Evropská komise vyšetřuje Maďarskou podporu JE Pakš 2

V pondělí Evropská komise oznámila, že zahájila vyšetřování státní podpory pro výstavbu dvou nových jaderných reaktorů maďarské elektrárny Pakš. Komise také uvedla, že minulý týden zahájila řízení, které má posoudit, zda státní podpora modernizace stávajících bloků elektrárny není v rozporu s pravidly Evropské Unie pro zadávání veřejných zakázek.

Začátkem roku 2014 byla podepsána mezinárodní dohoda s ruskými podniky a jejich mezinárodními dodavateli na výstavbu dvou bloků typu VVER-1200 pod názvem Pakš 2. Spolu s dohodou byl sjednán úvěr ve výši 10 miliard euro na pokrytí 80% nákladů celého projektu. Tento úvěr zatím není čerpán.

V současnosti jsou v Maďarsku provozovány 4 tlakovodní reaktory typu VVER-440, jejich spuštění proběhlo v letech 1982 až 1987. Stejně jako JE Dukovany v ČR, byly tyto bloky modernizovány pro maximální využití projektových rezerv a jejich současný instalovaný výkon je 500 MW.

Instalované bloky měly projektovanou životnost 30 let. První dva dosáhly této stanovené doby provozu v letech 2012 a 2014. Národní úřad pro jadernou bezpečnost udělil po přezkoumání stavu technické a provozní bezpečnosti elektrárny povolení k provozu na dalších 20 let. V roce 2016 a 2017 se očekává získání povolení k prodloužení provozu i u bloků 3 a 4. Povolení bylo uděleno i po nehodě spojené s porušením paliva v bazénu čištění kazet, ke které došlo na 2. bloku v roce 2003. Bylo poškozeno 30 palivových kazet a tato havárie získala na stupnici INES úroveň 3 (vážná nehoda). Nehoda neměla vliv na životní prostředí v oblasti elektrárny.

Směrnice EU neurčuje podíl energetických zdrojů v národním energetickém mixu. Uvádí pouze procentuální zastoupení obnovitelných zdrojů v celoevropském mixu (do roku 2020 podíl min. 20 % výroby OZE na konečné spotřebě EU). Komise také zjišťuje, zda formou státních podpor nedochází ke zvýhodnění tržní pozice energetického zdroje vůči ostatním. Maďarská vláda oznámila Evropské komisi záměr postavit nové dva bloky JE Pakš 2 v květnu 2015.

Evropská komise má obavy o narušení hospodářské soutěže

Komise má tedy obavy, že v současnosti není tato investice ve shodě s tržními podmínkami. Bude zkoumat, zda by soukromý investor v podobných podmínkách takto financoval stejný projekt a zda není projekt dotován státem, což by mohlo způsobit narušení hospodářské soutěže na maďarském trhu s energiemi. Současně se EU nelíbí, že zhotovitel stavby byl vybrán přímo, bez výběrového řízení.

„Vzhledem k rozměrům a významu projektu výstavby elektrárny Pakš 2 musí komise pečlivě zhodnotit, jestli je Maďarská investice opravdu v souladu s tržními podmínkami, nebo je projekt státem dotován. V tomto případě je nutná komplexní analýza. Myslím si, že je důležité, aby všechny zúčastněné strany vyjádřily svůj názor.“
Margrethe Vestagerová, komisařka odpovědná za oblast hospodářské soutěže

Kontrola bude zahrnovat analýzu výstavby, provozu i odstavení obou nově budovaných reaktorů vzhledem k současnému stavu evropského energetického trhu.

V rámci pravidel EU musí být veškeré podpory přiměřené ke sledovaným cílům a řešit skutečné selhání trhu. Evropská komise tedy umožňuje určitou formu státní podpory v případě, že došlo k selhání trhu a projekt by vlivem tržních sil nemohl být bez státní podpory realizován. Dle stanoviska tak musí být maďarská investice „v odpovídající výši“. Celé hloubkové vyšetřování bude otevřené názoru zúčastněných třetích stran, avšak bez vlivu na konečné rozhodnutí EU.

Maďarsko očekává výstavbu Pakš 2 v roce 2018

Minulý týden Maďarsko oznámilo, že vláda nadále očekává zahájení výstavby jaderné elektrárny Pakš 2 v roce 2018, přestože projekt dosud nemá potvrzení Evropské komise pro splnění pravidel o veřejných zakázkách na území EU. Maďarský vládní komisař Attila Aszódi, který je zodpovědný za projekt Pakš 2, oznámil 17. listopadu, že očekává vydání licence v roce 2016 a stavební povolení v následujícím roce.

Úřad maďarského premiéra dne 17. listopadu oznámil, že během příprav projektu Pakš 2 vláda „respektuje všechna relevantní a stávající vnitrostátní, evropská i mezinárodní nařízení“ a tedy se nedopouští porušení žádného právního dokumentu. Podle agentury Reuters navíc maďarský premiér Viktor Orbán ve státním rádiu dne 20. Listopadu prohlásil, že příprava projektu bude pokračovat i přes právní kroky komise.

„Jde o primární cíl Maďarska provozovat, udržovat a případně rozšířit elektrárnu Pakš. V opačném případě ceny elektřiny raketově vzrostou. Pakš je synonymem pro levnou elektřinu a proto vláda tyto plánované investice uskuteční.“
maďarský premiér Viktor Orbán.

Dle informací komise má Maďarsko dva měsíce na reakci k vzneseným argumentům.

Maďarská energetika je silně spjata s Ruskem

Maďarsku je v současné době vyčítána vysoká energetická závislost na Rusku, ze kterého dováží uhlí a zemní plyn. Spolu s Ukrajinou hraje významnou roli jako tranzitní země, přes kterou je Evropa zásobována ruským plynem.

Premiér Orbán je dlouhodobě známý svým nesouhlasem s vytvořením společné energetické unie a preferuje samostatnost maďarské energetiky. Maďarská energetika je silně spjata s ruskou. Například dodávky jaderného paliva pro své elektrárny má s Ruskem nasmlouvány na 10 let.

Největší spotřebu energie této téměř desetimiliónové země vytváří domácnosti (32 %) spolu s dopravou (25 %) a průmyslem (24 %). Celá národní energetika je přebytková a to i díky 38,4 % zastoupení jaderných elektráren ve výrobě elektřiny. Stejně jako uran je však Maďarsko závislé z 52 % na dovozu ostatních fosilních paliv. Celkem 29,5 % pevných paliv (především uhlí), 84 % ropných a 72 % plynných paliv musí Maďaři dovážet.

Zdroj úvodní fotografie: Archiv EDU