Cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu v Německu zaznamenává volný pád. Větrné a solární elektrárny postupně vytláčí konvenční zdroje z trhu, Energiewende se tak stává noční můrou velkých energetických producentů, jako jsou E.ON a RWE. Pokles ceny silové elektřiny ovšem neznamená pokles ceny elektřiny pro koncové zákazníky. Ta naopak vlivem poplatků, které si vyžaduje podpora obnovitelných zdrojů energie, nadále roste.

„Při těchto cenách nepřináší žádná z (konvenčních) elektráren zisk,“ prohlásil před dvěma týdny generální ředitel RWE Peter Terium.

Generální ředitel E.ON Johannes Teyssen nemůže než souhlasit. Společnosti, jež jsou odvěkými rivaly, se nyní nachází na jedné lodi a oba manažeři sledují, jak jejich firmy ztrácí dech.

Dotované obnovitelné zdroje, které získávají podporu mimotržními principy a mají prakticky nulové náklady na provoz, postupně vytláčí z trhu konvenční zdroje. Nejprve se jedná o paroplynové elektrárny, které mají nejvyšší náklady na výrobu jednotky elektrické energie, následně černouhelné, hnědouhelné a nyní bojují o přežití i jaderné elektrárny.

„Při současných cenách můžeme ještě jaderné elektrárny ponechat v provozu, výměna paliva se už ovšem nevyplatí,“ řekl pro deník Handesblatt Terium.

Velkoobchodní ceny silové elektřiny na energetické burze EEX v Lipsku přivádí všechny provozovatele konvenčních elektráren k zoufalství. Zatímco spotřebitelé, především kvůli mimotržní podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE), platí stále vyšší konečné ceny elektřiny, výnosy ze silové elektřiny pro plynové, uhelné a jaderné elektrárny se pohybují opačným směrem.

Generální ředitel E.ON Johannes Teyssen (vlevo) a jeho protějšek v RWE Peter Terium. Zdroj: Power Engineering International
Generální ředitel E.ON Johannes Teyssen (vlevo) a jeho protějšek v RWE Peter Terium. Zdroj: Power Engineering International

Futures pod hranicí 20 euro/MWh

Současná cena futures dočasně klesla až pod hranici 20 euro/MWh. Přitom před 5 lety byla tato cena vždy vyšší než 60 euro/MWh. Po jaderné havárii ve Fukušimě ovšem nabrala Energiewnede obrátky a německý energetický trh začaly zaplavovat dotované solární a větrné elektrárny.

Situace nebyla pro společnosti provozující konvenční elektrárny – E.ON, RWE, Vattenfall nebo Hunderte Stadtwerke – příznivá již před dvěma lety, kdy se cena futures pohybovala okolo 35 euro/MWh. Při ceně 20 euro/MWh se ovšem stává katastrofální. Společnosti jsou nuceny k drastickým opatřením, jako je vyčlenění konvenčních zdrojů v případě E.ON a RWE nebo prodeji uhelných aktiv v případě Vatanfallu.

Uhelné, plynové a jaderné elektrárny produkují momentálně okolo 435 TWh elektřiny ročně, což je stále více než 2/3 německé produkce, navrženy jsou ovšem podle deníku Handesblatt na 521 TWh roční produkce elektřiny, což znamená, že jejich využití zaostává zhruba o 17 %.

Na německém futures trhu je cena base load elektřiny pro rok 2017 aktuálně ve výši 21,87 euro/MWh, jen od ledna klesla o cca 5 euro, pro roky 2018 a 2019 se pohybuje dokonce pod hranicí 21 euro/MWh.

Vývoj ceny baseload futures pro rok 2017, Německo. Zdroj: EEX
Vývoj ceny base load na futures trhu pro rok 2017, Německo. Zdroj: EEX

„Velkoobchodní cena elektřiny může nadále klesat. Některé indikátory naznačují, že existuje prostor pro další pokles,“ říká Tobias Federico, ředitel analytické společnosti Energy Brainpool.

„Ve střednědobém horizontu je více pravděpodobné, že budeme svědky velkoobchodní ceny elektřiny pod hranicí 20 euro za megawathodinu spíše než nad ní,“ tvrdí Ingo Becker, analytik z Kepler Cheuvreux.

V současném turbulentním vývoji energetiky panuje velká nejistota

Velké energetické společnosti do značné míry nesou vinu na své současné situaci. RWE v roce 2006, kdy Německo již dávno rozhodlo o budoucím přechodu k nízkouhlíkovým technologiím, podnikla největší investiční program ve své historii. A zatímco zákazníci instalovali solární elektrárny na střechy svých domů, RWE investovala téměř 15 miliard do svých konvenčních zdrojů.

Také E.ON investoval do uhelných elektráren. Ještě ve větším měřítku ovšem začal s výstavbou paroplynových elektráren. To se zdálo jako rozumný krok, jelikož elektrárny spalující zemní plyn jsou velice flexibilní, a jsou tedy ideálním partnerem pro nestálou výrobu z OZE, která je závislá na aktuálních meteorologických podmínkách.

Zatímmco paroplynové elektrárny, které mimo svou flexibilitu produkují oproti uhelným elektrárnám i nižší množství emisí, se paradoxně staly první obětí Energiewende. Nejmodernější uhelné elektrárny najdou v současném energetickém mixu Německa využití a budou s odstavováním jaderných elektráren pravděpodobně hrát důležitou roli i v následujících letech.

Příkladem je kontroverzní elektrárna Moorburg se dvěma 827MW bloky. Byla uvedena do provozu v roce 2015, aby zajistila energetické potřeby průmyslového Hamburku, jehož spotřeba v noci dosahuje okolo 1 200 MW. Podniky jako Airbus, ocelárny ArcelorMittal nebo Aurubis, zpracovávající měď, zkrátka potřebují elektřinu nepřetržitě za jakýchkoliv podmínek a to nejsou samotné OZE schopny zajistit.

Kontroverzní uhelná elektrárna Moorburg, jež zajišťuje energii pro průmyslový Hamburk.
Uhelná elektrárna Moorburg, jež zajišťuje energii pro průmyslový Hamburk.

Můžou za to rozdílné provozní náklady. Marginální náklady paroplynových elektráren se podle trendresearch pohybují v rozmezí 45-55 euro/MWh. Další v řadě jsou černouhelné elektrárny s mezními náklady 25-35 euro/MWh následované hnědouhelnými a jadernými s mezními náklady ve výši 20-25 euro/MWh.

Nicméně klesající cena plynu vlila paroplynovým elektrárnám novou krev do žil. V lednu dosáhla cena plynu nejnižší hodnoty od roku 2010 a hrubá výrobní marže paroplynových elektráren se v té době v Německu vyhoupla pro období špičky (8-20 hodin) až na hranici okolo 9 euro/MWh. Nejúčinnější paroplynové elektrárny tak začaly soupeřit s nejméně účinnými uhelnými.

Vývoj ukazatele clean spark spread v Německu. Zdroj: Bloomberg
Vývoj ukazatele clean spark spread v Německu. Zdroj: Bloomberg

Úvodní fotografie: Moderní hnědouhelná elektrárna Lippendorf společnosti Vattenfall o instalovaném elektrickém výkonu 1 840 MWe a tepelném výkonu 330 MWt. Zdroj: Vattenfall

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *