodu v prezentaci všech negativních dopadů ve finanční podobě, což umožňuje porovnat jednotlivé události.

Výsledky evropských odborníků

Pět nejvýznamnějších havárií z finančního pohledu jsou havárie ve Fukushimě (duben 2011), exploze reaktoru v Černobylu (duben 1986), požár v jaderné elektrárně Tsuruga (prosinec 1995), požár v zařízení na výrobu jaderných zbraní Rocky Flats (září 1957) a požár v elektrárně Windscale (říjen 1957).

Incident ve Fukushimě byl navíc s hodnotou určenou studií ve výši 166 milionů dolarů nejdražším ze všech. Tato suma představuje 60 % veškerých škod na všech jaderných zařízeních dohromady.

Tým odborníků dále zjistil, že počet havárií na jaderných zařízeních se škodou přesahující 20 milionů dolarů stabilně klesá od 70. let minulého století. Tento počet navíc významně klesl od havárie v Černobylu a nyní se pohybuje od 0,002 do 0,003 událostí na elektrárnu za rok.

Následující graf zobrazuje zmíněný počet událostí na jaderných zařízeních za rok. Jednotlivé body představují frekvenci nehod či havárií vypočtenou za dvouroční období. Jelikož přibližně 60 % pozorovaných hodnot spadá do uvažovaného modelu, lze jej tedy považovat za opodstatněný.

Závěry autorů studie mohou být znepokojujícími pro zastánce jaderného průmyslu. Nicméně mnoho zemí stále investuje do jaderné energetiky, jelikož tyto zdroje neprodukují emise. Tým dále varuje, že pravděpodobnost havárie v rozsahu Černobylu je nadmíru vysoká a může nastat během přepokládané doby životnosti reaktorů, které jsou v současné době ve výstavbě či plánu.

Někteří jaderní experti uvádí, že předpovědět riziko havárie každé jednotlivé jaderné elektrárny je vzhledem k unikátnímu návrhu a konstrukci každého reaktoru nemožné. Dalším faktorem je vývoj technologií a zavádění nových procedur, které často vychází z předešlých pochybení nebo nehod a mají za úkol předcházet opakování těchto událostí.

Zdroj úvodní fotografie: www.saarc-sadkn.org