Elektroenergetický sektor nejen v České republice a dalších evropských zemích prochází v posledních letech transformací. V regionu střední Evropy je patrný zejména vliv německé Energiewende, politiky, která má za cíl přechod k využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento proces, spolu s vývojem ekonomiky, úpravami evropské legislativy a zákonů v jednotlivých zemích, má dopad na výrobu a spotřebu elektrické energie v regionu.

Výroba a spotřeba elektrické energie ve většině zemí střední Evropy poklesla zejména v období globální ekonomické recese, kterou odstartovala finanční krize ve Spojených státech v roce 2007. Většinu evropských zemí krize zasáhla především v letech 2008 a 2009. V následujících letech tak spotřeba elektrické energie ve většině regionu stagnovala, a to až do roku 2015, kdy opět začala pomalu růst.

Jednotlivé země střední Evropy se liší jak v oblasti energických mixů, kdy ve výrobě elektřiny stále dominuje uhlí, tak i v otázce závislosti na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Jedinými výraznými exportéry v regionu jsou Česká republika a Německo, naopak Rakousko a zejména Maďarsko jsou deficitní, a musí se tak spoléhat na import za zahraničí. Polsko i Slovensko si v posledních letech udržují relativně vyrovnanou bilanci, přičemž v případě Slovenska začal dovoz výrazněji růst až od roku 2015 spolu s růstem poptávky po elektřině.

Hrubá výroba a spotřeba elektrické energie v zemích střední Evropy v roce 2016
Hrubá výroba a spotřeba elektrické energie v zemích střední Evropy v roce 2016

Německo

Německo je jedinou zemí střední Evropy, která v posledních letech zaznamenala výraznější růst výroby elektrické energie a jejího vývozu, a naopak mírný pokles hrubé spotřeby. Na vývoji tamní bilance se projevil zejména rozvoj obnovitelných zdrojů, jejichž vlastní spotřeba na výrobu elektřiny je ve srovnání s jadernými a uhelnými elektrárnami zanedbatelná. S růstem výkonu větrných elektráren Německo rovněž vyváží stále více elektrické energie, a to obzvlášť za příznivých povětrnostních podmínek.

Výraznému růstu čistého exportu s spolu s růstem výroby nasvědčuje i fakt, že čistá spotřeba elektřiny v zemi v posledních letech stagnuje. Podle odhadů tamního Sdružení energetiky a vodárenství (BDEW) by spotřeba elektřiny v zemi měla letos vzrůst na 557 TWh ve srovnání s 553 TWh v loňském roce.

Vývoj hrubé výroby a spotřeby elektrické energie v Německu a Polsku mezi lety 2010 až 2016
Vývoj hrubé výroby a spotřeby elektrické energie v Německu a Polsku mezi lety 2010 až 2016

Polsko

Polsko, ve kterém při výrobě elektrické energie výrazně dominují uhelné zdroje, si stabilně udržuje vyrovnanou bilanci, kdy v posledních letech dosahovalo saldo soustavy, ať záporné či kladné, maximálně jednotek TWh, tedy jednoho až tří procent tamní spotřeby.

Podobně jako v případě okolních zemí hrubá spotřeba elektřiny v Polsku stagnovala do roku 2014, přičemž v posledních dvou letech začala opět mírně růst.

Česká republika

Česká republika je v oblasti elektroenergetiky podobně jako Německo nezávislá na dovozu elektřiny z okolních zemí, a sama naopak velké množství elektřiny vyváží. Na rozdíl od Německa export v posledních letech spolu s výrobou klesal.

Vývoj salda elektrizační soustavy ČR za období posledních šesti let
Vývoj salda elektrizační soustavy ČR za období posledních šesti let

Na rozdíl od výroby však hrubá i čistá spotřeba elektřiny v Česku stejně jako ve většině okolních zemí v posledním období roste, a v loňském roce tak vystoupala na historické maximum.

Vývoj české energetiky ve 21. století, včetně významných milníků, podrobně představuje samostatná infografika.

Slovensko

Slovensko se od tří výše uvedených zemí odlišuje zejména energetickým mixem, téměř tři čtvrtiny elektřiny vyrábí jaderné elektrárny. Slovensko si až do roku 2013 udržovalo vyrovnanou bilanci, kdy se hrubá spotřeba téměř nelišila od hrubé výroby elektřiny.

Vývoj hrubé výroby a spotřeby elektrické energie v České republice a na Slovensku mezi lety 2010 až 2016
Vývoj hrubé výroby a spotřeby elektrické energie v České republice a na Slovensku mezi lety 2010 až 2016

Od roku 2015, kdy na Slovensku začala opět pozvolna stoupat spotřeba, která tak v loňském roce dosáhla historického maxima, a zároveň mírně klesat výroba, vzrostl i dovoz elektrické energie. Tato situace se ale zřejmě změní s dokončením třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce, jejichž spuštění je plánováno na roky 2018 a 2019.

Rakousko

Rakousko je jedinou zemí střední Evropy, která díky vhodným geografickým podmínkám může vyrábět většinu své elektřiny ve vodních elektrárnách. Rakousko je v oblasti pokrývání svých elektroenergetických potřeb nicméně deficitní, jelikož více než desetinu své spotřeby pokrývá dovozem z okolních zemí.

Hrubá spotřeba elektřiny se v Rakousku v posledních letech drží na hodnotě 75 TWh, naopak čistá spotřeba elektřiny v posledních dvou letech podle dat tamního energetického regulátora vzrostla o 2 TWh.

Vývoj hrubé výroby a spotřeby elektrické energie v Rakousku a Maďarsku mezi lety 2010 až 2016
Vývoj hrubé výroby a spotřeby elektrické energie v Rakousku a Maďarsku mezi lety 2010 až 2016

Maďarsko

Maďarsko je ze všech zemí regionu nejvíce závislé na dovozu elektrické energie, který dosahuje necelé třetiny tamní hrubé spotřeby. Ta stejně jako ve většině zbylých zemí v posledních dvou letech narostla, a to přibližně o 1,5 TWh. Hrubá výroba elektřiny se v Maďarsku od poklesu v roce 2013 drží stabilně na hodnotách blízko 30 TWh.

Kompletní infografika na téma Vývoje bilance elektřiny v regionu střední Evropy je dostupná v plném rozlišení zde.

Autor úvodní fotografie: Eric Fischer @flickr.com

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *