Dne 10. 6. úspěšně proběhla konference nezávislého analytického centra Glopolis, která byla zaměřena především na Energetickou unii a aktuální dění v Evropské unii. Pozvaní hosté se snažili najít odpověď na otázku, jak může Česká republika a EU jako celek zaručit spolehlivé a přitom cenově dostupné dodávky elektřiny a zároveň brát ohledy na klimatické a environmentální cíle. Díky tomu bylo téma konference dostatečně široké, aby se v něm každý našel, a zároveň velice aktuální (pozvánka včetně témat od zaroupení EK v ČR zde).

Konference se skládala z dopoledního a odpoledního panelu. Dopolední panel přivítal tyto hosty:

  • Adam Janczak, náměstek ředitele ekonomické sekce EU, Ministerstvo zahraničních věcí Polska
  • Tobias Brenner, Ministerstvo životního prostředí, odbor Evropské klimatické a energetické politiky, Německo
  • Juris Ozoliņš, poradce pro energetiku, Ministerstvo zahraničí Lotyšska, Lotyšské předsednictví v Radě EU
  • Václav Bartuška, vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
  • Katharina Umpfenbach, Senior Fellow, Ecologic Institute
  • Alice Stollmeyer, ředitelka @StollmeyerEU, nezávislá bruselská komentátorka energetické a klimatické politiky Evropské unie.

Již podle seznamu účastníků panelu se dala očekávat velice zajímavá debata, která se nakonec díky rozdílným názorům skutečně konala.

Dopolední panel: Energetická unie

I přesto, že téma konference byla Energetická unie, často se debata obracela i k další klimatické a energetické politice EU. Díky tomu se účastníci konference dozvěděli mnohé o infrastruktuře plynu, Energiewende a dalších zajímavých tématech.

Zástupce Polska, Adam Janczak, na Energetické unii vyzdvihl myšlenku solidarity a transparentnosti kontraktů při nákupech zemního plynu, což je pro Polsko klíčové, protože jejich vyjednané ceny plynu patří k nejvyšším v EU. Naopak Juris Ozolinš byl k tomuto tématu velice skeptický a tvrdil, že společné nákupy nejsou možné vzhledem k rozdílnostem mezi státy.

„Energetická unie je jako míč, který neustále ztrácí vzduch.“
Adam Janczak ke snižování cílů Energetické unie

Podle očekávání se Tobias Brenner zastával německé politiky Energiewende: Dle něj se úspěšně podařilo zacelit mezeru po odstavených jaderných elektrárnách obnovitelnými zdroji a i přesto je Německo stále energeticky exportní zemí.

Vlajka Evropské Unie
Debata nad Energetickou Unií EU (Ilustrační foto)

Jedním z nejpůsobivějších vystoupení z prvního panelu patřilo Václavu Bartuškovi, který se věnoval především bezpečnosti dodávek plynu v EU. „Zatímco se zaměřujeme na ohrožené dodávky plynu z Ruska, jsou zde i další země, které jsou z pohledu bezpečnosti rizikové„. Zmínil především sever Afriky, který vzhledem k vratké politické situaci může dodávky plynu v dalších letech ohrozit.

Odpolední panel: ASEK a budoucnost energetiky ČR

Po hodinové pauze na oběd se rozbouřila další debata, která byla pro české posluchače řádově bližší. Hlavními tématy byly bezesporu budoucí podoba energetického mixu v ČR a nedávno schválená Aktualizovaná státní energetická koncepce ČR (ASEK). Díky skvěle vybraným zástupcům v panelu se na jedné straně pomyslné barikády objevili přiznivci ASEKu a na druhé straně její odpůrci. Složení hostů bylo následující:

  • Aleš Chmelař, hlavní ekonom EU, Úřad vlády České republiky
  • Michal Šnobr, analytik, J&T Bank
  • Vladimír Vlk, poradce ministra průmyslu a obchodu
  • Petr Hanák, ředitel strukturovaného financování UniCredit Bank Česká a Slovenská republika
  • Jaroslav Žlábek, generální ředitel, Schneider Electric
  • Martin Sedlák, Ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost
  • Moderátor: Jiří Čáslavka, Glopolis

Velice zajímavý byl střet názorů nad dostavbou jaderných elektráren, který odstartoval Vladimír Vlk uvedením důvodů, které k přijetí koncepce v této podobě vedly. Při své prezentaci uvedl několik grafů s podrobnými scénáři možného vývoje, zmínil se o čím dál větší nejistotě v energetických odvětvích i o centralizované a decentralizované výrobě tepla.

S první kritikou ASEK vystoupil Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost, který důrazně odmítl jakékoliv financování jaderných zdrojů ze státního rozpočtu a varoval před tím, aby ČR nepodlehla „jadernému mámení“.

„Slabinou je dlouhodobá politická nestabilita v ČR a politikaření.“
Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu 

Jako zásadní problém energetiky v ČR vidí Petr Hanák dlouhodobou nestabilitu prostředí, která v ČR panuje. Stabilita prostředí a rizika jsou totiž hlavními faktory, na které bankovní sektor při investicích nahlíží. Nestabilita přitom nepramení pouze z technologických rizik, ale i z rizik právních a politických. Pozastavil se také nad tím, zda bude koncepce vůbec aktuální a na jak dlouho. Vzhledem k třicetiletému horizontu plánování, je obrovské riziko, že za několik let již koncepce aktuální nebude.

Druhý panel Glopolis konference Zdroj: Twitter @glopolis
Druhý panel Glopolis konference Zdroj: Twitter @glopolis

Michal Šnobr: „V energetice je nutné dívat se na věci i běžným selským rozumem.“

Debata získala kompletně nový rozměr ve chvíli, kdy se k řeči dostal Michal Šnobr, který se uvedl slovy, že „musí po dosavadní diskuzi důrazně praštit do stolu“ (což udělal i v exkluzivním rozhovoru pro oEnergetice.cz – část 1, část 2).

Michal Šnobr zkritizoval v první řadě ASEK: „I přesto, že je složité žít se státní energetickou koncepcí z roku 2004, tato koncepce není žádnou vizí.“ Koncepce se dle něj spoléhá pouze na jadernou energetiku, kterou preferuje, což ale ničí ostatní směry vývoje energetiky.

Budoucnost energetiky vidí Michal Šnobr mnohem více ve využívání plynu, který má velice dobře vybudovanou infrastrukturu. Navíc plynové elektrárny mají poměrně nízké fixní náklady, za cenu vyšších variabilních, což je v dnešním období přerodu energetiky klíčové. Vysoké fixní náklady jaderných elektráren jsou neuvěřitelně rizikové. To je vidět i na současných evropských projektech výstavby nových jaderných bloků:

„V Evropě v současné době není projekt, který by byl smysluplně zvládnutý jak finančně, tak časově.“
Michal Šnobr

Budoucnost energetiky analytik Šnobr vidí v kombinaci obnovitelných zdrojů energie s nestabilním výkonem v kombinaci s flexibilními plynovými elektrárnami. Zmínil i budoucnost v decentralizované výrobě elektřiny z plynu jako další směr vývoje energetiky.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *